Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Klidný týden relativně klidný pokračuje. Sice v něm byly dvě těhotenství, z nichž jedno nedopadlo dobře a ve skončeném druhém se narodila mé jediné neteři holčička. Její čtvrté dítě. Ona sama jedináček a teď rodění dětí bere šmahem. Nebojí se prostě mít děti a nebojí se je vychovat. Když mi to sestra volala měl jsem radost i za ni. Holčičku si přála. Jako obvykle jsem byl ve vsi, koupil si a půjčil pár knížek, abych měl nějaké náklady. Ještě budu muset pár tisíc utratit za ,”nutné věci.” Zřejmě si koupím něco co využiji v praxi. Napadlo mě že bych mohl video. Jen budu muset vykoumat jak ho připojím k monitoru na pc abych k němu nemusel kupovat televizi. Ta by jen překážela. Také už si asi dva měsíce kupuji nový oblek, bych řádně reprezentoval.
Povídal jsem si včera s Miladou. Vyprávěla mi jak si při sběru hub ve městě na křižovatce zabouchla dveře u auta, zamčený. Nemohla se tam nakonec dostat. Až jí bezdomovec pomohl rozbít okénko. Jo jo sbírat houby na křižovatce, a to i v Kanadě, není někdy bezpečný sport. Ale nakonec prý všechno dobře dopadlo. Přes víkend jsem hodlal se jen flákat bez jakékoliv pracovní činnosti, jenže já míním a ženy mění. Známá mě požádala o laskavost abych se ujal její sestry, která má nějaké potíže. Naléhavě. Onu známou mám rád a tedy se mi těžko odmítalo. No ani jsem neodmítal. Jak jsem předpokládal, celá potíž se dá pojmenovat jedním slovem. „Chlap.” Protože znám její sestru souhlasil jsem. Dorazila za půl hodiny po domluvě. Naléhavé to bylo. Poslouchal jsem a uvědomil jsem si jak někteří lidé spěchají. Klasický příběh. On po dlouholeté známosti. Ona po dlouholeté známosti. Každý jeden s nevyřešeným předchozím vztahem. Ji samo sebou nenapadlo nic lepšího, než při druhém setkání na něž ji pozval a ona o to setkání hodně stála. Zeptat se jak to s ní myslí, když tolik mlčí?
Takhle se ptá a pak se diví, že chlap „vezme čápa.” Jak svého času říkal Zdeněk Čížek, jeden můj známý z Děčína. Taky bych se leknul, kdyby mě po dvoudenní známosti nějaká dáma uháněla s dotazy jak to s ní mám a z jakého důvodu občas myslím na tu druhou, co jsem s ní byl jen osm let. Popovídali jsme si o tom trochu. Jak už bývají mladé dámy netrpělivé a chytré zároveň, tak snadno pochopila, že její priority ve výběru můžu jsou dost kontrastní. Bud si hledá dominantního chlapa a ten ji zamete a nebo si hledá submisivního a toho vyžene. Těžký život. Pořád chtít vyhrát.
Zase ta stará písnička. Mít kontrolu nade vším a všechno řešit. Trochu jsem se ji divil. Já bych na jejím místě toho chlápka poslouchal jak běduje nad tou druhou a být ženskou a stát o něj, snažil bych se aby to bědování sděloval mě a byl jsem nablízku. Pak pochopí kdo je ta pravá a jediná. Inu chtěla rozhodnutí a jistotu. Místo toho aby si užila, že chlap co ho chtěla ji pozval, je s ní protože má v tu chvíli pro něj cenu. Ach jo, někteří lidé vážně dokáží přijít i skoro jistého partnera. Moc se mi líbil její výrok. „Chtěla jsem vědět na rovinu jak to je?” Jak to dořekla, už to věděla.
Upozornil jsem ji na nevýhodnost takového dotazu. Přisvědčila mému upozornění. A protože je chytrá, nakonec jsme dospěli k důležitým věcem.
* Nesmím chtít po dvou dnech všechno a potřebuji naučit se čekat.
* Mám cenu pro něj v momentě, kdy mě pozve. To je ta důležitá věc, ne minulost.
* Protože v tu chvíli dal přednost mě. Je se mnou a ne s tou druhou.
* Rande si můžu užít a nemusím při tom nic řešit. Co bude dál se ukáže.
* Čím víc se tlačím, tím rychleji ten druhý utíká. Čím méně toho v tu chvíli chci vědět, tím víc se dozvím od toho druhého pouhým posloucháním.
Problém těchto lidí je, že oni jdou na první druhou schůzku s tím, že se něco vyřeší, oni budou mít kontrolu nad situací a jistotu, že je to ten pravý/á. Já osobně preferuji v takových chvílích si užít přítomnosti toho druhého, milování jestli k tomu ochota a svolnost, nebo klábosení. Na to co bude a nebo nebude je času dost. Jestli není a zítra umřu, tak je to jedno, jestli to není ten pravý, časem se to dozvím a nebude to trvat zas až tak dlouho. Ale jestli budu místo rande si hrát na psychologa, manželského poradce, maminku a partnera to vše dohromady, tak i kdy by to mohl být ten pravý, zcela jistě zdrhne.
Řešit jestli si budeme rozumět i za rok a více je zpozdilé, stejně jako řešit, jestli se za rok budeme mít rádi. Budoucnost nikdo nezná. Ale teď v tuhle chvíli jsem spolu, je nám dobře. Je nám dobře proto ještě spolu sedíme u stolu, nebo ležíme v posteli, či na rozkvetlé louce a užíváme si vůně a přítomnosti toho druhého. Někdy bych vážně zakázal všechny ty stupidní příručky a časopisy, co lidem ukazují jak na to mají jít. Žádná technika seznamování nenahradí ten úžas z přítomnosti toho druhého. Dále. Každý z nás většinou od určitého věku má za sebou nějaký vztah, co potřebuje vstřebat a někdy toho dalšího ze začátku použije jako berli a zároveň skladiště své bolesti. Pokud ten druhý tohle ze začátku unese, má téměř jistotu , že se ten druhý k tomu předchozímu partnerovi nevrátí. Nebude mít důvod, najde u něj, to co mu ten předchozí nedal.
Jakmile mi kdy nějaká žena, řekla, „že ona jen vážně.” Odpověděl jsem, že já ani jinak než vážně ne, ale v tuhle chvíli ji jednoduše záruční list na vztah nedám. Nevím totiž jestli se neukáže nějaký naprosto nepřekonatelný problém. Lidé se poznávají a sžívají postupně a pomalu. Pokud nedala pokoj, končil jsem. Šel jsem na rande se seznámit, trochu ji poznat a ne plánovat společnou budoucnost. Ještě mě tak napadá, že chtít vyhrát ve vztahu je vysoce riskantní záležitost pro vítěze. Vyhraje, má pocit vítězství a jinak nic. Vlastně cílem bylo vítězství, nikoliv soužití. Jakmile dosáhnu onoho vítězství, pak už není žádný cíl.
Ti lidé až po čase zjišťují ztrátovost a nevýhodnost onoho vítězství. Rádi by někdy vrátili čas. Jenže to není možné. A ten druhý, kterého porazili, si většinou užívá ve vztahu, kde se neprohrává ani nevyhrává. V něm lidé spolu žijí, milují se , hádají se, mají chvíle lásky a konfliktů, ale také dohod a kompromisů plynoucích z oněch konfliktů, a tím pádem funkční vztah. Bez vítězů a poražených. Lásky je tam dost pro všechny. Jo jo. Honza Lutera měl pravdu, když říkal. „Láska je víc než pravda.”
Blog z roku 2008
Tiskni
Sdílej:
A závěrečná citace /Mimochodem již 2. geniální, kterou zmiňujete od pana J.L./ mě vyloženě nadchla:
Láska je víc než pravda.
Vševypovídající...
nemam čas ani na pivo, něco takovýho jsem nezažil...
Amígo já už jsem se lekla, že píšete sloužím nonstop!
Jinak vám to ze srdce přeji, od klávesnice k činům...
Tak jen pozor na ty chámovodky