Andrew S. Tanenbaum byl oceněn 2023 ACM Software System Award (Wikipedie) za operační systém MINIX.
Celkový počet stažení aplikací z Flathubu překročil 2 miliardy. Aktuální Statistiky Flathubu: Celkový počet stažení 2 002 793 783. Celkem desktopových aplikací 2 636.
Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Tak jsem poprvé sám, bez cizí pomoci upgradoval Debian ze staré na novou verzi. Z Lenny na Squeeze. Jednou jsem viděl, pokusil se sám. Dva pokusy neúspěšné, třetí klapl i s novým nainstalovaným jádrem, plus zprovozněným iPhone na linuxu jako modemem. Musel jsem kvůli tomu právě přejít na novou verzi.
Protože nebyly tyhle balíčky
„ipheth-dkms ipheth-util„Takže nouze naučila Dalibora housti, mě upgradovat. Jsem vděčný. Jinému Daliborovi, tedy Smolíkovi, že jsem se mohl dívat jak to dělal on, dokonce jsem si skoro zapamatoval celý postup, (inu dobrá mechanická paměť) a pouze jsem se doptal jak a kde najít nové jádro a jaké je asi nejvhodnější pro ten můj starý křáp Acer. To jsem zapomněl. Takže jsem se radši zeptal. A dobře udělal.
Už druhý měsíc se u mě na mých programech v blázinci střídá jeden stážista za druhým. Chtějí vidět jak pracuji, mají zájem zjistit tu celkem velkou úspěšnost, kterou v terapii závislosti mám. Sedí na skupinách, smějí být na asertivitě, velmi slušně hodnotí můj přístup k pacientům, metodiku práce. Znovu se ozvala šéfredatorka Časopisu pro systemickou terapii Zuzana Těšínská a požádala mě o příspěvek pro časopis rodinných terapeutů. V televizním cyklu o závislosti ji zaujala má práce s rodinnými příslušníky.
Vyprávěl jsem ji, jak někteří lidé z oboru IT a pedagogiky mi stále sdělují své pochybnosti o mé kvalifikaci. Takže jsem projevil obavu zda budu dostatečně kvalifikovaný pro jejich odborný časopis. Ujistila mne, že právě proto mě oslovuje, protože vůbec nepochybuje o mé kvalifikaci. Nepochybuji, že některé zdejší skeptiky tahle informace opravdu nepřesvědčí. Konečně kdybych byl slepice a snášel zlatá vejce, těmhle by byly málo zlaté.
Jinak jsem při čtení komentářů pod některými blogy opět a zcela bezdůvodně, zde na abíčku narazil na komentáře, které se otíraly o mou osobu, právě třeba ohledně mého vzdělání a kvalifikace. Takže tyhle komentující, posílám přímočaře do prdele. Aby si mohli udělat lepší obrázek o mé terapeutické nekompetenci.
Docela mě baví, jak lidé, kteří nikdy profesi terapeuta nevykonávali ani hodinu, si troufnout hodnotit mou kvalifikaci. Dokonce vědí, jak bych tu práci měl dělat, jaký bych měl být. Někteří dávají najevo, že kdybych byl hodný na ně, by mi poradili v obtížných situacích. Abych svým postojem a posláním do prdele, některých zvlášť vytrvalých, plus dalších, neztrácel v nich své možné fanoušky. Jak mi někteří sdělují.
Škoda jen, že jsem neměl možnost od nich něco kvalitního, převratného si přečíst. Mrzí mě, že nic tak úžasného jsem zde od nich nenašel. Musím říct, že rád bych si přečetl něco srozumitelného, třeba o překladu jádra, něco novějšího, ne samé staré věci. Případně nějaký skript, který by mi ulehčil práci. Takové věci, jaké tu píší jiní. Musím říci, že ty čtu bez dechu a s obdivem. Kecy těch ostouzejících anonymů považuji jen za kecy, bez chuti a zápachu. Ty ani nesmrdí. Zajímala by mě případně nějaká nová, originální a srozumitelná ekonomická teorie. Když je tu tolik anonymních ekonomických znalců. Třeba příručka, nebo blog, na téma jak úspěšně podnikat, jak rozvrhnout ekonomická rizika. Jestliže je tu tolik úspěšných byznysmanů.
Případně něco z filozofie, třeba něco z fenomenologie. Husserl, Heidegger, Patočka. Z těch nejznámějších. Nebo něco z daseinanalytické psychoterapie. Ta je založena na Heideggerové filozofii, především jeho stěžejním díle. „Bytí a čas.” Mohl by mi někdo z nich vysvětlit jak svou terapii myslel, co chěl říci v Nárysu medicíny a psychologie. ( prosil bych výklad, nikoliv odkaz na wikipedii.) Medard Boss. Nebo rozdíl mezi terapií a pohledem na klienta mezi Bossem a Binswangerem. Možná by stálo za to se podívat na rozdíl mezi evropským pohledem na existenciální psychoterapii, reprezentované právě Bossem a a americkým, který zřejmě nejlépe předkládá Yalom. Ve své „Existenciální psychoterapii.” logoterapie, transakční analýza, případně kometář ke knize Ericha Bernea "Co řeknete, než pozdravíte?" Vyložit, co znamená pojem "tragická triáda," případně kdo je takovým největším následovníkem Frankla. A jiné další zajímavé postavy.
To by mě zajímalo. Konečně, možná je tu větší znalec existenciální psychoterapie než je dr. Čálek, který mě školil v této oblasti a jež je považován za jednoho z největších znalců jak daseianalytického přístupu, tak fenomenologie a existenciální psychoterapie. U nás i v Evropě. Slepý psycholog. Dělal mi několik let supervisora.
Jinak, kdyby měli anonymové zájem, tak jim poradím zajímavou knihu, od Tima Hardforda „Logika života,” co jsem dnes zakoupil v Luxoru v Palladiu. To je poměrně neotřelý ekonomický pohled na některé události lidského života, jako je třeba sex, fetování a další životní děje. Dobře napsaná kniha, člověk nemusí se vším souhlasit, ale čtivá a relativně srozumitelná.
Jak je vidět, jsem přístupný a docela rád bych od těch znalců a zároveň nekompromisních kritiků mých textů, terapeutických postupů, pochybovačů o mé kompetenci, četl něco smysluplného. Něco co má hlavu a patu, jejich vlastního pohledu na věc. Něco, co sami vymysleli a neukradli to na netu. Něco podložené jejich praxí a životní zkušeností. Předveďte se chlapci a dívky. Nebo svedete jen dementní, uražené, anonymní komentáře? Jsem připravený naslouchat, číst, diskutovat se znalci.
Tiskni
Sdílej:
V každém případě ovšem platí, že pokud je poprávka a to poptávka, která vzrůstá není důvod zlevňovat, nebo strvat na stejné ceně.To prave neni pravda. Pokud by trzni ekonomika fungovala tak, jak si predstavuji jeji propagatori (moje predstava je jeste trochu slozitejsi, viz dal), tak ani tohle neplati. V trzni ekonomice je cena mimo rovnovahu signalem ke zmene produkce. Pokud se pak produkce zvysi odpovidajicim zpusobem, cena by se mela rychle vratit zpet (nebo dokonce niz) a nastat nova rovnovaha. Podle standardni ekonomicke predstavy by totiz cena v rovnovaze mela odpovidat meznim nakladum. Moje vlastni vysvetleni tvorby cen je jine - ja si myslim, ze cenu urcuje vzajemna ekonomicka sila subjektu na tom trhu (dalo by se rict, ze vzajemny vztah poptavek, protoze firmy maji zase poptavku po zisku - toto znovu ukazuje, ze zavedeni modelu poptavky a nabidky je velice nesikovny pohled na ekonomiku, protoze se vzdy divate jen na kousek - IMHO zadny realny pokrok ekonomicka teorie neudela, pokud se nevzda tohoto modelu ve prospech neceho jineho). Na cem vsem zavisi tato "sila"? Cim vic neco nutne potrebujete, tim jste slabsi (to je vlastne normalni poptavka). Cim vic to muzete substituovat (treba si to vypestovat na zahrade, koupit od jineho vyrobce, a tak dale), tim jste silnejsi. A ted prichazi dulezity moment. Na trhu s necim je mnoho ucastniku, nekteri prodavaji (ti chteji vysokou cenu) a jini kupuji (ti chteji nizkou cenu). Tito ucastnici mohou vytvaret koalice za ucelem dosazeni nizsi nebo vyssi ceny. Koalice kupujicich muze zvysit celkovou silu zucastnenych nasledujicim zpusobem: Mohou se rozhodnout bojkotovat prodavajici s vysokou cenou (nebo vsechny), a tim je donutit ke ztrate zisku a pripadnemu snizeni ceny (je to asi podobny mechanismus, jako stavka - vlastne zobecneni toho mechanismu). Koalice za ucelem vyssi ceny je jasna - kdyz se prodavajici domluvi, mohou zvysit cenu (maji vetsi silu); jeden mechanismus zvyseni ceny je snizeni produkce, ktere zpusobi rozbiti koalic kupujicich, viz dal. Dulezity aspekt cele veci je, ze ta "dohoda" na koalicich nemusi vubec probihat ustne - ve skutecnosti se totiz ty subjekty nemusi ani potkat, aby se dohodly, protoze ony koalicni dohody jsou jen racionalnim vysledkem cele situace (z toho plyne, ze antimonopolni zakony, jak jsou dnes, jsou extremne slabe a zdaleka neresi ten problem). Ovsem s vytvorenim koalice to neni tak proste. Ackoli koalice, je-li dost silna, prinasi vyhodu vsem jejim ucastnikum, urcite omezene mnozstvi ucastniku se muze dohodnout tuto koalici zradit a tim ziskat vyhodu na ukor ostatnich. Napriklad, nekdo se muze rozhodnout nakupovat za vyssi cenu, protoze proste ma penize a tu vec moc chce. Tim zrazuje ostatni, kteri by radi cenu nizsi a tedy by vyssi cenu fakticky bojkotovali. Nebo firma se muze rozhodnout nabizet podstatne nizsi cenu nez konkurence treba z idealismu nebo za ucelem ziskani pozice na trhu (coz je urcitym zpusobem investice). Receno jazykem teorie her, prodavajici a kupujici vuci sobe hraji variantu chicken game a prodavajici i kupujici navzajem hraji variantu veznova dilematu. Pokud bychom tuto teorii aplikovali na zdravotni peci (nebo jen na ceny leku), pak je zde zrejmy problem. Pokud jak firmy, tak nemocni vytvori koalici, koalice nemocnych bude vzdy slabsi, protoze nemocni zkratka potrebuji leky mnohem vice nez firmy zisk (a nemohou je tak snadno substituovat). Jedina nadeje pro nemocne, jak mit rozumnou cenu leku, je tak, ze vytvori pevnejsi koalici (mene zradcu v ramci koalice) nez zdravotni firmy. To je problematicke z obou stran. Vyrobcu je o nekolik radu mene, a lepe chapou celou situaci, takze je pro ne mnohem snazsi takove koalice utvaret (a nejenom to - dnes je neco jako metavyrobci, napr. hedge fondy, ktere mohou ovladat cela ruzna odvetvi, a tim velice snadno substituovat zisk nekde jinde). Za druhe, nemocni se navzajem neznaji a casto nechapou, ktera bije; jsou velice ochotni se navzajem zradit, napriklad tim, ze si zaplati vyssi cenu. Jedina moznost, jak dosahnout solidni koalice kupujicich na takovem trhu, je mit explicitni dohodu vsech kupujicich na spolecne cene. Jinymi slovy, statni regulaci cen leku.
takže relaxuji u komentářůNic proti, ale tohle Vám nesežeru ani za zlatý prase
Ono se stačí podívat vždy, kdo ty flame rozjede.Jj. Ten zápisek.
Vidíš jak si "nadaný" umíš najít na netu recept na bábovku. Jen tak dál, třeba se naučíš ji i upéct.To je výstižné. V přeneseném slova smyslu. Hodně lidí je tu nadupaných teorií, ale pak se ukáže, že ty teorie nemají "odžité". Jak tu někde zmínil kralyk v diskusi rčení "Nic mě nezastaví, jen co se do toho pustím." /V lecčems platí i pro mne, sic domácí bábovku zrovna dojídáme