Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Tak jsem opět objevil Ameriku. Tedy objevil jsem „Linuxexpres.” Což je pro mne malá Amerika, protože jsem do této chvíle četl jen Root, Abíčko a Linuxsoft. Měl jsem pocit, že je to docela dost. Linuxexpes mě překvapil svojí nabídkou, okamžitě jsem tam objevil něco užitečného pro sebe a tenhle mazaný článek podle kterého jsem nastavil řádně a stabilně hodiny.
Protokol NTPd, jsem znal, příkaz
ntpd tik.cesnet.czjsem objevil kdysi dávno, a ručně nastavoval, ale nijak jsem se nezajímal jestli to jde na Linuxu nastavit nastálo. Ve FreeBSD to jde přidáním do konfiguračního souboru /etc/rc.conf,
ntpdate_enable=“YES“'a potom
ntpdate_flags=“ntp.karpo.czcož mě plně uspokojuje. protože hlavně ve virtuální mašině mívám problémy nastavit čas. Tímhle je vždy vše vyřešeno. Teď už vím jak na to v Linuxu.
Početl jsem si víc, hlavně jak třeba nastavit VirtualBox, což vše dělám spíš odhadem, Teď jsem si přečetl celý postup. Sice starší, ale funkční. Mám kam chodit pro linuxový rozum. Moc mě nebaví otravovat v poradnách s věcmi, které někdo už řešil. Jinak jsem si se zájmem přečetl blog kolegy, co si nainstaloval PCBSD a byl z něj zklamaný. Nedivím se mu. To už měl spíš zkusit FreeBSD. Konečně tam je handbook dost podrobný, konference slušná a není problém sehnat informace. Zatím jsem vše, co jsem potřeboval nastavit na FreeBSD, našel a nastavil. A nemusel jsem nijak zvlášť hledat. Mé srdce je rozpolceno mezi BSD a Linux. I když uznávám, že jak používám víc Debian v poslední době, připouštím, že je už skoro tak pohodlný jako FreeBSD. Tam se sice víc píše, pravda, ale to nepovažuji za chybu.
Osobně si raději ve FreeBSD, stejně jako v Debianu, nainstaluji základní systém a potom
freebsd-update fetchk tomu přidám
freebsd-update installabych vylepšil systém, následně smažu všechny porty
rm -r -f /usr/portsa dám
portsnap fetchpotom
portsnap extract.Nevím jestli je tohle nejlepší postup,ale někde sem četl, že by to tak mělo být dobře. Mám-li chuť, přeložím jádro, což je ve FreeBSD v podstatě sranda, doinstaluji grafický systém a k němu co je třeba. Netrvá tohle nijak zvlášť dlouho. Jak říkám, kdo vládne trochu angličtinou, v hanbooku najde co potřebuje a pak jsou i zajímavé stránky Daniela Hrotka Domovské stránky Daniela Hrotka. Tam jsem objevil tak spoustu zajímavých věcí, ale pro začátečníka ve FreeBSD, jsou myslím příjemné.
Takže nebojte se FreeBSD a získáte príma operační systém. je to jiné než Linux, ale najdete tam vše, co na Linuxu a nádavkem možná něco navíc. Pro mne, podobně jako v Solarisu je potěšitelné, že je tam čistý VI, žádný klon, nebo jen VIM. Ten se musí doinstalovat. Pokud někdo z geeku se mnou nesouhlasí, ať sdělí v čem se mýlím, nechť staříka poučí. Budu jen rád. Jo jo.
Tiskni
Sdílej:
/etc/conf.d/ntp-client.conf
# change this to a server closer to your location
NTP_CLIENT_SERVER="lx.ujf.cas.cz"
# client options
NTP_CLIENT_OPTION="-b -u"
# timeout for the ntp-client
NTPCLIENT_TIMEOUT=10
# arguments passed to ntpd when started
NTPD_ARGS="-g"
je to skvela vec, ted uz nemusim na hodiny nikdy sahnout a ukazujou vzdycky presne. driv sem mival ntpdate v cronu tak aby se spoustel kazdou celou hodinu, ale pak sem se docet ze to neni vhodny (ntpdate je spis na jednorazovy serizeni hodin a ne na jejich trvaly udrzovani), ze je lepsi pouzit ntpd. a tak sem se podle toho zaridil.
ted uz nemusim na hodiny nikdy sahnout... jste-li připojen k Internetu.