Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Stěžují si stěžují, někteří čtenáři že nic nepíši. Jak bych mohl, když mám volno, odpočívám, spím, hraji si staré dos hry v Dosboxu, který jsem objevil. Spíš než hraji, zkouším jak, která funguje. Chci vědět, co a jak je? Vždy, když něco nového objevím, zkouším zvládnout na maximum. Tedy základy. Protože základy se dají zvládnout poměrně rychle, nejen v PC hrách, ale i v jiných oblastech, to ostatní je cesta dlouhého praktikování. Ať se jedná o psychoterapii, zen, nebo jógu, řemeslnou dovednost. Člověk aby se stal mistrem v libovolném povolání potřebuje v průměru asi deset tisíc hodin. Tedy deset tisíc hodin té činnosti.
Myslím, že těm hrám deset tisíc hodin nevěnuji, ale jako uvolnění a přeladění, ta činnost funguje bezvadně. Dnes je Velký pátek, prší a podle pranostiky by měl být z toho důvodu suchý rok. Tak uvidíme, jestli pranostika zafunguje. Pracovní týden jsem ukončil včera, byl poměrně zajímavý, na skupinách se otevíraly důležité věci, mluvilo se o vážných událostech, jedna malá recidiva, pak jestli alkoholik může pít nealkoholické pivo. No může by se dalo říci, ale nedoporučuji tuhle metodu zvládání chutí na alkohol, ona to tu chuť neuspokojuje, ale spíše ji podporuje. „Tak dlouho se pije nealkoholické pivo, až se k tomu nutně musí přidat kořalka,” jak poznamenal jeden člen skupiny.
Má své zkušenosti. Ke mě přišel po třetí léčbě. Tu třetí absolvoval u mne ve skupině v blázinci, a jak říká: „...když jsem ho viděl a slyšel, věděl jsem jedno. Jeho nerozdejchám, jemu nic nenakecám.” Skutečně přestal kecat, rozdýchal mě, pravda, trochu mu ono rozdýchávání dalo práci, ale zvládl ji, začal myslet a drží se. Už čtvrtý rok. Považuji ho za takový barometr středeční večerní skupiny. Ona dáma, která přinesla ten „problém” s nealkoholickým pivem si vyslechla své, nejen od něj, i od ostatních. Já na konec udělal malé shrnutí, to ji moc nechutnalo, ale myslím, že se jím neudávila a strávila ho.
Probudil jsem se dnes pozdě, šel jsem spát k ránu, jak jsem hledal všechny ty možná nastavení, zjistil sem, že svítá. Pustil jsem si od Naďi Urbánkové „Svítá nad velkou louží” tady je ten úžasný HIT a zpíval sem si s ní
Proč jsou muži slabí, čím je lodě vábí,
proč bez dálek žádný
nechce žít.
Proč jsou slzy slané,
dívčí prosby plané,
proč to
takhle musí být?
Jo zpíval a říkal si, že jsem stejně měl v životě kliku. Splnily se mi sny, dělal jsem co jsem opravdu chtěl dělat, netrápil sem se někde kde jsem nechtěl být, když mě přestala bavit plavba, přešel sem lanštek, opustil loď a vše, c k tomu patřilo a šel dělat terapii. Dočkal jsem se svobody, mohu jít kam chci, kterýmkoliv libovolným směrem. Potkal jsem v životě spoustu báječných lidí a jen pár sviní.
Naštěstí jsem si se sviněmi uměl poradit. Vlastně vždy všechno začalo tím, že jsem měl touhu něco poznat, něco vědět, někam se vydat. Lidé, kteří nemají sny ani touhy, ti většinou mají jen stesky. Naříkají na život, čekají co jim ten život přinese a vůbec netuší, že stačí se jen vydat a hledat. „Kdo se vydá, někam dojde, kdo hledá najde.” Potom se stačí jen dívat, pořádně, pozorně a hned je něco zajímavého k vidění.
Mě občas stačí jet tramvají, abych viděl svět sám pro sebe. Nebo, třeba jdu nakupovat, občas si stoupnu a jen tak si koukám, sleduji lidi, jak nakupují, jak spolu rozmlouvají, dohadují, líbají se. Zrovna dnes, když sem šel něco málo nakoupit jsem musel v Bille takovému hezkému páru říct: „nerad ruším, ale na ty kedlubny mám chuť.” Líbali se hezky něžně. Tedy ona jeho. Asi ho miluje. Neřekli ani popel, udělali úkrok stranou a pokračovali. Ani stromečky jim tam nechyběli. Inu nebyli jsme lepší.
Jednou jsem se takhle za tmy, na pláži chudých v Děčíně pod zámkem, tam co kotvily parníky a zadokoláky, muckal u lanšteku se slečnou, co nechtěla přejít přes lávku, protože se bála, ale protože byla také potřebná a toužící, tak ji vyhovovala tráva. Tma byla, i když pouliční lampy d ruhého břehu a mostu, dělaly mírný šerosvit. Bylo to vášnivé a nepřestalo i když o nás zakopl kolega, co se vracel domů. Také byl ohleduplný. Omluvil se a okamžitě zmizel. Pak vyzvídal, proč zrovna tam?. Objasnil jsem mu důvod. Kroutil hlavou nad tím strachem oné slečny. Jo, jsou různé děje v lidském životě. Dnes už by asi ani jeden z nás zas tak silnou potřebu klesnout do trávy u parníku asi neměl. Stejně jako se líbat u kedluben.
Vzpomíná se na tyhle bývalé události hezky. Stejně tak i dnes se hezky žije. Nemám potřebu pořád plakat jak je hrozně. Dnes sem si přečetl, to co mi říkají moji někteří kamarádi podnikatelé. Žádná recese, žádná krize není. To jen lidé mají strach z budoucnosti. A chovají se jako by recese byla. Ti kdo se tak chovají, toho jejich obava dožene. Jenže proč se bát toho, co nenastalo? Život ve strachu nic dobrého nenese. Přiměřeně stálá opatrnost je na místě, ale žít pořád ve strachu z toho co se stane? To nechám někomu jinému.
Dopíši blog a jdu spravovat tašku. Koupil jsme si u Bushmana loni v Náchodě šikovnou tašku a na rozdíl od jiných výrobků firmy Bushman, tenhle se jim nějak moc nevyvedl. Nemá tu výdrž, co jsem očekával. Ale ke spravení zatím je, takže ji opravím a ještě ji využiji v létě na cestování, nošení čtečky a map, plus dalších drobností. Jsem si na ni zvykl. Zítra si vyrazím koupit nové boty. Doufám, že už nebude takový frmol jako dnes.
Mám Velikonoce rád, ale ty sváteční nákupy mě zas až tolik neberou. V Bille, přede mnou nakupovala paní se synem a musím říci, že ti hlad skutečně mít nebudou. Také na nějaké hladovění moc nevypadali. Dohromady měli asi 280 kg. Plus mínus. Stál sem za nimi u kasy a s obdivem sledoval tu masu potravin mizící v taškách. Zhruba něco přes dva tisíce platili. Tomu se už říká nákup pro domácnost. Jo jo. Ale možná čekají zlé časy. Kdo ví?
Tiskni
Sdílej:
Stěžují si stěžují, někteří čtenáři že nic nepíši.Heh. Vymenuj troch.
7.4.2012 04:36
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Ale to nevypovídá nic o AbcLinuxu.Člověk aby se stal mistrem v libovolném povolání potřebuje v průměru asi deset tisíc hodin. Tedy deset tisíc hodin té činnosti. Jan Jílek
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.4.2012 18:46
6.4.2012 21:02