Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Takže jsem si zase udělal radost a nainstaloval si CentOS5.8. Přinesl mi ho kamarád s tím, že si z něj udělal server. Abych ho zkusil. Prý všechno spolehlivé a ozkoušené. Přiznám se, že jsem byl dost nedůvěřivý, jak k tak starému distru, tak ke klonu Red Hatu obecně. Nikdy jsem moc tuhle distribuci nemusel. Ale jsem velmi příjemně překvapený, jak krásně se nastavuje, jak je provozuschopná. Nejvíc jsem si vyhrál s konsolí, protože jsem si nastavil framebuffer, vyzkoušel, že ještě pořád vím jak na to. CVLC a Mplayer mi krásně přehrávají filmy v konsoli. Mám to tak ze staromilství. A taky abych věděl, že jsem to nezapomněl. Kdyby mi náhodou spadla grafika.
Naposledy jsem multimedia na přehrávání DVD a filmů v konsoli nastavoval někde na Slackware 10.1, myslím. Konsolí a spadlými X se hodně argumentovalo v dobách, kdy jsem začínal s Linuxem. Když linuxoví nadšenci přesvědčovali všechny kolem sebe, že je dobré opustit wokna a přejít na Linux. Přišel mi ten argument jako dobrý. On mi jako dobrý přijde dokonce ještě dnes. Přesvědčovali, ale moc jich nepřesvědčili. Tehdy jsem také zkoušel nějaký Red Hat, ale nijak mi k srdci nepřirostl. Spíš jsem byl tehdy na Mandrake a Debian.
Konečně, čistě v konsoli se mi vždycky dobře pracovalo a vůbec se nedivím lidem, kteří se v ní pohybují stále. Večer až se vrátím z města, koupím si jedno dvě DVD a vypálím si versi CentOS6.2, kterou si hodlám nainstalovat. Co mě na tom distru těší, je právě, že v něm všechno funguje bez nějakého zvláštního úsilí. Pochopitelně je to serverové distro, ale člověk přidá pár repositářů a má skvělý systém, který se dá nádherně nastavit česky. Tak, zase něco nového. Tedy, jen Linux, ale poměrně čistý a lehce konfigurovatelný.
Tiskni
Sdílej:
Širokou veřejnost to zdá se zaujalo, tady by to zase zaujalo tu úzkou, ikdyž asi ne tak hluboce
Jo a já ještě kromě klasiky vim, elinks, mc mezi prvníma věcma instaluju taky htop (přehled procesů a vytížení systému, dají se tam interaktivně vyhledat a odstřelit splašený procesy) a moc (sakra dobrej přehrávač muziky všeho druhu) a taky weechat (irc klient do konzole, to je fakt nádherná věc, jenom sem pak línej to celý znova nakonfigurovat stejně jako to mam u sebe na hlavnim pc, možná by stačilo zkopírovat konfigurák a upravit jen pár nezbytností, ale tak urgentně ho zas nepotřebuju, těžiště mojí komunikace je na jabberu a na ten mam grafickýho klienta).
Jak to tam funguje s tou kompilací, sou tam přepřipravený nějaký pomůcky jako třeba porty v *BSD nebo pkgbuildy v Archu? V Archu mi zatim přišla kompilace a hlavně sestavování vlastních balíčků zatim zdaleka nejsnazší a nejpohodlnější. Stačil jeden soubor kterej to všechno zařídil a ani ten nebylo třeba psát od nuly, stačilo si odněkud z /var tušim vytáhnout šablonu a jen přepsat pár věcí (v podstatě stačilo zadat název, verzi, url se zdrojákama, co to vyžaduje a co to poskytuje a bylo hotovo) a pak jen spustit makepkg a vypad krásnej balíček, ne jako ty paskvily co sem dělal na ubuntu přes checkinstall ...
Switch z win na linux je dobrá věc ať už je důvod jakejkoliv 