Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Takže jsem si zase udělal radost a nainstaloval si CentOS5.8. Přinesl mi ho kamarád s tím, že si z něj udělal server. Abych ho zkusil. Prý všechno spolehlivé a ozkoušené. Přiznám se, že jsem byl dost nedůvěřivý, jak k tak starému distru, tak ke klonu Red Hatu obecně. Nikdy jsem moc tuhle distribuci nemusel. Ale jsem velmi příjemně překvapený, jak krásně se nastavuje, jak je provozuschopná. Nejvíc jsem si vyhrál s konsolí, protože jsem si nastavil framebuffer, vyzkoušel, že ještě pořád vím jak na to. CVLC a Mplayer mi krásně přehrávají filmy v konsoli. Mám to tak ze staromilství. A taky abych věděl, že jsem to nezapomněl. Kdyby mi náhodou spadla grafika.
Naposledy jsem multimedia na přehrávání DVD a filmů v konsoli nastavoval někde na Slackware 10.1, myslím. Konsolí a spadlými X se hodně argumentovalo v dobách, kdy jsem začínal s Linuxem. Když linuxoví nadšenci přesvědčovali všechny kolem sebe, že je dobré opustit wokna a přejít na Linux. Přišel mi ten argument jako dobrý. On mi jako dobrý přijde dokonce ještě dnes. Přesvědčovali, ale moc jich nepřesvědčili. Tehdy jsem také zkoušel nějaký Red Hat, ale nijak mi k srdci nepřirostl. Spíš jsem byl tehdy na Mandrake a Debian.
Konečně, čistě v konsoli se mi vždycky dobře pracovalo a vůbec se nedivím lidem, kteří se v ní pohybují stále. Večer až se vrátím z města, koupím si jedno dvě DVD a vypálím si versi CentOS6.2, kterou si hodlám nainstalovat. Co mě na tom distru těší, je právě, že v něm všechno funguje bez nějakého zvláštního úsilí. Pochopitelně je to serverové distro, ale člověk přidá pár repositářů a má skvělý systém, který se dá nádherně nastavit česky. Tak, zase něco nového. Tedy, jen Linux, ale poměrně čistý a lehce konfigurovatelný.
Tiskni
Sdílej:
Širokou veřejnost to zdá se zaujalo, tady by to zase zaujalo tu úzkou, ikdyž asi ne tak hluboce
Jo a já ještě kromě klasiky vim, elinks, mc mezi prvníma věcma instaluju taky htop (přehled procesů a vytížení systému, dají se tam interaktivně vyhledat a odstřelit splašený procesy) a moc (sakra dobrej přehrávač muziky všeho druhu) a taky weechat (irc klient do konzole, to je fakt nádherná věc, jenom sem pak línej to celý znova nakonfigurovat stejně jako to mam u sebe na hlavnim pc, možná by stačilo zkopírovat konfigurák a upravit jen pár nezbytností, ale tak urgentně ho zas nepotřebuju, těžiště mojí komunikace je na jabberu a na ten mam grafickýho klienta).
Jak to tam funguje s tou kompilací, sou tam přepřipravený nějaký pomůcky jako třeba porty v *BSD nebo pkgbuildy v Archu? V Archu mi zatim přišla kompilace a hlavně sestavování vlastních balíčků zatim zdaleka nejsnazší a nejpohodlnější. Stačil jeden soubor kterej to všechno zařídil a ani ten nebylo třeba psát od nuly, stačilo si odněkud z /var tušim vytáhnout šablonu a jen přepsat pár věcí (v podstatě stačilo zadat název, verzi, url se zdrojákama, co to vyžaduje a co to poskytuje a bylo hotovo) a pak jen spustit makepkg a vypad krásnej balíček, ne jako ty paskvily co sem dělal na ubuntu přes checkinstall ...
Switch z win na linux je dobrá věc ať už je důvod jakejkoliv 