Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Takže jsem si zase udělal radost a nainstaloval si CentOS5.8. Přinesl mi ho kamarád s tím, že si z něj udělal server. Abych ho zkusil. Prý všechno spolehlivé a ozkoušené. Přiznám se, že jsem byl dost nedůvěřivý, jak k tak starému distru, tak ke klonu Red Hatu obecně. Nikdy jsem moc tuhle distribuci nemusel. Ale jsem velmi příjemně překvapený, jak krásně se nastavuje, jak je provozuschopná. Nejvíc jsem si vyhrál s konsolí, protože jsem si nastavil framebuffer, vyzkoušel, že ještě pořád vím jak na to. CVLC a Mplayer mi krásně přehrávají filmy v konsoli. Mám to tak ze staromilství. A taky abych věděl, že jsem to nezapomněl. Kdyby mi náhodou spadla grafika.
Naposledy jsem multimedia na přehrávání DVD a filmů v konsoli nastavoval někde na Slackware 10.1, myslím. Konsolí a spadlými X se hodně argumentovalo v dobách, kdy jsem začínal s Linuxem. Když linuxoví nadšenci přesvědčovali všechny kolem sebe, že je dobré opustit wokna a přejít na Linux. Přišel mi ten argument jako dobrý. On mi jako dobrý přijde dokonce ještě dnes. Přesvědčovali, ale moc jich nepřesvědčili. Tehdy jsem také zkoušel nějaký Red Hat, ale nijak mi k srdci nepřirostl. Spíš jsem byl tehdy na Mandrake a Debian.
Konečně, čistě v konsoli se mi vždycky dobře pracovalo a vůbec se nedivím lidem, kteří se v ní pohybují stále. Večer až se vrátím z města, koupím si jedno dvě DVD a vypálím si versi CentOS6.2, kterou si hodlám nainstalovat. Co mě na tom distru těší, je právě, že v něm všechno funguje bez nějakého zvláštního úsilí. Pochopitelně je to serverové distro, ale člověk přidá pár repositářů a má skvělý systém, který se dá nádherně nastavit česky. Tak, zase něco nového. Tedy, jen Linux, ale poměrně čistý a lehce konfigurovatelný.
Tiskni
Sdílej:
Jo a já ještě kromě klasiky vim, elinks, mc mezi prvníma věcma instaluju taky htop (přehled procesů a vytížení systému, dají se tam interaktivně vyhledat a odstřelit splašený procesy) a moc (sakra dobrej přehrávač muziky všeho druhu) a taky weechat (irc klient do konzole, to je fakt nádherná věc, jenom sem pak línej to celý znova nakonfigurovat stejně jako to mam u sebe na hlavnim pc, možná by stačilo zkopírovat konfigurák a upravit jen pár nezbytností, ale tak urgentně ho zas nepotřebuju, těžiště mojí komunikace je na jabberu a na ten mam grafickýho klienta).
Jak to tam funguje s tou kompilací, sou tam přepřipravený nějaký pomůcky jako třeba porty v *BSD nebo pkgbuildy v Archu? V Archu mi zatim přišla kompilace a hlavně sestavování vlastních balíčků zatim zdaleka nejsnazší a nejpohodlnější. Stačil jeden soubor kterej to všechno zařídil a ani ten nebylo třeba psát od nuly, stačilo si odněkud z /var tušim vytáhnout šablonu a jen přepsat pár věcí (v podstatě stačilo zadat název, verzi, url se zdrojákama, co to vyžaduje a co to poskytuje a bylo hotovo) a pak jen spustit makepkg a vypad krásnej balíček, ne jako ty paskvily co sem dělal na ubuntu přes checkinstall ...
Switch z win na linux je dobrá věc ať už je důvod jakejkoliv