Jack Dorsey představil (𝕏) open source týmovou komunikační platformu Buzz (GitHub) s cílem snížit závislost na Slacku a GitHubu.
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 153 s kódovým názvem Meadow. Jedná se o ESR (Extended Support Release) vydání. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vylepšuje OAuth. Thundermail lze používat bez instalace doplňku.
AI tento rok naplno vtrhla do vývoje softwaru a výrazně ovlivňuje také open source projekty. Jiří Eischmann v příspěvku Jak mění AI open source na svém blogu rozebírá několik trendů, které v open source v poslední době v souvislosti s AI pozoruje, a jak tyto trendy svět otevřeného softwaru mění (Inflace projektů, Zahlcení kontroly, Klesající motivace zveřejňovat kód).
Evropská komise (EK) vyměřila americké internetové společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy Kč) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
… více »Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Takže jsem si zase udělal radost a nainstaloval si CentOS5.8. Přinesl mi ho kamarád s tím, že si z něj udělal server. Abych ho zkusil. Prý všechno spolehlivé a ozkoušené. Přiznám se, že jsem byl dost nedůvěřivý, jak k tak starému distru, tak ke klonu Red Hatu obecně. Nikdy jsem moc tuhle distribuci nemusel. Ale jsem velmi příjemně překvapený, jak krásně se nastavuje, jak je provozuschopná. Nejvíc jsem si vyhrál s konsolí, protože jsem si nastavil framebuffer, vyzkoušel, že ještě pořád vím jak na to. CVLC a Mplayer mi krásně přehrávají filmy v konsoli. Mám to tak ze staromilství. A taky abych věděl, že jsem to nezapomněl. Kdyby mi náhodou spadla grafika.
Naposledy jsem multimedia na přehrávání DVD a filmů v konsoli nastavoval někde na Slackware 10.1, myslím. Konsolí a spadlými X se hodně argumentovalo v dobách, kdy jsem začínal s Linuxem. Když linuxoví nadšenci přesvědčovali všechny kolem sebe, že je dobré opustit wokna a přejít na Linux. Přišel mi ten argument jako dobrý. On mi jako dobrý přijde dokonce ještě dnes. Přesvědčovali, ale moc jich nepřesvědčili. Tehdy jsem také zkoušel nějaký Red Hat, ale nijak mi k srdci nepřirostl. Spíš jsem byl tehdy na Mandrake a Debian.
Konečně, čistě v konsoli se mi vždycky dobře pracovalo a vůbec se nedivím lidem, kteří se v ní pohybují stále. Večer až se vrátím z města, koupím si jedno dvě DVD a vypálím si versi CentOS6.2, kterou si hodlám nainstalovat. Co mě na tom distru těší, je právě, že v něm všechno funguje bez nějakého zvláštního úsilí. Pochopitelně je to serverové distro, ale člověk přidá pár repositářů a má skvělý systém, který se dá nádherně nastavit česky. Tak, zase něco nového. Tedy, jen Linux, ale poměrně čistý a lehce konfigurovatelný.
Tiskni
Sdílej:
Širokou veřejnost to zdá se zaujalo, tady by to zase zaujalo tu úzkou, ikdyž asi ne tak hluboce
Jo a já ještě kromě klasiky vim, elinks, mc mezi prvníma věcma instaluju taky htop (přehled procesů a vytížení systému, dají se tam interaktivně vyhledat a odstřelit splašený procesy) a moc (sakra dobrej přehrávač muziky všeho druhu) a taky weechat (irc klient do konzole, to je fakt nádherná věc, jenom sem pak línej to celý znova nakonfigurovat stejně jako to mam u sebe na hlavnim pc, možná by stačilo zkopírovat konfigurák a upravit jen pár nezbytností, ale tak urgentně ho zas nepotřebuju, těžiště mojí komunikace je na jabberu a na ten mam grafickýho klienta).
Jak to tam funguje s tou kompilací, sou tam přepřipravený nějaký pomůcky jako třeba porty v *BSD nebo pkgbuildy v Archu? V Archu mi zatim přišla kompilace a hlavně sestavování vlastních balíčků zatim zdaleka nejsnazší a nejpohodlnější. Stačil jeden soubor kterej to všechno zařídil a ani ten nebylo třeba psát od nuly, stačilo si odněkud z /var tušim vytáhnout šablonu a jen přepsat pár věcí (v podstatě stačilo zadat název, verzi, url se zdrojákama, co to vyžaduje a co to poskytuje a bylo hotovo) a pak jen spustit makepkg a vypad krásnej balíček, ne jako ty paskvily co sem dělal na ubuntu přes checkinstall ...
Switch z win na linux je dobrá věc ať už je důvod jakejkoliv 