Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Takže jsem si zase udělal radost a nainstaloval si CentOS5.8. Přinesl mi ho kamarád s tím, že si z něj udělal server. Abych ho zkusil. Prý všechno spolehlivé a ozkoušené. Přiznám se, že jsem byl dost nedůvěřivý, jak k tak starému distru, tak ke klonu Red Hatu obecně. Nikdy jsem moc tuhle distribuci nemusel. Ale jsem velmi příjemně překvapený, jak krásně se nastavuje, jak je provozuschopná. Nejvíc jsem si vyhrál s konsolí, protože jsem si nastavil framebuffer, vyzkoušel, že ještě pořád vím jak na to. CVLC a Mplayer mi krásně přehrávají filmy v konsoli. Mám to tak ze staromilství. A taky abych věděl, že jsem to nezapomněl. Kdyby mi náhodou spadla grafika.
Naposledy jsem multimedia na přehrávání DVD a filmů v konsoli nastavoval někde na Slackware 10.1, myslím. Konsolí a spadlými X se hodně argumentovalo v dobách, kdy jsem začínal s Linuxem. Když linuxoví nadšenci přesvědčovali všechny kolem sebe, že je dobré opustit wokna a přejít na Linux. Přišel mi ten argument jako dobrý. On mi jako dobrý přijde dokonce ještě dnes. Přesvědčovali, ale moc jich nepřesvědčili. Tehdy jsem také zkoušel nějaký Red Hat, ale nijak mi k srdci nepřirostl. Spíš jsem byl tehdy na Mandrake a Debian.
Konečně, čistě v konsoli se mi vždycky dobře pracovalo a vůbec se nedivím lidem, kteří se v ní pohybují stále. Večer až se vrátím z města, koupím si jedno dvě DVD a vypálím si versi CentOS6.2, kterou si hodlám nainstalovat. Co mě na tom distru těší, je právě, že v něm všechno funguje bez nějakého zvláštního úsilí. Pochopitelně je to serverové distro, ale člověk přidá pár repositářů a má skvělý systém, který se dá nádherně nastavit česky. Tak, zase něco nového. Tedy, jen Linux, ale poměrně čistý a lehce konfigurovatelný.
Tiskni
Sdílej:
Širokou veřejnost to zdá se zaujalo, tady by to zase zaujalo tu úzkou, ikdyž asi ne tak hluboce
Jo a já ještě kromě klasiky vim, elinks, mc mezi prvníma věcma instaluju taky htop (přehled procesů a vytížení systému, dají se tam interaktivně vyhledat a odstřelit splašený procesy) a moc (sakra dobrej přehrávač muziky všeho druhu) a taky weechat (irc klient do konzole, to je fakt nádherná věc, jenom sem pak línej to celý znova nakonfigurovat stejně jako to mam u sebe na hlavnim pc, možná by stačilo zkopírovat konfigurák a upravit jen pár nezbytností, ale tak urgentně ho zas nepotřebuju, těžiště mojí komunikace je na jabberu a na ten mam grafickýho klienta).
Jak to tam funguje s tou kompilací, sou tam přepřipravený nějaký pomůcky jako třeba porty v *BSD nebo pkgbuildy v Archu? V Archu mi zatim přišla kompilace a hlavně sestavování vlastních balíčků zatim zdaleka nejsnazší a nejpohodlnější. Stačil jeden soubor kterej to všechno zařídil a ani ten nebylo třeba psát od nuly, stačilo si odněkud z /var tušim vytáhnout šablonu a jen přepsat pár věcí (v podstatě stačilo zadat název, verzi, url se zdrojákama, co to vyžaduje a co to poskytuje a bylo hotovo) a pak jen spustit makepkg a vypad krásnej balíček, ne jako ty paskvily co sem dělal na ubuntu přes checkinstall ...
Switch z win na linux je dobrá věc ať už je důvod jakejkoliv 