Literární okénko - Žízeň po životě

4.9.2013 17:58 | Přečteno: 957× | Různé

Po delší době se opět ozývám s literárním okénkem. Kniha dnešního dílu se jmenuje Žízeň po životě a napsal ji Irving Stone. Na začátku si odbudeme katalogizační údaje. V originále se se kniha jmenovala Lust for Life, the Story of Vincent Gogh. Z knihy samotné se nedozvíme, kdy vyšla v originále, ale poznámka autora je datována 6. června 1934, tak asi někdy v tu dobu.

Můj exemplář vyšel v roce 1957 ve Státním nakladatelství krásné literatury v roce 1957. Český překlad vychází z vydání z roku 1951 v New Yorku. Překladatelem byl Zdeněk Urbánek. Kniha kupodivu nemá vysvětlivky, jak bylo té době časté, ale alespoň má doslov od Zdeňka Pilaře o impresionistech; nečetl jsem ho, tak nehodnotím. Kniha má asi 500 stran.

Obsah

Jak se dá odhadnout z původního názvu, kniha vypráví životní příběh Vincenta van Gogha. Autor v závěrečné poznámce ujišťuje, že se snažil psát co nejvíce podle pravdy. Vycházel přitom z dopisů Vincenta svému bratru Theovi, které vyšly tiskem v letech 1927 až 1930.

Na wikipedii si můžete přečíst základní fakta ze života Vincenta van Gogha, ale kdo chce vědět trochu víc, třeba i o celé rodině van Goghů, tomu se kniha bude líbit. Vzhledem k tomu, že si autor nechtěl moc vymýšlet, v knížce nenajdete vtipné scény, spíš je děj ponurý a nešťastný jako celý van Goghův život. I když zrovna trochu záživnější scénu, ze které bude citace, autor zmiňuje, že k ní žádné zdroje nemá (škoda). Knížka mi nepřišla moc čtivá, ale je nesmírně poučná, takže jsem ji nakonec dočetl celou (i když jsem mezitím přečetl Dunu, ale o té až příště). Pokud se chcete něco dozvědět o Vincentu Goghovi, můžu knížku doporučit. Protože moje znalosti o životě Vincenta Gogha byly chabé, pořád jsem čekal, kdy už se to otočí, kdy začne být uznávaným malířem. Pár stránek před koncem mi bylo jasné, že to v knize asi nenajdu.

V knížce je i několik (asi 15) reprodukcí impresionistických děl, včetně van Goghových slavných Slunečnic. Jenom je škoda, že nejsou uspořádány tak, aby doprovázely děj knihy.

Citát

Jako citát jsem si připravil nejerotičtější scénu celé knihy, za kterou by se ani dnešní pornoprůmysl nemusel stydět. V mém vydání je na straně 415 a hned na dalším listu je tématicky reprodukce s názvem Akt od Auguste Renoira.

Vincentův vzruch se stupňoval. Každé vlákno se v něm stahovalo k jakémusi ústřednímu jádru bolesti. Žena rozevřela náruč, otevřela mu svoje teplo, přijala od něho to, čím byl muž, přijala do sebe všechnu vulkanickou bouřlivost, všechnu překonávající vášeň, jež mu hodinu co hodinu ničila nervy a rozbíjela tělo, vedla ho něžným, konejšivým vlněním k otřesnému tvořivému vyvrcholení.

Ovšem dlužno podotknout, že předchází vyprávění, jak Vincent celý den maluje v horkém dni bez pokrývky hlavy a asi bylo trošku víc vedro, než bylo v již tak horkém kraji zvykem.        

Anketa

Komentáře

[Mendoza]

Kdo je líný číst, může shlédnout stejnojmenný film. Imho je to dost povedená adaptace. A komu vadí art sračičky, ten ať koukne na Vincent and the Doctor

[bigBRAMBOR]

a komu prijde i sledovani filmu moc, tak at si precte clanek na wikipedii.

[SKK]

osporúčam aj od Pierre la Moure: Moulin Rouge o Henri Toulouse-Lautrecovi