Do 20. října do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | říjen 2025 (YouTube) doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
O zavedení nástroje na monitorování online konverzací v rámci boje proti dětské pornografii (tzv. Chat Control) měli ministři vnitra rozhodovat na úterním společném zasedání v Lucemburku. Plán dánského předsednictví Rady EU ale před pár dny ztroskotal, když se ukázalo, že Chat Control nemá dostatečnou podporu.
Již toto úterý proběhne každoměsíční akce Virtuální Bastlírna, kterou pořádá projekt MacGyver. Jde o virtuální posezení u piva a volné klábosení o různých zajímavostech ze světa elektroniky, softwaru i techniky. V posledním měsíci se stalo nemálo zajímavostí týkajících se spousty bastlířů - kupříkladu Arduino nyní patří pod Qualcomm, Raspberry Pi vydalo nový počítač, ale potichu i miniaturní compute module. Pro AMS od Bambu Lab se
… více »Google zpřístupňuje své AI nástroje českým univerzitním studentům prostřednictvím předplatného Google AI Pro na 12 měsíců bez poplatku. Platnost nabídky vyprší 9. prosince 2025.
MicroPythonOS je operační systém napsaný v MicroPythonu určený především pro mikrokontroléry jako ESP32. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byl vydán LineageOS 23 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 23 je založený na Androidu 16.
Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Včera byla krásná bezmračná noc a před půlnocí mě manželka upozornila, že nad horizontem se objevila "nějaká jasná planeta". Po zběžném vizuálním průzkumu jsem usoudil, že se bude pravděpodobně jednat o Jupitera a jenom tak ze srandy jsem vytáhl foťák a zkusil to napřed přiblížit a pak vyblejsknout. Výsledek mě celkem fascinoval - je možno pozorovat nejen Jupiter, ale i čtyři velké Galileovy měsíce už s úplně primitivním vybavením na ohniscích, které bych rozhodně ještě nezařadil mezi "tele". Dále v článku se podíváme, jak to bude asi vypadat a popravdě by mě celkem zajímalo, co může vylézt z různých foťáků, takže hybaj k oknu a pochlubte se!
Nejdříve trocha povídání - poloha Jupitera je nyní pro fotografii víceméně slabě příznivá, nachází se ve vzdálenosti přibližně 5AU od Země, nejkratší možná vzdálenost je cca 4,4 AU a nastane v březnu (je skoro vždy jednou za rok, ale termín se posouvá). Na území ČR vychází Jupiter někde okolo 23:00 na východě - záleží samozřejmě jak máte kdo horizont - a je vidět až do rána. Okolo té jedenácté hodiny si jej nelze s ničím splést, jeho magnituda je aktuálně cca -2.
Teď o mojí technice a expozici. Mám Olympus E-PL5, který disponuje (u Olympusu) aktálně posledním 16Mpx čipem velikosti 4/3 - stejný je i v E-M1 nebo E-M5mkII. (U systému m43 je nutno pro přepočet na fullframe násobit ohniskové vzdálenosti v zápisku 2x.) Jako objektiv byl nejprve použit asi 40 let starý Pentax-M 135/F3.5 a později i (podobně prastarý, ale v o poznání lepší kondici) Pentax-M 50/F1.7. Samozřejmě je potřeba stativ nebo něco takového, u mě to je malinká noname chobotnička za 100Kč, foceno bylo ze stolu v kuchyni. Po několika pokusech s expozicí jsem našel ideální parametry okolo ISO200 (moje základní ISO) / F2.8 / 0.25s, popřípadě adekvátně upraveno (o fous větší ISO a delší čas) pro tu 135ku na F5.6. Jak je vidět, není potřeba žádné světoborné hodnoty a v podstatě by to měl zvládnout bez ztráty kytičky i lepší ultrazoom, měření ve foťáku bude ukazovat samozřejmě absolutně podexponovaný snímek, ale to je OK. Časy okolo 2s se už ukázaly jako příliš dlouhé, jednotlivé měsíčky i Jupiter už za takovou dobu "ujedou" o pár pixelů vedle a jsou z nich čárky. Kupodivu se vyplatilo použít stabilizaci kvůli zpětnému rázu uzávěrky, ještě kdybych si ji blbec přehodil při výměně objektivu na správnou ohniskovou vzdálenost...
A výsledky? Bez jakéhokoli skládání snímků a úprav dostanete pro 135ku asi takovou fotku (pouze zvýšena komprese v jpegu, aby ji povolil načíst místní redakční systém:
Výřezy 300x200 bez úprav (135 a 50):
Po úpravách jasu a kontrastu a 2x zvětšení (z padesátky) dostanemu pak toto:
Jo, není to nic extra, NASA má určitě lepší fotky, jejich zajímavost není ani tak v nějaké kráse, ale v tom, že prakticky každý se může vlastnoručně podívat, co to ten Galileo objevil a co se stalo jedním z hlavních důkazů heliocentrického modelu naší soustavy. Taky je potřeba si uvědomit, že zachytáváme světlo, které urazilo asi tři čtvrtě miliardy km, pak se odrazilo a letělo asi stejně daleko ke mě domů - no není to fantastické?
U samotného Jupitera a jeho měsíců ještě chvilku zůstaneme, protože se s nimi pojí ještě jeden zajímavý objev. V roce 1676 dánský astronom Ole Christensen Römer sledoval zákryty měsíců za Jupitera a z variancí v dobách, kdy zákryty během pozemského roku nastávají, usoudil, že světlo se pohybuje sice obrovskou, ale přesto konečnou rychlostí. Tímto poměrně nepřesným měřením stanovil jako první rychlost světla na 225 000 km/s. Když jsou Země a Jupiter k sobě nejblíže, jsou vzdáleny 4,4AU a překryvy přichází dříve, nejdále od sebe jsou 6,4AU a překryvy přichází později, dělá to cca 16.6 minut rozdíl (2AU =~ 16.6 svtělné minuty).
Každopádně focení Jupitera je ukázalo jako celkem zajímavý test objektivů. Je vidět, že zejména moje 135ka dává vlastně horší výsledky, než adekvátní výřez z 50ky - což pro mě není až tak velkým překvapením. Dnes v noci zkusím ještě trochu poladit redukci mou vlastní "metodou postupného tavení"TM (o tom někdy později) a pohrát si se stabilizací 135ky, už se těším, ale o moc lepší to nebude. Chtěl bych vyfotit detaily Jupitera, pokud se mi to podaří, uvidím nějaký ten proužek. Vy ostatní - zkuste to taky, vytáhnetě zrcadlovky a ultrazoomy a ukažte se v diskusi.
Tiskni
Sdílej:
Fotené cez silvestra cca 50-ročným portrétovým objektívom na statíve ktorý sa hýbe keď sa naň škaredo pozriem. Čo som asi čakal, že ;)
Ešte som zabudol presnejšie špecifikovať techniku. Objektív je Carl Zeiss Jena Sonnar 180mm f/2.8. Fotoaparát Pentax K3. Clona okolo f/5.6 (len odhadujem, nechcelo sa mi svietiť). Možno nie je úplne zaostrený, na nekonečno som ho nastavil ešte doma pred odchodom, teraz v zime sa mi nechce ležať na zemi aby som zaostroval cez hľadáčik a LCD má moc veľkú odozvu na to aby sa s nim dalo presne zaostriť v noci.
Prvý mesiac má nesprávnu farbu kvôli blízkosti k jupiteru, bez zvýšenia kontrastu boli zliaté. Inak je to spôsobené pohybom, nie som s istý či statívu, alebo to bolo sklopením zrkadla.
Skúšal som to asi pred rokom. Najlepší pokus je v prílohe. (tie menej podarené tu) Technické detaily nájdete v EXIF dátach. Pôvodne som bol trocha sklamaný - dúfal som v trocha lepší výstup. Vlastne som tiež mal pôvodne podozrenie na chybu optiky, alebo nejaké odlesky. Ale tento blogpost ma motivuje k ďalším pokusom (Len sa musí zlepšiť počasie. Vždy keď sa na oblohe deje niečo zaujímavé, tak sa tu zatiahne :-/ .)
Zaujímavé na tom je, že nie je vhodné použiť dlhý čas ani vysoké ISO, zato je veľmi vhodné použiť dobrý statív. Ten som nemal, takže som fotil tiež z tej malej chobotničky a zo samospúšťou. Ostril som ručne podľa 10x zväčšeného live preview na display-i. Ak má niekto tipy, aké parametre pomôžu lepšiemu výstupu - podeľte sa.
P.S.: nedávno som okolo 6 ráno videl peknú Venušu. Ale nemal som pri sebe foťák. Myslím, že má teraz celkom vhodnú polohu, tak by to stálo za pokus.