Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Včera byla krásná bezmračná noc a před půlnocí mě manželka upozornila, že nad horizontem se objevila "nějaká jasná planeta". Po zběžném vizuálním průzkumu jsem usoudil, že se bude pravděpodobně jednat o Jupitera a jenom tak ze srandy jsem vytáhl foťák a zkusil to napřed přiblížit a pak vyblejsknout. Výsledek mě celkem fascinoval - je možno pozorovat nejen Jupiter, ale i čtyři velké Galileovy měsíce už s úplně primitivním vybavením na ohniscích, které bych rozhodně ještě nezařadil mezi "tele". Dále v článku se podíváme, jak to bude asi vypadat a popravdě by mě celkem zajímalo, co může vylézt z různých foťáků, takže hybaj k oknu a pochlubte se!
Nejdříve trocha povídání - poloha Jupitera je nyní pro fotografii víceméně slabě příznivá, nachází se ve vzdálenosti přibližně 5AU od Země, nejkratší možná vzdálenost je cca 4,4 AU a nastane v březnu (je skoro vždy jednou za rok, ale termín se posouvá). Na území ČR vychází Jupiter někde okolo 23:00 na východě - záleží samozřejmě jak máte kdo horizont - a je vidět až do rána. Okolo té jedenácté hodiny si jej nelze s ničím splést, jeho magnituda je aktuálně cca -2.
Teď o mojí technice a expozici. Mám Olympus E-PL5, který disponuje (u Olympusu) aktálně posledním 16Mpx čipem velikosti 4/3 - stejný je i v E-M1 nebo E-M5mkII. (U systému m43 je nutno pro přepočet na fullframe násobit ohniskové vzdálenosti v zápisku 2x.) Jako objektiv byl nejprve použit asi 40 let starý Pentax-M 135/F3.5 a později i (podobně prastarý, ale v o poznání lepší kondici) Pentax-M 50/F1.7. Samozřejmě je potřeba stativ nebo něco takového, u mě to je malinká noname chobotnička za 100Kč, foceno bylo ze stolu v kuchyni. Po několika pokusech s expozicí jsem našel ideální parametry okolo ISO200 (moje základní ISO) / F2.8 / 0.25s, popřípadě adekvátně upraveno (o fous větší ISO a delší čas) pro tu 135ku na F5.6. Jak je vidět, není potřeba žádné světoborné hodnoty a v podstatě by to měl zvládnout bez ztráty kytičky i lepší ultrazoom, měření ve foťáku bude ukazovat samozřejmě absolutně podexponovaný snímek, ale to je OK. Časy okolo 2s se už ukázaly jako příliš dlouhé, jednotlivé měsíčky i Jupiter už za takovou dobu "ujedou" o pár pixelů vedle a jsou z nich čárky. Kupodivu se vyplatilo použít stabilizaci kvůli zpětnému rázu uzávěrky, ještě kdybych si ji blbec přehodil při výměně objektivu na správnou ohniskovou vzdálenost...
A výsledky? Bez jakéhokoli skládání snímků a úprav dostanete pro 135ku asi takovou fotku (pouze zvýšena komprese v jpegu, aby ji povolil načíst místní redakční systém:
Výřezy 300x200 bez úprav (135 a 50):

Po úpravách jasu a kontrastu a 2x zvětšení (z padesátky) dostanemu pak toto:

Jo, není to nic extra, NASA má určitě lepší fotky, jejich zajímavost není ani tak v nějaké kráse, ale v tom, že prakticky každý se může vlastnoručně podívat, co to ten Galileo objevil a co se stalo jedním z hlavních důkazů heliocentrického modelu naší soustavy. Taky je potřeba si uvědomit, že zachytáváme světlo, které urazilo asi tři čtvrtě miliardy km, pak se odrazilo a letělo asi stejně daleko ke mě domů - no není to fantastické?
U samotného Jupitera a jeho měsíců ještě chvilku zůstaneme, protože se s nimi pojí ještě jeden zajímavý objev. V roce 1676 dánský astronom Ole Christensen Römer sledoval zákryty měsíců za Jupitera a z variancí v dobách, kdy zákryty během pozemského roku nastávají, usoudil, že světlo se pohybuje sice obrovskou, ale přesto konečnou rychlostí. Tímto poměrně nepřesným měřením stanovil jako první rychlost světla na 225 000 km/s. Když jsou Země a Jupiter k sobě nejblíže, jsou vzdáleny 4,4AU a překryvy přichází dříve, nejdále od sebe jsou 6,4AU a překryvy přichází později, dělá to cca 16.6 minut rozdíl (2AU =~ 16.6 svtělné minuty).
Každopádně focení Jupitera je ukázalo jako celkem zajímavý test objektivů. Je vidět, že zejména moje 135ka dává vlastně horší výsledky, než adekvátní výřez z 50ky - což pro mě není až tak velkým překvapením. Dnes v noci zkusím ještě trochu poladit redukci mou vlastní "metodou postupného tavení"TM (o tom někdy později) a pohrát si se stabilizací 135ky, už se těším, ale o moc lepší to nebude. Chtěl bych vyfotit detaily Jupitera, pokud se mi to podaří, uvidím nějaký ten proužek. Vy ostatní - zkuste to taky, vytáhnetě zrcadlovky a ultrazoomy a ukažte se v diskusi.
Tiskni
Sdílej:
, tedy jen to, že můžeš mít a nemusíš mít pravdu
.
Fotené cez silvestra cca 50-ročným portrétovým objektívom na statíve ktorý sa hýbe keď sa naň škaredo pozriem. Čo som asi čakal, že ;)
Ešte som zabudol presnejšie špecifikovať techniku. Objektív je Carl Zeiss Jena Sonnar 180mm f/2.8. Fotoaparát Pentax K3. Clona okolo f/5.6 (len odhadujem, nechcelo sa mi svietiť). Možno nie je úplne zaostrený, na nekonečno som ho nastavil ešte doma pred odchodom, teraz v zime sa mi nechce ležať na zemi aby som zaostroval cez hľadáčik a LCD má moc veľkú odozvu na to aby sa s nim dalo presne zaostriť v noci.
To rozostření vypadá jako způsobené pohybem, možná by se s tím dalo ještě něco dělat.
Prvý mesiac má nesprávnu farbu kvôli blízkosti k jupiteru, bez zvýšenia kontrastu boli zliaté. Inak je to spôsobené pohybom, nie som s istý či statívu, alebo to bolo sklopením zrkadla.
Skúšal som to asi pred rokom. Najlepší pokus je v prílohe. (tie menej podarené tu) Technické detaily nájdete v EXIF dátach. Pôvodne som bol trocha sklamaný - dúfal som v trocha lepší výstup. Vlastne som tiež mal pôvodne podozrenie na chybu optiky, alebo nejaké odlesky. Ale tento blogpost ma motivuje k ďalším pokusom
(Len sa musí zlepšiť počasie. Vždy keď sa na oblohe deje niečo zaujímavé, tak sa tu zatiahne :-/ .)
Zaujímavé na tom je, že nie je vhodné použiť dlhý čas ani vysoké ISO, zato je veľmi vhodné použiť dobrý statív. Ten som nemal, takže som fotil tiež z tej malej chobotničky a zo samospúšťou. Ostril som ručne podľa 10x zväčšeného live preview na display-i. Ak má niekto tipy, aké parametre pomôžu lepšiemu výstupu - podeľte sa.
P.S.: nedávno som okolo 6 ráno videl peknú Venušu. Ale nemal som pri sebe foťák. Myslím, že má teraz celkom vhodnú polohu, tak by to stálo za pokus.