Fotíme Jupiter

27.12.2015 20:38 | Přečteno: 2184× | Tak todleto musí pobavit všechny Linuxáky | poslední úprava: 27.12.2015 20:38

Včera byla krásná bezmračná noc a před půlnocí mě manželka upozornila, že nad horizontem se objevila "nějaká jasná planeta". Po zběžném vizuálním průzkumu jsem usoudil, že se bude pravděpodobně jednat o Jupitera a jenom tak ze srandy jsem vytáhl foťák a zkusil to napřed přiblížit a pak vyblejsknout. Výsledek mě celkem fascinoval - je možno pozorovat nejen Jupiter, ale i čtyři velké Galileovy měsíce už s úplně primitivním vybavením na ohniscích, které bych rozhodně ještě nezařadil mezi "tele". Dále v článku se podíváme, jak to bude asi vypadat a popravdě by mě celkem zajímalo, co může vylézt z různých foťáků, takže hybaj k oknu a pochlubte se!

Nejdříve trocha povídání - poloha Jupitera je nyní pro fotografii víceméně slabě příznivá, nachází se ve vzdálenosti přibližně 5AU od Země, nejkratší možná vzdálenost je cca 4,4 AU a nastane v březnu (je skoro vždy jednou za rok, ale termín se posouvá). Na území ČR vychází Jupiter někde okolo 23:00 na východě - záleží samozřejmě jak máte kdo horizont - a je vidět až do rána. Okolo té jedenácté hodiny si jej nelze s ničím splést, jeho magnituda je aktuálně cca -2.

Teď o mojí technice a expozici. Mám Olympus E-PL5, který disponuje (u Olympusu) aktálně posledním 16Mpx čipem velikosti 4/3 - stejný je i v E-M1 nebo E-M5mkII. (U systému m43 je nutno pro přepočet na fullframe násobit ohniskové vzdálenosti v zápisku 2x.) Jako objektiv byl nejprve použit asi 40 let starý Pentax-M 135/F3.5 a později i (podobně prastarý, ale v o poznání lepší kondici) Pentax-M 50/F1.7. Samozřejmě je potřeba stativ nebo něco takového, u mě to je malinká noname chobotnička za 100Kč, foceno bylo ze stolu v kuchyni. Po několika pokusech s expozicí jsem našel ideální parametry okolo ISO200 (moje základní ISO) / F2.8 / 0.25s, popřípadě adekvátně upraveno (o fous větší ISO a delší čas) pro tu 135ku na F5.6. Jak je vidět, není potřeba žádné světoborné hodnoty a v podstatě by to měl zvládnout bez ztráty kytičky i lepší ultrazoom, měření ve foťáku bude ukazovat samozřejmě absolutně podexponovaný snímek, ale to je OK. Časy okolo 2s se už ukázaly jako příliš dlouhé, jednotlivé měsíčky i Jupiter už za takovou dobu "ujedou" o pár pixelů vedle a jsou z nich čárky. Kupodivu se vyplatilo použít stabilizaci kvůli zpětnému rázu uzávěrky, ještě kdybych si ji blbec přehodil při výměně objektivu na správnou ohniskovou vzdálenost...

A výsledky? Bez jakéhokoli skládání snímků a úprav dostanete pro 135ku asi takovou fotku (pouze zvýšena komprese v jpegu, aby ji povolil načíst místní redakční systém:

(klik)

Výřezy 300x200 bez úprav (135 a 50):

Po úpravách jasu a kontrastu a 2x zvětšení (z padesátky) dostanemu pak toto:

Jo, není to nic extra, NASA má určitě lepší fotky, jejich zajímavost není ani tak v nějaké kráse, ale v tom, že prakticky každý se může vlastnoručně podívat, co to ten Galileo objevil a co se stalo jedním z hlavních důkazů heliocentrického modelu naší soustavy. Taky je potřeba si uvědomit, že zachytáváme světlo, které urazilo asi tři čtvrtě miliardy km, pak se odrazilo a letělo asi stejně daleko ke mě domů - no není to fantastické?

U samotného Jupitera a jeho měsíců ještě chvilku zůstaneme, protože se s nimi pojí ještě jeden zajímavý objev. V roce 1676 dánský astronom Ole Christensen Römer sledoval zákryty měsíců za Jupitera a z variancí v dobách, kdy zákryty během pozemského roku nastávají, usoudil, že světlo se pohybuje sice obrovskou, ale přesto konečnou rychlostí. Tímto poměrně nepřesným měřením stanovil jako první rychlost světla na 225 000 km/s. Když jsou Země a Jupiter k sobě nejblíže, jsou vzdáleny 4,4AU a překryvy přichází dříve, nejdále od sebe jsou 6,4AU a překryvy přichází později, dělá to cca 16.6 minut rozdíl (2AU =~ 16.6 svtělné minuty).

Každopádně focení Jupitera je ukázalo jako celkem zajímavý test objektivů. Je vidět, že zejména moje 135ka dává vlastně horší výsledky, než adekvátní výřez z 50ky - což pro mě není až tak velkým překvapením. Dnes v noci zkusím ještě trochu poladit redukci mou vlastní "metodou postupného tavení"TM (o tom někdy později) a pohrát si se stabilizací 135ky, už se těším, ale o moc lepší to nebude. Chtěl bych vyfotit detaily Jupitera, pokud se mi to podaří, uvidím nějaký ten proužek. Vy ostatní - zkuste to taky, vytáhnetě zrcadlovky a ultrazoomy a ukažte se v diskusi.

       

Obrázky

Komentáře

[pushkin]

Nerad ti kazím radost, ale neřekl bych, že to budou Galileovy měsíce. Podle silné symetrie mi to spíš připadá jako parazitní optický jev na čočce..

[Blaazen]

Asi máš pravdu, tohle je fotka z Hubbleova teleskopu: https://en.wikipedia.org/wiki/Galilean_moons#/media/File:Galilean_satellite_triple_conjunction_2015-01-24.jpg

[xvasek]

Móc vtipné.

[xvasek]

Nemyslím si. Stejnou chybu by musely vykazovat dva objektivy, neprojevila by se u fotky jiného světelného bodu podobné magnitudy a nepřijde mi to až tak symetrické. Ale snad zkontroluju dnes, jestli se vyjasní.

[pc2005]

Průměr Jupitera (142984 km) je asi třetina poloměru orbitu (421800 km) nejmenšího měsíce.

[pc2005]

s/nejmenšího/nejbližšího

[pc2005]

Nicméně když nad tím tak přemýšlím, tak to vlastně nic neznamená , tedy jen to, že můžeš mít a nemusíš mít pravdu .

[pc2005]

Tak mě to nedalo a podle tohodle webu byl Io z pohledu ze Země před ~24h v maximální vzdálenosti od Jupitera.

[xvasek]

Jj, jak nad tím přemýšlím, tak jsem došel ke stejnému závěru. On navíc ten Jupiter je určitě na fotce větší, protože to není až tak suprovně zaostřené (mám tu redukci o pár mikrometrů delší, to chci opravit) a co jsem se díval, tak se toto fotí na dvě expozice - jedna pro Jupiter a druhá pro měsíce. Takže pokud to mám celé jednou expozicí, tak je ten Jupiter samozřejmě přepálený a přetečený do okolních pixelů. Takže pokud je vlastně meší, tak proužky asi nebudou...

Teď Jupiter vyšel u mě nad obzor, ale je tam mrak, takže zatím vidím kulové, musím počkat někde do půlnoci.

[Atrament]

Ony ty měsíce byly včera opravdu tak pěkně vyrovnané.

[Michal Kubeček]

To by neměl být problém zkontrolovat třeba pomocí xephem. Je to sice oldschool, ale u všech těch modernějších cool programů mi přišlo, že odpověď na otázku, jak vypadala poloha nějakých objektů na obloze v určitý okamžik, se z nich dostává podstatně hůř (pokud se mi to vůbec povedlo).

[Atrament]

A co Stellarium? Tam je to naprosto triviální - prostě si člověk nastaví datum a čas a vidí.

[Michal Kubeček]

Stellarium z nich bylo zdaleka nejpoužitelnější, ale když jsem to potřeboval naposledy (kvůli simulaci průběhu zatmění Slunce), nedokázal jsem najít, jak zafixovat pohled na konkrétní objekt. Na tohle by to ale nevadilo.

[Jendа]

Kliknout a mezerník.

Zatmění Slunce by mělo být vidět, ale před dvěma lety to neumělo dělat zatmění měsíce (prostě to nepočítalo osvětlení podle stínu Země).

[Jendа]

Tak aktuální verze už to umí.

[Blaazen]

Máš pravdu: http://www.skyandtelescope.com/wp-content/observing-tools/jupiter_moons/jupiter.html# (musí se tam nastavit 26.12., čas před půlnocí a přepočítat).

Tak to asi opravdu budou měsíce.

[Michal Kubeček]

Připomíná mi to, jak jsem kdysi dávno (odhadem pátá nebo šestá třída ZŠ) s dalekohledem Astro Cabinet 90 z NDR při šikovném zaostření (nebo spíš rozostření) uviděl červený kotouč v zeleném mlhavém oblaku a radoval se, že vidím Venuši. Radost mi pokazilo nejdřív to, že byla podezřele daleko od ekliptiky, a posléze to, že jsem jich poměrně rychle na obloze našel ještě dalších pět. :-)

[xvasek]

Příloha:

• 20151228.png (12574 bytů)

Takže jsou to opravdu měsíce - viz příloha z teď v tomto komentáři. Sedí na toto celkem přesně.

[Blaazen]

Tak se omlouvám, že jsem pochyboval.

[coder]

Příloha:

• UFO.png (148765 bytů)

Teď ti to sedí, ale včera jsi tam měl podle mé open source analýzy UFO.

[xvasek]

Jo, ale ty fotky ze včera jsou ze včera, to bylo Io vpravo nahoře a Europa tam, co je dnes Io. Ono to lítá hodně rychle a oba dny sedí.

[coder]

Jo, máš pravdu, když se ve Stellariu (to je zároveň i zdroj mé 'fotky') přesunu na noc 26.12/27.12, tak to odpovídá.

[xvasek]

A - jestli se můžu zeptat - čím to máš focené?

[Jendа]

Tohle vypadá jako render ze Stellaria :)

[pc2005]

Tak to ovšem vypadá hodně zajímavě :-O.

Dalo by se nafotit víc samplů a zvýšit kvalitu obrázku?

[Jendа]

Já bych to zkusil exponovat kratší čas a doufal, že když to nebude čistá bílá, tak třeba i uvidíme něco na povrchu.

[xvasek]

Už přišel opar nebo smog nebo co to je a dnes konec. Víc fotek mám, ale vypadají v podstatě dost stejně, ta v příloze je opravdu nejlepší, co od sebe dokážu se současnou technikou dostat. Zkoušel jsem ještě fotit do RAWu - z toho by asi šlo udělat nějaký trochu lepší obrázek, ale v zásadě zachytím jenom pozice měsíců a Jupitera, žádnou kresbu planety. Zkoušel jsem víc clonit a kratší expozice a je to pořád jenom jednolitý flek.

Když se dívám do RAWu, tak měsíce jsou na té 135ce (=~ 270mm přepočtených) jenom přes dva sousední pixely, tady není co vylepšovat, Jupiter samotný je asi 10x10 pixelů (a uřezané rožky samozřejmě), takže teoreticky tam nějakou náhodou může nějaká kresba vzniknout, ale vyloženě na hranici aliasingu a to sklo prostě lepší rozlišení nemá, ono je na takovéto retro.

[pushkin]

Pěkné Tak to gratuluji k ulovení měsíců

[Bedňa]

Toto sú tie paradoxy, ty si vyfotil niečo čo už je úplne inde a keby tam bola v pozadí ešte nejaká hviezda ktorá už pár miliónov rokov neexistuje.

Toto ma na vesmíre vždy fascinovalo a až budem na dôchodku mám v pláne spraviť k tomuto program ktorý by simuloval to čo vidiš a kde tie objekty v skutočnosti sú. Teda väčšina objektov ktoré vidíme na oblohe za jasnej oblohy sú už niekde úplne inde, napr. v prdeli.

[mirec]

Přílohy:

• stellarium.png (26456 bytů)
• jupiter.jpg (10348 bytů)

Fotené cez silvestra cca 50-ročným portrétovým objektívom na statíve ktorý sa hýbe keď sa naň škaredo pozriem. Čo som asi čakal, že ;)

[mirec]

Ešte som zabudol presnejšie špecifikovať techniku. Objektív je Carl Zeiss Jena Sonnar 180mm f/2.8. Fotoaparát Pentax K3. Clona okolo f/5.6 (len odhadujem, nechcelo sa mi svietiť). Možno nie je úplne zaostrený, na nekonečno som ho nastavil ešte doma pred odchodom, teraz v zime sa mi nechce ležať na zemi aby som zaostroval cez hľadáčik a LCD má moc veľkú odozvu na to aby sa s nim dalo presne zaostriť v noci.

[xvasek]

Pěkná práce. Zajímalo by mě, jestli jsou ty barvy chyba vzniklá z demosaicingu, nebo to tak má být a něco to znamená. To rozostření vypadá jako způsobené pohybem, možná by se s tím dalo ještě něco dělat.

[mirec]

Prvý mesiac má nesprávnu farbu kvôli blízkosti k jupiteru, bez zvýšenia kontrastu boli zliaté. Inak je to spôsobené pohybom, nie som s istý či statívu, alebo to bolo sklopením zrkadla.

[rastos]

Příloha:

• IMG_6795.JPG (300299 bytů)

Skúšal som to asi pred rokom. Najlepší pokus je v prílohe. (tie menej podarené tu) Technické detaily nájdete v EXIF dátach. Pôvodne som bol trocha sklamaný - dúfal som v trocha lepší výstup. Vlastne som tiež mal pôvodne podozrenie na chybu optiky, alebo nejaké odlesky. Ale tento blogpost ma motivuje k ďalším pokusom (Len sa musí zlepšiť počasie. Vždy keď sa na oblohe deje niečo zaujímavé, tak sa tu zatiahne :-/ .)

Zaujímavé na tom je, že nie je vhodné použiť dlhý čas ani vysoké ISO, zato je veľmi vhodné použiť dobrý statív. Ten som nemal, takže som fotil tiež z tej malej chobotničky a zo samospúšťou. Ostril som ručne podľa 10x zväčšeného live preview na display-i. Ak má niekto tipy, aké parametre pomôžu lepšiemu výstupu - podeľte sa.

P.S.: nedávno som okolo 6 ráno videl peknú Venušu. Ale nemal som pri sebe foťák. Myslím, že má teraz celkom vhodnú polohu, tak by to stálo za pokus.

[xvasek]

Zajímavé, že máš úplně jiné expoziční parametry. Já bych určitě přiclonil, aby to bylo ostřejší, u APS-C není problém F8 nebo F11. Taky bych experimentálně zkrátil čas a zkusil zachytit kresbu na planetě (měsíce nepůjdou vidět). Už se dívám, kde sehnat teleconvertor - pro Pentax P/K stojí použitý okolo 500Kč, ale myslím, že to moc nepomůže, když ten objektiv sám o sobě není dost ostrý...

[jhhk]

O tech mesicich nemuze byt sporu, jsou na hranici viditelnosti pouhym okem a bez problemu viditelne i v malem triedru. Vzhledem k jejich obeznym dobam muze byt jejich pohyb zachyceny uz behem par hodin.

Pokud jde o pruhy, tak myslim, ze by mohly byt v naznaku videt. Bude potreba poradne zredukovat expozici, protoze na snimcich je jasne videt, jak je preteceny (= cely koutoucek ma bilou). Navic bude asi potreba rucne vyladit dynamicky rozsah (ted neni uplne jasne, jestli nahodou preteceni nezbusobila elektronika).