Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Potkam čas od času chytré i zajímavé lidi. Na FAVce kdysi v Plzni jsem slyšel o semestrálce zajišťující informování o výpadku napájení. Jak moc by se mi teď hodilo.
Mělo se jednat buď o projekt v rámci FAVky nebo o zkušenost a práci na nějaké průmyslovce. Program obsahoval 4 instrukce, které zjistily asi úbytek proudu nebo čeho a zapsaly to někam, zřejmě na disk nebo do nevyužité části BIOSu ... (jak si to poradilo se synchronizováním disku fakt nevim).
Mohlo se to stát někdy v letech 1995-97, kdy bylo toto dílo napsáno, čili možná v asembleru a na woknech. Přesto princip by mohl zůstat stejný a použitelný i v dnešní době. Nevíte o něčem takovém něco víc?
Jak tak o tom přemýšlím, tak něco takového by stálo za patentování. Ať už mám na patenty jakýkoliv názor.
Tiskni
Sdílej:
Mam k jedné současné záležitosti ze dvou různých míst informaci, že něco buď výpadek napájení byl nebo nebyl. A takhle bych to měl potvrzené. Tj. že existuje metoda, jak to zjistit a už na ni kdysi přišel nějakej českej student.
Do správy železa jsem kdysi jen nakouk, v pascalu se psalo přes unity do asembleru. Tak nějak bych si to představoval, že by to šlo, někam zapsat. Heslo BIOSu šlo změnit poškozením crc součtu BIOSu. Byl jsem u diskuse, kdy se dva znalejší hádali, co je efektivnější, jaká metoda konkrétního systémového volání ... dnes mam z toho jen matné vzpomínky.
Muj povzdech je spíš o tom, že (i) amatéři umí překvapit.
Ještě si vzpomenu na to, že to měla být srovnatelná práce, ty 4 instrukce, jako jiného stovky řádků kódu. V praxi jsem to makat neviděl.
Otázkou pak je, kolik tak která paměť potom snese přepisů i jaká je režie procesu.
Když mi tvrdí dvě strany, že u nich dobrý, tak by mi pomohlo vědět, komu trhat hlavu ... obrazně.
Neumí to nějaká lepší UPS?
Jestli stačí čistě byl/nebyl, tak stačí relé s přídržným kontaktem. Když nejde proud tak odpadne a při dalším zapnutí už nepřiskočí. Jeho stav by se dal kdyžtak připojit třeba na paralelní/sériový port a číst programem + po přečtení zase poslat impulz (nebo ručně) aby přiskočilo a mohlo hlídat dál.
Případně stačí jen cívka relé na síť a kontakty na čítač (třeba 4-bit) s malou baterií, třeba od biosu - při výpadku pošle impulz a čítač v binární soustavě počítá. Číslo by se dalo opět přečíst sériovým/paralelním portem třeba každou minutu a ukládat do logu, po přečtení by se čítač vynuloval.
Co se týče zápisku, tak mě napadá možná čtení impulzů sítě na nějakym portu. Teoreticky by stačil udělat dělič napětí z 325V (230Vef) na 5V, usměnit a prohnat komparátorem (vytvoří logickou hodnotu co PC snese) - při připojení na PWM by se "větrák" teoreticky točil rychlostí 50RPM (případně 100RPM při dvoucestnym usměrnění) a odchylka od toho čísla třeba o 2 "otáčky" by se dala považovat za výpadek.....a samozřejmě logovat. Možná by se to stíhalo i dřív než se ve zdroji vybije kondenzátor a PC "umře", otázka je jak rychle se bude číst hodnota
Architektura ibm-pc se snad o tolik za posledních 16 let nezměnila, aby ten mnou zmiňovaný úspěch nešlo zopakovat či rozvinout. Či aby něco takového nešlo nasadit i jinde.
Na sysmana jsem už kdysi odpověď dostal
Je pravda že já nejsem programátor, takže když slyším registr, tak si představim integr. obvod s pár nohama a několika hradly
Doplněk: kdyby tohle byl muj čistě soukromej problém, tak si ho vyřešim a nepíšu ho sem ... sem bych napsal jen nějaký závěr či podělení se o tom, co za to stojí a co má smysl.