Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Duffy je ta spravna depresia na pisanie tohto postu. Quo vadis? Tento post je dalsi z mojich vyplodov, ale ziadam ctene publikum o pomoc z osobnostnej krizy. Zacalo sa to paradoxne koncom. Koncom letneho semestra, po ktorom sa nejako neviem nakopnut k ... nicomu. Ani neviem k comu.
Este pred koncom semestra som si povedal, ze si spravim take vlastne Summer Of Code. Ze sa pustim husto do programovania. Vzdy som sa sam pred sebou vyhovaral, ze keby aj zacnem programovat, tak neviem, co by som chcel programovat. Teraz to viem. Chcel by som spravit kusok software, uz mam aj v hlave premyslene ako by mal fungovat a co by mal robit, a myslim si ze softik, keby aspon troska fungoval, by mal mozno aj uspech, lebo nic podobne som na linux nevidel - nenasiel.
Vzdy ma lakal Python a uz som aj co to zo zakladov pochopil. Par textovych blbostok mam za sebou. Jedno, k comu sa nemozem dokopat je OOP a ani to nechapem. Rozumej, v skole dva semestre Delphi, ako som sa tu uz mnoho krat stazoval. To zanecha stopy. Ani neviem, ci mam na to byt programator. Kamarat ma strasi, ze na to treba strasny talent. Mam ho? Neviem. Ale pri rieseni uloh z programovania do skoly som citil nieco zvlastne, aj ked to bolo len Delphi. Radost z vyriesenia problemov, ktore sa zdali na zaciatku nezvladnutelne, a postupne, po ich vyrieseni sa mi zdali trivialne, a to som sa este mnohokrat hanbil za svoj kod sam pred sebou :).
Co ma dnes brzdi je Python3. Z toho co z Pythonu viem, sa toho az moc nezmenilo, takze by to az taky problem nebol, ale... Viete, clovek sa bude ucit nieco, co sa bude musiet o nedlho preucat?
Este by som chcel vediet C/C++. Vediet ... tak aspon sa v nom orientovat, nejako zacat. Preto by som chcel ctene publikum poprosit o poriadny kopanec, ak mate dobre linky na to, ako zacat s niecim, co som spomenul, alebo aspon o pochopenie a precitanie. Alebo mam cez leto nicnerobit a flakat sa? Zasluzim si to?
Dik
Tiskni
Sdílej:
.
(aplikovaná) informatika FMFI UK ?
)
Haskell is a dialect of COBOL
Infinite lists, for instance, are common in Haskell. In fact, all data items are treated as infinite lists of length 1.
The innovative Go Notation is a syntactic sugar for the highly sophisticated mathematical construct of Gonads which are used for I/O.
System.IO.Unsafe.Really.IMeanIt.reallyReallyAbsurdlyUnsafePerformIOShameOnYou
Nedoporučuju Javu, tam se v tom akorát ztratíš.Kecy.
Delphi není špatné (na pochopení základů)Kecy.
není dobrý nápad používat delphi v praxiKecy.
C/C++? Skvělé jazyky.Kecy
Možná jsem to mohl říct míň ofenzivně, ale kratší vyjádření mne nenapadá, tak se předem omlouvám
A teď co si myslím já. C++ ani Delphi naprosto nepovažuju za vhodné pro učení se OOP. Oba ho relativně slušně podporují, ale právě v nich se člověk snadno ztratí v houštině momentálně zbytečných detailů (má ta metoda být virtuální nebo ne?). Naopak Java, pokud už člověk programovat umí, je pro úvod do OOP celkem použitelná: je to velmi, velmi jednoduchý jazyk (pokud pomineme generiky), a pokud se člověk dostane ke slušnému kódu, přejdou mu do krve dobrá pravidla objektového návrhu. Jako jazyk pro výuku programování samotného ji samozřejmě považuju za těžce nevhodnou, to jen pro jistotu, aby se tu do mne nikdo neobul v tomhle ohledu
Pythonem nebo Ruby by se s OOP asi taky dalo začít, ale tam nemůžu soudit, Python neznám a Ruby používám jenom na jednoduché skriptování (a v poslední době i ty skripty píšu častěji v Groovy
). Ale Python má pověst jednoduchého, srozumitelného a dobrého jazyka, navíc je celkem rozšířený, takže proč ne.
Je to prostě věc názoru.
)
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit. (A ano, vím o prototypech i multimetodách, ale třídní přístup je zdaleka nejrozšířenější.)
BlueJ neznám, ale co jsem slyšel a zdálky viděl, je to spíš marná lásky snaha než nějaká opravdová pomoc. Notepad na začátečníky!, důležité je přemýšlet, ne bušit kód jak fretka.
A jak jsem říkal, Java pro výuku OOP jedině pro lidi, kteří už umí programovat (Pascal, C, něco takového, to je zřejmě případ autora blogu, proto se zapojuju do diskuse). U nás na gymplu zase drtivá většina lidí nepochopila if ani while, podotýkám že v Pascalu. Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit.Nedělám v Javě, to zaprvý. Že na OOP nejsem odborník, to ti klidně řeknu rovnou. Proč bych nemohl o rozhraní mluvit jako o masochismu? Vždyt interface je přece Java-specific záležitost ne? V jiných jazycích se takového efektu dosahuje jinak...
Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.To si taky myslím...
Já vím, kucí v C++ mají virtuální vícenásobnou dědičnost…
Abych to řekl nějak lidsky: opravdu si myslím, že kdo umí programovat řekněme na úrovni Heroutovy Učebnice jazyka C, pro toho je slušným úvodem do OOP Heroutova Učebnice jazyka Java. Určitě by se našly i lepší cesty (třeba ten Python?), ale C++ a Delphi (a to mám Object Pascal fakt rád!) považuju za horší, protože ve výuce jsem rozhodně zastáncem přístupu shora dolů.
interface, nýbrž feature a může jich být víc).
Je to len pseudonáhrada za neschopnosť jej návrhárov pochopiť viacnásobnú dedičnosť.
miesto normálneho dedenia, jeden musí: vytvoriť interface, vytvoriť implementujúcu triedu a všetky jej metódy delegovať. Možno sa to niekomu páči, ale sorry, ja úchyl nie som
To si taky myslím...
O tom si tady můžeme vykládat, ale změnit to, to už je jiná.