Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Duffy je ta spravna depresia na pisanie tohto postu. Quo vadis? Tento post je dalsi z mojich vyplodov, ale ziadam ctene publikum o pomoc z osobnostnej krizy. Zacalo sa to paradoxne koncom. Koncom letneho semestra, po ktorom sa nejako neviem nakopnut k ... nicomu. Ani neviem k comu.
Este pred koncom semestra som si povedal, ze si spravim take vlastne Summer Of Code. Ze sa pustim husto do programovania. Vzdy som sa sam pred sebou vyhovaral, ze keby aj zacnem programovat, tak neviem, co by som chcel programovat. Teraz to viem. Chcel by som spravit kusok software, uz mam aj v hlave premyslene ako by mal fungovat a co by mal robit, a myslim si ze softik, keby aspon troska fungoval, by mal mozno aj uspech, lebo nic podobne som na linux nevidel - nenasiel.
Vzdy ma lakal Python a uz som aj co to zo zakladov pochopil. Par textovych blbostok mam za sebou. Jedno, k comu sa nemozem dokopat je OOP a ani to nechapem. Rozumej, v skole dva semestre Delphi, ako som sa tu uz mnoho krat stazoval. To zanecha stopy. Ani neviem, ci mam na to byt programator. Kamarat ma strasi, ze na to treba strasny talent. Mam ho? Neviem. Ale pri rieseni uloh z programovania do skoly som citil nieco zvlastne, aj ked to bolo len Delphi. Radost z vyriesenia problemov, ktore sa zdali na zaciatku nezvladnutelne, a postupne, po ich vyrieseni sa mi zdali trivialne, a to som sa este mnohokrat hanbil za svoj kod sam pred sebou :).
Co ma dnes brzdi je Python3. Z toho co z Pythonu viem, sa toho az moc nezmenilo, takze by to az taky problem nebol, ale... Viete, clovek sa bude ucit nieco, co sa bude musiet o nedlho preucat?
Este by som chcel vediet C/C++. Vediet ... tak aspon sa v nom orientovat, nejako zacat. Preto by som chcel ctene publikum poprosit o poriadny kopanec, ak mate dobre linky na to, ako zacat s niecim, co som spomenul, alebo aspon o pochopenie a precitanie. Alebo mam cez leto nicnerobit a flakat sa? Zasluzim si to?
Dik
Tiskni
Sdílej:
.
(aplikovaná) informatika FMFI UK ?
)
Haskell is a dialect of COBOL
Infinite lists, for instance, are common in Haskell. In fact, all data items are treated as infinite lists of length 1.
The innovative Go Notation is a syntactic sugar for the highly sophisticated mathematical construct of Gonads which are used for I/O.
System.IO.Unsafe.Really.IMeanIt.reallyReallyAbsurdlyUnsafePerformIOShameOnYou
Nedoporučuju Javu, tam se v tom akorát ztratíš.Kecy.
Delphi není špatné (na pochopení základů)Kecy.
není dobrý nápad používat delphi v praxiKecy.
C/C++? Skvělé jazyky.Kecy
Možná jsem to mohl říct míň ofenzivně, ale kratší vyjádření mne nenapadá, tak se předem omlouvám
A teď co si myslím já. C++ ani Delphi naprosto nepovažuju za vhodné pro učení se OOP. Oba ho relativně slušně podporují, ale právě v nich se člověk snadno ztratí v houštině momentálně zbytečných detailů (má ta metoda být virtuální nebo ne?). Naopak Java, pokud už člověk programovat umí, je pro úvod do OOP celkem použitelná: je to velmi, velmi jednoduchý jazyk (pokud pomineme generiky), a pokud se člověk dostane ke slušnému kódu, přejdou mu do krve dobrá pravidla objektového návrhu. Jako jazyk pro výuku programování samotného ji samozřejmě považuju za těžce nevhodnou, to jen pro jistotu, aby se tu do mne nikdo neobul v tomhle ohledu
Pythonem nebo Ruby by se s OOP asi taky dalo začít, ale tam nemůžu soudit, Python neznám a Ruby používám jenom na jednoduché skriptování (a v poslední době i ty skripty píšu častěji v Groovy
). Ale Python má pověst jednoduchého, srozumitelného a dobrého jazyka, navíc je celkem rozšířený, takže proč ne.
Je to prostě věc názoru.
)
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit. (A ano, vím o prototypech i multimetodách, ale třídní přístup je zdaleka nejrozšířenější.)
BlueJ neznám, ale co jsem slyšel a zdálky viděl, je to spíš marná lásky snaha než nějaká opravdová pomoc. Notepad na začátečníky!, důležité je přemýšlet, ne bušit kód jak fretka.
A jak jsem říkal, Java pro výuku OOP jedině pro lidi, kteří už umí programovat (Pascal, C, něco takového, to je zřejmě případ autora blogu, proto se zapojuju do diskuse). U nás na gymplu zase drtivá většina lidí nepochopila if ani while, podotýkám že v Pascalu. Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit.Nedělám v Javě, to zaprvý. Že na OOP nejsem odborník, to ti klidně řeknu rovnou. Proč bych nemohl o rozhraní mluvit jako o masochismu? Vždyt interface je přece Java-specific záležitost ne? V jiných jazycích se takového efektu dosahuje jinak...
Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.To si taky myslím...
Já vím, kucí v C++ mají virtuální vícenásobnou dědičnost…
Abych to řekl nějak lidsky: opravdu si myslím, že kdo umí programovat řekněme na úrovni Heroutovy Učebnice jazyka C, pro toho je slušným úvodem do OOP Heroutova Učebnice jazyka Java. Určitě by se našly i lepší cesty (třeba ten Python?), ale C++ a Delphi (a to mám Object Pascal fakt rád!) považuju za horší, protože ve výuce jsem rozhodně zastáncem přístupu shora dolů.
interface, nýbrž feature a může jich být víc).
Je to len pseudonáhrada za neschopnosť jej návrhárov pochopiť viacnásobnú dedičnosť.
miesto normálneho dedenia, jeden musí: vytvoriť interface, vytvoriť implementujúcu triedu a všetky jej metódy delegovať. Možno sa to niekomu páči, ale sorry, ja úchyl nie som
To si taky myslím...
O tom si tady můžeme vykládat, ale změnit to, to už je jiná.