KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Duffy je ta spravna depresia na pisanie tohto postu. Quo vadis? Tento post je dalsi z mojich vyplodov, ale ziadam ctene publikum o pomoc z osobnostnej krizy. Zacalo sa to paradoxne koncom. Koncom letneho semestra, po ktorom sa nejako neviem nakopnut k ... nicomu. Ani neviem k comu.
Este pred koncom semestra som si povedal, ze si spravim take vlastne Summer Of Code. Ze sa pustim husto do programovania. Vzdy som sa sam pred sebou vyhovaral, ze keby aj zacnem programovat, tak neviem, co by som chcel programovat. Teraz to viem. Chcel by som spravit kusok software, uz mam aj v hlave premyslene ako by mal fungovat a co by mal robit, a myslim si ze softik, keby aspon troska fungoval, by mal mozno aj uspech, lebo nic podobne som na linux nevidel - nenasiel.
Vzdy ma lakal Python a uz som aj co to zo zakladov pochopil. Par textovych blbostok mam za sebou. Jedno, k comu sa nemozem dokopat je OOP a ani to nechapem. Rozumej, v skole dva semestre Delphi, ako som sa tu uz mnoho krat stazoval. To zanecha stopy. Ani neviem, ci mam na to byt programator. Kamarat ma strasi, ze na to treba strasny talent. Mam ho? Neviem. Ale pri rieseni uloh z programovania do skoly som citil nieco zvlastne, aj ked to bolo len Delphi. Radost z vyriesenia problemov, ktore sa zdali na zaciatku nezvladnutelne, a postupne, po ich vyrieseni sa mi zdali trivialne, a to som sa este mnohokrat hanbil za svoj kod sam pred sebou :).
Co ma dnes brzdi je Python3. Z toho co z Pythonu viem, sa toho az moc nezmenilo, takze by to az taky problem nebol, ale... Viete, clovek sa bude ucit nieco, co sa bude musiet o nedlho preucat?
Este by som chcel vediet C/C++. Vediet ... tak aspon sa v nom orientovat, nejako zacat. Preto by som chcel ctene publikum poprosit o poriadny kopanec, ak mate dobre linky na to, ako zacat s niecim, co som spomenul, alebo aspon o pochopenie a precitanie. Alebo mam cez leto nicnerobit a flakat sa? Zasluzim si to?
Dik
Tiskni
Sdílej:
.
(aplikovaná) informatika FMFI UK ?
)
Haskell is a dialect of COBOL
Infinite lists, for instance, are common in Haskell. In fact, all data items are treated as infinite lists of length 1.
The innovative Go Notation is a syntactic sugar for the highly sophisticated mathematical construct of Gonads which are used for I/O.
System.IO.Unsafe.Really.IMeanIt.reallyReallyAbsurdlyUnsafePerformIOShameOnYou
Nedoporučuju Javu, tam se v tom akorát ztratíš.Kecy.
Delphi není špatné (na pochopení základů)Kecy.
není dobrý nápad používat delphi v praxiKecy.
C/C++? Skvělé jazyky.Kecy
Možná jsem to mohl říct míň ofenzivně, ale kratší vyjádření mne nenapadá, tak se předem omlouvám
A teď co si myslím já. C++ ani Delphi naprosto nepovažuju za vhodné pro učení se OOP. Oba ho relativně slušně podporují, ale právě v nich se člověk snadno ztratí v houštině momentálně zbytečných detailů (má ta metoda být virtuální nebo ne?). Naopak Java, pokud už člověk programovat umí, je pro úvod do OOP celkem použitelná: je to velmi, velmi jednoduchý jazyk (pokud pomineme generiky), a pokud se člověk dostane ke slušnému kódu, přejdou mu do krve dobrá pravidla objektového návrhu. Jako jazyk pro výuku programování samotného ji samozřejmě považuju za těžce nevhodnou, to jen pro jistotu, aby se tu do mne nikdo neobul v tomhle ohledu
Pythonem nebo Ruby by se s OOP asi taky dalo začít, ale tam nemůžu soudit, Python neznám a Ruby používám jenom na jednoduché skriptování (a v poslední době i ty skripty píšu častěji v Groovy
). Ale Python má pověst jednoduchého, srozumitelného a dobrého jazyka, navíc je celkem rozšířený, takže proč ne.
Je to prostě věc názoru.
)
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit. (A ano, vím o prototypech i multimetodách, ale třídní přístup je zdaleka nejrozšířenější.)
BlueJ neznám, ale co jsem slyšel a zdálky viděl, je to spíš marná lásky snaha než nějaká opravdová pomoc. Notepad na začátečníky!, důležité je přemýšlet, ne bušit kód jak fretka.
A jak jsem říkal, Java pro výuku OOP jedině pro lidi, kteří už umí programovat (Pascal, C, něco takového, to je zřejmě případ autora blogu, proto se zapojuju do diskuse). U nás na gymplu zase drtivá většina lidí nepochopila if ani while, podotýkám že v Pascalu. Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit.Nedělám v Javě, to zaprvý. Že na OOP nejsem odborník, to ti klidně řeknu rovnou. Proč bych nemohl o rozhraní mluvit jako o masochismu? Vždyt interface je přece Java-specific záležitost ne? V jiných jazycích se takového efektu dosahuje jinak...
Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.To si taky myslím...
Já vím, kucí v C++ mají virtuální vícenásobnou dědičnost…
Abych to řekl nějak lidsky: opravdu si myslím, že kdo umí programovat řekněme na úrovni Heroutovy Učebnice jazyka C, pro toho je slušným úvodem do OOP Heroutova Učebnice jazyka Java. Určitě by se našly i lepší cesty (třeba ten Python?), ale C++ a Delphi (a to mám Object Pascal fakt rád!) považuju za horší, protože ve výuce jsem rozhodně zastáncem přístupu shora dolů.
interface, nýbrž feature a může jich být víc).
Je to len pseudonáhrada za neschopnosť jej návrhárov pochopiť viacnásobnú dedičnosť.
miesto normálneho dedenia, jeden musí: vytvoriť interface, vytvoriť implementujúcu triedu a všetky jej metódy delegovať. Možno sa to niekomu páči, ale sorry, ja úchyl nie som
To si taky myslím...
O tom si tady můžeme vykládat, ale změnit to, to už je jiná.