Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Duffy je ta spravna depresia na pisanie tohto postu. Quo vadis? Tento post je dalsi z mojich vyplodov, ale ziadam ctene publikum o pomoc z osobnostnej krizy. Zacalo sa to paradoxne koncom. Koncom letneho semestra, po ktorom sa nejako neviem nakopnut k ... nicomu. Ani neviem k comu.
Este pred koncom semestra som si povedal, ze si spravim take vlastne Summer Of Code. Ze sa pustim husto do programovania. Vzdy som sa sam pred sebou vyhovaral, ze keby aj zacnem programovat, tak neviem, co by som chcel programovat. Teraz to viem. Chcel by som spravit kusok software, uz mam aj v hlave premyslene ako by mal fungovat a co by mal robit, a myslim si ze softik, keby aspon troska fungoval, by mal mozno aj uspech, lebo nic podobne som na linux nevidel - nenasiel.
Vzdy ma lakal Python a uz som aj co to zo zakladov pochopil. Par textovych blbostok mam za sebou. Jedno, k comu sa nemozem dokopat je OOP a ani to nechapem. Rozumej, v skole dva semestre Delphi, ako som sa tu uz mnoho krat stazoval. To zanecha stopy. Ani neviem, ci mam na to byt programator. Kamarat ma strasi, ze na to treba strasny talent. Mam ho? Neviem. Ale pri rieseni uloh z programovania do skoly som citil nieco zvlastne, aj ked to bolo len Delphi. Radost z vyriesenia problemov, ktore sa zdali na zaciatku nezvladnutelne, a postupne, po ich vyrieseni sa mi zdali trivialne, a to som sa este mnohokrat hanbil za svoj kod sam pred sebou :).
Co ma dnes brzdi je Python3. Z toho co z Pythonu viem, sa toho az moc nezmenilo, takze by to az taky problem nebol, ale... Viete, clovek sa bude ucit nieco, co sa bude musiet o nedlho preucat?
Este by som chcel vediet C/C++. Vediet ... tak aspon sa v nom orientovat, nejako zacat. Preto by som chcel ctene publikum poprosit o poriadny kopanec, ak mate dobre linky na to, ako zacat s niecim, co som spomenul, alebo aspon o pochopenie a precitanie. Alebo mam cez leto nicnerobit a flakat sa? Zasluzim si to?
Dik
Tiskni
Sdílej:
.
(aplikovaná) informatika FMFI UK ?
)
Haskell is a dialect of COBOL
Infinite lists, for instance, are common in Haskell. In fact, all data items are treated as infinite lists of length 1.
The innovative Go Notation is a syntactic sugar for the highly sophisticated mathematical construct of Gonads which are used for I/O.
System.IO.Unsafe.Really.IMeanIt.reallyReallyAbsurdlyUnsafePerformIOShameOnYou
Nedoporučuju Javu, tam se v tom akorát ztratíš.Kecy.
Delphi není špatné (na pochopení základů)Kecy.
není dobrý nápad používat delphi v praxiKecy.
C/C++? Skvělé jazyky.Kecy
Možná jsem to mohl říct míň ofenzivně, ale kratší vyjádření mne nenapadá, tak se předem omlouvám
A teď co si myslím já. C++ ani Delphi naprosto nepovažuju za vhodné pro učení se OOP. Oba ho relativně slušně podporují, ale právě v nich se člověk snadno ztratí v houštině momentálně zbytečných detailů (má ta metoda být virtuální nebo ne?). Naopak Java, pokud už člověk programovat umí, je pro úvod do OOP celkem použitelná: je to velmi, velmi jednoduchý jazyk (pokud pomineme generiky), a pokud se člověk dostane ke slušnému kódu, přejdou mu do krve dobrá pravidla objektového návrhu. Jako jazyk pro výuku programování samotného ji samozřejmě považuju za těžce nevhodnou, to jen pro jistotu, aby se tu do mne nikdo neobul v tomhle ohledu
Pythonem nebo Ruby by se s OOP asi taky dalo začít, ale tam nemůžu soudit, Python neznám a Ruby používám jenom na jednoduché skriptování (a v poslední době i ty skripty píšu častěji v Groovy
). Ale Python má pověst jednoduchého, srozumitelného a dobrého jazyka, navíc je celkem rozšířený, takže proč ne.
Je to prostě věc názoru.
)
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit. (A ano, vím o prototypech i multimetodách, ale třídní přístup je zdaleka nejrozšířenější.)
BlueJ neznám, ale co jsem slyšel a zdálky viděl, je to spíš marná lásky snaha než nějaká opravdová pomoc. Notepad na začátečníky!, důležité je přemýšlet, ne bušit kód jak fretka.
A jak jsem říkal, Java pro výuku OOP jedině pro lidi, kteří už umí programovat (Pascal, C, něco takového, to je zřejmě případ autora blogu, proto se zapojuju do diskuse). U nás na gymplu zase drtivá většina lidí nepochopila if ani while, podotýkám že v Pascalu. Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.
Mimochodem, kdo považuje rozhraní za masochismus a přitom tvrdí, že už OOP dělal, pravděpodobně nechápe rozdíl mezi podtypy a podtřídami a nemá o OOP co mluvit.Nedělám v Javě, to zaprvý. Že na OOP nejsem odborník, to ti klidně řeknu rovnou. Proč bych nemohl o rozhraní mluvit jako o masochismu? Vždyt interface je přece Java-specific záležitost ne? V jiných jazycích se takového efektu dosahuje jinak...
Ostatně na gymplu vůbec nemá smysl učit OOP.To si taky myslím...
Já vím, kucí v C++ mají virtuální vícenásobnou dědičnost…
Abych to řekl nějak lidsky: opravdu si myslím, že kdo umí programovat řekněme na úrovni Heroutovy Učebnice jazyka C, pro toho je slušným úvodem do OOP Heroutova Učebnice jazyka Java. Určitě by se našly i lepší cesty (třeba ten Python?), ale C++ a Delphi (a to mám Object Pascal fakt rád!) považuju za horší, protože ve výuce jsem rozhodně zastáncem přístupu shora dolů.
interface, nýbrž feature a může jich být víc).
Je to len pseudonáhrada za neschopnosť jej návrhárov pochopiť viacnásobnú dedičnosť.
miesto normálneho dedenia, jeden musí: vytvoriť interface, vytvoriť implementujúcu triedu a všetky jej metódy delegovať. Možno sa to niekomu páči, ale sorry, ja úchyl nie som
To si taky myslím...
O tom si tady můžeme vykládat, ale změnit to, to už je jiná.