Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Byla vydána nová verze 10.1 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Uživatel je nově varován, když se nepoužívá postkvantovou výměnu klíčů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2025.
Na konferenci LinuxDays 2025 byl oficiálně představen nový router Turris Omnia NG.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2025, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
V únoru loňského roku Úřad pro ochranu osobních údajů pravomocně uložil společnosti Avast Software pokutu 351 mil. Kč za porušení GDPR. Městský soud v Praze tuto pokutu na úterním jednání zrušil. Potvrdil ale, že společnost Avast porušila zákon, když skrze svůj zdarma dostupný antivirový program sledovala, které weby jeho uživatelé navštěvují, a tyto informace předávala dceřiné společnosti Jumpshot. Úřad pro ochranu osobních údajů
… více »
Tiskni
Sdílej:
A jaký názor na to máte vy?Že bys neměl už tolik hulit tu trávu.
Nebo už všichni pochopili, že budoucnost je ve webových aplikacích a na desktop každý kašle?
Háček je velice jednoduchý. Obnovovací frekvence lidského oka je tak kolem 60Hz1. Tzn, že u nějakých 600 snímků za sekundu je ti 90% obrazové informace úplně na nic, protože si blbý(ve smyslu nedokonalý) člověk. A proč teda 600Hz? Standardní obnovovací frekvence Hollywoodské produkce je 24Hz2, PAL prokládaný má 25Hz, NTSC prokládaný má 30Hz3, PAL progresivní 50Hz a NTSC progresivní 60Hz. Jejich různými převody vznikají různé problémy4, třeba trhání obrazu. A klidně můžeš hádat jaký nejmenší společný dělitel tyto obnovovací frekvence mají. Prostě potřebujeme tak vysokou obnovovací frekvenci, protože banda nějakých študáků co se domnívá, že při svých studiích asi sežrala hovno Šalamounovo (a asi používala Mac) se neumí domluvit nebo prostě vymyslet něco nového, sjednocujícího, ale musí se držet nějakých kompatibilních v minulosti naprosto od pasu střelených hodnot(a samozřejmě, že by nevymysleli nic si připustit nemůžeme, protože pokrok musí být za každou cenu) a pak vymyslí 600Hz/Webovou aplikaci. Teda, potřebujeme…samozřejmě, že nepotřebujeme, ale aspoň bude mít banda dalších študáků co studovala Marketing co na práci a nevyjde najevo, že jinak by byli asi naprosto nepotřební.
Many high-end LCD televisions now have a 120 or 240 Hz (current and former NTSC countries) or 100 or 200 Hz (PAL/SECAM countries) refresh rate. The rate of 120 was chosen as the least common multiple of 24 frame/s (cinema) and 30 frame/s (NTSC TV), and allows for less distortion when movies are viewed due to the elimination of telecine (3:2 pulldown).Já si myslím, že na té mé teorii velkého spiknutí, pokud už né vše, tak aspoň něco bude.
Vždyť jen na FITku v Brně je přes 3000 studentů.Jestli je to jako na FELu, tak většina z nich nemá na to, aby nějaký rozumný software dělali. Buď tedy rád, že nic takového netvoří nebo že jejich práce není moc vidět.
A jaký názor na to máte vy?
~> grep Czech /usr/src/linux-source-2.6.26/CREDITS | wc -l 11Že by toho mohlo být víc.
Salamander neni ryze český? Pamatuju ještě Klasik, editor textů, MAT.
PSPad od Martina Fialy je opravdu jedina ceska aplikace, kterou jsem kdy na win pouzival.
U nas se ve vetsine pripadu dela akorat jazykova lokalizace do jiz hotovych aplikaci.
To ze nekdo udela FITko jeste neznamena ze skonci jako programator obecne.
Korporatni sferu v CR vynechme. Tam se zastavil cas.
Dnes jednoznacne prevazuje tvorba webovych aplikaci a to takovych, ktere jsou dostupne z internetu pro vsechny (Gmail apod ....) tak webovych aplikaci lokalnich (v ramci podnikove site)
Když je řeč o hrách, málo co mne chytlo tolik, jako SpellCross. Jak koukam, Gorky 17 asi dělali Poláci.
Joj, tos mi připomněl, že se dřív divili "venku", kolik se u nás psalo programů ve Foxce. Další český věci, co ještě pořád fungujou.