Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »
Tiskni
Sdílej:
A jaký názor na to máte vy?Že bys neměl už tolik hulit tu trávu.
Nebo už všichni pochopili, že budoucnost je ve webových aplikacích a na desktop každý kašle?
To je jako s těmi novými 600Hz LCD televizemi co onehdá s ní dělal spolužák machry.
Háček je velice jednoduchý. Obnovovací frekvence lidského oka je tak kolem 60Hz1. Tzn, že u nějakých 600 snímků za sekundu je ti 90% obrazové informace úplně na nic, protože si blbý(ve smyslu nedokonalý) člověk. A proč teda 600Hz? Standardní obnovovací frekvence Hollywoodské produkce je 24Hz2, PAL prokládaný má 25Hz, NTSC prokládaný má 30Hz3, PAL progresivní 50Hz a NTSC progresivní 60Hz. Jejich různými převody vznikají různé problémy4, třeba trhání obrazu. A klidně můžeš hádat jaký nejmenší společný dělitel tyto obnovovací frekvence mají. Prostě potřebujeme tak vysokou obnovovací frekvenci, protože banda nějakých študáků co se domnívá, že při svých studiích asi sežrala hovno Šalamounovo (a asi používala Mac) se neumí domluvit nebo prostě vymyslet něco nového, sjednocujícího, ale musí se držet nějakých kompatibilních v minulosti naprosto od pasu střelených hodnot(a samozřejmě, že by nevymysleli nic si připustit nemůžeme, protože pokrok musí být za každou cenu) a pak vymyslí 600Hz/Webovou aplikaci. Teda, potřebujeme…samozřejmě, že nepotřebujeme, ale aspoň bude mít banda dalších študáků co studovala Marketing co na práci a nevyjde najevo, že jinak by byli asi naprosto nepotřební.
Many high-end LCD televisions now have a 120 or 240 Hz (current and former NTSC countries) or 100 or 200 Hz (PAL/SECAM countries) refresh rate. The rate of 120 was chosen as the least common multiple of 24 frame/s (cinema) and 30 frame/s (NTSC TV), and allows for less distortion when movies are viewed due to the elimination of telecine (3:2 pulldown).Já si myslím, že na té mé teorii velkého spiknutí, pokud už né vše, tak aspoň něco bude.
Vždyť jen na FITku v Brně je přes 3000 studentů.Jestli je to jako na FELu, tak většina z nich nemá na to, aby nějaký rozumný software dělali. Buď tedy rád, že nic takového netvoří nebo že jejich práce není moc vidět.
A jaký názor na to máte vy?
~> grep Czech /usr/src/linux-source-2.6.26/CREDITS | wc -l 11Že by toho mohlo být víc.
Salamander neni ryze český? Pamatuju ještě Klasik, editor textů, MAT.
PSPad od Martina Fialy je opravdu jedina ceska aplikace, kterou jsem kdy na win pouzival.
U nas se ve vetsine pripadu dela akorat jazykova lokalizace do jiz hotovych aplikaci.
To ze nekdo udela FITko jeste neznamena ze skonci jako programator obecne.
Korporatni sferu v CR vynechme. Tam se zastavil cas.
Dnes jednoznacne prevazuje tvorba webovych aplikaci a to takovych, ktere jsou dostupne z internetu pro vsechny (Gmail apod ....) tak webovych aplikaci lokalnich (v ramci podnikove site)
Když je řeč o hrách, málo co mne chytlo tolik, jako SpellCross. Jak koukam, Gorky 17 asi dělali Poláci.
Joj, tos mi připomněl, že se dřív divili "venku", kolik se u nás psalo programů ve Foxce. Další český věci, co ještě pořád fungujou.
.