Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
A jaký názor na to máte vy?Že bys neměl už tolik hulit tu trávu.
Nebo už všichni pochopili, že budoucnost je ve webových aplikacích a na desktop každý kašle?
To je jako s těmi novými 600Hz LCD televizemi co onehdá s ní dělal spolužák machry.
Háček je velice jednoduchý. Obnovovací frekvence lidského oka je tak kolem 60Hz1. Tzn, že u nějakých 600 snímků za sekundu je ti 90% obrazové informace úplně na nic, protože si blbý(ve smyslu nedokonalý) člověk. A proč teda 600Hz? Standardní obnovovací frekvence Hollywoodské produkce je 24Hz2, PAL prokládaný má 25Hz, NTSC prokládaný má 30Hz3, PAL progresivní 50Hz a NTSC progresivní 60Hz. Jejich různými převody vznikají různé problémy4, třeba trhání obrazu. A klidně můžeš hádat jaký nejmenší společný dělitel tyto obnovovací frekvence mají. Prostě potřebujeme tak vysokou obnovovací frekvenci, protože banda nějakých študáků co se domnívá, že při svých studiích asi sežrala hovno Šalamounovo (a asi používala Mac) se neumí domluvit nebo prostě vymyslet něco nového, sjednocujícího, ale musí se držet nějakých kompatibilních v minulosti naprosto od pasu střelených hodnot(a samozřejmě, že by nevymysleli nic si připustit nemůžeme, protože pokrok musí být za každou cenu) a pak vymyslí 600Hz/Webovou aplikaci. Teda, potřebujeme…samozřejmě, že nepotřebujeme, ale aspoň bude mít banda dalších študáků co studovala Marketing co na práci a nevyjde najevo, že jinak by byli asi naprosto nepotřební.
Many high-end LCD televisions now have a 120 or 240 Hz (current and former NTSC countries) or 100 or 200 Hz (PAL/SECAM countries) refresh rate. The rate of 120 was chosen as the least common multiple of 24 frame/s (cinema) and 30 frame/s (NTSC TV), and allows for less distortion when movies are viewed due to the elimination of telecine (3:2 pulldown).Já si myslím, že na té mé teorii velkého spiknutí, pokud už né vše, tak aspoň něco bude.
Vždyť jen na FITku v Brně je přes 3000 studentů.Jestli je to jako na FELu, tak většina z nich nemá na to, aby nějaký rozumný software dělali. Buď tedy rád, že nic takového netvoří nebo že jejich práce není moc vidět.
A jaký názor na to máte vy?
~> grep Czech /usr/src/linux-source-2.6.26/CREDITS | wc -l 11Že by toho mohlo být víc.
Salamander neni ryze český? Pamatuju ještě Klasik, editor textů, MAT.
PSPad od Martina Fialy je opravdu jedina ceska aplikace, kterou jsem kdy na win pouzival.
U nas se ve vetsine pripadu dela akorat jazykova lokalizace do jiz hotovych aplikaci.
To ze nekdo udela FITko jeste neznamena ze skonci jako programator obecne.
Korporatni sferu v CR vynechme. Tam se zastavil cas.
Dnes jednoznacne prevazuje tvorba webovych aplikaci a to takovych, ktere jsou dostupne z internetu pro vsechny (Gmail apod ....) tak webovych aplikaci lokalnich (v ramci podnikove site)
Když je řeč o hrách, málo co mne chytlo tolik, jako SpellCross. Jak koukam, Gorky 17 asi dělali Poláci.
Joj, tos mi připomněl, že se dřív divili "venku", kolik se u nás psalo programů ve Foxce. Další český věci, co ještě pořád fungujou.
.
Tiskni
Sdílej: