raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
A jaký názor na to máte vy?Že bys neměl už tolik hulit tu trávu.
Nebo už všichni pochopili, že budoucnost je ve webových aplikacích a na desktop každý kašle?
To je jako s těmi novými 600Hz LCD televizemi co onehdá s ní dělal spolužák machry.
Háček je velice jednoduchý. Obnovovací frekvence lidského oka je tak kolem 60Hz1. Tzn, že u nějakých 600 snímků za sekundu je ti 90% obrazové informace úplně na nic, protože si blbý(ve smyslu nedokonalý) člověk. A proč teda 600Hz? Standardní obnovovací frekvence Hollywoodské produkce je 24Hz2, PAL prokládaný má 25Hz, NTSC prokládaný má 30Hz3, PAL progresivní 50Hz a NTSC progresivní 60Hz. Jejich různými převody vznikají různé problémy4, třeba trhání obrazu. A klidně můžeš hádat jaký nejmenší společný dělitel tyto obnovovací frekvence mají. Prostě potřebujeme tak vysokou obnovovací frekvenci, protože banda nějakých študáků co se domnívá, že při svých studiích asi sežrala hovno Šalamounovo (a asi používala Mac) se neumí domluvit nebo prostě vymyslet něco nového, sjednocujícího, ale musí se držet nějakých kompatibilních v minulosti naprosto od pasu střelených hodnot(a samozřejmě, že by nevymysleli nic si připustit nemůžeme, protože pokrok musí být za každou cenu) a pak vymyslí 600Hz/Webovou aplikaci. Teda, potřebujeme…samozřejmě, že nepotřebujeme, ale aspoň bude mít banda dalších študáků co studovala Marketing co na práci a nevyjde najevo, že jinak by byli asi naprosto nepotřební.
Many high-end LCD televisions now have a 120 or 240 Hz (current and former NTSC countries) or 100 or 200 Hz (PAL/SECAM countries) refresh rate. The rate of 120 was chosen as the least common multiple of 24 frame/s (cinema) and 30 frame/s (NTSC TV), and allows for less distortion when movies are viewed due to the elimination of telecine (3:2 pulldown).Já si myslím, že na té mé teorii velkého spiknutí, pokud už né vše, tak aspoň něco bude.
Vždyť jen na FITku v Brně je přes 3000 studentů.Jestli je to jako na FELu, tak většina z nich nemá na to, aby nějaký rozumný software dělali. Buď tedy rád, že nic takového netvoří nebo že jejich práce není moc vidět.
A jaký názor na to máte vy?
~> grep Czech /usr/src/linux-source-2.6.26/CREDITS | wc -l 11Že by toho mohlo být víc.
Salamander neni ryze český? Pamatuju ještě Klasik, editor textů, MAT.
PSPad od Martina Fialy je opravdu jedina ceska aplikace, kterou jsem kdy na win pouzival.
U nas se ve vetsine pripadu dela akorat jazykova lokalizace do jiz hotovych aplikaci.
To ze nekdo udela FITko jeste neznamena ze skonci jako programator obecne.
Korporatni sferu v CR vynechme. Tam se zastavil cas.
Dnes jednoznacne prevazuje tvorba webovych aplikaci a to takovych, ktere jsou dostupne z internetu pro vsechny (Gmail apod ....) tak webovych aplikaci lokalnich (v ramci podnikove site)
Když je řeč o hrách, málo co mne chytlo tolik, jako SpellCross. Jak koukam, Gorky 17 asi dělali Poláci.
Joj, tos mi připomněl, že se dřív divili "venku", kolik se u nás psalo programů ve Foxce. Další český věci, co ještě pořád fungujou.
.
Tiskni
Sdílej: