Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
A jaký názor na to máte vy?Že bys neměl už tolik hulit tu trávu.
Nebo už všichni pochopili, že budoucnost je ve webových aplikacích a na desktop každý kašle?
To je jako s těmi novými 600Hz LCD televizemi co onehdá s ní dělal spolužák machry.
Háček je velice jednoduchý. Obnovovací frekvence lidského oka je tak kolem 60Hz1. Tzn, že u nějakých 600 snímků za sekundu je ti 90% obrazové informace úplně na nic, protože si blbý(ve smyslu nedokonalý) člověk. A proč teda 600Hz? Standardní obnovovací frekvence Hollywoodské produkce je 24Hz2, PAL prokládaný má 25Hz, NTSC prokládaný má 30Hz3, PAL progresivní 50Hz a NTSC progresivní 60Hz. Jejich různými převody vznikají různé problémy4, třeba trhání obrazu. A klidně můžeš hádat jaký nejmenší společný dělitel tyto obnovovací frekvence mají. Prostě potřebujeme tak vysokou obnovovací frekvenci, protože banda nějakých študáků co se domnívá, že při svých studiích asi sežrala hovno Šalamounovo (a asi používala Mac) se neumí domluvit nebo prostě vymyslet něco nového, sjednocujícího, ale musí se držet nějakých kompatibilních v minulosti naprosto od pasu střelených hodnot(a samozřejmě, že by nevymysleli nic si připustit nemůžeme, protože pokrok musí být za každou cenu) a pak vymyslí 600Hz/Webovou aplikaci. Teda, potřebujeme…samozřejmě, že nepotřebujeme, ale aspoň bude mít banda dalších študáků co studovala Marketing co na práci a nevyjde najevo, že jinak by byli asi naprosto nepotřební.
Many high-end LCD televisions now have a 120 or 240 Hz (current and former NTSC countries) or 100 or 200 Hz (PAL/SECAM countries) refresh rate. The rate of 120 was chosen as the least common multiple of 24 frame/s (cinema) and 30 frame/s (NTSC TV), and allows for less distortion when movies are viewed due to the elimination of telecine (3:2 pulldown).Já si myslím, že na té mé teorii velkého spiknutí, pokud už né vše, tak aspoň něco bude.
Vždyť jen na FITku v Brně je přes 3000 studentů.Jestli je to jako na FELu, tak většina z nich nemá na to, aby nějaký rozumný software dělali. Buď tedy rád, že nic takového netvoří nebo že jejich práce není moc vidět.
A jaký názor na to máte vy?
~> grep Czech /usr/src/linux-source-2.6.26/CREDITS | wc -l 11Že by toho mohlo být víc.
Salamander neni ryze český? Pamatuju ještě Klasik, editor textů, MAT.
PSPad od Martina Fialy je opravdu jedina ceska aplikace, kterou jsem kdy na win pouzival.
U nas se ve vetsine pripadu dela akorat jazykova lokalizace do jiz hotovych aplikaci.
To ze nekdo udela FITko jeste neznamena ze skonci jako programator obecne.
Korporatni sferu v CR vynechme. Tam se zastavil cas.
Dnes jednoznacne prevazuje tvorba webovych aplikaci a to takovych, ktere jsou dostupne z internetu pro vsechny (Gmail apod ....) tak webovych aplikaci lokalnich (v ramci podnikove site)
Když je řeč o hrách, málo co mne chytlo tolik, jako SpellCross. Jak koukam, Gorky 17 asi dělali Poláci.
Joj, tos mi připomněl, že se dřív divili "venku", kolik se u nás psalo programů ve Foxce. Další český věci, co ještě pořád fungujou.
.
Tiskni
Sdílej: