Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Tak se na "stará kolena" vracím k webařině. Dostal jsem ve firmě za úkol udělat jeden takový webík. Za těch pár let, co jsem se ničemu takovému moc nevěnoval se událo pár věci. Tak předně, frameworky máme na všechno - na weby jako takové, na CSS a samozřejmě na JavaScript.
V JavaScriptu jsem se dost zmýlil, svého času jsem ho nesnášel, hlavně proto, že jsem se bál nutnosti ladit vše pro několik prohlížečů. Preferoval jsem dělat všechnu práci na serveru a posílat spíš čisté HTML.
Ale chyba lávky, JavaScriptové (nebo spíš Ajaxové) aplikace jsou všude kolem nás. Jako uživatel jsem si na ně zvykl, nevím jestli bych s Gmailem pracoval i kdyby po každém kliku reloadoval celou stránku. Asi těžko. Implementacím JS v prohlížečích se věnuje velká pozornost. Máme také frameworky, které odlišnosti mezi prohlížeči skrývají
Asi jeden z nejznámějších je jQuery. Piš méně, udělej více, zní jeho heslo. Narazil jsem na pár videí, které sice z nikoho jQuery hackera neudělají, ale zato si každý může udělat docela dobrou představu, k čemu je tahle nahypovaná knihovna vlastně dobrá. Jsou docela krátká, takže si to můžete pouštět v práci třeba ke svačině.
Tiskni Sdílej:
bych rad vedel, ale co pak? Je skutecne mozno dnes prijit s normalnim HTML k zakaznikovi a nebo vas vyhodi voknem, kdyz se prekresluji cele stranky? Existuji jine technologie?
Bohužel je stále ještě mnoho průkopníků slepé uličky AJAXu, kteří stále ještě neobjevili, že „tudy ne, přátelé“.
A kde tedy vlastne vidite budoucnost webu? V rozdeleni na aplikace (applety, SilverLight) a suchy obsah (ciste HTML, CSS)? Nemyslite, ze muze byt nekdy i neco mezi?
Souhlasím s tím, že celý Ajax je v podstatě hack.
Jenže podle metody "worse is better", to vypadá, že tenhle hack bude i nadále životaschopný. Vývoj na straně prohlížečů a především implementací JavaScriptu tomu napovídá.
http://zdrojak.root.cz/zpravicky/webove-aplikace-aneb-nemozne-na-pockani/
Podle tohoto bych řekl, že pořádný javascriptový multitásking je hudbou velmi blízké budoucnosti.
Ajax sice je hack, ale je mi sympatický tím, že je otevřený. Flash ani Sirvelight nejsou tolik otevřené a je to ve stránce "cizí element". No a Java applety pohřbilo hrozně pomalé natahování a start.
Technicky není takový problém vložit zobrazovací jádro do desktopové aplikace ...
Mene pekna vec je ta, ze takove aplikace jsou typicky zavisle na operacnim systemu/vykreslovacim jadre - tedy je nutne udrzovat verze pro ruzne platformy, klientsky pocitac musi mit tyto knihovny ... server musi pocitat s tim, ze se k nemu muzou pripojovat klienti ruznych verzi apod. Technicky je to celkove docela dost narocne. Pro provoz AJAXu staci pouze prohlizec.
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...
co potřebují webdesignéři pro pouhou prezentaci informací.
Pro mou informaci - co ti chybi?
Netvrdim, ze JS nebo AJAX jsou super na vsechno, ale rikat, ze je to "cesta vedle" je IMHO hloupe. Na mnoho veci ten AJAX staci ...Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná. AJAX stačí na věci typu našeptávač, ale i tam je dost neefektivní…
Pro mou informaci - co ti chybi?Vícesloupcová sazba, závislosti rozměrů, vůbec možnost přirozeně nadefinovat layout, který se běžně na webu používá – tj. rámce vedle sebe a pod sebou – to, co už tisková sazba používá stovky let. Klasické třísloupcové layouty se dělají přes různé plovoucí rámy a záporná odsazení – přitom webdesigner chce „tři sloupce, prostřední minimálně 40 a maximálně 80 znaků, krajní 20 znaků a celé ať se to pokud možno vejde do šířky okna, pokud se vejde, prostřední sloupec udělej dvousloupcový“. Pro vykreslovací jádro by nebyl problém něco takového spočítat, ale ve skutečnosti je potřeba dělat různé opičárny, pro prohlížeč je daleko náročnější to spočítat a celé je to náchylné samovolně se rozpadnout.
Já vlastně neznám žádnou aplikaci, o které bych mohl prohlásit, že na ni AJAX stačí. Třeba už jenom možnost pohodlně ovládat aplikaci z klávesnice je s AJAXem prakticky nerealizovatelná.
No, nevim, co si predstavujes pod pojmem aplikace ... mozna mas specialni potreby - me by webovou aplikaci klavesnici ovladat nenapadlo.
Jinak gmail, facebook, adminy ruznych CMS jsou dukazem, ze AJAX staci i na jine veci nez naseptavac.
Ctrl+N
, označit e-maily Insert
em – to tam nezařídíte.
GMail zrovna nějaké ovládání klávesnicí má, ale vytvořit nový e-mail pomocí Ctrl+N
, označit e-maily Insert
em – to tam nezařídíte.
Jiste, to je uz dano onou webovou povahou, gmail neni nic jineho nez HTML s JavaScriptem (s trochou XML v pozadi). Jeste stesti, ze pokud to nekomu nevyhovuje, muze pouzit klasicky mailovy klient jako Thunderbird nebo Outlook (nevim, jak u gmailu funguje IMAP).
K tem klavesovym zkratkam - tam se to hodne pere s prohlizecem samotnym. Jinak by ale chovani insertu naimplementovat jit melo ...
To jo, ja se zas snazim rict, ze webova povaha ma zas na druhou stranu i hodne vyhod :)