Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
# service mdadm restart Failed to restart mdadm.service: Unit mdadm.service is masked.Vtipne je tiez toto:
# /etc/init.d/mdadm restart # echo $? 0Ale samozrejme, ze to nic nerobi...
Napr. uz som cital, ze spamassassin nejde bez systemd restartovat...Pokrok nezastavíš.
PS: <break> je neparovy tag, takze by se mel psat <break/>AbcLinuxu je v HTML, ne v XHTML. V HTML se nepárové taky nepíšou s /.
Někde na rootu o tom byl před pár měsící článek. Byl tam i příběh lidí, co se snažili vytvořit konverzní software mezi skripty ze systemd a původního initu. Když se jim systemd potřetí (!!) bez varování změnil pod rukama, prohlásili že promr*ali rok života pro nic a že se budou radši věnovat smysluplnějším projektům.
IMPORT{builtin}="blkid"
, ale neimplementuje to sám, prostě volá funkce blkid_* z knihovny libblkid z util-linux.
+1
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Protože mám notebook, na kterém občas potřebuju spustit dhcpd (konfigurace SOHO krabiček a různých síťových zařízení, co si líznou adresu z DHCP), a Sambu jsem použil při zoufalém pokusu dostat data z počítače s Windows.
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Otázka je, zda má smysl na tohle téma diskutovat s člověkem, který si na takovou otázku nedokáže odpovědět sám.
Kdyby jen při bootování, mně občas při vypínání nechtěl odpojit filesystem nebo shodit síť. Časovač asi na minutu, dojel, naskočil na pět, dojel spustil se znova, možná na 15 minut...a tak se to mohlo opakovat donekonečna, kdybych to prostě natvrdo nevypnul. Tak jsem to dělal asi měsíc, než to opravili -_-
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.
Hlavní problém SysVinitu je, že je... hloupý. Většinu logiky tudíž vykonávají samotné init scripty, které jsou i přes snahu o LSB standardizaci většinou i v rámci jednoho distra napsány stylem "každý pes jiná ves" a často obsahují hromadu hacků, aby to vůbec nějak fungovalo. Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno. Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.
Pouzivam OpenRC a co potrebuju, to mi tam funguje, takze nevidim duvod prechazet na neco jineho.Z pohledu uživatele na init systému jako takovém až tak moc nezáleží, pokud se neprojeví některý ze závažných problémů, ale to se zpravidla řeší opravou v distribuci. Ale jestliže je zde sysvinit prezentován jako hloupý, tak musím úplně stejně hodnotit i OpenRC. Stačí se podívat na systém závislostí a určování pořadí služeb.
Gentoo ji provedlo zpusobem, ktery se mi libi nejvic - udelalo systemd jaqko volitelny a pokud se mi nelibi jeho vlastnosti, muzu dal pouzivat to, co mam vyzkousene a co mi funguje k plne spokojenosti.Ano, z hlediska nás experimentátorů to Gentoo udělalo úplně nejlépe. Z hlediska běžného užívání zase úplně nejhůře, ale to naštěstí v případě Gentoo není problém. Část věcí funguje se systemd, část věcí funguje bez něj, část věcí zvládá obojí a když má člověk čas si všechno poladit, tak se to dá.
Ostatne mam radsi "hloupe" systemy, ktere delaji jen to, co se jim rekne, delaji jednu vec a delaji ji co nejlip a nechaji se v pripade potreby snadno upravit ci nahradit.Asi nevidím dostatečnou korelaci mezi hloupým a snadno upravitelným či nahraditelným software.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.aneb:
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.To uz jsem si parkrat zazil. Posgtres ani nenastartval a systemd suverene hlasil, ze sluzba bezi. Apache z nejekeho duvodu padl, systemd porad suverene hlasil, ze bezi. K cemu takova funkce je, kdyz funguje jenom, kdyz vsechno funguje?
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.Teoreticky to zvládá i systemd, stačilo nekonvertovat služby na Type=simple. Tady je vidět, že se jedná o pouhé nástroje a význam initsystémů i správců služeb je na všech stranách značně přeceňován. Dá se říct, že je správce služeb dobrý sluha, ale zlý pán, podobně jako oheň. A systemd bývá prezentován spíše jako pán než jako sluha.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.Na druhou stranu supervising služeb je vcelku triviální úloha. V zásadě jde jen o to zabalit padající službu do nepadajícího supervisora.
Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.Ono se toho hodí trochu víc. Problém sysvinitu je v tom, že neumí spouštět další software jiným způsobem než z
/etc/inittab
. Další služby spouští administrátor ze své uživatelské relace, tedy ze zcela odlišného a hlavně proměnlivého prostředí. Osobně považuju spouštění služeb systémovým správcem služeb za klíčovou vlastnost a použití cgroups a dalších prostředků do toho perfektně zapadá.
Proc pouzivat RAID autodetect partitions?Rozhodne nepouzivat.
System po upgradu NENABOOTOVAL!No a coooo, to je brnkačka, takové prkotiny netřeba řešit! Naopak, je třeba aktivně bootování rozbíjet a to jen proto, že se velikému prorokovi něco nelíbí, např. chybějící symlink. Ať žije pokrok!!!
Tiskni
Sdílej: