Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Tiskni
Sdílej:
# service mdadm restart Failed to restart mdadm.service: Unit mdadm.service is masked.Vtipne je tiez toto:
# /etc/init.d/mdadm restart # echo $? 0Ale samozrejme, ze to nic nerobi...
Napr. uz som cital, ze spamassassin nejde bez systemd restartovat...Pokrok nezastavíš.
PS: <break> je neparovy tag, takze by se mel psat <break/>AbcLinuxu je v HTML, ne v XHTML. V HTML se nepárové taky nepíšou s /.
Někde na rootu o tom byl před pár měsící článek. Byl tam i příběh lidí, co se snažili vytvořit konverzní software mezi skripty ze systemd a původního initu. Když se jim systemd potřetí (!!) bez varování změnil pod rukama, prohlásili že promr*ali rok života pro nic a že se budou radši věnovat smysluplnějším projektům.
IMPORT{builtin}="blkid", ale neimplementuje to sám, prostě volá funkce blkid_* z knihovny libblkid z util-linux.
+1
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Protože mám notebook, na kterém občas potřebuju spustit dhcpd (konfigurace SOHO krabiček a různých síťových zařízení, co si líznou adresu z DHCP), a Sambu jsem použil při zoufalém pokusu dostat data z počítače s Windows.
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Otázka je, zda má smysl na tohle téma diskutovat s člověkem, který si na takovou otázku nedokáže odpovědět sám.
Kdyby jen při bootování, mně občas při vypínání nechtěl odpojit filesystem nebo shodit síť. Časovač asi na minutu, dojel, naskočil na pět, dojel spustil se znova, možná na 15 minut...a tak se to mohlo opakovat donekonečna, kdybych to prostě natvrdo nevypnul. Tak jsem to dělal asi měsíc, než to opravili -_-
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.
Hlavní problém SysVinitu je, že je... hloupý. Většinu logiky tudíž vykonávají samotné init scripty, které jsou i přes snahu o LSB standardizaci většinou i v rámci jednoho distra napsány stylem "každý pes jiná ves" a často obsahují hromadu hacků, aby to vůbec nějak fungovalo. Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno. Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.
Pouzivam OpenRC a co potrebuju, to mi tam funguje, takze nevidim duvod prechazet na neco jineho.Z pohledu uživatele na init systému jako takovém až tak moc nezáleží, pokud se neprojeví některý ze závažných problémů, ale to se zpravidla řeší opravou v distribuci. Ale jestliže je zde sysvinit prezentován jako hloupý, tak musím úplně stejně hodnotit i OpenRC. Stačí se podívat na systém závislostí a určování pořadí služeb.
Gentoo ji provedlo zpusobem, ktery se mi libi nejvic - udelalo systemd jaqko volitelny a pokud se mi nelibi jeho vlastnosti, muzu dal pouzivat to, co mam vyzkousene a co mi funguje k plne spokojenosti.Ano, z hlediska nás experimentátorů to Gentoo udělalo úplně nejlépe. Z hlediska běžného užívání zase úplně nejhůře, ale to naštěstí v případě Gentoo není problém. Část věcí funguje se systemd, část věcí funguje bez něj, část věcí zvládá obojí a když má člověk čas si všechno poladit, tak se to dá.
Ostatne mam radsi "hloupe" systemy, ktere delaji jen to, co se jim rekne, delaji jednu vec a delaji ji co nejlip a nechaji se v pripade potreby snadno upravit ci nahradit.Asi nevidím dostatečnou korelaci mezi hloupým a snadno upravitelným či nahraditelným software.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.aneb:
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.To uz jsem si parkrat zazil. Posgtres ani nenastartval a systemd suverene hlasil, ze sluzba bezi. Apache z nejekeho duvodu padl, systemd porad suverene hlasil, ze bezi. K cemu takova funkce je, kdyz funguje jenom, kdyz vsechno funguje?
.
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.Teoreticky to zvládá i systemd, stačilo nekonvertovat služby na Type=simple. Tady je vidět, že se jedná o pouhé nástroje a význam initsystémů i správců služeb je na všech stranách značně přeceňován. Dá se říct, že je správce služeb dobrý sluha, ale zlý pán, podobně jako oheň. A systemd bývá prezentován spíše jako pán než jako sluha.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.Na druhou stranu supervising služeb je vcelku triviální úloha. V zásadě jde jen o to zabalit padající službu do nepadajícího supervisora.
Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.Ono se toho hodí trochu víc. Problém sysvinitu je v tom, že neumí spouštět další software jiným způsobem než z
/etc/inittab. Další služby spouští administrátor ze své uživatelské relace, tedy ze zcela odlišného a hlavně proměnlivého prostředí. Osobně považuju spouštění služeb systémovým správcem služeb za klíčovou vlastnost a použití cgroups a dalších prostředků do toho perfektně zapadá.
Proc pouzivat RAID autodetect partitions?Rozhodne nepouzivat.
System po upgradu NENABOOTOVAL!No a coooo, to je brnkačka, takové prkotiny netřeba řešit! Naopak, je třeba aktivně bootování rozbíjet a to jen proto, že se velikému prorokovi něco nelíbí, např. chybějící symlink. Ať žije pokrok!!!