Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Tiskni
Sdílej:
# service mdadm restart Failed to restart mdadm.service: Unit mdadm.service is masked.Vtipne je tiez toto:
# /etc/init.d/mdadm restart # echo $? 0Ale samozrejme, ze to nic nerobi...
Napr. uz som cital, ze spamassassin nejde bez systemd restartovat...Pokrok nezastavíš.
PS: <break> je neparovy tag, takze by se mel psat <break/>AbcLinuxu je v HTML, ne v XHTML. V HTML se nepárové taky nepíšou s /.
Někde na rootu o tom byl před pár měsící článek. Byl tam i příběh lidí, co se snažili vytvořit konverzní software mezi skripty ze systemd a původního initu. Když se jim systemd potřetí (!!) bez varování změnil pod rukama, prohlásili že promr*ali rok života pro nic a že se budou radši věnovat smysluplnějším projektům.
IMPORT{builtin}="blkid", ale neimplementuje to sám, prostě volá funkce blkid_* z knihovny libblkid z util-linux.
+1
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Protože mám notebook, na kterém občas potřebuju spustit dhcpd (konfigurace SOHO krabiček a různých síťových zařízení, co si líznou adresu z DHCP), a Sambu jsem použil při zoufalém pokusu dostat data z počítače s Windows.
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Otázka je, zda má smysl na tohle téma diskutovat s člověkem, který si na takovou otázku nedokáže odpovědět sám.
Kdyby jen při bootování, mně občas při vypínání nechtěl odpojit filesystem nebo shodit síť. Časovač asi na minutu, dojel, naskočil na pět, dojel spustil se znova, možná na 15 minut...a tak se to mohlo opakovat donekonečna, kdybych to prostě natvrdo nevypnul. Tak jsem to dělal asi měsíc, než to opravili -_-
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.
Hlavní problém SysVinitu je, že je... hloupý. Většinu logiky tudíž vykonávají samotné init scripty, které jsou i přes snahu o LSB standardizaci většinou i v rámci jednoho distra napsány stylem "každý pes jiná ves" a často obsahují hromadu hacků, aby to vůbec nějak fungovalo. Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno. Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.
Pouzivam OpenRC a co potrebuju, to mi tam funguje, takze nevidim duvod prechazet na neco jineho.Z pohledu uživatele na init systému jako takovém až tak moc nezáleží, pokud se neprojeví některý ze závažných problémů, ale to se zpravidla řeší opravou v distribuci. Ale jestliže je zde sysvinit prezentován jako hloupý, tak musím úplně stejně hodnotit i OpenRC. Stačí se podívat na systém závislostí a určování pořadí služeb.
Gentoo ji provedlo zpusobem, ktery se mi libi nejvic - udelalo systemd jaqko volitelny a pokud se mi nelibi jeho vlastnosti, muzu dal pouzivat to, co mam vyzkousene a co mi funguje k plne spokojenosti.Ano, z hlediska nás experimentátorů to Gentoo udělalo úplně nejlépe. Z hlediska běžného užívání zase úplně nejhůře, ale to naštěstí v případě Gentoo není problém. Část věcí funguje se systemd, část věcí funguje bez něj, část věcí zvládá obojí a když má člověk čas si všechno poladit, tak se to dá.
Ostatne mam radsi "hloupe" systemy, ktere delaji jen to, co se jim rekne, delaji jednu vec a delaji ji co nejlip a nechaji se v pripade potreby snadno upravit ci nahradit.Asi nevidím dostatečnou korelaci mezi hloupým a snadno upravitelným či nahraditelným software.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.aneb:
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.To uz jsem si parkrat zazil. Posgtres ani nenastartval a systemd suverene hlasil, ze sluzba bezi. Apache z nejekeho duvodu padl, systemd porad suverene hlasil, ze bezi. K cemu takova funkce je, kdyz funguje jenom, kdyz vsechno funguje?
.
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.Teoreticky to zvládá i systemd, stačilo nekonvertovat služby na Type=simple. Tady je vidět, že se jedná o pouhé nástroje a význam initsystémů i správců služeb je na všech stranách značně přeceňován. Dá se říct, že je správce služeb dobrý sluha, ale zlý pán, podobně jako oheň. A systemd bývá prezentován spíše jako pán než jako sluha.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.Na druhou stranu supervising služeb je vcelku triviální úloha. V zásadě jde jen o to zabalit padající službu do nepadajícího supervisora.
Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.Ono se toho hodí trochu víc. Problém sysvinitu je v tom, že neumí spouštět další software jiným způsobem než z
/etc/inittab. Další služby spouští administrátor ze své uživatelské relace, tedy ze zcela odlišného a hlavně proměnlivého prostředí. Osobně považuju spouštění služeb systémovým správcem služeb za klíčovou vlastnost a použití cgroups a dalších prostředků do toho perfektně zapadá.
Proc pouzivat RAID autodetect partitions?Rozhodne nepouzivat.
System po upgradu NENABOOTOVAL!No a coooo, to je brnkačka, takové prkotiny netřeba řešit! Naopak, je třeba aktivně bootování rozbíjet a to jen proto, že se velikému prorokovi něco nelíbí, např. chybějící symlink. Ať žije pokrok!!!