PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tiskni
Sdílej:
# service mdadm restart Failed to restart mdadm.service: Unit mdadm.service is masked.Vtipne je tiez toto:
# /etc/init.d/mdadm restart # echo $? 0Ale samozrejme, ze to nic nerobi...
Napr. uz som cital, ze spamassassin nejde bez systemd restartovat...Pokrok nezastavíš.
PS: <break> je neparovy tag, takze by se mel psat <break/>AbcLinuxu je v HTML, ne v XHTML. V HTML se nepárové taky nepíšou s /.
Někde na rootu o tom byl před pár měsící článek. Byl tam i příběh lidí, co se snažili vytvořit konverzní software mezi skripty ze systemd a původního initu. Když se jim systemd potřetí (!!) bez varování změnil pod rukama, prohlásili že promr*ali rok života pro nic a že se budou radši věnovat smysluplnějším projektům.
IMPORT{builtin}="blkid"
, ale neimplementuje to sám, prostě volá funkce blkid_* z knihovny libblkid z util-linux.
+1
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Protože mám notebook, na kterém občas potřebuju spustit dhcpd (konfigurace SOHO krabiček a různých síťových zařízení, co si líznou adresu z DHCP), a Sambu jsem použil při zoufalém pokusu dostat data z počítače s Windows.
Otazka je, proc tam takove balicky vubec mit nainstalovane, ze?Otázka je, zda má smysl na tohle téma diskutovat s člověkem, který si na takovou otázku nedokáže odpovědět sám.
Kdyby jen při bootování, mně občas při vypínání nechtěl odpojit filesystem nebo shodit síť. Časovač asi na minutu, dojel, naskočil na pět, dojel spustil se znova, možná na 15 minut...a tak se to mohlo opakovat donekonečna, kdybych to prostě natvrdo nevypnul. Tak jsem to dělal asi měsíc, než to opravili -_-
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.
Hlavní problém SysVinitu je, že je... hloupý. Většinu logiky tudíž vykonávají samotné init scripty, které jsou i přes snahu o LSB standardizaci většinou i v rámci jednoho distra napsány stylem "každý pes jiná ves" a často obsahují hromadu hacků, aby to vůbec nějak fungovalo. Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno. Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.
Pouzivam OpenRC a co potrebuju, to mi tam funguje, takze nevidim duvod prechazet na neco jineho.Z pohledu uživatele na init systému jako takovém až tak moc nezáleží, pokud se neprojeví některý ze závažných problémů, ale to se zpravidla řeší opravou v distribuci. Ale jestliže je zde sysvinit prezentován jako hloupý, tak musím úplně stejně hodnotit i OpenRC. Stačí se podívat na systém závislostí a určování pořadí služeb.
Gentoo ji provedlo zpusobem, ktery se mi libi nejvic - udelalo systemd jaqko volitelny a pokud se mi nelibi jeho vlastnosti, muzu dal pouzivat to, co mam vyzkousene a co mi funguje k plne spokojenosti.Ano, z hlediska nás experimentátorů to Gentoo udělalo úplně nejlépe. Z hlediska běžného užívání zase úplně nejhůře, ale to naštěstí v případě Gentoo není problém. Část věcí funguje se systemd, část věcí funguje bez něj, část věcí zvládá obojí a když má člověk čas si všechno poladit, tak se to dá.
Ostatne mam radsi "hloupe" systemy, ktere delaji jen to, co se jim rekne, delaji jednu vec a delaji ji co nejlip a nechaji se v pripade potreby snadno upravit ci nahradit.Asi nevidím dostatečnou korelaci mezi hloupým a snadno upravitelným či nahraditelným software.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.aneb:
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.To uz jsem si parkrat zazil. Posgtres ani nenastartval a systemd suverene hlasil, ze sluzba bezi. Apache z nejekeho duvodu padl, systemd porad suverene hlasil, ze bezi. K cemu takova funkce je, kdyz funguje jenom, kdyz vsechno funguje?
Teoreticky ano, praxe však byla často dost odlišná.Teoreticky to zvládá i systemd, stačilo nekonvertovat služby na Type=simple. Tady je vidět, že se jedná o pouhé nástroje a význam initsystémů i správců služeb je na všech stranách značně přeceňován. Dá se říct, že je správce služeb dobrý sluha, ale zlý pán, podobně jako oheň. A systemd bývá prezentován spíše jako pán než jako sluha.
Krom toho, SysVinit neřeší věci jako je dohled nad službou (supervising); pokud démon spadne, je to initu jedno.Na druhou stranu supervising služeb je vcelku triviální úloha. V zásadě jde jen o to zabalit padající službu do nepadajícího supervisora.
Mimochodem, featury typu omezení přístupu službě k systémovým prostředkům (pomocí cgroup) se taky hodí.Ono se toho hodí trochu víc. Problém sysvinitu je v tom, že neumí spouštět další software jiným způsobem než z
/etc/inittab
. Další služby spouští administrátor ze své uživatelské relace, tedy ze zcela odlišného a hlavně proměnlivého prostředí. Osobně považuju spouštění služeb systémovým správcem služeb za klíčovou vlastnost a použití cgroups a dalších prostředků do toho perfektně zapadá.
Proc pouzivat RAID autodetect partitions?Rozhodne nepouzivat.
System po upgradu NENABOOTOVAL!No a coooo, to je brnkačka, takové prkotiny netřeba řešit! Naopak, je třeba aktivně bootování rozbíjet a to jen proto, že se velikému prorokovi něco nelíbí, např. chybějící symlink. Ať žije pokrok!!!