Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
. Ale už si nepamatuju, jak moc to bylo interaktivní, jestli šlo např. posouvat okna. Každopádně na svojí dobu to bylo celkem cool
.
), ja jsem mel az nejakou starsi verzi Meatscape
No tehdy když jsem to zkoušel tak nic jiného než NSCA nebylo. Pak se objevila někdy první verze Netscapu, ale ta byla také hodně pomalá.
.
. Osobně ale nevím na co ty grafický BIOSy byly dobrý, mnohem lepší by bylo využití přebytečnýho místa v ROM na víc funkcí.
Dobrá nostalgie...
Ubjímaje krabici jsem ušel několik desítek metrů. Pak mi došly síly a krabici jsem musel položit na chodník. Zavolal jsem otcovi, naštěstí byl doma, jinak bych si někde musel koupit provázek.Kdybys měl nůž, mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.
Potom se mě zeptal, zda chci Microsoft Office nebo Windows. … Přivítala mě hláška ve smyslu, že je k dispozici FreeDos, ale že czc doporučuje k plnému využití počítače nainstalovat Windows nebo jiný legální operační systém.Těžko říct, jestli je v tomhle horší Alza nebo CZC. Nevíte někdo o nějakém GNU/Linux-přátelském obchodě s HW?
mohl sis do krabice vydlabat otvory, aby se lépe nesla.Až tak jo? Kdoby to byl řekl, že si až takhle fikanej
. Ale když s někym zamává bedýnka po pár metrech, tak to je bábovka a slečinka a dírečky mu stejně nepomůžou :)
Druhá sranda nastala ve chvíli, jak to narvat do auta, pač krabice byla i větší než rozměr mezi zadní sedačkou a střechou
a v něděli zase zpátky ještě že už dnes máme ten internet.
Lide by proste meli mit moznost pristoupit svobodne na dane podminky a zakon jim tuto svobodu bere. Kdyz mi nebudou vyhovovat podminky urciteho prodejce, koupim si vec jinde, kde mi podminky vyhovuji. Ja osobne nepristupuji na smlouvu, ktera mi nevyhovuje. Vy snad ano?
I když to vlastně už dávno funguje, jen pod jinými názvy...
Ale prozraď mi kde nakoupíš, když všichni prodejci budou mít podmínky stejné, a nenajdeš žádného co by ti vyhovoval?
Kdyz mi nebudou vyhovovat podminky urciteho prodejce, koupim si vec jinde, kde mi podminky vyhovuji.
A co když si to jinde nekoupíš, protože všichni prodejci budou zaháčkovaný od Micro$itu?
že u nich lidi přestanou nakupovat – a co pak takovému obchodníkovi zbude?Tady byl dán jasný příklad s mobilními operátory. Když se potají nebo nějak domluví, že budou ochcávat a ojebávat tak lidi nikam jinam nepújdou, protože nikdo jiný není. Teoreticky tyhle tlachy o svobodě zní celkem hezky a vznešeně, ale skutečnost je jiná.
Když nebude záruka, klesnou výrobcům náklady a zboží bude levnější
To je teorie. V praxi výrobci dojí Evropu, protože Evropa to snese (a Češi tím tuplem). A když nedojí výrobce, prodejce si rád namastí kapsu, zvlášť u nás. Zpět do reality. Ta vypadá tak, že pokud nejde o velmi kvalitní zboží od solidního výrobce/prodejce, kterému fakt záleží na zákaznících (takových prodejců je drtivá menšina), je cílem zákazníka co nejvíce oškubat (viz ty nálepky, které používá třeba Gigacomputer).
BTW: co třeba takové objednávání z různých asijských internetových obchodů? Moc si tam nedovedu představit reklamaci (i když by to asi nějak šlo), je to trochu sázka do loterie. Přesto tam dost lidí nakupuje – dejme tomu, že si objednáš deset věcí během pár let, dvě z toho budou šmejdy, ale tobě to nevadí, protože když to podtrhneš a sečteš, je to pořád výhodnější, než nakupovat z nějaké země EU. Má snad stát těmto lidem zakázat nakupování ze zahraničí, aby je ochránil?
Omezuje se to především kvůli vlastnímu trhu/daním/... O zákazníka ani tak nejde.
Zpravidla nakupuju u spolehlivých prodejců. Třeba qtan nemá s RMA problém. Nakupuju tam ale hlavně proto, že mají širší nabídku (která stojí v ČR za pikaču) — být evropský distributor, vezmu to od něj, protože je to jednodušší a rychlejší, byť třeba o fous dražší.
Je ale dobré uvědomit si ty výhody jsou zpravidla na něčí úkor. Ať už je to zákazník, distributor, výrobce, nebo devítileté čínské ručičky.
Tak si představ, že zákon nebude nařizovat záruku. Firma A záruku zruší. Firma B si ji nechá. Lidi budou kupovat od B.
Nebo lidi budou nakupovat od A, protože je to přece levnější a oni záruku nepotřebují. Po selhání výrobek vyhodí a koupí si nový. Vzroste zátěž životního prostředí. Úplně stejně pravděpodobné jako tvá hypotéza.
Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto.
Což není (nebo by nemělo být) legální.
Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.
Přičemž ignoruješ fakt, že zákon specifikuje, na co se záruka vztahuje. Jeden z důsledků pozitivních pro zákazníka je neplatnost nálepek "odstraněním zaniká záruka", které jsou akorát nástrojem k ojebávání. Samozřejmě, firma se také může chovat slušně a řídit se heslem "náš zákazník, náš pán", ale zkušenost ukazuje, že toto se týká jen minima firem.
Což není (nebo by nemělo být) legální.Když je nelegální dohodnout se na vyšší ceně, tak by přece úplně stejně mělo být nelegální dohodnout se na zhoršení kvality (neposkytnutí záruky).
Můžeš říct, že se dohodnou a záruky zruší A i B, aby ojebali zákazníka. Jenže úplně stejně se můžou dohodnout, i když zákon záruku vyžadovat bude – dohodnout se na zvýšení cen a ojebají zákazníka takto. Co z toho plyne? Zrušení zákonné povinnosti poskytovat záruku nemá žádný vliv.Když nebude zákonná záruka a A i B se domluví, tak mohou zvýšit cenu AND přidat kurvítko s poločasem rozpadu 1 měsíc. Ve variantě se zákonnou zárukou by na takovém modelu nejspíš zkrachovali.
A co nechat obema stranam svobodu smluvniho jednani? Nebylo by to nejlepsi?Nemyslím si, viz „ohraný“ argument ohledně otroctví. Doporučuju začít přečtením třeba Kupce benátského.
... v hlavním městě se na sebe totiž moc nedíváme.

.
P.P.S. "P.S." to zřejmě neutralizuje
.
na kolik by vyšla v ČR srovnatelná skládačkaA na kolik by vyšla v Německu?
Tiskni
Sdílej: