Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Jj, taky. Není to jedno, jestli jedou na Win, když jsi s nimi spokojený? Škola, kam chodím má na Win všechno, vyučující nám dokonce posílají slidy v Powerpointu a po nás chtějí seminárky výlučně ve Wordu
Že bych tam přestala kvůli tomu chodit?
)) Trochu extrém, ne?
Tohle se tu řeší téměř každý rok, že jsou studenti, uživatelé Linuxu rozčarováni z toho, že je téměř všude Win. Se holt musíme přizbůsobit, když jsme menšina. Já mám Win a MS Office na ntb právě kvůli škole. Když nám na Výpočetní technice vykládali, jak je snadné se připojit přes vzdálenou plochu a také se přihlásit do elearningu, zkusila jsem to. S přihlášením do elearningu jsem si hrála asi 3 hodiny a nic
Ještě chci zkusit tu vzdálenou plochu. Tvrdili, že to jde i z jiných OS, kluci tady psali, že jde spíše o prohlížeč.
Na druhou stranu je pořád příjemnější výuka s využitím slidů, které si stáhnu než výuka s tím diaprojektorem, jak se tam dávají takové folie
To musím všechno opsat, páč to v el. podobě neexistuje. Používají to většinou ti nejstarší profesoři. Protestovat můžu, ale nijak mi to nepomůže 
Školní web, Stud. inform. systém a medicínské databáze jsou přístupné i z Kubuntu. Takže ještě zkusím přihlášení z Win a pak se rebootuju do Kubuntu a zkusím to z něj. Nejvíc mi vadí ty seminárky. Word startuje dlouho a u OO se bojím, aby nebylo rozjeté formátování textu.
Čas, který strávím neproduktivně mi pak chybí jinde 
že jsou studenti, uživatelé Linuxu rozčarováni z toho, že je téměř všude Win.Ať si třeba učitel ty Windows používá, to je jeho věc, ale ať to nenutí mně – tzn. ať přijímá nějaký otevřený formát (ODT, XHTML, PDF, TXT atd.) nebo ať aspoň nebazíruje na formátování, když už musí mít .doc/.docx. U nás to naštěstí je celkem v pohodě a nikdy jsem s tím neměl problém – většinou chtěli otevřený formát, výjimečně požadovali Word, ale byli schopní přečíst .doc vytvořený v OOo.
Na druhou stranu je pořád příjemnější výuka s využitím slidů, které si stáhnu než výuka s tím diaprojektorem, jak se tam dávají takové folieOno vůbec tohle používání „slajdů“ jakožto studijního materiálu je trochu padlé na hlavu. Je to totiž úplně jiný formát a účel – „slajdy“ jsou podklady k přednášce, které se mají promítat během ní – ne si je číst doma – od toho jsou skripta*. Pak to totiž dopadá, jak to dopadá – učitel (nebo jeho asistent) tvoří „slajdy“ s tím, že je studenti budou číst doma, tzn. nafláká na každý třeba deset odrážek, spoustu textu… Tohle jsou prostě neslučitelné věci – dokument, který se má promítat při výuce na plátno má vypadat úplně jinak, než dokument, který se studuje doma – jsou na ně úplně jiné požadavky a nelze jim vyhovět současně.
To musím všechno opsat, páč to v el. podobě neexistuje. Používají to většinou ti nejstarší profesoři.Tohle je o přístupu, ne o technologii – někteří učitelé to např. nakopírují a rozdávají na přednášce (což navíc motivuje na ty přednášky chodit) a pak to klidně můžou promítat z těch „předpotopních“ fólií.
Word startuje dlouho a u OO se bojím, aby nebylo rozjeté formátování textu.Jak složité formátování potřebuješ? Ve Wordu se ti ten dokument klidně rozbije, i když to otevřeš v jiné verzi nebo když má uživatel na druhé straně jinak nastavenou tiskárnu (velikost papíru). Takže bych se těch OOo (resp. teď spíš LibreOffice) tolik nebál – případně jsem to posílal i v PDF. *) a nemusí to být klasická papírová skripta, může to být třeba PDF nebo webová stránka.
Já chodím na všechny přednášky, je to zajímavé a byla bych jen proti sobě tam nechodit. Nechci moc vyčuhovat, potřebuju se prokousat tím prvákem, máme toho učení hodně. Slidy mi pomáhají v tom, že když nestihnu výpisky - mám na pravé ruce zúžený karpální tunel, tak celodenní psaní hodně bolí, dopíšu si to doma. Souhlasím, na učení slidy nejsou, ani mi nevyhovuje sedět pořád u kompu. Výpisky ze skript jsou pro mne ideál.
Zkostnatělá profesorka Psychologie chce seminárku dokonce poštou nebo osobně, mailem jí to vadí. S tím jsem se setkala prvně. Ta promítala na tom diaprojektoru a nic nám ke zkopírování nedala. Máme seznam dopor. lit. a tam si to máme najít. S tím, že ona bude chtít u zkoušky slyšet to co nám řekla 
Ostatní, i ti mladí, právě chtějí seminárku v .doc, že by to jinak nemohli otevřít. Formátování, velikost a typy. písma jsou dáné vnitřním předpisem fakulty, který nemohu najít. Jedinou seminárku k zápočtu do Výp. techniky jsme mohli poslat i v pdf.
Tak se raději přizpůsobím než abych dělala vlny. Mohu to poslat zkusmo třeba v pdf.
U většiny vyučujících zatím vidím, jak jsou rádi, že jim jdou vůbec posouvat slidy, vztah k počítači mají chladný až odtažitý.
Isah jak to tak čtu, ta vaše škola je hotový neštěstí.
Já chodím na FEKT VUT v Brně a tady to je celkem v pohodě. V učebnách jsou sice všude Windows XP nebo 7 ale jinak máme informační systém, elearning a podpůrné stránky na webu, takže dostupnost je dobrá.
Odevzdávání protokolů a prací je v elearningu vyžadováno v PDF, jinak papírově (hlavně elektrotechnické měření). Jediný případy nutnosti Windows byly u mě:
Skripta a materiály jsou v PDF, na přednáškách jsou slidy, které jsou (jak od koho) dostupné jako PDF nebo PPT. Taky jsou tu tací, co ukazují slidy z fólie a nekopírují je a přitom si čtou ze svých papírů.
No tak naše škola má svá negativa, ale má nárok, když patří mezi nejstarší univerzity v Evropě
A přednáší nám lidi, kteří v těch hlavách většinou mají úplně jiný věci než jsou počítače
Jsem na 1.LFUK a dalo mi dost práce se tam dostat.
Osobně by mne zajímala náplň obsahu předmětu Zdravotnická technika
))
Je to takový zvláštní, ten přístup fakulty k IT. A to ještě patřím mezi ty počítačově zdatnější. Někteří lidi z kruhu se nejsou schopní přihlásit ani do SISu, natož cokoliv najít. Vládnoucí obor je holt Anatomie.
Takový servis24 České Spořitelny zřejmě běží na velice solidním HP-UX.
Klidně tam můžou mít Windows na „prezentační vrstvě“. Z toho ale ještě nevyplývá, že by třeba autentifikaci uživatelů nebo samotné zpracování transakcí musely nutně zajišťovat taky Windows. Řekl bych, že tam budou mít banky nejčastěji nějakého důsledně auditovaného člena BSD rodiny.
Ještě mě napadlo, že by to klidně mohlo být Mono, ale pokud tu někdo říká, že nmap poznal Windows, tak to asi není Mono. 
přihlašovací údaje nijak nesouvisí s číslem účtu ani jménem majiteleTo mi moc dobré nepřijde, akorát děláš z přihlašovacího jména druhé heslo, což je špatně. Že se neshoduje číslo účtu a přihlašovací jméno celkem chápu, protože jeden uživatel může mít víc účtů, různě je vytvářet a rušit, je to prostě jiná entita (osoba vs. účet), ale nevidím problém v tom, aby uživatelské jméno bylo odvozené od občanského jména. Ideální je, když si přihlašovací jméno může zvolit uživatel – ať si tam každý dá, co uzná za vhodné.
vlastnich bankomatu mbank moc mit nebude, je klidne mozny ze zadny nemaJsi offtopic. Otázka zněla jinak.
Tiskni
Sdílej: