HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Tiskni
Sdílej:
Jj, taky. Není to jedno, jestli jedou na Win, když jsi s nimi spokojený? Škola, kam chodím má na Win všechno, vyučující nám dokonce posílají slidy v Powerpointu a po nás chtějí seminárky výlučně ve Wordu
Že bych tam přestala kvůli tomu chodit?
)) Trochu extrém, ne?
Tohle se tu řeší téměř každý rok, že jsou studenti, uživatelé Linuxu rozčarováni z toho, že je téměř všude Win. Se holt musíme přizbůsobit, když jsme menšina. Já mám Win a MS Office na ntb právě kvůli škole. Když nám na Výpočetní technice vykládali, jak je snadné se připojit přes vzdálenou plochu a také se přihlásit do elearningu, zkusila jsem to. S přihlášením do elearningu jsem si hrála asi 3 hodiny a nic
Ještě chci zkusit tu vzdálenou plochu. Tvrdili, že to jde i z jiných OS, kluci tady psali, že jde spíše o prohlížeč.
Na druhou stranu je pořád příjemnější výuka s využitím slidů, které si stáhnu než výuka s tím diaprojektorem, jak se tam dávají takové folie
To musím všechno opsat, páč to v el. podobě neexistuje. Používají to většinou ti nejstarší profesoři. Protestovat můžu, ale nijak mi to nepomůže 
Školní web, Stud. inform. systém a medicínské databáze jsou přístupné i z Kubuntu. Takže ještě zkusím přihlášení z Win a pak se rebootuju do Kubuntu a zkusím to z něj. Nejvíc mi vadí ty seminárky. Word startuje dlouho a u OO se bojím, aby nebylo rozjeté formátování textu.
Čas, který strávím neproduktivně mi pak chybí jinde 
že jsou studenti, uživatelé Linuxu rozčarováni z toho, že je téměř všude Win.Ať si třeba učitel ty Windows používá, to je jeho věc, ale ať to nenutí mně – tzn. ať přijímá nějaký otevřený formát (ODT, XHTML, PDF, TXT atd.) nebo ať aspoň nebazíruje na formátování, když už musí mít .doc/.docx. U nás to naštěstí je celkem v pohodě a nikdy jsem s tím neměl problém – většinou chtěli otevřený formát, výjimečně požadovali Word, ale byli schopní přečíst .doc vytvořený v OOo.
Na druhou stranu je pořád příjemnější výuka s využitím slidů, které si stáhnu než výuka s tím diaprojektorem, jak se tam dávají takové folieOno vůbec tohle používání „slajdů“ jakožto studijního materiálu je trochu padlé na hlavu. Je to totiž úplně jiný formát a účel – „slajdy“ jsou podklady k přednášce, které se mají promítat během ní – ne si je číst doma – od toho jsou skripta*. Pak to totiž dopadá, jak to dopadá – učitel (nebo jeho asistent) tvoří „slajdy“ s tím, že je studenti budou číst doma, tzn. nafláká na každý třeba deset odrážek, spoustu textu… Tohle jsou prostě neslučitelné věci – dokument, který se má promítat při výuce na plátno má vypadat úplně jinak, než dokument, který se studuje doma – jsou na ně úplně jiné požadavky a nelze jim vyhovět současně.
To musím všechno opsat, páč to v el. podobě neexistuje. Používají to většinou ti nejstarší profesoři.Tohle je o přístupu, ne o technologii – někteří učitelé to např. nakopírují a rozdávají na přednášce (což navíc motivuje na ty přednášky chodit) a pak to klidně můžou promítat z těch „předpotopních“ fólií.
Word startuje dlouho a u OO se bojím, aby nebylo rozjeté formátování textu.Jak složité formátování potřebuješ? Ve Wordu se ti ten dokument klidně rozbije, i když to otevřeš v jiné verzi nebo když má uživatel na druhé straně jinak nastavenou tiskárnu (velikost papíru). Takže bych se těch OOo (resp. teď spíš LibreOffice) tolik nebál – případně jsem to posílal i v PDF. *) a nemusí to být klasická papírová skripta, může to být třeba PDF nebo webová stránka.
Já chodím na všechny přednášky, je to zajímavé a byla bych jen proti sobě tam nechodit. Nechci moc vyčuhovat, potřebuju se prokousat tím prvákem, máme toho učení hodně. Slidy mi pomáhají v tom, že když nestihnu výpisky - mám na pravé ruce zúžený karpální tunel, tak celodenní psaní hodně bolí, dopíšu si to doma. Souhlasím, na učení slidy nejsou, ani mi nevyhovuje sedět pořád u kompu. Výpisky ze skript jsou pro mne ideál.
Zkostnatělá profesorka Psychologie chce seminárku dokonce poštou nebo osobně, mailem jí to vadí. S tím jsem se setkala prvně. Ta promítala na tom diaprojektoru a nic nám ke zkopírování nedala. Máme seznam dopor. lit. a tam si to máme najít. S tím, že ona bude chtít u zkoušky slyšet to co nám řekla 
Ostatní, i ti mladí, právě chtějí seminárku v .doc, že by to jinak nemohli otevřít. Formátování, velikost a typy. písma jsou dáné vnitřním předpisem fakulty, který nemohu najít. Jedinou seminárku k zápočtu do Výp. techniky jsme mohli poslat i v pdf.
Tak se raději přizpůsobím než abych dělala vlny. Mohu to poslat zkusmo třeba v pdf.
U většiny vyučujících zatím vidím, jak jsou rádi, že jim jdou vůbec posouvat slidy, vztah k počítači mají chladný až odtažitý.
Isah jak to tak čtu, ta vaše škola je hotový neštěstí.
Já chodím na FEKT VUT v Brně a tady to je celkem v pohodě. V učebnách jsou sice všude Windows XP nebo 7 ale jinak máme informační systém, elearning a podpůrné stránky na webu, takže dostupnost je dobrá.
Odevzdávání protokolů a prací je v elearningu vyžadováno v PDF, jinak papírově (hlavně elektrotechnické měření). Jediný případy nutnosti Windows byly u mě:
Skripta a materiály jsou v PDF, na přednáškách jsou slidy, které jsou (jak od koho) dostupné jako PDF nebo PPT. Taky jsou tu tací, co ukazují slidy z fólie a nekopírují je a přitom si čtou ze svých papírů.
No tak naše škola má svá negativa, ale má nárok, když patří mezi nejstarší univerzity v Evropě
A přednáší nám lidi, kteří v těch hlavách většinou mají úplně jiný věci než jsou počítače
Jsem na 1.LFUK a dalo mi dost práce se tam dostat.
Osobně by mne zajímala náplň obsahu předmětu Zdravotnická technika
))
Je to takový zvláštní, ten přístup fakulty k IT. A to ještě patřím mezi ty počítačově zdatnější. Někteří lidi z kruhu se nejsou schopní přihlásit ani do SISu, natož cokoliv najít. Vládnoucí obor je holt Anatomie.
Takový servis24 České Spořitelny zřejmě běží na velice solidním HP-UX.
Klidně tam můžou mít Windows na „prezentační vrstvě“. Z toho ale ještě nevyplývá, že by třeba autentifikaci uživatelů nebo samotné zpracování transakcí musely nutně zajišťovat taky Windows. Řekl bych, že tam budou mít banky nejčastěji nějakého důsledně auditovaného člena BSD rodiny.
Ještě mě napadlo, že by to klidně mohlo být Mono, ale pokud tu někdo říká, že nmap poznal Windows, tak to asi není Mono. 
přihlašovací údaje nijak nesouvisí s číslem účtu ani jménem majiteleTo mi moc dobré nepřijde, akorát děláš z přihlašovacího jména druhé heslo, což je špatně. Že se neshoduje číslo účtu a přihlašovací jméno celkem chápu, protože jeden uživatel může mít víc účtů, různě je vytvářet a rušit, je to prostě jiná entita (osoba vs. účet), ale nevidím problém v tom, aby uživatelské jméno bylo odvozené od občanského jména. Ideální je, když si přihlašovací jméno může zvolit uživatel – ať si tam každý dá, co uzná za vhodné.
vlastnich bankomatu mbank moc mit nebude, je klidne mozny ze zadny nemaJsi offtopic. Otázka zněla jinak.