Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Tiskni
Sdílej:
Jj, taky. Není to jedno, jestli jedou na Win, když jsi s nimi spokojený? Škola, kam chodím má na Win všechno, vyučující nám dokonce posílají slidy v Powerpointu a po nás chtějí seminárky výlučně ve Wordu Že bych tam přestala kvůli tomu chodit?
)) Trochu extrém, ne?
Tohle se tu řeší téměř každý rok, že jsou studenti, uživatelé Linuxu rozčarováni z toho, že je téměř všude Win. Se holt musíme přizbůsobit, když jsme menšina. Já mám Win a MS Office na ntb právě kvůli škole. Když nám na Výpočetní technice vykládali, jak je snadné se připojit přes vzdálenou plochu a také se přihlásit do elearningu, zkusila jsem to. S přihlášením do elearningu jsem si hrála asi 3 hodiny a nic Ještě chci zkusit tu vzdálenou plochu. Tvrdili, že to jde i z jiných OS, kluci tady psali, že jde spíše o prohlížeč.
Na druhou stranu je pořád příjemnější výuka s využitím slidů, které si stáhnu než výuka s tím diaprojektorem, jak se tam dávají takové folie To musím všechno opsat, páč to v el. podobě neexistuje. Používají to většinou ti nejstarší profesoři. Protestovat můžu, ale nijak mi to nepomůže
Školní web, Stud. inform. systém a medicínské databáze jsou přístupné i z Kubuntu. Takže ještě zkusím přihlášení z Win a pak se rebootuju do Kubuntu a zkusím to z něj. Nejvíc mi vadí ty seminárky. Word startuje dlouho a u OO se bojím, aby nebylo rozjeté formátování textu.
Čas, který strávím neproduktivně mi pak chybí jinde
že jsou studenti, uživatelé Linuxu rozčarováni z toho, že je téměř všude Win.Ať si třeba učitel ty Windows používá, to je jeho věc, ale ať to nenutí mně – tzn. ať přijímá nějaký otevřený formát (ODT, XHTML, PDF, TXT atd.) nebo ať aspoň nebazíruje na formátování, když už musí mít .doc/.docx. U nás to naštěstí je celkem v pohodě a nikdy jsem s tím neměl problém – většinou chtěli otevřený formát, výjimečně požadovali Word, ale byli schopní přečíst .doc vytvořený v OOo.
Na druhou stranu je pořád příjemnější výuka s využitím slidů, které si stáhnu než výuka s tím diaprojektorem, jak se tam dávají takové folieOno vůbec tohle používání „slajdů“ jakožto studijního materiálu je trochu padlé na hlavu. Je to totiž úplně jiný formát a účel – „slajdy“ jsou podklady k přednášce, které se mají promítat během ní – ne si je číst doma – od toho jsou skripta*. Pak to totiž dopadá, jak to dopadá – učitel (nebo jeho asistent) tvoří „slajdy“ s tím, že je studenti budou číst doma, tzn. nafláká na každý třeba deset odrážek, spoustu textu… Tohle jsou prostě neslučitelné věci – dokument, který se má promítat při výuce na plátno má vypadat úplně jinak, než dokument, který se studuje doma – jsou na ně úplně jiné požadavky a nelze jim vyhovět současně.
To musím všechno opsat, páč to v el. podobě neexistuje. Používají to většinou ti nejstarší profesoři.Tohle je o přístupu, ne o technologii – někteří učitelé to např. nakopírují a rozdávají na přednášce (což navíc motivuje na ty přednášky chodit) a pak to klidně můžou promítat z těch „předpotopních“ fólií.
Word startuje dlouho a u OO se bojím, aby nebylo rozjeté formátování textu.Jak složité formátování potřebuješ? Ve Wordu se ti ten dokument klidně rozbije, i když to otevřeš v jiné verzi nebo když má uživatel na druhé straně jinak nastavenou tiskárnu (velikost papíru). Takže bych se těch OOo (resp. teď spíš LibreOffice) tolik nebál – případně jsem to posílal i v PDF. *) a nemusí to být klasická papírová skripta, může to být třeba PDF nebo webová stránka.
Já chodím na všechny přednášky, je to zajímavé a byla bych jen proti sobě tam nechodit. Nechci moc vyčuhovat, potřebuju se prokousat tím prvákem, máme toho učení hodně. Slidy mi pomáhají v tom, že když nestihnu výpisky - mám na pravé ruce zúžený karpální tunel, tak celodenní psaní hodně bolí, dopíšu si to doma. Souhlasím, na učení slidy nejsou, ani mi nevyhovuje sedět pořád u kompu. Výpisky ze skript jsou pro mne ideál.
Zkostnatělá profesorka Psychologie chce seminárku dokonce poštou nebo osobně, mailem jí to vadí. S tím jsem se setkala prvně. Ta promítala na tom diaprojektoru a nic nám ke zkopírování nedala. Máme seznam dopor. lit. a tam si to máme najít. S tím, že ona bude chtít u zkoušky slyšet to co nám řekla
Ostatní, i ti mladí, právě chtějí seminárku v .doc, že by to jinak nemohli otevřít. Formátování, velikost a typy. písma jsou dáné vnitřním předpisem fakulty, který nemohu najít. Jedinou seminárku k zápočtu do Výp. techniky jsme mohli poslat i v pdf.
Tak se raději přizpůsobím než abych dělala vlny. Mohu to poslat zkusmo třeba v pdf.
U většiny vyučujících zatím vidím, jak jsou rádi, že jim jdou vůbec posouvat slidy, vztah k počítači mají chladný až odtažitý.
Isah jak to tak čtu, ta vaše škola je hotový neštěstí.
Já chodím na FEKT VUT v Brně a tady to je celkem v pohodě. V učebnách jsou sice všude Windows XP nebo 7 ale jinak máme informační systém, elearning a podpůrné stránky na webu, takže dostupnost je dobrá.
Odevzdávání protokolů a prací je v elearningu vyžadováno v PDF, jinak papírově (hlavně elektrotechnické měření). Jediný případy nutnosti Windows byly u mě:
Skripta a materiály jsou v PDF, na přednáškách jsou slidy, které jsou (jak od koho) dostupné jako PDF nebo PPT. Taky jsou tu tací, co ukazují slidy z fólie a nekopírují je a přitom si čtou ze svých papírů.
No tak naše škola má svá negativa, ale má nárok, když patří mezi nejstarší univerzity v Evropě A přednáší nám lidi, kteří v těch hlavách většinou mají úplně jiný věci než jsou počítače
Jsem na 1.LFUK a dalo mi dost práce se tam dostat.
Osobně by mne zajímala náplň obsahu předmětu Zdravotnická technika ))
Je to takový zvláštní, ten přístup fakulty k IT. A to ještě patřím mezi ty počítačově zdatnější. Někteří lidi z kruhu se nejsou schopní přihlásit ani do SISu, natož cokoliv najít. Vládnoucí obor je holt Anatomie.
Takový servis24 České Spořitelny zřejmě běží na velice solidním HP-UX.
Klidně tam můžou mít Windows na „prezentační vrstvě“. Z toho ale ještě nevyplývá, že by třeba autentifikaci uživatelů nebo samotné zpracování transakcí musely nutně zajišťovat taky Windows. Řekl bych, že tam budou mít banky nejčastěji nějakého důsledně auditovaného člena BSD rodiny.
Ještě mě napadlo, že by to klidně mohlo být Mono, ale pokud tu někdo říká, že nmap poznal Windows, tak to asi není Mono.
přihlašovací údaje nijak nesouvisí s číslem účtu ani jménem majiteleTo mi moc dobré nepřijde, akorát děláš z přihlašovacího jména druhé heslo, což je špatně. Že se neshoduje číslo účtu a přihlašovací jméno celkem chápu, protože jeden uživatel může mít víc účtů, různě je vytvářet a rušit, je to prostě jiná entita (osoba vs. účet), ale nevidím problém v tom, aby uživatelské jméno bylo odvozené od občanského jména. Ideální je, když si přihlašovací jméno může zvolit uživatel – ať si tam každý dá, co uzná za vhodné.
vlastnich bankomatu mbank moc mit nebude, je klidne mozny ze zadny nemaJsi offtopic. Otázka zněla jinak.