Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelnéK čemu je to Xgl dobré? Pokud jde o Composite, tak to jede skvěle a rychle.
tedy o veškerou práci se stará GPU grafické kartyKvalitní ovladače podporující EXA/XXA/RENDER (či jak tomu nadávají) akcelerují 2D grafiku už teď...
Každopádně v reálné Vistě je kolem toho textu vždy jakýsi rozmlžený opar (něco jako stín), takže tam je ten text čitelný lépe. Nicméně jak říkam ten design Visty mi stejně nepřijde nijak světoborný
Btw. Kingu, seš to ty?
A co se týče Linuxu, tak si budem muset počkat až Jon Lech Johansen nebo někdo jemu podobný prolomí "neprolomitelnou" DRM ochranu AACS.Já bych zas tak neskákal. Ono ani takové DVD-A není prolomené dodnes.
Jon Lech Johansen už ve svém blogu ohlásil iniciativu DeAACS, osobně si myslím že to dokáže (a když ne náhodou on, tak se určitě najde někdo jiný
)
Jsem si vědom, že se určitě najdou lidi co o to maj zájem...
U toho videa je to ovšem mnohem viditelnější, na kvalitním LCD panelu nebo HDTV obrazovce (mluvíme tu o blízké budoucnosti, ne o současnosti, Blu Ray a HD DVD jsou zaměřeny právě hlavně na HDTV, jinak ani nemaj prakticky smysl), je ta kvalita vskutku znát, rozdíl pozná každý. Kdežto u audia musim říct, že CD kvalitu od 192 kbps MP3 vskutku nerozeznam ani na kvalitnější aparatuře. A vím, že nejsem sám, naprostá většina lidí ten rozdíl nepozná, to musí být člověk opravdu audiofil a mít extra drahou aparaturu, aby to rozeznal. Natož poznat rozdíl v kvalitě mezi CD a DVD-A, to mi přijde i z principu snad nemožné (ano, i pro audifily se superdrahou aparaturou, lidský sluch má své hranice
)
Nehledě na to, že normální člověk nemá doma hifi aparaturu v ceně několika set tisíc korun na které by se mohl ten rozdíl snažit rozeznat (myslim že na levné aparatuře o tom rozdílu vubec nemá cenu uvažovat, tam to zkreslení té aparatury převáží a onen rozdíl zakryje).
To se mýlíš. Prakticky ve všem. Nemusíš mít drahou aparaturu, stačí třeba jen lepší sluchátka. Po koupi KOSS UR40 můžu všechny mp3 do 192kbps (a některé i do 320kbps - asi už byly špatně mastrované na CD, i s tím jsem se setkal a není to zrovna řídký jev), vyhodit, protože jsou neposlouchatelné. To že normální člověk změnu nerozezná je dané spíš tím, že normální člověk poslouchá hudbu (a je zní zdegenerovaný), která plně nevyužije ani dynamiky ani frekvenčního rozsahu CD. Jak jsem psal jinde, třeba vokalistka Clare v Pink Floyd - The Great Gig In The Sky se na audio formát CD prostě nevejde a je to slyšet. Podobně třeba Magdalena Kožená.
Zvuk na CD je totiž snímán se vzorkovací frekvencí 44kHz, což je dost málo - jednak je člověk schopen vnímat zvuk do frekvence 30kHz (zdůrazňuju vnímat, nikoliv slyšet), druhak i na těch slyšitelných ~20kHz dochází ke zkreslení.Zvuk je sice snimany s frekvenciou 44kHz, ale frekvencia zaznamu (to, co pocujeme pri prehravani takejto skladby) je maximalne polovica z 44kHz teda 22kHz. Vid http://en.wikipedia.org/wiki/Nyquist-Shannon_sampling_theorem
naposledy dvakrat zde na abclinuxu.
Už proto, že jsou u mně věci využívající Composite nechutně líné.
Díky za radu.
Vždyť KDE 3.5 je stable snad i v Kubuntu a dalších distribucích... a už jen tak mimochodem vyšlo KDE 3.5.1
Jo, v FC4 už na 3.5.1 jedu, od včerejška.
).
Ale nechme toho, tohle "chvástání se" je docela trapné
No jestli je fakt, že máme aktuálnější systém než gentoo, chvástání, tak toho nechme
To byl právě jeden z důvodů, proč jsem tenkrát od Gentoo přešel k Archu, že na můj vkus začalo stable x86 Gentoo moc "debianovatět" (měl jsem ho celkem dlouho a pamatuju si že ze začátku to tak nebylo a Gentoo bylo víc aktuální) a pokud člověk nechtěl plně přejít na ~x86 (což znamená dost často problémy a hlavně člověk pak alespoň z mého pohledu ztrácí nad systémem přehled), tak se mu v /etc/portage/package.keywords začalo hromadit strašné množství balíčků.
Stále považuju Gentoo za skvělou distribuci, ale prostě tohle jsem už překousnout nedokázal, začalo mě to pěkně štvát (jsem člověk co má rád systém opravdu maximálně aktuální a zároveň chce mít nad ním totální přehled
), tak jsem přešel na Arch Linux s kterým jsem absolutně spokojený i nyní a už žádnou jinou distribuci nehledám
) 3.4.x verze.
Ta verze 3.5.1 je v Archu v testing hlavně kvůli tomu, že u ní byla při kompilaci zapnuta volba --enable-gcc-hidden-visibility, což při použití GCC 4.0 (které je v Archu také stable
) má KDE znatelně zrychlit (KDE bylo psáno s ohledem na hidden visibility). Sice údajně se má hidden visibility při kompilaci KDE použít automaticky (pokud jí kompiler podporuje), ale tato autodetekkce zjevně nějak nefunguje (když se nepřidá ona volba ./configure --enable-gcc-hidden-visibility, tak se tak neděje).
No a vhledem k tomu, že s tím nebyly zjištěny žádné problémy (v testing byla už předtím novější revize KDE 3.5.0, kde to bylo také aktivované), tak předpokládám že se to KDE 3.5.1 velmi brzo objeví ve stable.
Tiskni
Sdílej: