Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Inspiroval mě nedávný blogpost o tom jak vypadají naše desktopy, přičemž jsem si uvědomil, že již dlouho jsem nezkoušel žádnou změnu. Tak jsem se rozhodl, že si z KDE udělám po grafické stránce Windows Vista Zabralo mi to nějakých cca 10 minut (v době mezi učením se na zkoušku), tak pokud chcete, můžete se kouknout...
Použitý styl je Lipstik Vistesque-Mod, dekorace oken Crystal (s vypnutou pseudo-průhledností), ikonky Vista-Inspirate, o "Start menu" se stará KBFX s thémátkem KBFX - Vista. O průhlednost, stíny a efekt zatmívání/roztmívání oken se stará standardní kompositní manager v KDE (kompmgr), tedy je nutné mít zapnutou COMPOSITE extension v Xkách (a tedy i kartu s dobrou podporou pro COMPOSITE, třeba nVidia).
A tady už tedy je onen slibovaný screenshot:
Nejedná se rozhodně o přesnou kopii Visty, ale myslím, že to celkem ujde. Jinak musim podotknout, že design Windows Vista mi nepřijde nijak převratný (i když ošklivý taky není ) a že jsem toto zkoušel jen tak "ze srandy" a už mám zpět svůj původní design KDEček
Jestliže Microsoftu tak dlouho trvalo udělat jen nový grafický engine (na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelné, i když už teď s ním jdou dělat divy) a přidat pár drobností (z nichž ty nejmarkantnější - jako např. WinFS - stejně byly z Visty staženy s tím že se nestihnou dokončit), tak to je co říct. I když myslím si, že vím co Microsoftu zabralo tolik času - implementace drakonického DRM, kterým je celý systém doslova protkán. Viz. skvělý článek Ochrany ve Windows Vista na serveru cdr.cz.
Tiskni
Sdílej:
na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelnéK čemu je to Xgl dobré? Pokud jde o Composite, tak to jede skvěle a rychle.
tedy o veškerou práci se stará GPU grafické kartyKvalitní ovladače podporující EXA/XXA/RENDER (či jak tomu nadávají) akcelerují 2D grafiku už teď...
A co se týče Linuxu, tak si budem muset počkat až Jon Lech Johansen nebo někdo jemu podobný prolomí "neprolomitelnou" DRM ochranu AACS.Já bych zas tak neskákal. Ono ani takové DVD-A není prolomené dodnes.
To se mýlíš. Prakticky ve všem. Nemusíš mít drahou aparaturu, stačí třeba jen lepší sluchátka. Po koupi KOSS UR40 můžu všechny mp3 do 192kbps (a některé i do 320kbps - asi už byly špatně mastrované na CD, i s tím jsem se setkal a není to zrovna řídký jev), vyhodit, protože jsou neposlouchatelné. To že normální člověk změnu nerozezná je dané spíš tím, že normální člověk poslouchá hudbu (a je zní zdegenerovaný), která plně nevyužije ani dynamiky ani frekvenčního rozsahu CD. Jak jsem psal jinde, třeba vokalistka Clare v Pink Floyd - The Great Gig In The Sky se na audio formát CD prostě nevejde a je to slyšet. Podobně třeba Magdalena Kožená.
Zvuk na CD je totiž snímán se vzorkovací frekvencí 44kHz, což je dost málo - jednak je člověk schopen vnímat zvuk do frekvence 30kHz (zdůrazňuju vnímat, nikoliv slyšet), druhak i na těch slyšitelných ~20kHz dochází ke zkreslení.Zvuk je sice snimany s frekvenciou 44kHz, ale frekvencia zaznamu (to, co pocujeme pri prehravani takejto skladby) je maximalne polovica z 44kHz teda 22kHz. Vid http://en.wikipedia.org/wiki/Nyquist-Shannon_sampling_theorem
Jo, v FC4 už na 3.5.1 jedu, od včerejška.