Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Hledáte mocný textový editor (nejen) pro programátory, ale Vim vám nevyhovuje? Nestojíte o více-módový režim, ať už kvůli tomu že je to nezvyk nebo vám nevyhovuje už z principu? Jste zvyklí na textové editory jejichž ovládání odpovídá Common User Access standardu (např. Kate, GEdit, atp.), ale chtěli byste zároveň využít výhod Vimu? Pokud ano, mám tu pro vás řešení...
Vim sám o sobě umožňuje běžet v tzv. "easy módu" (pokud je spuštěn jako vim -y
nebo evim
), který je v manuálu označen jako "click-and-type editor". Tento mód přidává možnost označovat text pomocí Shift+Šipek, klasické klávesové zkratky jako CTRL+C/CTRL+V a fungování pouze v jediném (insert) módu. Nepřidává však nic dalšího a vzhledem k tomu že je Vim stavěn na jiné ovládání, je v tomto "easy módu" celkem špatně použitelný (pokud s ním chce člověk dělat víc věcí než jen psát prostý text).
Existuje ale řešení v podobě projektu Cream, který dělá z Vimu (či lépe GVimu) plnohodnotný programátorský editor plně odpovídající Common User Access standardu. Cream není nic jiného než sada konfiguračních souborů/skriptů pro Vim. Avšak velmi monstrózní sada (Cream skripty mají dohromady přes 2 MB), která rozhraní GVimu totálně předělává a přidává mnohé užitečné funkce. V defaultním režimu je Cream také pouze jednomódový editor, ale na rozdíl od evimu
je perfektně a jednoduše ovladatelný a výborně sladěný dohromady. A po funkční stránce překonává i editory jako Kate. Navíc díky vlastnostem Vimu 7 máte k dispozici taby, inteligentní doplňování kódu, kontrolu pravopisu a spoustu dalších užitečných vlastností.
Další výhodou Creamu je možnost přepnutí do více režimů. Kromě defaultního Cream režimu je tu i Cream Lite režim, který si zachovává všechny výhody Creamu, ale zároveň můžete pracovat dvoumódově (přepínat se mezi normálním a insert módem), jak jsou uživatelé Vimu zvyklí. A toto je přesně režim, který mi absolutně vyhovuje. Většinu věcí totiž dělám (a chci dělat) v klasickém insert módu, ale pokud mám v plánu nějaké větší úpravy dokumentu (nahrazování textu pomocí regexpů, reformátování, atp.), tak se normální mód vskutku hodí.
Cream je opravdu jedinečná konfigurace pro GVim. Je to výborný plnohodnotný programátorský editor použitelný pro každého, který co do funkčnosti a konfigurovatelnosti prakticky nemá konkurenci. Avšak ona obrovská sada konfiguráků/skriptů je zároveň i nevýhodou - nemůžete si tahat svoje jednoduché .vimrc všude s sebou, potřebujete mít Cream nainstalovaný. Proto jsem se rozhodl napsat si jednoduché .vimrc, které by pro mě zásadní vlastnosti Creamu splňovalo. Pokud chcete, můžete si jej stáhnout.
A co všechno moje .vimrc podporuje?
Pokud někdo moje .vimrc využije, budu jedině rád. A ještě radši budu za náměty na vylepšení či případné opravy Do budoucna prozatím plánuji přidat status-řádek zobrazující některé informace o dokumentu (podobně jako to je v Creamu).
Tiskni
Sdílej:
set statusline=%F%m%r%h%w\ [FORMAT=%{&ff}]\ [TYPE=%Y]\ [ASCII=\%03.3b]\ [HEX=\%02.2B]\ [POS=%04l,%04v][%p%%]\ [LEN=%L]