Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Ne, tento blog opravdu nemá nic společného s vývojem Linuxového jádra :-) Jako "Jaderný blog" jsem jej pojmenoval jen kvůli mé oblibě jaderné fyziky a chemie.
Věnovat se chci především Linuxu a Free Softwaru, prezentovat zde svůj pohled na věc a věnovat se všem palčivým otázkám a problémům, na které narazím. Určitě se zde také objeví články týkající se KDE, jelikož jsem velkým milovníkem tohoto desktopového prostředí a obecně eye-candy (k velké nevůli "pravověrných" Linuxáků ;-)).
No a když už se to tu jmenuje Jaderný blog, možná se někdy dočkáte i nějakého populárně-vědeckého příspěvku, především pokud se bude jednat o nějaké ožehavé aktuální téma...
Před nedávnem jsem se začal učit Python a PyQT. Nadchla mě úžasná jednoduchost a přitom propracovanost tvorby UI v Qt Designeru. Nicméně nelíbilo se mi, že musím vygenerované .ui soubory vždy ručně "kompilovat" do pythonových zdrojáků pomocí utility pyuic, přijde mi to jako krok zpět. Proto jsem napsal v Pythonu modul, který tento proces automatizuje.
Je to de facto moje první dílo v Pythonu (nějaké primitovní "Hello World"-like aplikace v PyQT nepočítám
), proto bych chtěl poprosit všechny zdejší pythonýry, zda by se mohli na skript kouknout a ohodnotit mi ho (kde dělám např. něco né zrovna nejlépe, abych se nenaučil nějakým špatným návykům, atp.).
Rozhodoval jsem se, jaký systém pro kontrolu verzí začít používat. Předem jsem zavrhl centralizované systémy (CVS, Subversion, atp.), jelikož oproti těm decentralizovaným mají celou řadu nevýhod a z mého pohledu se mi jeví jako zastaralé (i když samozřejmě spoustě lidem mohou stačit, to nepopíram). Jenže který decentralizovaný SCM začít používat?