Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
XHTML zklamalo, je pro web nepoužitelné a nevhodné (hint: uživatel je tvrdě trestán i za drobné chyby v generátorech výstupního XHTMLTo bych mohl prijit a rict: Java zklamala a je nepouzitelna a nevhodna. I kdyz zapomenu jen pitomou zavorkou uzavrit blok, vyhodi mi to chybu!........
JJ, pokud se mi na XML něco líbí, tak je to právě to, že striktně trvá na správné syntaxi.Ale to není záležitost XML. HTML taky „striktně trvá“ na správné syntaxi, pokud něco nedodržuje syntaxi HTML, není to HTML. Ale HTML parsery jsou zpravidla konstruovány tak, že přežvýkají všechno možné. Bylo by možné zkonstruovat takovým způsobem i XML parser. Jenže většina XML parserů vznikla v době, kdy byli všichni frustrovaní z toho, že drtivá většina „HTML“ dokumentů je na tom ve skutečnosti dost bídně s validitou. Takže celá debata ohledně HTML vs. XHTML vzhledem ke zpracování nevalidních dokumentů je poněkud mimo. Pro oba formáty mohou existovat parsery, které odmítnou nevalidní kód, i takové, které se pokusí jím prokousat. Jenže psát dneska do prohlížeče pro relativně nový formát nový parser, který by akceptoval i nevalidní kód, se nikomu nechce s docela logickým poukazem na to, že vytvořit validní XHTML kód není zas tak těžké, tak ať to tvůrci webových stránek laskavě dělají. A proti tomu zase jiní argumentují, že uživateli by se mělo něco zobrazit, i když je autor stránek nemehlo. Jenže nikdo ze zastánců tohohle přístupu zatím nenapsal tolerantní XML parser. A mimochodem, ono to s tou nutností validity XHTML také není tak horké, pokud vím, žádný internetový prohlížeč nevaliduje stránku proti DTD nebo XML schématu pro XHTML, všem stačí validní XML. Ono by nakonec vůbec nebylo naškodu, pokud by nějaký nikoli bezvýznamný „uživatel“ (X)HTML kódu (ať už browser nebo třeba internetový vyhledávač) začal upřednostňovat syntakticky validní (X)HTML. Proč mají pořád všichni doplácet na to, že někteří HTML kodéři nedělají svou práci pořádně?
ach taaaak :) To uz motas nekolik veci dohromady. Mime typ odeslany v HTTP hlavicce se tyka prenosu dokumentu ale nerika nic o tom jestli samotny dokument je nebo neni XML. U XHTML stranek se opravdu neposila mimetyp XML a to z pragmatickeho duvodu. Prohlizec IE s tim ma problem. Takze se posle hlavicka text/... ale samotny dokument je XHTML. Takze tady je problem pouze v tom, ze server neuvede presne mime typ jen proto, aby dokument byl dostupny.
RSS a ATOM feed nemaji s XHTML nic spolecneho.
Mime typ odeslany v HTTP hlavicce se tyka prenosu dokumentu ale nerika nic o tom jestli samotny dokument je nebo neni XML.Mime typ odesílaný v HTTP hlavičce určuje právě typ přenášeného dokumentu, má dokonce přednost před typem uvedeným v samotném dokumentu. Přenosu se týkají jiné hlavičky a ty se týkají použitého kódování – s mime typy to nemá nic společného.
U XHTML stranek se opravdu neposila mimetyp XML a to z pragmatickeho duvodu. Prohlizec IE s tim ma problem. Takze se posle hlavicka text/... ale samotny dokument je XHTML.Ten důvod je nesmyslný, nejjednodušší je poslat XHTML prohlížeči, který deklaruje, že umí XHTML, a poslat HTML prohlížeči, který deklaruje, že umí HTML (ale neumí XHTML). Hlavičku
Accept
neodesílají prohlížeče jen tak pro nic za nic.
Takze tady je problem pouze v tom, ze server neuvede presne mime typ jen proto, aby dokument byl dostupny.To není „pouze“ problém, to je závažný problém – protože buď se prohlížeči pošle XHTML ale prohlížeč jej zpracovává jako HTML (a pak nemá valný smysl to jako XHTML používat), nebo se spoléhá na to, že prohlížeč bude ignorovat mime-typ, který mu oznámil server, a rozhodne se dle vlastního uvážení (jako to s oblibou dělá MSIE). Např. Gecko když dostane dokument, který je formálně XHTML, ale dostane jej s hlavičkou
text/html
, zpracovává jej HTML parserem a liší se např. i DOM takové stránky od DOMu stránky poslané s application/xml+xhtml
.
nevim jestli si rozumime. To co chci rict je ze, hlavicka uvedena pri prenosu dokumentu nezmeni dokument jako takovy. Muze ovlivnit jak s nim klient zachazi, ale pokud dokument je validni XHTML tak s nim lze stale pracovat jako s XML bez ohledu na mime hlavicku.
Na Webu se dnes žádné XML nepoužíváAle používá, jenom o tom nevíte.
je to pouze HTML se syntaktickými chybami (lomítky na konci prázdných elementů)Syntaktickou chybou není lomítko, ale > za tím lomítkem, např.
<br/
je validní zápis.
ale podle specifikací parser/user agent nemusí na každé z nich rovnou chcípnout a znepřístupnit tak celý dokumentSpecifikace popisuje pouze chování v případě neznámých elementů nebo atributů – a v takovém případě neskončí ani prohlížeč používající XHTML, protože prohlížeče XHTML nevalidují proti XML schématu ani proti DTD. Že si prohlížeč nějak vyloží i chybějící koncové uvozovky okolo atributů nebo dokonce chybějící > nemá ve specifikaci žádnou oporu. Navíc každý prohlížeč se s tím vyrovná jinak, takže ve výsledku je to stejně mínus pro autora takové stránky – jenom se takový problém hůř hledá.
Myslím, že software by se ve většině případů měl chovat podle "be liberal what you accept, be strict in what you send".Ale zase se to nesmí přehánět. Současný stav, kdy prohlížeč, který dostane data s hlavičkou
text/html
vždy něco zobrazí a nikdy nezobrazí chybovou hlášku je myslím dost přehnaný.
Na Webu se dnes žádné XML nepoužívá, je to pouze HTML se syntaktickými chybami (lomítky na konci prázdných elementů), které funguje právě díky volnosti HTML parserů. Aneb rozdíl text/html vs. application/xml+xhtml.U všech svých aktuálních webu, pokud prohlížeč posílá v HTTP hlavičce ACCEPT application/xhtml+xml, pošlu mu stránku s tímto MIME typem, v opačném případě s MIME typem text/html. Je to podle vás dostatečně v duchu XHTML?
<java:class name="Foo"> <java:method name="Main" returnType="void" static="true" ...
Microformat je cesta do pekel, byť dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Proč bylo vymyšleno XHTML a jmenné prostory v XML?
Tak ho proste ignoruj :)
Tiskni
Sdílej: