OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
XHTML zklamalo, je pro web nepoužitelné a nevhodné (hint: uživatel je tvrdě trestán i za drobné chyby v generátorech výstupního XHTMLTo bych mohl prijit a rict: Java zklamala a je nepouzitelna a nevhodna. I kdyz zapomenu jen pitomou zavorkou uzavrit blok, vyhodi mi to chybu!........
Mozna prave proto mam ted rad jazyky, ktere striktni jsou
JJ, pokud se mi na XML něco líbí, tak je to právě to, že striktně trvá na správné syntaxi.Ale to není záležitost XML. HTML taky „striktně trvá“ na správné syntaxi, pokud něco nedodržuje syntaxi HTML, není to HTML. Ale HTML parsery jsou zpravidla konstruovány tak, že přežvýkají všechno možné. Bylo by možné zkonstruovat takovým způsobem i XML parser. Jenže většina XML parserů vznikla v době, kdy byli všichni frustrovaní z toho, že drtivá většina „HTML“ dokumentů je na tom ve skutečnosti dost bídně s validitou. Takže celá debata ohledně HTML vs. XHTML vzhledem ke zpracování nevalidních dokumentů je poněkud mimo. Pro oba formáty mohou existovat parsery, které odmítnou nevalidní kód, i takové, které se pokusí jím prokousat. Jenže psát dneska do prohlížeče pro relativně nový formát nový parser, který by akceptoval i nevalidní kód, se nikomu nechce s docela logickým poukazem na to, že vytvořit validní XHTML kód není zas tak těžké, tak ať to tvůrci webových stránek laskavě dělají. A proti tomu zase jiní argumentují, že uživateli by se mělo něco zobrazit, i když je autor stránek nemehlo. Jenže nikdo ze zastánců tohohle přístupu zatím nenapsal tolerantní XML parser. A mimochodem, ono to s tou nutností validity XHTML také není tak horké, pokud vím, žádný internetový prohlížeč nevaliduje stránku proti DTD nebo XML schématu pro XHTML, všem stačí validní XML. Ono by nakonec vůbec nebylo naškodu, pokud by nějaký nikoli bezvýznamný „uživatel“ (X)HTML kódu (ať už browser nebo třeba internetový vyhledávač) začal upřednostňovat syntakticky validní (X)HTML. Proč mají pořád všichni doplácet na to, že někteří HTML kodéři nedělají svou práci pořádně?
ach taaaak :) To uz motas nekolik veci dohromady. Mime typ odeslany v HTTP hlavicce se tyka prenosu dokumentu ale nerika nic o tom jestli samotny dokument je nebo neni XML. U XHTML stranek se opravdu neposila mimetyp XML a to z pragmatickeho duvodu. Prohlizec IE s tim ma problem. Takze se posle hlavicka text/... ale samotny dokument je XHTML. Takze tady je problem pouze v tom, ze server neuvede presne mime typ jen proto, aby dokument byl dostupny.
RSS a ATOM feed nemaji s XHTML nic spolecneho.
Mime typ odeslany v HTTP hlavicce se tyka prenosu dokumentu ale nerika nic o tom jestli samotny dokument je nebo neni XML.Mime typ odesílaný v HTTP hlavičce určuje právě typ přenášeného dokumentu, má dokonce přednost před typem uvedeným v samotném dokumentu. Přenosu se týkají jiné hlavičky a ty se týkají použitého kódování – s mime typy to nemá nic společného.
U XHTML stranek se opravdu neposila mimetyp XML a to z pragmatickeho duvodu. Prohlizec IE s tim ma problem. Takze se posle hlavicka text/... ale samotny dokument je XHTML.Ten důvod je nesmyslný, nejjednodušší je poslat XHTML prohlížeči, který deklaruje, že umí XHTML, a poslat HTML prohlížeči, který deklaruje, že umí HTML (ale neumí XHTML). Hlavičku
Accept neodesílají prohlížeče jen tak pro nic za nic.
Takze tady je problem pouze v tom, ze server neuvede presne mime typ jen proto, aby dokument byl dostupny.To není „pouze“ problém, to je závažný problém – protože buď se prohlížeči pošle XHTML ale prohlížeč jej zpracovává jako HTML (a pak nemá valný smysl to jako XHTML používat), nebo se spoléhá na to, že prohlížeč bude ignorovat mime-typ, který mu oznámil server, a rozhodne se dle vlastního uvážení (jako to s oblibou dělá MSIE). Např. Gecko když dostane dokument, který je formálně XHTML, ale dostane jej s hlavičkou
text/html, zpracovává jej HTML parserem a liší se např. i DOM takové stránky od DOMu stránky poslané s application/xml+xhtml.
nevim jestli si rozumime. To co chci rict je ze, hlavicka uvedena pri prenosu dokumentu nezmeni dokument jako takovy. Muze ovlivnit jak s nim klient zachazi, ale pokud dokument je validni XHTML tak s nim lze stale pracovat jako s XML bez ohledu na mime hlavicku.
Ta stránka tam je spíš jen aby to nehlásilo chybu 404 než se konečně dostanu k tomu udělat tam něco normálního. Měl jsme v plánu to předělat při přechodu na Jetty 6, ale ukecal jste mě, už je to opravené
Na Webu se dnes žádné XML nepoužíváAle používá, jenom o tom nevíte.
je to pouze HTML se syntaktickými chybami (lomítky na konci prázdných elementů)Syntaktickou chybou není lomítko, ale > za tím lomítkem, např.
<br/ je validní zápis.
ale podle specifikací parser/user agent nemusí na každé z nich rovnou chcípnout a znepřístupnit tak celý dokumentSpecifikace popisuje pouze chování v případě neznámých elementů nebo atributů – a v takovém případě neskončí ani prohlížeč používající XHTML, protože prohlížeče XHTML nevalidují proti XML schématu ani proti DTD. Že si prohlížeč nějak vyloží i chybějící koncové uvozovky okolo atributů nebo dokonce chybějící > nemá ve specifikaci žádnou oporu. Navíc každý prohlížeč se s tím vyrovná jinak, takže ve výsledku je to stejně mínus pro autora takové stránky – jenom se takový problém hůř hledá.
Myslím, že software by se ve většině případů měl chovat podle "be liberal what you accept, be strict in what you send".Ale zase se to nesmí přehánět. Současný stav, kdy prohlížeč, který dostane data s hlavičkou
text/html vždy něco zobrazí a nikdy nezobrazí chybovou hlášku je myslím dost přehnaný.
Na Webu se dnes žádné XML nepoužívá, je to pouze HTML se syntaktickými chybami (lomítky na konci prázdných elementů), které funguje právě díky volnosti HTML parserů. Aneb rozdíl text/html vs. application/xml+xhtml.U všech svých aktuálních webu, pokud prohlížeč posílá v HTTP hlavičce ACCEPT application/xhtml+xml, pošlu mu stránku s tímto MIME typem, v opačném případě s MIME typem text/html. Je to podle vás dostatečně v duchu XHTML?
<java:class name="Foo"> <java:method name="Main" returnType="void" static="true" ...
Ale inak, samozrejme sa tým dá zapísať všetko, veď je to strom (Aiya, Alda
). Podobne sa dá všetko zapísať v LISPe.
Pravda, u MSIE se nesmí moc divočit, HTML v jiném než defaultním jmenném prostoru nebo s jiným prefixem než HTML nebude rozumět, a kvůli přepínání módu kompatibility je lepší mu stejně posílat HTML. Ale MSIE umí jmenné prostory i v HTML.
Microformat je cesta do pekel, byť dlážděna těmi nejlepšími úmysly. Proč bylo vymyšleno XHTML a jmenné prostory v XML?
Tak ho proste ignoruj :)
Tiskni
Sdílej: