Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Mam zadan Semestralni Projekt ktery se tyka preemptivniho kernelu do Linuxu. Mam sehnat nejake informace (a neco o tom sepsat) o RTLinuxu a RTAI a provest hlubsi analyzu patchu od Ingo Molnara.
Tyto patche pridavaji nove modely preeptivity (od verze jadra 2.6.13 pridavaji jenom Real-Time, predchazejici modely byly do jadra 2.6.13 prevzaty prave odsud). Pridava take nekolik dalsich veci, jako treba Thread HardIRQ a SoftIRQ a Preemptible RCU.
Mam otestovat latence a jitter. Na otestovani jsem taky nasel program interbench. Uz mam nejake vysledky tohoto testu.
Ja osobne testuju verzi jadra 2.6.13 a patch verze 14. Tyto mam zkompilovane pro vsechny modely preemptivity dvema prekladaci - gcc 4 a gcc 3.4. Tak muzu srovnat i vliv prekladace na jadro (asi moc velky nebude, ale zajima me to). Taky mam zvlast zkompilovane jadro 2.6.13 s verzi patche 5 se zapnutymi moznostmi v debuggingu umoznujici sledovat jitter a latency.
Chtel bych poprosit, pokud nekdo mate nejake materialy (zejmena tykajici se RTLinuxu a RTAI), vysledky benchmarkovych testu apod. tykajici se tematu, jestli byste se mi nemohli ozvat a nejaky ten material mi poslat. Pochopitelne nepredpokladam, ze to nekdo udela za me, ale jakoukoliv pomoc uvitam.
Nezastiram, ze to potrebuji na sem. projekt.
Chtel bych taky tuto praci publikovat na netu, pripadneho honorare se vzdam ve prospech komunity. Chtel bych to eventuelne publikovat i na jinych strankach nez zde.
Za jakykoliv ohlas predem dekuji.
Tiskni
Sdílej: