V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Před nedávnem jsem byl upozorněn na poměrně zajímavý CMS systém Mambo. Řekl jsem si, že by nebylo od věci jej pořádně vyzkoušet. Instalace je poměrně triviální i pro naprostého laika a produkt je použitelný pro jednodušší webové projektíky a stránky, které vyžadují CMS.
Projekt Mambo se sice rozdělil dvěma směry, na Mambo a Joomlu. Oba projekty jsou vzájemně kompatibilní, aby taky ne, když po neshodách s vedením společnosti odešli skoro všichni vývojáři a vydali Joomlu.
Mambo/Joomla je modulární CMS systém, který lze rozšířit o celou řadu komponent a modulů. Bohužel, úrověň a použitelnost některých modulů a komponent není moc kvalitní a někdy si říkám, že se nejspíš radši pokusím něco naprogramovat sám, než se snažit přiohýbat pro své potřeby.
Klasickým případem jsou vlastní články v Mambo/Joomla. Ty je nutné zařadit do sekcí a kategorií. Sekce jsou hlavní oddělení, kategorie pak umožňují "jemnější" rozdělení. Bohužel toto má svá omezení, článek je možné přiřadit pouze do jediné sekce a jediné kategorie. Kategorie může patřit jen do jediné sekce, což by ani tolik nevadilo. Mnohem horší je, že kategorie nemůže obsahovat další podkategorie.
Ten samý případ se týká i komponenty weblinks, určené pro organizování bookmarků. V něm je možné vytvářet kategorie, bohužel už nikoliv podkategorie. Odkazy je rovněž možné přiřadit pouze do jediné kategorie.
Joomla i Mambo používají jako databázový backend oblíben MySQL, ovšem musíte si dát pozor aby vaše databáze nepoužívala jako své implicitní kódování UTF-8. V tom případě se instalace nepovede úplně, pro definici ACL se nevytvoří tabulka. Podpora ostatních DB se bohužel teprve chystá.
Abych jen nehaněl, pro Joomlu/Mambo vznikla celá řada užitečných a skvělých doplňků a poměrně zajímavých šablon. Mezi mé favority patří především komponenta Bookmarks, kterou v současné době spravuje DJesus. Ta se jako jedna z mála snažila řešit problémy s kardinalitami M:N, čemuž se nejspíš vývojáři Mamba snažili vyhnout. Další skvělou komponentou je JoomlaXplorer, správce souborů určený pro Joomlu. V modulech u mě jasně vítězí mod_fortune, což je obdoba UNIXovského prográmku fortune, vypisujícího náhodně hlášky a moudra. Hned jsem stáhnul hlášky z Red Dwarf, uložil v UTF-8, vytvořil soubor .dat
a použil. Funguje skvěle, takže na vás bude na mých pokusných stránkách benak.webserver.cz/joomla
pokaždé čekat jiná hláška z tohoto skvělého seriálu.
Závěrem lze snad jen říct. Chcete jednoduchý a uživatelsky příjemný CMS? Zkuste Joomlu nebo Mambo. Potřebujete elegantné řešit vícejazyčnost a nebojíte se použít něco složitějšího? V tom případě použijte raději např. TYPO3.
Tiskni
Sdílej:
Mluvíte mi přímo z duše. Kvalita OSS CMS systemů je viceméně ... Jedinou výhodou Joomly je opravdu rychlost, s jakou je možné tento systém rozjet a zmíněná uživatelská přítulnost. Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.
Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.Urcite zalezi na tom, k cemu to potrebujete. Pro stranky one-man projektu, ktere jsou relativne staticke (tj. neni treba predprogramovat chovani na tyden dva dopredu ani spolupracovat s tymem relativne samostatnych autoru), bude Joomla asi dobre reseni. Charakterizoval bych to jako trosku lepsi blogovaci system... jenze ja hledal (a hledam) slusny CMS pro webzin (magazin/casopis s redakci). Rucni prace se sem tam nebojim a je mi jasne, ze neni mozne zavdecit se vsem, jen to nesmi byt od zacatku principialne navrhnuto tak, ze je efektivni prace prakticky znemoznena, coz Mambo/Joomla zatim je. O vsech techto problemech se vi, v diskusnich forech se probiraji... jenomze tezko prehazovat kolejnice za plne jizdy. Takze snad Joomla ve verzi 3, 4 nebo 10 (tedy dost radikalne prepsana)... I kdyz programovani v php nerozumim, mam dojem, ze ty chybejici funkce nejsou zas takovy programatorsky orisek (kdyz si to jini dopisuji rucne, dokonce tak vytvori vlastni CMS...) kdyby s nimi ovsem nekdo pri designu projektu pocital, coz se zjevne nestalo. To je to, co mi vrta hlavou... jestli takove projekty nerozjizdeji lidi, co nemaji vubec predstavu, co vlastne chteji programovat a k cemu to ma slouzit? Je to takhle?
Videl bych to tak, ze duslednou analyzou se asi moc zpocatku nezabyvali. Zminovane nereseni nekterych problemu by tomu jasne napovidalo.
Co se meho pouzivani Joomly tyce, momentalne je to presne tak jak pisete, One-man show. Ovsem rozjizdet na ni nejaky firemni portal s vice nez jednim spravcem nebo autorem a pokud mozno vice jazyky, asi bych se vazne hodne.
Clovece, mozna bych do toho i sel. Nakonec mam i jiste moznosti kolem hostingu, ale nerad bych je zneuzival.
Pripadni zajemci necht se na me mailem obrati, zkusime se domluvit a rozjet nejaky webik se zkusenostmi kolem Typo3 pripadne i jinych.