Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
Před nedávnem jsem byl upozorněn na poměrně zajímavý CMS systém Mambo. Řekl jsem si, že by nebylo od věci jej pořádně vyzkoušet. Instalace je poměrně triviální i pro naprostého laika a produkt je použitelný pro jednodušší webové projektíky a stránky, které vyžadují CMS.
Projekt Mambo se sice rozdělil dvěma směry, na Mambo a Joomlu. Oba projekty jsou vzájemně kompatibilní, aby taky ne, když po neshodách s vedením společnosti odešli skoro všichni vývojáři a vydali Joomlu.
Mambo/Joomla je modulární CMS systém, který lze rozšířit o celou řadu komponent a modulů. Bohužel, úrověň a použitelnost některých modulů a komponent není moc kvalitní a někdy si říkám, že se nejspíš radši pokusím něco naprogramovat sám, než se snažit přiohýbat pro své potřeby.
Klasickým případem jsou vlastní články v Mambo/Joomla. Ty je nutné zařadit do sekcí a kategorií. Sekce jsou hlavní oddělení, kategorie pak umožňují "jemnější" rozdělení. Bohužel toto má svá omezení, článek je možné přiřadit pouze do jediné sekce a jediné kategorie. Kategorie může patřit jen do jediné sekce, což by ani tolik nevadilo. Mnohem horší je, že kategorie nemůže obsahovat další podkategorie.
Ten samý případ se týká i komponenty weblinks, určené pro organizování bookmarků. V něm je možné vytvářet kategorie, bohužel už nikoliv podkategorie. Odkazy je rovněž možné přiřadit pouze do jediné kategorie.
Joomla i Mambo používají jako databázový backend oblíben MySQL, ovšem musíte si dát pozor aby vaše databáze nepoužívala jako své implicitní kódování UTF-8. V tom případě se instalace nepovede úplně, pro definici ACL se nevytvoří tabulka. Podpora ostatních DB se bohužel teprve chystá.
Abych jen nehaněl, pro Joomlu/Mambo vznikla celá řada užitečných a skvělých doplňků a poměrně zajímavých šablon. Mezi mé favority patří především komponenta Bookmarks, kterou v současné době spravuje DJesus. Ta se jako jedna z mála snažila řešit problémy s kardinalitami M:N, čemuž se nejspíš vývojáři Mamba snažili vyhnout. Další skvělou komponentou je JoomlaXplorer, správce souborů určený pro Joomlu. V modulech u mě jasně vítězí mod_fortune, což je obdoba UNIXovského prográmku fortune, vypisujícího náhodně hlášky a moudra. Hned jsem stáhnul hlášky z Red Dwarf, uložil v UTF-8, vytvořil soubor .dat a použil. Funguje skvěle, takže na vás bude na mých pokusných stránkách benak.webserver.cz/joomla
pokaždé čekat jiná hláška z tohoto skvělého seriálu.
Závěrem lze snad jen říct. Chcete jednoduchý a uživatelsky příjemný CMS? Zkuste Joomlu nebo Mambo. Potřebujete elegantné řešit vícejazyčnost a nebojíte se použít něco složitějšího? V tom případě použijte raději např. TYPO3.
Tiskni
Sdílej:
Kdyby se někomu mambo nelíbilo, tak zkuste drupal. Je to taky docela dost dobrý CMS s podporou různých modulů. Zrovna na něm stavím jeden web ve vícejazyčné verzi a jsem zatím maximálně spokojen.
Mluvíte mi přímo z duše. Kvalita OSS CMS systemů je viceméně ... Jedinou výhodou Joomly je opravdu rychlost, s jakou je možné tento systém rozjet a zmíněná uživatelská přítulnost. Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.
Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.Urcite zalezi na tom, k cemu to potrebujete. Pro stranky one-man projektu, ktere jsou relativne staticke (tj. neni treba predprogramovat chovani na tyden dva dopredu ani spolupracovat s tymem relativne samostatnych autoru), bude Joomla asi dobre reseni. Charakterizoval bych to jako trosku lepsi blogovaci system... jenze ja hledal (a hledam) slusny CMS pro webzin (magazin/casopis s redakci). Rucni prace se sem tam nebojim a je mi jasne, ze neni mozne zavdecit se vsem, jen to nesmi byt od zacatku principialne navrhnuto tak, ze je efektivni prace prakticky znemoznena, coz Mambo/Joomla zatim je. O vsech techto problemech se vi, v diskusnich forech se probiraji... jenomze tezko prehazovat kolejnice za plne jizdy. Takze snad Joomla ve verzi 3, 4 nebo 10 (tedy dost radikalne prepsana)... I kdyz programovani v php nerozumim, mam dojem, ze ty chybejici funkce nejsou zas takovy programatorsky orisek (kdyz si to jini dopisuji rucne, dokonce tak vytvori vlastni CMS...) kdyby s nimi ovsem nekdo pri designu projektu pocital, coz se zjevne nestalo. To je to, co mi vrta hlavou... jestli takove projekty nerozjizdeji lidi, co nemaji vubec predstavu, co vlastne chteji programovat a k cemu to ma slouzit? Je to takhle?
Videl bych to tak, ze duslednou analyzou se asi moc zpocatku nezabyvali. Zminovane nereseni nekterych problemu by tomu jasne napovidalo.
Co se meho pouzivani Joomly tyce, momentalne je to presne tak jak pisete, One-man show. Ovsem rozjizdet na ni nejaky firemni portal s vice nez jednim spravcem nebo autorem a pokud mozno vice jazyky, asi bych se vazne hodne.
Clovece, mozna bych do toho i sel. Nakonec mam i jiste moznosti kolem hostingu, ale nerad bych je zneuzival.
Pripadni zajemci necht se na me mailem obrati, zkusime se domluvit a rozjet nejaky webik se zkusenostmi kolem Typo3 pripadne i jinych.
Podle mě je už v Čechách pěkně rozjeté. Jde nen o to najít ty správné kontakty. Třeba to pomůže toto: http://www.ante.cz
)