Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Před nedávnem jsem byl upozorněn na poměrně zajímavý CMS systém Mambo. Řekl jsem si, že by nebylo od věci jej pořádně vyzkoušet. Instalace je poměrně triviální i pro naprostého laika a produkt je použitelný pro jednodušší webové projektíky a stránky, které vyžadují CMS.
Projekt Mambo se sice rozdělil dvěma směry, na Mambo a Joomlu. Oba projekty jsou vzájemně kompatibilní, aby taky ne, když po neshodách s vedením společnosti odešli skoro všichni vývojáři a vydali Joomlu.
Mambo/Joomla je modulární CMS systém, který lze rozšířit o celou řadu komponent a modulů. Bohužel, úrověň a použitelnost některých modulů a komponent není moc kvalitní a někdy si říkám, že se nejspíš radši pokusím něco naprogramovat sám, než se snažit přiohýbat pro své potřeby.
Klasickým případem jsou vlastní články v Mambo/Joomla. Ty je nutné zařadit do sekcí a kategorií. Sekce jsou hlavní oddělení, kategorie pak umožňují "jemnější" rozdělení. Bohužel toto má svá omezení, článek je možné přiřadit pouze do jediné sekce a jediné kategorie. Kategorie může patřit jen do jediné sekce, což by ani tolik nevadilo. Mnohem horší je, že kategorie nemůže obsahovat další podkategorie.
Ten samý případ se týká i komponenty weblinks, určené pro organizování bookmarků. V něm je možné vytvářet kategorie, bohužel už nikoliv podkategorie. Odkazy je rovněž možné přiřadit pouze do jediné kategorie.
Joomla i Mambo používají jako databázový backend oblíben MySQL, ovšem musíte si dát pozor aby vaše databáze nepoužívala jako své implicitní kódování UTF-8. V tom případě se instalace nepovede úplně, pro definici ACL se nevytvoří tabulka. Podpora ostatních DB se bohužel teprve chystá.
Abych jen nehaněl, pro Joomlu/Mambo vznikla celá řada užitečných a skvělých doplňků a poměrně zajímavých šablon. Mezi mé favority patří především komponenta Bookmarks, kterou v současné době spravuje DJesus. Ta se jako jedna z mála snažila řešit problémy s kardinalitami M:N, čemuž se nejspíš vývojáři Mamba snažili vyhnout. Další skvělou komponentou je JoomlaXplorer, správce souborů určený pro Joomlu. V modulech u mě jasně vítězí mod_fortune, což je obdoba UNIXovského prográmku fortune, vypisujícího náhodně hlášky a moudra. Hned jsem stáhnul hlášky z Red Dwarf, uložil v UTF-8, vytvořil soubor .dat a použil. Funguje skvěle, takže na vás bude na mých pokusných stránkách benak.webserver.cz/joomla
pokaždé čekat jiná hláška z tohoto skvělého seriálu.
Závěrem lze snad jen říct. Chcete jednoduchý a uživatelsky příjemný CMS? Zkuste Joomlu nebo Mambo. Potřebujete elegantné řešit vícejazyčnost a nebojíte se použít něco složitějšího? V tom případě použijte raději např. TYPO3.
Tiskni
Sdílej:
Kdyby se někomu mambo nelíbilo, tak zkuste drupal. Je to taky docela dost dobrý CMS s podporou různých modulů. Zrovna na něm stavím jeden web ve vícejazyčné verzi a jsem zatím maximálně spokojen.
Mluvíte mi přímo z duše. Kvalita OSS CMS systemů je viceméně ... Jedinou výhodou Joomly je opravdu rychlost, s jakou je možné tento systém rozjet a zmíněná uživatelská přítulnost. Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.
Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.Urcite zalezi na tom, k cemu to potrebujete. Pro stranky one-man projektu, ktere jsou relativne staticke (tj. neni treba predprogramovat chovani na tyden dva dopredu ani spolupracovat s tymem relativne samostatnych autoru), bude Joomla asi dobre reseni. Charakterizoval bych to jako trosku lepsi blogovaci system... jenze ja hledal (a hledam) slusny CMS pro webzin (magazin/casopis s redakci). Rucni prace se sem tam nebojim a je mi jasne, ze neni mozne zavdecit se vsem, jen to nesmi byt od zacatku principialne navrhnuto tak, ze je efektivni prace prakticky znemoznena, coz Mambo/Joomla zatim je. O vsech techto problemech se vi, v diskusnich forech se probiraji... jenomze tezko prehazovat kolejnice za plne jizdy. Takze snad Joomla ve verzi 3, 4 nebo 10 (tedy dost radikalne prepsana)... I kdyz programovani v php nerozumim, mam dojem, ze ty chybejici funkce nejsou zas takovy programatorsky orisek (kdyz si to jini dopisuji rucne, dokonce tak vytvori vlastni CMS...) kdyby s nimi ovsem nekdo pri designu projektu pocital, coz se zjevne nestalo. To je to, co mi vrta hlavou... jestli takove projekty nerozjizdeji lidi, co nemaji vubec predstavu, co vlastne chteji programovat a k cemu to ma slouzit? Je to takhle?
Videl bych to tak, ze duslednou analyzou se asi moc zpocatku nezabyvali. Zminovane nereseni nekterych problemu by tomu jasne napovidalo.
Co se meho pouzivani Joomly tyce, momentalne je to presne tak jak pisete, One-man show. Ovsem rozjizdet na ni nejaky firemni portal s vice nez jednim spravcem nebo autorem a pokud mozno vice jazyky, asi bych se vazne hodne.
Clovece, mozna bych do toho i sel. Nakonec mam i jiste moznosti kolem hostingu, ale nerad bych je zneuzival.
Pripadni zajemci necht se na me mailem obrati, zkusime se domluvit a rozjet nejaky webik se zkusenostmi kolem Typo3 pripadne i jinych.
Podle mě je už v Čechách pěkně rozjeté. Jde nen o to najít ty správné kontakty. Třeba to pomůže toto: http://www.ante.cz
)