Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Před nedávnem jsem byl upozorněn na poměrně zajímavý CMS systém Mambo. Řekl jsem si, že by nebylo od věci jej pořádně vyzkoušet. Instalace je poměrně triviální i pro naprostého laika a produkt je použitelný pro jednodušší webové projektíky a stránky, které vyžadují CMS.
Projekt Mambo se sice rozdělil dvěma směry, na Mambo a Joomlu. Oba projekty jsou vzájemně kompatibilní, aby taky ne, když po neshodách s vedením společnosti odešli skoro všichni vývojáři a vydali Joomlu.
Mambo/Joomla je modulární CMS systém, který lze rozšířit o celou řadu komponent a modulů. Bohužel, úrověň a použitelnost některých modulů a komponent není moc kvalitní a někdy si říkám, že se nejspíš radši pokusím něco naprogramovat sám, než se snažit přiohýbat pro své potřeby.
Klasickým případem jsou vlastní články v Mambo/Joomla. Ty je nutné zařadit do sekcí a kategorií. Sekce jsou hlavní oddělení, kategorie pak umožňují "jemnější" rozdělení. Bohužel toto má svá omezení, článek je možné přiřadit pouze do jediné sekce a jediné kategorie. Kategorie může patřit jen do jediné sekce, což by ani tolik nevadilo. Mnohem horší je, že kategorie nemůže obsahovat další podkategorie.
Ten samý případ se týká i komponenty weblinks, určené pro organizování bookmarků. V něm je možné vytvářet kategorie, bohužel už nikoliv podkategorie. Odkazy je rovněž možné přiřadit pouze do jediné kategorie.
Joomla i Mambo používají jako databázový backend oblíben MySQL, ovšem musíte si dát pozor aby vaše databáze nepoužívala jako své implicitní kódování UTF-8. V tom případě se instalace nepovede úplně, pro definici ACL se nevytvoří tabulka. Podpora ostatních DB se bohužel teprve chystá.
Abych jen nehaněl, pro Joomlu/Mambo vznikla celá řada užitečných a skvělých doplňků a poměrně zajímavých šablon. Mezi mé favority patří především komponenta Bookmarks, kterou v současné době spravuje DJesus. Ta se jako jedna z mála snažila řešit problémy s kardinalitami M:N, čemuž se nejspíš vývojáři Mamba snažili vyhnout. Další skvělou komponentou je JoomlaXplorer, správce souborů určený pro Joomlu. V modulech u mě jasně vítězí mod_fortune, což je obdoba UNIXovského prográmku fortune, vypisujícího náhodně hlášky a moudra. Hned jsem stáhnul hlášky z Red Dwarf, uložil v UTF-8, vytvořil soubor .dat
a použil. Funguje skvěle, takže na vás bude na mých pokusných stránkách benak.webserver.cz/joomla
pokaždé čekat jiná hláška z tohoto skvělého seriálu.
Závěrem lze snad jen říct. Chcete jednoduchý a uživatelsky příjemný CMS? Zkuste Joomlu nebo Mambo. Potřebujete elegantné řešit vícejazyčnost a nebojíte se použít něco složitějšího? V tom případě použijte raději např. TYPO3.
Tiskni Sdílej:
Mluvíte mi přímo z duše. Kvalita OSS CMS systemů je viceméně ... Jedinou výhodou Joomly je opravdu rychlost, s jakou je možné tento systém rozjet a zmíněná uživatelská přítulnost. Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.
Asi Joomlu brzo opustím a pokusím se buď o monstrum typu TYPO3, nebo o Drupal.Urcite zalezi na tom, k cemu to potrebujete. Pro stranky one-man projektu, ktere jsou relativne staticke (tj. neni treba predprogramovat chovani na tyden dva dopredu ani spolupracovat s tymem relativne samostatnych autoru), bude Joomla asi dobre reseni. Charakterizoval bych to jako trosku lepsi blogovaci system... jenze ja hledal (a hledam) slusny CMS pro webzin (magazin/casopis s redakci). Rucni prace se sem tam nebojim a je mi jasne, ze neni mozne zavdecit se vsem, jen to nesmi byt od zacatku principialne navrhnuto tak, ze je efektivni prace prakticky znemoznena, coz Mambo/Joomla zatim je. O vsech techto problemech se vi, v diskusnich forech se probiraji... jenomze tezko prehazovat kolejnice za plne jizdy. Takze snad Joomla ve verzi 3, 4 nebo 10 (tedy dost radikalne prepsana)... I kdyz programovani v php nerozumim, mam dojem, ze ty chybejici funkce nejsou zas takovy programatorsky orisek (kdyz si to jini dopisuji rucne, dokonce tak vytvori vlastni CMS...) kdyby s nimi ovsem nekdo pri designu projektu pocital, coz se zjevne nestalo. To je to, co mi vrta hlavou... jestli takove projekty nerozjizdeji lidi, co nemaji vubec predstavu, co vlastne chteji programovat a k cemu to ma slouzit? Je to takhle?
Videl bych to tak, ze duslednou analyzou se asi moc zpocatku nezabyvali. Zminovane nereseni nekterych problemu by tomu jasne napovidalo.
Co se meho pouzivani Joomly tyce, momentalne je to presne tak jak pisete, One-man show. Ovsem rozjizdet na ni nejaky firemni portal s vice nez jednim spravcem nebo autorem a pokud mozno vice jazyky, asi bych se vazne hodne.
Clovece, mozna bych do toho i sel. Nakonec mam i jiste moznosti kolem hostingu, ale nerad bych je zneuzival.
Pripadni zajemci necht se na me mailem obrati, zkusime se domluvit a rozjet nejaky webik se zkusenostmi kolem Typo3 pripadne i jinych.