Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Před nedávnem jsem Blance pořídil novější hardware a svému notebooku větší disk. Předtím na počítači nebyl nainstalován Linux vůbec a na notebooku jsem měl Debian unstable verzi, se kterou jsem byl nadmíru spokojen a fungovalo mi na něm poměrně dost věcí a byl jsem s ním spokojen, dokonce jsem neměl ani chutě se pouštět do LFS (který podle mého názoru upadá).
Na nový disk na notebooku jsem nainstaloval Kubuntu 6.10 (32bit) a musím přiznat, že se mi i celkem líbí, akorát jsem buď starý, nebo k práci na svém Kubuntu přistupuju jako k Debianu, tzn. že všechno snese. Zkrátka jsem v něm poměrně dost nejistý. Instalace mi nepřišla natolik triviální jak se píše skoro ve všech recenzích, ale to je asi způsobeno tím, že jsem měl přesně dané požadavky na rozdělení disku. Normální uživatel by jistě odklepal všechny volby a nedělal by si žádné starosti, já chvilkama tápal a experimentoval. Po instalaci na mě sice vybaflo anglické prostředí, ale po bližším seznámení se s programy pro správu balíčků a navyknutí si na sudo bylo vše v pořádku. Dokonce i OpenVPN a Javu jsem si nainstaloval, ačkoliv s OpenVPN jsem se celkem zapotil a tento měsíc vyšla Java 6, jen to Eclipse mi chybí.
Povzbuzen úspěchem na notebooku jsem zkusil nstalovat Kubuntu 6.10 (64bit) i na počítač, který zvládá AMD64 architekturu. Instalace v pohodě, měl jsem natrénováno. Horší to však bylo s Javou, ačkoliv i tu jsem nakonec nainstaloval. Citelně mi ale chybí Opera a s instalací Wine jsem si užil velké lapálie, resp. se mi tento software nepovedlo nainstalovat vůbec. Prolezl jsem kdejaké HOWTO a diskusní fóra a nic. V poslední verzi kompilace na AMD64 pro Ubuntu nějak nefunguje a zatím jsem nepřišel na to, jak to vyřešit. Na počítači mám vedle SATA2 disku i IDE řadič se dvěma IDE disky. Dojde-li ke změně jádra, GRUB se mi špatně nastaví. Ještě že vím jak s GRUBem zacházet, protože jeho konfigurace není žádná začátečnická záležitost. Tím ovšem nechci tvrdit, že konfigurovat a spravovat Linux by měl umět i začátečník. Naopak, začínám zastávat názor, že spravovat počítač je natolik složitá záležitost, kterou se normální člověk nemá šanci naučit a místo toho by měl raději obětovat nějaký ten peníz a někoho si na jeho správu a údržbu najmout. Vždyť Octavii nebo Fabii si taky normální člověk nespravuje sám doma v garáži, ale svěří ji do péče raději automechanikovi.
Zpátky ale k tématu. Rozhodl jsem se proto zkusit dát na počítač Debian pro 64bit a právě jej začal stahovat. Mám staženo 55% ze síťové instalace a už se nemůžu dočkat toho, až budu zkoušet nainstalovat Wine. Nebude-li nainstalováno Wine, nemůžu zkusit nainstalovat Diablo II (řádně zakoupeno, dokonce 2x. Dobrý software si svůj zisk zaslouží). A bez rozběhaného Diablo II by se mnou doma nemluvily ani dveře od koupelny, natož Blanka
. Až bude Wine a Diablo II nainstalováno, zkusím sepsat nějaké české HOWTO.
Tiskni
Sdílej:
Naopak, začínám zastávat názor, že spravovat počítač je natolik složitá záležitost, kterou se normální člověk nemá šanci naučit a místo toho by měl raději obětovat nějaký ten peníz a někoho si na jeho správu a údržbu najmout.Tak zlé to snad nebude, vždyť Microsoftu už zvoní hrana. Já počítače nenávidím a ještě bych měl někomu platit, že mi ho uvede do polopoužitelného stavu?
No mě se nepodařilo Wine na Kubuntu ani nainstalovat natož ho nějak konfigurovat. Při kompilaci mi to vyhodilo chybovou hlášku při slinkování s nějakou knihovnou a to jsem tam měl nainstalované všechny potřebné knihovny. Na diskusních fórech moc informací není a když ano, nejedná se o 64bit, anebo jsou zastaralé a na aktuální verze nepoužitelné. Poslední dobou jsem z používání Linuxu nějaký rozladěný a řešení podobných problémů mě unavuje. Asi jsem na to už starý a pohodlný, ale po 7mi letech zápasasů s různými distribucemi mě opouštějí síly, zvlášť když vidím, jak jsou snahy OSS programátorů relativně promrhávané.
Zkusím Debian a uvidím. Zatím se mi na něm podařilo rozchodit dost věcí. Když ani ten nepoběží ..., Blanka zůstane u Windows. Potom co na nich běží PostgreSQL a dokonce i OpenLDAP je to celkem použitelný systém, ať se to někomu líbí nebo ne.
Diky