Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
dd
). Nemám ale ponětí, jak se mohlo stát, že obsah prvního sektoru zmátl fdisk natolik, že určil špatně velikost.
No, podivej se na instalaci (jakychkoli) windows:
1. rozdeleni disku
2. format disku
3. nahrani instalacnich dat na disk
4. nainstalovani zakladniho systemu (bez moznosti vyberu)
5. nainstalovani volitelnych casti
Takze hned po druhem kroku mas kam psat data = nedrzis to vse v RAM.
Ale instalace jakehokoli linuxu ma jiny postup:
1. vyber zakladni nastaveni (cas, klavesnice, ...)
2. vyber instalacni nastaveni, seznam baliku (zahrnuje kontrolu zavislosti - nacteni rpm stromu o tisicich baliku,...)
3. rozdeleni disku - nastaveni
4. dalsi nastaveni
--UZIVATEL POTVRDI--
5. rozdeleni disku - provedeni
...pokracovani instalace
takze kroky 1-4 musi byt cele v pameti, navic pokud chces graf. instalaci, tak tam musis mit Xserver, ... proste zakladni instalacni system (vcetne jadra a zakladnich procesu, tedy SYSTEM, nejen YaST) musi byt cely v pameti...
Teprve po kroku 5 je mozne aktivovat swap a zapsat neco na disk
Takze ano, naroky na pamet jsou vyssi nez u windows, ale je to vyvazeno tim, ze muzete instalaci zrusit/zacit znovu/... bez ztraty dat (az do bodu 4. vcetne).
Tiskni
Sdílej: