V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Hodně novinek ve standardu LSB se také týkalo desktopového prostředí, které samozřejmě nemohu a nechci opomenout
Konferenci navštívila Donya Shirzad z RealNetworks, která si hned na začátku u mne šplhla výrokem "jsem manažer, takže, jak každý ví, nevím nic".
Bohužel ale z její přednášky si pamatuji strašně málo, nevím čím to je, jestli jsem snad tak moc koukal na ni nebo tím, že RealPlayer nesnáším a podvědomě jsem zapnul ochranné bloky. V zásadě jediné, co jsem si zapamatoval, byl fakt, že v multimediálním systému Linuxu je od kernelu k aplikaci asi šest vrstev. Zhruba nějak takhle:
0. hardware
1. kernelový driver
2. jednotné kernelové API (ALSA)
3. zvukový server (arts nebo podobný)
4. knihovna skrývající rozdíly mezi zvuk. servery (předpokládám, že cosi jako SDL apod.)
5. multimediální abstrakce (GStreamer)
6. přehrávač videa/audia
Přišlo mi to dost brutálně složité, což měla asi autorka na mysli. Bohužel to ale není můj obor, takže nevím, zda to opravdu je tak komplikované, zda je ta komplikovanost nutná (protože může být) a jak by se to dalo případně zjednodušit.
Počínaje verzí 3.2 se začne standardizační tým LSB více věnovat spolupráci mezi desktopovými prostředími Gnome, KDE, případně i dalšími. Do standardu budou postupně začleňovány standardy pro interoperabilitu, které vyvíjí organizace freedesktop.org.
Součástí nových standardů LSB by měly být nástroje, které usnadňují používání počítače handicapovaným osobám. Mluvilo se především o Gnome Accessibility Projectu a ekvivalentních nástrojích v KDE. Při té příležitosti jeden z diskutujících zmínil, že pro Linux zatím stále neexistuje tak kvalitní čtecí software, jako je windowsí Jaws. Rovněž se řešilo, do jaké míry vůbec je možné přizpůsobit obyčejné desktopové rozhraní například nevidomým uživatelům a zda by bylo vhodné či možné používat v takovém případě zcela jiné prostředky a jaké. (Pozn.: O tomtéž jsme nedávno diskutovali i u nás v SuSE; zdá se, že pro mluvící software by snad byla lepší textová konzole, případně s vhodnými rozšířeními pro větší pohodlí při práci.)
Pro standard LSB 3.2 a 4.0 se počítá se začleněním multimediálních knihoven. LSB 3.2 bude obsahovat nízkoúrovňová API (ALSA, možná i některá další, řeč byla například o OpenAL), LSB 4.0 pak bude pokračovat s nástroji vyšší úrovně (GStreamer). Hodně se mluvilo o integraci SDL do standardu.
Z celé konference jsem byl, popravdě, poněkud nervózní, některé přednesené skutečnosti mi přišly alarmující a jiné zase depresivní. (Jenže já nejsem žádné měřítko - ti, co mne znají, vědí, že jsem depresívní prakticky ze všeho.) Nejsilněji určitě zapůsobila hodinka hořkosti se SAPem. Kdybych měl své pocity shrnout, tak následující (pozor - toto už jsou jen moje osobní názory!):
Berlín si určitě zaslouží, abych aspoň kouskem textu zmínil o něm samotném jako o městě. Bohužel jsem neměl fotoaparát, protože nejsem moc fotografický typ a předpokládal jsem, že fotit budou všichni ostatní. Určitě fotili, jenže jsem z konference odjížděl dřív, neměl čas si zkopírovat obrázky a na webu je zatím hledám marně. Pokud nějaké najdu, určitě se pochlubím. Zatím tedy mohu poskytnout pouze slova.
Některé části Berlína jsou opravdu nádherné, a to jsem samozřejmě viděl jen zlomek a všechno zvenčí. Utkvělo mi především dvacet metrů vysoké a nejméně dvanáct metrů široké válcové akvárium na dvoře hotelu na Alexanderplatzu; něco tak úžasného už jsem dlouho neviděl. Berlínská televizní věž je geniální. Díky ní se v centru téměř nedá ztratit, protože je vidět téměř odevšad a stává se pevným bodem, kolem kterého lze libovolně pohnout sebou samým skrz Berlín.
Protože v té době právě řádilo předvánoční šílenství, všude možně byla barevná světla; dominovala modrá, což se mi velice líbilo, až na dva světelné sloupy u hlavního nádraží. Reflektory, umístěné ve tmavých pilířích vrhaly světlo k obloze. Jenže já měl dojem, že to naopak mezi nimi je instalováno něco, co vrhá k nebi sloup temnoty - dost zneklidňující pohled. Pozorovali jsme to z obrovské travnaté plochy před Bundestagem (tedy aspoň myslím, že to byl on); později jsem se dozvěděl, že ta prázdná plocha je místo, kde býval Ádův hlavní štáb, než jej srovnali se zemí a patrně symbolicky jej vymazali z mapy i z paměti.
Samozřejmě jsme navštívili i místo, kde bývala Berlínská zeď, ale tam se mi také nelíbilo; zdálo se mi, že tam leží cosi jako aura bývalého smutku a neštěstí, kdy jedno město bylo násilím roztrženo na dvě půlky včetně rodin a v metafyzickém smyslu i obyvatel samotných. Takové věci by se opravdu dělat neměly, nikdy a za žádné vlády.
Jo, a na nádraží měli obrovskou, nejméně patnáctimetrovou bílou borovici, skvěle nasvětlenou a ozdobenou pouze ozdobami z čirého skla. Sponzorovala to nějaká klenotická firma a byl kolem toho vysoký průhledný plot, takže nemůžu vyloučit, že ty ozdoby byly pravé diamanty, ale spíš bych řekl, že ne - já bych je tam na jejich místě nedával. I tak to vypadalo naprosto nádherně a dokonale to podtrhlo můj celkový a poněkud smutný dojem: Hlavní město Německa, země, kterou jsme si vždycky spojovali s kýčovitými zahradními trpaslíky, má mnohem vkusnější výzdobu než Praha.
Ale to už jsem opravdu příliš mnoho odbočil. Takže děkuji za pozornost a zatím.
Tiskni
Sdílej:
3. zvukový server (arts nebo podobný)Ne nutně. Programátoři se posnažili a ALSA už umí být sama sobě zvukovým serverem. Bohužel si toho autoři programů ještě málokdy stačili všimnout (mluvím o těch, kteří si všimli, že něco jako ALSA existuje a už nepoužíváají OSS) Body 4. a 5. by při troše dobré vůle šlo také vynechat, zálaží na konkrétním případě (tj. kolik si toho chci napsat sám)
Takové věci by se opravdu dělat neměly, nikdy a za žádné vlády.Tak to vysvětli komunistům. Ehm, teda komunistickým stranám, abych byl politicky korektní. Pokud mě paměť neklame, ti zlí imperialisti ze západního Berlína nic nestavěli.
? já vim, že u nějakého dámského spodního prádla se k němu dodávají přívěsky od "Svárovského" ... to u mne dost stouplo, obojí, v ceně