Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Dovolte mi prosím se podělit o radost (no, jak se to vezme...) - tuto sobotu jsem získal základní státní zkoušku z anglického jazyka. Byl to do značné míry nevšední zážitek, či spíše celá sada zážitků.
V prvé řadě dojem zastaveného času. Písemná část zkoušky se odehrávala na Střední škole technologie zpracování masa (opravdu to existuje). V celé budově snad všechno bylo úplně stejné jako za mých školních let, jen otlučenější a ošuntělejší. I poslechové zkoušky se skládaly za pomoci velikého magnetofonu (naštěstí ne kotoučového). Kupodivu to na mě působilo podivně uklidňujícím dojmem - bylo to jako vrátit se do mládí, do doby, kdy bylo všechno jasnější, lepší, lépe mi to myslelo a celý svět byl plný naděje, bez ohledu na to, jak šedivá byla linolea, oprýskané zdi a staré školní vybavení. Byla to minulost - a cítil jsem se v ní doma. Dá se to aspoň trochu pochopit?
Další dojem byla lehkost. Jít na tu zkoušku bylo okamžité rozhodnutí, víceméně náhodné. Neměl jsem žádný předběžný kurz, neměl jsem s sebou ani slovník (doma stejně máme jenom jediný stařičký papírový slovník, všechny ostatní jsou elektronické). Ale nedělalo mi to starosti; nějak jsem si byl jistý, že slovník nebudu potřebovat a že to nějak zvládnu. Byla to lehkost, fyzická i duševní, vznášel jsem se v jazyce jako ryba v potoce, byl to můj živel - stejně jako na základní škole, když jsme poprvé brali počítače. Opět to byl pocit domova, pocit jistoty, vědomí, že se nemám čeho bát.
Při ústní zkoušce bylo hlavním zážitkem štěstí (ve smyslu "klika"). Z vějíře otázek jsem bez přemýšlení hmátl po prostřední a získal tak nejlepší možné téma (pro mne): Zdraví. O tom dokážu žvanit hodiny, tedy dokázal bych, kdyby mě někdo byl ochoten tak dlouho poslouchat. (Pravda, mé názory jsou značně odlišné od většinových, ale na tom v dané chvíli nezáleželo.) Kdybych si vytáhl něco o vaření nebo oblečení (obě témata tam zaručeně někde číhala), bylo by se mnou zle.
Pokud jde o přednášející, pak mým pocitem byla příjemnost. Všichni examinátoři byli slušní, dokonce milí a měli tendenci pomáhat, i když bylo zřejmé, že jsou vázáni značně rigidními předpisy. Rovněž bylo jasné, že jsou to výborní specialisté a jazyk opravdu ovládají. O to patrnější byl kontrast mezi špičkovou kvalitou vyučujících a starým, zchátralým vybavením. Pokud mohu soudit podle tohoto jediného vzorku, je naše vysoké školství opravdu silně podinvestované a mělo by se s tím urychleně něco dělat.
A pak byl konec. Rozloučili jsme se s examinátory a za čtrnáct dní si půjdu pro vytištěné vysvědčení. Sláva vlasti, myš je v pasti, jak říkávala (a jistě ještě říká) naše paní učitelka na gymnáziu.
A ještě ten den na mě sedla jedna z nejhorších depresí, jaké jsem kdy měl tu pochybnou čest potkat. Celý zbytek víkendu temný, v duši stín, který nerozptýlí ani polední slunce. Snad je to odplata za ty rauše během zkoušky, nevím. Všem, kdo dělají nějakou těžší zkoušku, radím: pozor na zpětný zášleh. Když hladina adrenalinu jde prudce dolů, veškeré fobie, deprese a paranoie, které byly až dosud potlačeny úkoly s vyšší prioritou, najednou vylezou. Možná není špatný nápad se po úspěšné zkoušce zchlastat - alkohol, jak známo, drží náladu, kterou člověk právě má. Ale nevím, jak to dopadne, když pak nastane kocovina - a bohužel, dříve nebo později člověk vystřízlivět musí - buď to, anebo umřít.
Nuž, dost bylo autopsychoanalýzy, děkuji za pozornost a jdu opět čelit depce...
Tiskni
Sdílej:
Předpokládám, že pokuď se tam vyskytovala témata jako "zdraví", že šlo o základní státnici, ne všeobecnou. Jinak Školská teď patří tý "uzenářský" střední, nebo se Jazykovka přestěhovala zase o kus dál? (nebo nešlo vůbec o Prahu?). A o jakej šlo vůbec jazyk? AJ?
Zkrátka informací asi tolik, jako bude zejtra (tedy už dnes!!!) v mojí zkouškový písemce z lokálních sítí...