O cestách světla, jimiž se přirozeně vylévá a šíří

30.10.2007 17:34 | Přečteno: 1746× | poslední úprava: 1.12.2007 22:12

”Víš, jakou cestou se šíří světlo?” ptá se Joba Bůh, ne proto, aby vzbudil beznaději, že se toho nedopátrá, ale aby vyvolal touhu dopátrat se toho. Jistě totiž tím, co tam říká Bůh o nemožnosti lovu velryb, jinde pak o hlubinách země, které lidskému rozumu je nemožno proniknout, jinde zase o nespočitatelnosti hvězd a o podobných věcech, míní nesnadnost a nikoli nemožnost, čehož je důkazem, že do všeho toho již do jisté míry proniklo lidské úsilí. Neboť naši seveřané se již naučili vrhat harpuny na velryby, kosmografové se naučili podle země měřit její hloubku a hvězdáři uvést v počet hvězdy rozeznatelné lidským zrakem (neviditelné ani Bůh neukazoval Abrahamovi). Není bezvýznamné ani to, co dosud optikové zjistili o cestách světla. Ukazují totiž s matematickou jistotou vše, co se děje kolem světla, světlem a ve světle (téměř také, co je samo světlo svou podstatou), takže nezbývá místa pro pochybnosti v pravdivost vědy.

2. Zkoumejme tedy, zda z poznaných cest tohoto vnějšího světla a z porovnání jich s cestami vnitřního světla lze vypátrat základy toho, oč usilujeme, aby vpravdě sama příroda nám označila stezky k tomu umění, umění to pak vedlo nás k provádění toho, co hledáme. Nebudeme však vykládat všechno, co náleží k přirozenosti světla (to totiž sem nepatří), ale co nejstručněji vyložíme poučky a ukážeme po příkladu matematiků to, co se zdá, že patří k našemu úkolu. Řekneme-li však přece o něco více, stojí jistě tato úvaha o světle za to, aby se jasné mysli ani nemrzely ani neznechucovaly, vynaloží-li na to nějaký čas a práci.

       

Komentáře

[|🇵🇸]

Ať není veřejnoprávní a dělá si, co uzná její vedení za vhodné! Ukázalo by se, kolik by měla diváků.

[Rezza]

Jestli nedodaji svobodny software, tak u verejnopravne TV se muzem urcite postavit!

[JiK]

No, postavit se muzes....treba Ti poslou modrou tabletku aby Ti to dyl vydrzelo...

[Luboš Doležel (Doli)]

A jéje, to je jak u BBC, ale tam se to IIRC nakonec nějak vyřešilo.

[pic]

jsem jedinej, kdo si myslí, že si tohle můžou strčit kde slunce nesvítí?

[JiK]

nejsi, me je to taky ukradeny a nejaky na DRM na to ma tak 1% vliv.

[Robert Krátký]

Přeci se nenechají zahanbit Novou...

[Jardík]

Rapidshare za 135 měsíčně? A kde se to dá tak levně sehnat? Na jejich stránkách je 6,99 euro, na což mi nestačí ani těch $10, co mám na PayPal kontě (v přepočtu kolem 185 Kč)

[Luboš Doležel (Doli)]

To tak vychází - počítej se mnou:

za 1 rok zaplatíš 55 €, což je vlastně 12,8 měsíce, protože dostaneš 8000 Premium bodů. Ve výsledku je to tedy cca. 4,3 €/měsíc. To je tak 120 Kč.

[Jardík]

Vadí vám WMV DRM? Tak proč, komunito, nevytvoříš opensource DRM-capable formát? Pak by ho ČT i Nova mohly použít. A proč to chránějí pomocí DRM? Protože nova i ČT si zakoupí licence na vysílání filmů pouze v ČR a je jejich povinností zařídit to tak, aby jimi vysílané filmy nebylo možné přehrát v zahraničí. Stejné je to i s jejich satelitním vysíláním. Také vysílají zakódovaný stream, který musí přijímač dekódovat (s pomocí té karty, co se tam zasouvá) - to je také jistý typ DRM.

[Luboš Doležel (Doli)]

Na to by stačila kontrola IP. DRM je na nic - jedny to naštve a druzí to DRM ze souboru odstraní, takže je to opět neefektivní.

[Lu-Tze]

..a je jejich povinností zařídit to tak..

Tak to asi nebude, protože vysílání může kdokoli nahrát a pak s ním nakládat libovolně. A to jak terestrické tak snad i kódované satelitní vysílání. Opatřením stejné síly je např. to, co píše Luboš - ověřovat ip adresu. DRM omezuje to, jak s obsahem můžu nakládat.

[petr_p]

DRM je efektivní jen u černých skříněk. Jinde je rovnocenné tomu, že se přehrávač uživatele zeptá, jestli opravdu má licenci na dané dílo.

Protože komunita o černé skříňky nestojí a majitelé autorských práv zase nestojí o druhé řešení, tak nikdy nic podobného nevznikne.

[Rezza]

Zase nemusi byt cerna skrinka, muze byt open source. Ale to uz proc to delat, ze ano...

[petr_p]

DRM ve smyslu správa, tj. „automatizovaná evidence“ může být open source. Ale nikdo vám nezaručí, že tuto evidenci někdo nepodvede. Tudíž použítí DRM ve smyslu omezení, jak je asi požadováno, nelze spolehlivě uskutečnit s otevřenými zdrojáky.

Chytře na to šli v USA. Obcházení DRM je zákonem zakázané. U nás částečně také (co je efektivní?).

Jinak řečeno DRM nefunguje samo o sobě, ale musí tu být zákon, který jeho funkci podpoří a zároveň který je vymahatelný.

Představa, že DRM bude automaticky bezbolestně fungovat, jako funguje digitální kopírování (což je nutná podmínka, aby se účinek DRM dostavil), je mylná.

[Spike]

Zákonem podporovat nějaké děravé DRM, které pouze komplikuje život těm, kteří si legálně zakoupili licenci pro zhlédnutí nějakého díla, a "kopírovačům" je jen pro smích, je holý nesmysl.

Podobný nesmysl jako ty všemožné protipirátské "reklamy", které pouze otravují člověka, který si zajde na film do kina, nebo zacvaká za originální DVD. Kopírovač se tomu pouze zasměje a otravnou propagandu vystřihne.

Naposledy, když jsem si koupil AudioCD, mělo nějakou podivnou ochranu. Z mojí CD/DVD mechaniky nešlo přehrát (a to prosím v operačním systému MS Windows XP), ale v DVD přehravači ano. Nicméně Exact Audio Copy (či něco podobného) si s tím diskem bez problémů poradilo, takže jsem jej ripnul a od té doby jej mohu pohodlně poslouchat.

[Rezza]

Jo tak to myslim. Jak uz tu nekdo psal - nekdy je DRM dobra vec - zvlaste pro ty pujcovny.

[Spike]

Google FairUse4WM

Ne že by to bylo řešení pro uživatele Linuxu, ale když už se v tom minulém blogpostu někdo ptal na podobnou věc... Takže ano, microsoftímu DRM se můžeme zasmát.

[D-Evil]

Průšvih je právě v tom, že to má bejt půjčovna. Ten časovej limit je to, co se aktuálně jinak než přes DRM vyřešit nedá. Navíc podle mýho názoru je tohle jediný použití, kde lze DRM schválit. A to časový omezení tam bejt musí, aby se to dalo nabízet za rozumnou cenu. Jinak by půjčení filmu vyšlo na víc, než koupě DVD. Že uživatelé svobodnejch systémů ostrouhaj je sice smůla (možná i Real má nějaký DRM a to by v Linuxu fungovat mohlo, v uzavřenym přehrávači, pak by se nabízela tahle možnost), ale co má chudák ČT dělat? Kvůli pár lidem tu službu zavřít, zrušit, nespustit? Když to může bejt slušnej zdroj příjmů? Na to by se vám každej vykašlal i kdyby tam šli stávkovat všichni linuxáci a jablíčkáři dohromady.

Brečet v tomhle případě proti DRM je nesmysl. Dá se z jistejch důvodů řvát kvůli formátu (zřejmě Windows Media Video), ale tohle si bez DRM nedokážu představit.

[CEST]

Akorat to bohuzel jako pujcovna nebude - jeden film muze byt pujcen tisickrat na stejnou dobu za nesrovnatelne nizsi naklady. Klasicka pujcovna musi aspon ty DVD a VHS koupit a pak pujcovat - ale pujci jen omezeny pocet. To je ten rozdil - tady je hezky videt, ze kopirovani opravdu nic nestoji, ale rejzovat se na nem da perfektne.

[D-Evil]

Samozřejmě, tohle bude mít nesrovnatelně nižší náklady, protože to funguje na jinym principu. Ale to neni problém DRM, formátu ani ničeho jinýho. A o ničem jinym řeč nebyla.

Navíc je potřeba si uvědomit, že ČT neni nezisková organizace. Je to obyčejná firma, jako každá jiná, pouze dotovaná z našich kapes, aby mohla plnit svou ze zákona danou povinnost (tj. primárně zpravodajství, dál pak třeba přenos důležitejch kulturních a sportovních akcí a další aktivity). Chcete platit třikrát tolik, aby si ČT udržela svojí kvalitu a malej podíl reklamy ve vysílání? Chcete se koukat na fotbal a hokej na Nově a Primě, protože na takový akce ČT nebude mít peníze? Chcete přijít o kulturu, umění, dokumentární filmy? Jen ať si bokem vydělává, to je jediná možnost, která nikomu neublíží.

[unknown_]

A nebylo by třeba možností udělat tu "půjčovnu" jako webovou stránku, na kterou získám přístup po zaplacení, na které bude v nějakým pluginu (já nevím, třeba java) to video? Je to technicky možný, ne?

[D-Evil]

A co pak? To video k uživateli nějakym způsobem putuje a když nebude chráněný, každej schopnější člověk si ho uloží a nijak omezenej nebude.

[MJ]

Když bude, tak také

[Luboš Doležel (Doli)]

To nejde schválit ani tak - to časové omezení je *opět* jen omezení umělé, které je možné s příslušnou dešifrovací licencí obejít.

[D-Evil]

Obejít jde všechno. DVD z půjčovny se taky dá bez problémů zkopírovat. Stejně tak video s DRM. Nutná výbava je dneska standardem, nutný znalosti pak na úrovni přečtení návodu k pračce. Ochrana proti kopírování u her je dneska prolomená dřív, než se krabice dostanou do obchodů. A stejně to těm firmám stojí za to a vyhazujou dál peníze za dávno prolomený křápy typu SafeDisc nebo Securom. Proč? Protože je to to jediný, co aspoň trochu funguje. I tohle se vyplatí víc, než prodávat hry za polovinu.

Ale nevim proč se o tom bavíme. Princip je jasnej. Oni pronajímaj film, na tři dny. A snažej se to vynutit jedinou cestou, která při použitý technologii a při úrovni technický výbavy zákazníka aspoň trošku funguje. To jsem sakra jedinej, kdo na tom nevidí nic špatnýho?

[Luboš Doležel (Doli)]

Asi jo. Protože crack ke hře si dneska sežene opravdu každý Franta.

Ty peníze jsou naprosto vyhozené - už jen z principu fungování nemůže DRM plnit svůj účel.

[Bluebear]

A stejně to těm firmám stojí za to a vyhazujou dál peníze za dávno prolomený křápy typu SafeDisc nebo Securom. Proč? Protože je to to jediný, co aspoň trochu funguje. I tohle se vyplatí víc, než prodávat hry za polovinu.

Myslím, že tak to není. Podle mne je hlavní příčinou, proč se ty ochrany nasazují, je pouhá síla zvyku, obyčejné lidské "takhle se to přece dělalo vždycky".

Podle jednoho z mých známých (který je vývojář her), nelegální kopírování naopak zisky zvyšuje. Jak? Pomáhá, aby se hra zapsala do povědomí veřejnosti. Tím se samozřejmě zvedá pravděpodobnost, že si ji někdo koupí. Třeba proto, aby měl všechny materiály, oficiální podporu a mohl se přihlásit k nějaké herní komunitě. Anebo prostě proto, aby mohl machrovat: "Jsem dost dospělý, abych si hry kupoval, a jsem také zámožný, takže si to mohu dovolit".

A snažej se to vynutit jedinou cestou, která při použitý technologii a při úrovni technický výbavy zákazníka aspoň trošku funguje. To jsem sakra jedinej, kdo na tom nevidí nic špatnýho?

Špatné snad ne, ale nesmyslné. Technologie a technická výbava, která by umožnila dokonalou ochranu proti kopírování, neexistuje a nebude existovat ani v budoucnosti, prostě to není možné - stejně jako není možné postavit perpetuum mobile. Obchodní model postavený na něčem takovém nebude nikdy fungovat, nemůže.

[xkesh]

Technologie a technická výbava, která by umožnila dokonalou ochranu proti kopírování, neexistuje a nebude existovat ani v budoucnosti, prostě to není možné - stejně jako není možné postavit perpetuum mobile. Obchodní model postavený na něčem takovém nebude nikdy fungovat, nemůže.

Hlavně protože dokonalá ochrana proti kopírování by v principu zničila samotný předmět obchodu, jak už výše psáno, když si to nebude nikdo kopírovat/půjčovat, nebude o té sračce nikdo nic vědět a ani to málo lidí, co živí tento průmysl dneska, nenapadne, že by si to měli kupovat. Což by zpětně ničilo i tzv. "hudebníky", kterým by tolik lidí nechodilo na koncerty...

Hudební konzervy taky nejsou "dílo", ale řekněme reklamní upoutávka na vlastní živý koncert (jako taková by vlastně měla být zadarmo). Bohužel co se týče filmů, tohle šidítko se ujalo jako "řemeslo"... Hudební i filmový záznam jsou vlastně samy o sobě kopií reality, a ještě k tomu většinou zfalšovanou mixem, střihem apod. Už ve své podstatě tedy mají zabudovanou možnost dalšího, dokonce falšovaného kopírování a je z principu nemožné se tomu bránit.

Jediné, co tomu trochu bránilo, bylo materiální omezení - to ovšem s nástupem prakticky bezztrátových kopií díky digitalizaci dat padlo. Ale proč dál neoblbovat lidi (spousta jich dokonce ochotně žere i to, že kopírování = krádež), když se na tom dá vydělávat. Jak obchodně (čím víc "nelegálních" kopií, tím větší reklama a nakonec i platících zákazníků), tak mocensky (možnost perzekuce exemplárních případů ve vhodný okamžik, zákony na omezování osobních svobod, vymáhání "výpalného" garantované zákonem).

[Filip Jirsák]

Ona je spousta takových omezení v ekonomice „umělá“ – dělá se to kvůli segmentaci trhu, někdy z různých sociálních ohledů (a někdy obojí). Když vám telekomunikační operátor účtuje mimo špičku levnější volání, děti platí poloviční vstupné nebo jízdné, jsou to všechno jen umělá omezení. Dělá se to proto, že poskytovatel služby takhle může na těch majetnějších (kteří jsou ochotni zaplatit víc) vydělat víc, a přesto nabídne své služby i těm méně majetným.

Podobně si ti majetnější mohou rovnou koupit své DVD, a nebudou mít problémy s DRM. Pokud si chce někdo levně něco jen půjčit, je potřeba tam udělat nějaké umělé technické omezení, které nezanedbatelnému množství lidí zabrání si to půjčení „překlopit“ do trvalého vlastnictví.

Majitel práv k filmu (nebo jinému dílu) má nějakou představu, kolik na něm chce vydělat. Protože jsou náklady na tvorbu dalších kopií téměř nulové, může si naplánovat, jak příjmy rozvrství – kolik získá z prodeje DVD, kolik z půjček, kolik třeba z promítání v kinech. Pokud by půjčky byly bez časové lhůty a tudíž by jimi bylo možné nahradit DVD, dojde samozřejmě k výpadku příjmů za DVD – takže by se ceny „půjčovného“ musely zvýšit (až na úroveň původních cen DVD). Takže máme na výběr dvě možnosti – buď kupovat jenom DVD a na půjčování zapomenout, nebo respektovat to, že k půjčování patří jistá technická omezení. Ideální možnost by samozřejmě byla, že půjčování bude fungovat jen na dobré slovo a každý půjčené dílo sám po třech dnech smaže. Ovšem srovnejte si to s tím, že používat nelegální software dnes spousta lidí považuje za normální.

Druhá věc je, zda je svět OSS schopen vyvinout vlastní přehrávače podporující DRM a zabránit tomu, aby se v nich DRM část masivně obcházela. Pokud ne, je to bohužel náš problém – internetová videopůjčovna je zatím nadstandard, takže je to na uživatelých: buď si opatří potřebné technologie, nebo budou fungovat postaru a digitální videopůjčovna jako by nebyla.

[MJ]

Druhá věc je, zda je svět OSS schopen vyvinout vlastní přehrávače podporující DRM a zabránit tomu, aby se v nich DRM část masivně obcházela. Pokud ne, je to bohužel náš problém – internetová videopůjčovna je zatím nadstandard, takže je to na uživatelých: buď si opatří potřebné technologie, nebo budou fungovat postaru a digitální videopůjčovna jako by nebyla.

Nikoliv, je to problém toho, že DRM má umět něco, co z principu není možné. Totiž zařídit, aby uživatel data současně měl a neměl

[Filip Jirsák]

Ale ono nejde o to udělat to dokonale, ale udělat to tak, aby to fungovalo alespoň v určitém minimálním počtu případů.

[MJ]

Jenže to procento případů bude nutně jen minimální. Když se DRM rozšíří, tak se také brzy rozšíří programy, pomocí kterých ho dokáže rozlousknout každý klikavec. Takže bude brzy přesně tak efektivní, jako ono smazání svépomocí po třech dnech

Zdá se mi, že DRM má pouze dva evidentní důsledky: jednak dává vydavatelům pochybnou iluzi bezpečnosti (stranou nechávám otázku, proč této iluzi ještě někdo věří...), druhak způsobuje problémy legálním uživatelům, například tím, že daný formát přehrají pouze za bezměsíčné noci, pokud se předtím třikrát upíší čertu (nebo Microsoftu či jiné takové entitě).

[Filip Jirsák]

Tak v tom případě můžeme na půjčovny zapomenout. V tom případě nevím, co se zde řeší, protože digitální půjčovny jsou jenom dočasná mezifáze, než dojde k úplnému zrušení půjčoven. Leda že by se nějak podařilo lidem vštípit, že nechávat si kopie filmů z půjčoven se nedělá. Jenže to v současné (oboustrané) hysterii okolo „nelegálního stahování“ a „nelegálního sdílení“ a „DRM“ a „krádeží“ půjde těžko.

[Lu-Tze]

Leda že by se nějak podařilo lidem vštípit, že nechávat si kopie filmů z půjčoven se nedělá.

Podle mě by úplně stačilo spolehnout se na slušnost, lenost a neschopnost nebo neznalost. Na začátek a na konec videa bych přidal informaci, do kdy si ho může člověk přehrávat. Případně i jeho jméno. Např.: "Tento film jste si pane Vomáčka vypůjčil dne 31. října, přehrávat ho můžete do 3. listopadu, pak ho prosím smažte z disku." A do filmu dát logo půjčovny (stejně jako je to v televizním vysílání). Podobně funguje např. Magnatune.com, na konec skladeb přidávají nějaké hlášení. To lze samozřejmě snadno odstranit.

[Filip Jirsák]

To by stačilo, ovšem je nutné počítat s mezifází „jé, oni to ti bl…i chrání takhle primitivně, to dokážu obejít i já, tak to já to odstraním a dám známým nebo na net“. Navíc většina poskytovatelů není vlastníky práv k dílům, pouze kupují licence na vysílání nebo půjčování – a zakopaný pes bude až u těch vlastníků, kteří si nejspíš dávají takové podmínky, že pouhá informace tohoto typu nestačí, a požadují DRM. Navíc DRM vypadá strašně hi-tech, kdežto přidat takovouhle informaci na začátek a na konec by šlo vlastně i u analogového videa, takže to provozovatele digitální videopůjčovny často asi ani nenapadne.

Doufám, že se dožiju toho, že DRM bude takhle (zobrazení jména a data) vypadat

[Bluebear]

Leda že by se nějak podařilo lidem vštípit

Snahy vštípit lidem cokoliv mě, s prominutím, sejří. V každé generaci se lidem pracně něco mlátilo do hlav a v další se to pak odsuzovalo jako přežitek, zlozvyk a zpátečnictví; některé ty věci, které se vštěpovaly, byly pěkně hnusné (třeba to, že udávání kulaků a reakcionářů je správné a potřebné) a jiné se později ukázaly jako totální bludy (třeba to, že je Země placatá).

Ono by to chtělo, abychom se už konečně přestali snažit něco lidem vštěpovat a místo toho se snažili je naučit logicky a racionálně myslet. Jenže to je holt mnohem těžší.

[Filip Jirsák]

Že je Země placatá si může myslet i logicky a racionálně uvažující člověk – logika a racionalita ještě nemá nic společného s tím, že znám příslušná fyzikální zákony, případně jsem ochoten věřit nějakým experimentům nebo svědectvím.

Naopak to, že se nekrade, nepodvádí, nelže, že se má člověk k ostatním lidem chovat slušně atd., to nemá s logickým nebo racionálním jednáním přímo mnoho společného – pokud člověk jedná podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, často to může z pohledu ostatních být chování neracionální.

[Michal Vyskočil]

Podobně si ti majetnější mohou rovnou koupit své DVD, a nebudou mít problémy s DRM. Pokud si chce někdo levně něco jen půjčit, je potřeba tam udělat nějaké umělé technické omezení, které nezanedbatelnému množství lidí zabrání si to půjčení „překlopit“ do trvalého vlastnictví.

To je jenom teorie. Praxe je taková, že legální uživatelé jsou pruzeni (DRM, reklamy a podobným bastlem), kdežto ti, co to mají smahnuté, nebo stažené z p2p sítě se jenom chechtají. Za málo dostali daleko kvalitnější produkt, než "majetnější" a legální uživatel.

[xkesh]

Ona je spousta takových omezení v ekonomice „umělá“ – dělá se to kvůli segmentaci trhu, někdy z různých sociálních ohledů (a někdy obojí). Když vám telekomunikační operátor účtuje mimo špičku levnější volání, děti platí poloviční vstupné nebo jízdné, jsou to všechno jen umělá omezení. Dělá se to proto, že poskytovatel služby takhle může na těch majetnějších (kteří jsou ochotni zaplatit víc) vydělat víc, a přesto nabídne své služby i těm méně majetným.

Co to, to ze všech stran slyším, že nižší ceny za volání mimo špičku jsou dobrodiním volného trhu (protože ve špičce nejsou kapacity vytíženy, a tak se vyplatí navnadit na levnější volání i zákazníky, kteří by jinak nevolali anebo nevolali tak dlouho, děti by za plné vstupné nebo jízdné prostě tolik nevstupovaly anebo nejezdily) - a ono ne, ono je to "umělé"...

Slevy se dělají proto, protože bez slevy není možné produkt jinak prodat. Kdyby neexistovalo "nelegální" kopírování (nebo spíše nelegální nabídka kopírování), paradoxně by musela drasticky zlevnit média, aby se ta obrovská převaha nabídky nad poptávkou vůbec nějak dostala mezi lidi. O to více by stouply i náklady na reklamu a na vytváření módních trendů (lidi totiž bez módy tyhle zbytečnosti nekupují).

Znemožněte kopírování a padne globální showbusiness, tak jak se dnes vyvinul, a tím padnou pohádkové zisky těm největším hráčům (můžete do toho zahrnout i Microsoft ). Stejně postupně přicházejí na to, že se jim vyplácí dávat "konzervy" i zadarmo a jak přestanou lidi čím dál víc setrvačně lpět na tradičních materiálních nosičích dat, bude se to vyplácet čím dál tím víc. To je asi ten hlavní důvod, proč na skutečně účinné ochraně zrovna tihle zájem nemají a nikdy mít nebudou.

[Filip Jirsák]

Co to, to ze všech stran slyším, že nižší ceny za volání mimo špičku jsou dobrodiním volného trhu (protože ve špičce nejsou kapacity vytíženy, a tak se vyplatí navnadit na levnější volání i zákazníky, kteří by jinak nevolali anebo nevolali tak dlouho, děti by za plné vstupné nebo jízdné prostě tolik nevstupovaly anebo nejezdily) - a ono ne, ono je to "umělé"...

Slevy se dělají proto, protože bez slevy není možné produkt jinak prodat.

Nižší ceny mimo špičku nebo slevy pro nějaké skupiny jsou způsoby, jak „navrátit“ některé principy trhu do obchodů, kde je velké množství anonymních zákazníků, a kde se tedy o cenách nesmlouvá, ale nabízející nějakou cenu nabídne a kupující ji buď přijme nebo odmítne.

„Čistý“ trh funguje tak, že nabízející a poptávající dohodnou na ceně – ta může být pro každou dvojici nabízející+poptávající různá i pro stejné zboží. Jenže tenhle princip těžko bude fungovat tam, kde je velké množství zákazníků (zkuste smlouvat s pokladní v hypermarketu). Segmentace trhu slouží k tomu, že trh uměle rozdělím na několik skupin, přičemž očekávám, že jedna skupina bude ochotná zaplatit víc a druhá méně. Kdyby nasadil stejnou cenu pro všechny, přijdu o tu skupinu ochotných platit nižší částku (pokud bude cena nižší) nebo zbytečně dostanu méně peněz od té skupiny ochotné platit víc (protože jim prodám výrobek či službu za nižší cenu, a oni by byly ochotni zaplatit i víc). Ta segmentace samozřejmě musí být taková, aby přechod z jedné skupiny do druhé nebyl úplně jednoduchý (a také aby nebyl „společensky citlivý“ – účtovat jiné ceny „chudým místním“ a jiné ceny „bohatým cizincům“ je přesně tenhle princip, ale takováhle implementace je považována za neslušnou, někdy i protizákonnou). Proto třeba je volání mimo špičku levnější – kdo potřebuje volat nutně (a je tedy ochoten za to zaplatit víc), neohlíží se na špičku. Kdo chce ušetřit, počká s voláním na čas mimo špičku.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ano, pri ruznych cenach pro ruzne skupiny lidi ci pri ruznych umelych omezenich se jedna o tuto formu segmentace trhu, ale zrovna pripad nizsich cen mimo spicku (alespon pokud 'spicka' opravdu koreluje se skutecnou spickou) je neco jineho - amortizovane naklady na hovor ve spicce jsou vetsi nez mimo spicku.

[Filip Jirsák]

Nejsou. Drtivá většina nákladů na hovor je vzhledem k hovoru fixních, tj. byly vynaloženy nezávisle na tom, zda se hovor uskuteční, nebo ne.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ano, proto take mluvim o amortizovanych nakladech - fixnich nakladech rozpocitanych na jeden hovor. Pokud mas nejakou sumu hovoru (a tedy sumu prijmu), tak naklady na infrastrukturu schopnou obslouzit tyto hovory, pokud jsou rovnomerne rozprostrene v case, budou o dost nizsi, nez naklady na infrastrukturu schopnou obslouzit tyto hovory, pokud je jich prevazna cast soustredena do maleho zlomku denni doby.

[xm]

Ať si svoje pos*ané DRM strčí za klobouk. Člověk jim povinně platí poplatky a oni pak dělají něco takového? Fsck off!

Všem doporučuji stáhnout si FreeMe2, což je svobodný opensource program na odstraňování DRM z Windows Media souborů (audio i video), který je navíc multiplatformní (měl by fungovat i pod Linuxem). Smrt veškerému DRM!

[Jardík]

A kde vemu to SID, které to chce?

[Spike]

No, získáš ho z paměti Windows Media Playeru. :D

[Spike]

V souvislosti s diskusí o DRM jsem si vzpomněl na Translation From PR-Speak to English of Selected Portions of Macrovision CEO Fred Amoroso’s Response to Steve Jobs’s ‘Thoughts on Music’. Enjoy! :)