Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token
objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Jak bylo popsáno v minulém dílu, Lexer vám kód rozřeže na pole jednotlivých elementů. V mém případě z kódu jako:
(| asd = 1 | ^asd.)
udělá pole ve stylu:
[ Token("OBJ_START", "("), Token("SEPARATOR", "|"), Token("IDENTIFIER", "asd"), Token("ASSIGNMENT", "="), Token("NUMBER", "1"), Token("SEPARATOR", "|"), Token("RETURN", "^"), Token("IDENTIFIER", "asd"), Token("OBJ_END", ")") ]
Jde o seznam Token objektů, kde v property .name
je uložen název tokenu (například „IDENTIFIER“) a v .value
jeho hodnota (například „asd“). Na parseru je poté kód vzít a udělat z něj AST (abstraktní syntaktický strom) ve stylu:
Object( slots={"asd": Number(1)}, params=[], parents={}, code=[ Return( Send(Self(), Message("asd")) ) ], )
Na to jak je tinySelf jednoduchý jazyk mi dal parser docela zabrat. Původně jsem ho začal psát v RPythonním rpython.rlib.parsing.ebnfparse, což vypadalo opticky dobře a jednoduše:
IGNORE: " |\n"; root: (expression ["\."])* expression; object: ["("] slots? sends* [")"]; block: ["["] slots? sends* ["]"]; return: ["^"] expression; expression: IDENTIFIER | value | object | block | send; #sends: (send ["\."])* send ["\."]?; sends: (expression ["\."])* expression ["\."]?; send: (receiver? keyword) | (receiver? message) | (receiver? receiver? operator receiver); receiver: IDENTIFIER | object | block; message: IDENTIFIER; keyword: FIRST_KW_IDENTIFIER >expression< (KEYWORD_IDENTIFIER >expression<)*; operator: operator_characters+; operator_characters: "!" | "@" | "#" | "$" | "%" | "&" | "*" | "-" | "+" | \ "=" | "~" | "/" | "?" | "<" | ">" | "," | ";"; slots: ["|"] (>slot_definition< ["\."])* >slot_definition<? ["\."]? ["|"]; slot_definition: IDENTIFIER | (FIRST_KW_IDENTIFIER >expression<) | ARGUMENT; value: <string> | <float> | <integer>; float: integer "\." POSINT; integer: "\-" POSINT | POSINT; POSINT: "0|[1-9][0-9]*"; ARGUMENT: ":[a-z_][a-zA-Z0-9_\*]*"; IDENTIFIER: "[a-z_][a-zA-Z0-9_\*]*"; FIRST_KW_IDENTIFIER: "[a-z_][a-zA-Z0-9_]*:"; KEYWORD_IDENTIFIER: "[A-Z][a-zA-Z0-9_]*:"; string: SINGLE_QUOTED_STRING | DOUBLE_QUOTED_STRING; SINGLE_QUOTED_STRING: "'[^\\\']*'"; DOUBLE_QUOTED_STRING: "\\"[^\\\\"]*\\"";
Poměrně záhy jsem však narazil na nedostatek dokumentace a taky na chování, které mi vysloveně vadilo (všechny ty ><
a <>
kolem identifikátorů, divná rekurze s |
, mixování s reguláry atd..). Od začátku jsem to pojal jako TDD development (psatní testů před kódem) a jen díky tomu jsem se z toho nezcvokl, neměl jsem k tomu však daleko.
Bystřejší čtenáři si jistě všimli, že v kódu jsou použity jiné tokeny, než v předchozím díle. Je tomu tak proto, že ebnfparse
umožňuje definovat tokeny zároveň s parserem, což rply neumožňuje a to co bylo uvedeno v minulém díle je má pozdější snaha.
Chybějící dokumentace mě časem donutila od RPythonního ebnfparse
odejít, speciálně když jsem si procházel ostatní projekty, které používaly jiné parsery. Časem jsem narazil na rply, což je port parseru ply přímo pro RPython. Funguje tak, že píšete dekorátory funkcím ve stylu:
@pg.production('expression : NUMBER') def expression_number(p): return Number(int(p[0].getstr()))
Dekorátor určuje pattern z tokenů. Dekorovaná funkce pak co se s tokeny provede. Všechny tokeny jsou předány v poli v proměnné ‚p
‘.
V kódu nahoře se vezme první token (index 0) a vratí se objekt Number
s tokenem, jehož hodnota byla převedena na číslo.
Number není žádný magický objekt, nadefinoval jsem si ho sám po vzoru ostatních parserů. Dohromady mám tyto objekty, ze kterých se sestavuje syntaktický strom:
Jak je vidět, v tinySelfu existují pouze objekty, bloky, akt poslání zprávy, přeposlání zprávy, kaskáda zpráv (akt poslání několika zpráv jednomu objektu), návrat hodnoty, tři typy zpráv (unární, binární, keyword) a poté čtyři zkratky pro často používané objekty: čísla, stringy, Self a Nil. Self by existovat teoreticky nemusel, mohla by to být jen Message("self")
poslaná nikomu, ale zpřehledňuje to kód i výsledný strom. Nil je jen zkratka pro singleton, který by mohl být uložený v globálním namespace.
Zde je ukázka složitějšího transformačního pravidla:
@pg.production('expression : IDENTIFIER') def unary_message(p): return Send(obj=Self(), msg=Message(p[0].getstr())) @pg.production('expression : expression IDENTIFIER') def unary_message_to_expression(p): return Send(obj=p[0], msg=Message(p[1].getstr()))
Na ukázce je dobře vidět, jak vzniká poslání zpráv a jak je řešeno vkládání implicitního Selfu. Pokud je identifikátor poslán zdánlivě ničemu, je aktu poslání zprávy předán jako cíl Self()
. Pokud je před identifikátorem nějaký výraz, je cíli poslání zprávy předán první token obsahující tento výraz (což už je naparsovaná expression, tedy prvek AST).
Podobnými pravidly je složen celý jazyk. Zde je také hezky vidět rekurzivní povaha parseru, který definuje expression jako identifikátor a poté také jako expression následované identifikátorem. Parser takhle provede rekurzivní pattern matching na všechny odpovídající tokeny, v samotných funkcích se pak jen definuje, co se z toho má složit za AST.
Tenhle přístup má svou výhodu, protože vám dovoluje skládat AST přímo tak jak ho chcete. Předtím používaný ebnf
z RPythonu vypadal sice zapsán elegantněji jako jeden krásný string, ale neumožňoval žádné skoro žádné manipupace s AST a vyplivl vám strom z tokenů, který bylo dále třeba zpracovávat. I když to bylo na vyšší úrovni, než samotné pole tokenů, stejně to byl masivní opruz. Oproti tomu přímý přístup k datům v rply vám umožňuje vygenerovat rovnou hotový a upravený AST.
Zde je zdrojový kód celého parseru:
Nikdy dřív jsem nepsal takhle složitý EBNF parser a musím říct, že to pro mě byl docela záhul. Naučit se přemýšlet v rekurzivně skládaných definicích mi dalo zabrat, a to ani nemluvím o tom, že jsem pro Self nenašel žádnou EBNF definici, takže jsem si jí podle manuálu +- skládal sám.
Nakonec se však povedlo a kód prošel všemi testy, které jsem pro něj napsal. Myslel jsem si, že tím to pro mě končí, ale jak se ukázalo, byl to jen začátek další parsovací bolesti, tentokrát spočívající ve snaze kód upravit pro překlad RPythonem.
Příští díl bude takovým mezidílem na téma RPythonu a některých praktických problémů, které jsem musel vyřešit, abych mohl parser a lexer pod ním zkompilovat.
Tiskni
Sdílej:
Nakonec jsem zplacal programek, ktery prolezl vsechny zdrojaky, zmapoval tridy a vztahy mezi nimi a vygeneroval zadani pro graphviz.Hehe, to jsem před pár lety napsal taky. Tenkrát jsem si zakládal na tom, že mám v dokumentaci vždycky i pár obrázků, ze kterých je možné letmým pohledem pochopit vztahy v kódu, jednak co je tam za struktury, ale taky jak je použít, kde jsem UML znásilňoval tak aby popisovalo tok programu.
Toto ale vypada lepe a srozumitelne - rozhodne vystup je daleko lepsi nez u graphvizu pred lety.Pokud se nepletu, tak plantuml na graphvizu staví, akorát ho v podstatě omezuje na jím používané diagramy. Ale nejsem si tím jistý stoprocentně.![]()