Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Asi před 10 dny jsem se vrátil k distribuci SUSE Linux (openSUSE) a opustil jsem tak svoji milovanou Fedoru.
Na SUSE Linuxu jsem začínal (tedy přesněji: moje první instalace byla MandrakeLinux 10.x, ale z důvodu častých pádů systému, jsem ihned nasadil SUSE), používal jsem jej asi 3 měsíce a poté jsem přešel na Fedora Core (bylo to kvůli licenci: SUSE tenkrát poskytoval zdarma pouze nějakou FTP verzi, pokud se nemýlím, byla to starší verze než ta, která se právě prodávala)
Jenomže pak přišla nepříjemnost (jistá chyba v systému) a byl jsem donucen reinstalovat systém. Jeden člověk mi tenkrát poradil, ať vyzkouším SUSE.
Řekl jsem si, že za to nic nedám (respektive 20h stahování a 5cdr) a vyzkouším to. Novell zavedl na svůj linux stejný "licenční program" jako již delší dobu provozuje Red Hat (mluvím o projektech Fedora a openSUSE), takže v licenci už nebyl problém.
Docela jsem se bál, že přijdu o svůj oblíbený nástroj Yum, ale toto info: jak rozchodit yum na SUSE mě vyvedlo z omylu. Také jsem se bál, že pro SUSE nebude dostatek softwaru (myšleno hotových RPM balíčků), ale tyto 2 neoficiální repozitáře [Packman a Guru] mě vyvedly z druhého omylu.
Tedy musím říct, že se SUSE Linuxem jsem o trochu spokojenější. Co mě nejvíce potěšilo je defaultní podpora softwaru chráněného patenty (NTFS, mp3), dále mě zaujal oficiální repozitář s non-OpenSource softwarem (instalace Javy, flash-playeru a AdobeReaderu včetně pluginů pro FF je s Yumem chvilkovou záležitostí). Také mě potěšila skvělá podpora hardwaru a práce s ním (například s firewirem jsem měl na Fedoře potíže s právy a musel jsem je manuálně (pod rootem) upravovat, kdežto na SUSE jsem Kino rozjel během chvilky)
Na závěr bych chtěl dodat, že obě distra považuji za hodně povedená a kvalitou srovnatelná.
P.S.: Jednou bych se chtěl podívat na distribuce Debian a Gentoo, ale teď na to nebyl čas (potřeboval jsem rychle zprovoznit desktopový systém, neměl jsem čas hrát si ;))
Tiskni
Sdílej: