Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Asi před 10 dny jsem se vrátil k distribuci SUSE Linux (openSUSE) a opustil jsem tak svoji milovanou Fedoru.
Na SUSE Linuxu jsem začínal (tedy přesněji: moje první instalace byla MandrakeLinux 10.x, ale z důvodu častých pádů systému, jsem ihned nasadil SUSE), používal jsem jej asi 3 měsíce a poté jsem přešel na Fedora Core (bylo to kvůli licenci: SUSE tenkrát poskytoval zdarma pouze nějakou FTP verzi, pokud se nemýlím, byla to starší verze než ta, která se právě prodávala)
Jenomže pak přišla nepříjemnost (jistá chyba v systému) a byl jsem donucen reinstalovat systém. Jeden člověk mi tenkrát poradil, ať vyzkouším SUSE.
Řekl jsem si, že za to nic nedám (respektive 20h stahování a 5cdr) a vyzkouším to. Novell zavedl na svůj linux stejný "licenční program" jako již delší dobu provozuje Red Hat (mluvím o projektech Fedora a openSUSE), takže v licenci už nebyl problém.
Docela jsem se bál, že přijdu o svůj oblíbený nástroj Yum, ale toto info: jak rozchodit yum na SUSE mě vyvedlo z omylu. Také jsem se bál, že pro SUSE nebude dostatek softwaru (myšleno hotových RPM balíčků), ale tyto 2 neoficiální repozitáře [Packman a Guru] mě vyvedly z druhého omylu.
Tedy musím říct, že se SUSE Linuxem jsem o trochu spokojenější. Co mě nejvíce potěšilo je defaultní podpora softwaru chráněného patenty (NTFS, mp3), dále mě zaujal oficiální repozitář s non-OpenSource softwarem (instalace Javy, flash-playeru a AdobeReaderu včetně pluginů pro FF je s Yumem chvilkovou záležitostí). Také mě potěšila skvělá podpora hardwaru a práce s ním (například s firewirem jsem měl na Fedoře potíže s právy a musel jsem je manuálně (pod rootem) upravovat, kdežto na SUSE jsem Kino rozjel během chvilky)
Na závěr bych chtěl dodat, že obě distra považuji za hodně povedená a kvalitou srovnatelná.
P.S.: Jednou bych se chtěl podívat na distribuce Debian a Gentoo, ale teď na to nebyl čas (potřeboval jsem rychle zprovoznit desktopový systém, neměl jsem čas hrát si ;))
Tiskni
Sdílej: