Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Někteří z vás možná ještě (nebo už) nemáte představu, jak to chodí v současném vysokém školství, jak je to s úrovní tohoto vzdělávání a jestli je studentů opravdu tak málo. Nejenom proto bych rád v této kategorii v budoucnu psal své postřehy a dojmy ze studia vysoké školy. Studuji Fakultu aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, obor Inženýrská informatika. Časem bych zde chtěl rozebrat celý můj první ročník a všechny důležité předměty, které jsem absolvoval, aby si mohli nejenom potencionální studenti udělat obrázek. Začnu ale nejnovější událostí v mém studijním životě. Ve středu jsem absolvoval zápis do druhého ročníku vysoké školy.
Oproti zápisu do prvního ročníku, který se konal vloni asi o 14 dříve, zde již nebyly projevy proděkanky a studijní referentky jak správně vyplňovat předměty do indexu. Na tabuli bylo pouze stroze napsáno, že ti, co mají nárok na prospěchové stipendium musí vyplnit číslo účtu. Dle mého názoru je tento postup zcela správný a vodit studenty za ručičku už by bylo zbytečné. (i přes nevoli těch, co se první ročník pouze vezli na práci ostatních - viz dále) Vyplnil jsem tedy vše podle předchozích záznamů a šel do fronty, kde studijní referentka kontrolovala všechny známky a správný zápis budoucích předmětů. Vše bylo v pořádku, ještě nálepku s aktuálním rokem studia na identifikační kartu. (karta, kterou vlastní každý student a umožňuje vstup do laboratoří a specializovaných učeben, obědvání v menzách, kopírování ...) Při odchodu mě překvapilo jak málo studentů mého oboru zatím k zápisu přišlo, protože zde měla být 1/2, tj. přibližně 100 lidí.
Někteří jistě přijdou s druhou půlkou, jiní přijdou jindy a jiní se do dalšího ročníku nedostali. Jsou zde však tací, kteří se do vyššího ročníku dostali, i když v podstatě dobrou polovinu předmětů odflákli. Vím, že vysoká škola už není o pravidelné docházce (na některé předměty je však stále vyžadována), avšak znám pár spolužáků, kteří chodili do školy přibližně jednou za 3 měsíce, semestrální práce jim vypracovali za větší či menší odměnu spolužáci a zápočty i přes snahu asistentů a profesorů dokázali opsat. Já osobně jsem poctivec a když sem neměl nic opravdu důležitého tak sem do školy chodil. Chodím tam, protože mě to baví a doufám, že takový jako já nejsou menšinou vysokého školství. Urputná touha udržet si statut studenta a přitom nemuset studovat a nedej bože pracovat je pro někoho velice silná. Jistě, že existují předměty, které se jednoduše ošvindlovat nedají a profesoři, kteří u zkoušky nechtějí tupé znalosti ze skript, ale schopnost využití probraného učiva na příkladech z praxe. U takovýchto předmětů tito studenti neuspěli a uvidíme jak s nimi vypořádají za rok. Myslím, že takovéto typy lidí se vyskytují vesměs všude a obvykle se všude najde někdo, kdo se veze na snaze ostatních (poctivých, ochotných nebo někdy hloupých)
Tiskni
Sdílej:
Jasně, člověk by si řekl, že si to můj kamarád prostě jen vymyslel. Ale je naprosto vyloučené, aby se někdo jako on najednou dostal přes takové přijímačky a ještě s takovým přehledem. Na střední se sotva držel, natož aby v předmětech potřebných pro přijímačky vynikal.
*) Není to kamarád jako kamarád, jen ho znám.
jak správně vyplňovat předměty do indexuTa věc (index) se ještě někde používá i jinak, než jen jako lapač prachu?
Jsem mladý životem nezocelený student. Mám určité ideály a doufám, že snad školství není tak zkažené. Doufal jsem, že navštěvuji VYSOKOU školu a dozvídám se, že je tomu jinak. Zajímalo by mne, proč nelze ZČU nazývat vysokou školou. Dále jsem doufal, že svět dosud opravdu funguje tak, že kdo se snaží, má se lépe než ostatní. Ať už je ta snaha v jakémkoliv oboru. Ale jak říkám, jsem pouze doufající student.
Spousta pedagogů má mnohé praktické zkušenosti, i když většina asi ne z "fabriky", ale z výzkumných projektů, které často nejenom do továren přinesly inovace. Kupříkladu katedra Fyziky, Kybernetiky nebo další katedry disponují mnoha odborníky, kteří pouze tupě neopisují skripta, jejich přednášky jsou zajímavé a poučné a provádí výzkum nejenom v laboratořích.
dad si moc nevšímej, nebo ho alepoň neber vážně. Jediný důvod proč sem píše je aby si vylil žluč (a plivnul na Klause).
K tématu: je především na tobě co si z vysoké školy odneseš. Obzvláště v tomto oboru a na této škole to platí (na rozdíl od třeba právnické fakulty nebo medicíny - tam je vcelku jasně dáno, co se člověk musí naučit).
) a školu to asi taky nevytrhne.