Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Někteří z vás možná ještě (nebo už) nemáte představu, jak to chodí v současném vysokém školství, jak je to s úrovní tohoto vzdělávání a jestli je studentů opravdu tak málo. Nejenom proto bych rád v této kategorii v budoucnu psal své postřehy a dojmy ze studia vysoké školy. Studuji Fakultu aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, obor Inženýrská informatika. Časem bych zde chtěl rozebrat celý můj první ročník a všechny důležité předměty, které jsem absolvoval, aby si mohli nejenom potencionální studenti udělat obrázek. Začnu ale nejnovější událostí v mém studijním životě. Ve středu jsem absolvoval zápis do druhého ročníku vysoké školy.
Oproti zápisu do prvního ročníku, který se konal vloni asi o 14 dříve, zde již nebyly projevy proděkanky a studijní referentky jak správně vyplňovat předměty do indexu. Na tabuli bylo pouze stroze napsáno, že ti, co mají nárok na prospěchové stipendium musí vyplnit číslo účtu. Dle mého názoru je tento postup zcela správný a vodit studenty za ručičku už by bylo zbytečné. (i přes nevoli těch, co se první ročník pouze vezli na práci ostatních - viz dále) Vyplnil jsem tedy vše podle předchozích záznamů a šel do fronty, kde studijní referentka kontrolovala všechny známky a správný zápis budoucích předmětů. Vše bylo v pořádku, ještě nálepku s aktuálním rokem studia na identifikační kartu. (karta, kterou vlastní každý student a umožňuje vstup do laboratoří a specializovaných učeben, obědvání v menzách, kopírování ...) Při odchodu mě překvapilo jak málo studentů mého oboru zatím k zápisu přišlo, protože zde měla být 1/2, tj. přibližně 100 lidí.
Někteří jistě přijdou s druhou půlkou, jiní přijdou jindy a jiní se do dalšího ročníku nedostali. Jsou zde však tací, kteří se do vyššího ročníku dostali, i když v podstatě dobrou polovinu předmětů odflákli. Vím, že vysoká škola už není o pravidelné docházce (na některé předměty je však stále vyžadována), avšak znám pár spolužáků, kteří chodili do školy přibližně jednou za 3 měsíce, semestrální práce jim vypracovali za větší či menší odměnu spolužáci a zápočty i přes snahu asistentů a profesorů dokázali opsat. Já osobně jsem poctivec a když sem neměl nic opravdu důležitého tak sem do školy chodil. Chodím tam, protože mě to baví a doufám, že takový jako já nejsou menšinou vysokého školství. Urputná touha udržet si statut studenta a přitom nemuset studovat a nedej bože pracovat je pro někoho velice silná. Jistě, že existují předměty, které se jednoduše ošvindlovat nedají a profesoři, kteří u zkoušky nechtějí tupé znalosti ze skript, ale schopnost využití probraného učiva na příkladech z praxe. U takovýchto předmětů tito studenti neuspěli a uvidíme jak s nimi vypořádají za rok. Myslím, že takovéto typy lidí se vyskytují vesměs všude a obvykle se všude najde někdo, kdo se veze na snaze ostatních (poctivých, ochotných nebo někdy hloupých)
Tiskni
Sdílej:
jak správně vyplňovat předměty do indexuTa věc (index) se ještě někde používá i jinak, než jen jako lapač prachu?
Jsem mladý životem nezocelený student. Mám určité ideály a doufám, že snad školství není tak zkažené. Doufal jsem, že navštěvuji VYSOKOU školu a dozvídám se, že je tomu jinak. Zajímalo by mne, proč nelze ZČU nazývat vysokou školou. Dále jsem doufal, že svět dosud opravdu funguje tak, že kdo se snaží, má se lépe než ostatní. Ať už je ta snaha v jakémkoliv oboru. Ale jak říkám, jsem pouze doufající student.
Spousta pedagogů má mnohé praktické zkušenosti, i když většina asi ne z "fabriky", ale z výzkumných projektů, které často nejenom do továren přinesly inovace. Kupříkladu katedra Fyziky, Kybernetiky nebo další katedry disponují mnoha odborníky, kteří pouze tupě neopisují skripta, jejich přednášky jsou zajímavé a poučné a provádí výzkum nejenom v laboratořích.
dad
si moc nevšímej, nebo ho alepoň neber vážně. Jediný důvod proč sem píše je aby si vylil žluč (a plivnul na Klause).
K tématu: je především na tobě co si z vysoké školy odneseš. Obzvláště v tomto oboru a na této škole to platí (na rozdíl od třeba právnické fakulty nebo medicíny - tam je vcelku jasně dáno, co se člověk musí naučit).