Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Jsou dvě hlavní cesty: použít univerzální instalátor přímo ze stránek výrobce nebo instalovat přes balíčkovací systém. Tyto dvě cesty nejsou spolu moc kompatibilní. Budu psát především o té druhé cestě.
Je to poměrně přímočaré:
/etc/init.d/gdm stop pro gdm)
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-verze-pkg1.run -a
/etc/X11/xorg.conf
tak, aby X používala driver nvidia
/etc/init.d/gdm start
)Má svoje samozřejmé výhody - balíčkovací systém má o všem přehled, můžete mít akceleraci na více jádrech apod. Na začátek je potřeba si do zdrojů přidat repozitáře restricted
a universe
(Ubuntu) nebo non-free
(Debian)
Používáte-li distribuční jádra, tak je to docela snadné - stačí nainstalovat balíčky:
nvidia-glx linux-restricted-modules-verze_jadra (Ubuntu) nvidia-kernel-verze_jadra (Debian)Pak upravit xorg.conf tak, aby X používala akcelerovaný driver, a je to.
Pokud ale používáte vlastní jádra, je to složitější o překompilování vlastního modulu do jádra. Postup je následující:
nvidia-kernel-source
/usr/src
rozbalit tarball nvidia-kernel-source.tar.gz
make-kpkg modules_imageŘve-li
make-kpkg
, že nesedí verze, doplnit --append-to-version
tak, aby verze seděly../nvidia-kernel-verze_jádra_verze_ovladače-0ubuntu2+verze_jádra_i386.deb
/etc/X11/xorg.conf
a restartovat XNevím, jestli to je 100% správný návod, případné připomínky pište do diskuse
Tiskni
Sdílej:
agpart
, a v x.conf je potřeba zakomentovat v sekci GLcore
a dri
.