Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Jsou dvě hlavní cesty: použít univerzální instalátor přímo ze stránek výrobce nebo instalovat přes balíčkovací systém. Tyto dvě cesty nejsou spolu moc kompatibilní. Budu psát především o té druhé cestě.
Je to poměrně přímočaré:
/etc/init.d/gdm stop pro gdm)sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-verze-pkg1.run -a
/etc/X11/xorg.conf tak, aby X používala driver nvidia/etc/init.d/gdm start)Má svoje samozřejmé výhody - balíčkovací systém má o všem přehled, můžete mít akceleraci na více jádrech apod. Na začátek je potřeba si do zdrojů přidat repozitáře restricted a universe (Ubuntu) nebo non-free (Debian)
Používáte-li distribuční jádra, tak je to docela snadné - stačí nainstalovat balíčky:
nvidia-glx linux-restricted-modules-verze_jadra (Ubuntu) nvidia-kernel-verze_jadra (Debian)Pak upravit xorg.conf tak, aby X používala akcelerovaný driver, a je to.
Pokud ale používáte vlastní jádra, je to složitější o překompilování vlastního modulu do jádra. Postup je následující:
nvidia-kernel-source/usr/src rozbalit tarball nvidia-kernel-source.tar.gzmake-kpkg modules_imageŘve-li
make-kpkg, že nesedí verze, doplnit --append-to-version tak, aby verze seděly../nvidia-kernel-verze_jádra_verze_ovladače-0ubuntu2+verze_jádra_i386.deb/etc/X11/xorg.conf a restartovat XNevím, jestli to je 100% správný návod, případné připomínky pište do diskuse
Tiskni
Sdílej:
agpart, a v x.conf je potřeba zakomentovat v sekci GLcore a dri.