Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
8.8.2006 08:25
| Linux & BSD
| 
| Přečteno: 3528×
| Komentářů: 31, poslední 20. 8. 2006
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Alan Cox napsal patche, které přidávají do libata podporu PATA zařízení. Takto se zjednoduší kód jádra a sjednotí přístup k diskům a dalším úložným zařízením. Vývojáři Ubuntu se rozhodli Alanovi pomoct a proto jeho patch začlenili do jádra ve vývojové větvi distribuce - v Edgym.
Měl jsem na disku v neotagovaných mp3 (pojmenovaných pouze jménem stopy) několik alb, která jsem chtěl dát do pořádku. Bohužel jsem nenarazil na tagger, který by to zvládl celé sám, a tak jsem tomu musel trochu pomoci
Shodou okolností těsně po flamech (spuštěných FUDem na Lupě) proběhla tato diskuse. I komunita má občas své dny...
Edit: doplněn odkaz bez kterého celý zápis nedává smysl. :-]
Někteří mí kamarádi už vědí, že aktuálně používám vývojovou větev své oblíbené distribuce. K tomu jsem nyní přidal i vývojové jádro a hned se vynořilo několik plusů. 
Stávalo se mi občas na routeru, že po update venkovní IP adresy zapomínal dhclient updatnout výchozí směrovač. Nedávno taky mělo UPC výpadek a já jsem nebyl doma v době, kdy to mělo už jet. Napsal jsem tedy jednoduchý watchdog, který se snaží zjišťovat, zda je vše v pořádku:
A opět používám GNOME. Proč? KDE se mi už okoukalo a postupem času se mi začalo sypat pod rukama, tak jsem ho prostě dal pryč a hotovo. A proč GNOME? Protože jsem v něm snad půl roku nebyl a to na něj naučil celou rodinu, tak to tam musím trochu znát.
Koupil jsem si nový mobil (SonyEricsson K300i) s vestavěným "foťáčkem". Abych si mohl to, co z něj leze, prohlídnout v plném rozlišení, tak to chce dostat fotky z mobilu do počítače.
Proč? Protože jsem si koupil za 100 Kč CD a ono nevalí out-of-the-box. Na svém postarším notebooku se špatně nebo vůbec detekuje grafika (S3 Savage)* a GUI naběhne v 640x480. 
Jinak se mi CD velmi líbí, ale toto otřáslo mou důvěrou v systém, který poběží správně každému. Přitom kdybych se do testování zapojil, tak bych tento bug objevil zřejmě velmi brzy.
PS:toto píšu z AbcLinuxu 2005 v 1024x768, ale vyžadovalo to start bez GUI a úpravu /etc/X11/xorg.conf. CD se mi ve všech ostatních ohledech velmi líbí.
Jsou dvě hlavní cesty: použít univerzální instalátor přímo ze stránek výrobce nebo instalovat přes balíčkovací systém. Tyto dvě cesty nejsou spolu moc kompatibilní. Budu psát především o té druhé cestě.
Na notebooku mi velmi vadila drobnost - "podivná" myš. Musela být zapojená před startem X a po vytažení a novém zapojení ji už X neviděly.
Tak jsem na routeru přešel z NetBSD na Debian. Proč? Přibyl mi disk (80 GB) a chtěl jsem některé oddíly zrcadlit se stávajícím diskem (20 GB) pomocí sw RAIDu. NetBSD sice sw raid umí, ale ne nad jednotlivými oddíly.
Na podnět diskuse jsem si uvědomil, že je disk v mém desktopu (20GB WD Caviar) čím dál tišší.
Tak jsem si rozdrbal router. Je to čisté NetBSD a jako paketový filt a NAT používám výchozí ipf/ipnat. Drbu se s tím už x hodin a s*e mě to. Na web se dostanu jenom linksem spuštěným na routeru přes ssh. Fakt super situace, zvlášť když potřebuje na net někdo ze zbytku rodiny...
Při pročítání některých recenzí a diskusí jsem si říkal: Proč dělají vždy takovou vědu zrovna z instalace? Tento příspěvek shrnuje společné prvky instalace různých binárních distribucí. Sám jsem instaloval Fedoru 1, Slack 10.0, Debian Sarge (+ Ubuntu) a NetBSD.
Ještě před rokem jsme doma měli tři počítače. Síť nehrozila, bránily tomu neznalosti a předsudky. Nejdéle v té době sloužilo Pentium 133, následoval celeron 433 a PII 450. Na všech byly W98 SE, ale schylovalo se ke změně.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz