Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Alan Cox napsal patche, které přidávají do libata podporu PATA zařízení. Takto se zjednoduší kód jádra a sjednotí přístup k diskům a dalším úložným zařízením. Vývojáři Ubuntu se rozhodli Alanovi pomoct a proto jeho patch začlenili do jádra ve vývojové větvi distribuce - v Edgym.
Měl jsem na disku v neotagovaných mp3 (pojmenovaných pouze jménem stopy) několik alb, která jsem chtěl dát do pořádku. Bohužel jsem nenarazil na tagger, který by to zvládl celé sám, a tak jsem tomu musel trochu pomoci
Shodou okolností těsně po flamech (spuštěných FUDem na Lupě) proběhla tato diskuse. I komunita má občas své dny...
Edit: doplněn odkaz bez kterého celý zápis nedává smysl. :-]
Někteří mí kamarádi už vědí, že aktuálně používám vývojovou větev své oblíbené distribuce. K tomu jsem nyní přidal i vývojové jádro a hned se vynořilo několik plusů. 
Stávalo se mi občas na routeru, že po update venkovní IP adresy zapomínal dhclient updatnout výchozí směrovač. Nedávno taky mělo UPC výpadek a já jsem nebyl doma v době, kdy to mělo už jet. Napsal jsem tedy jednoduchý watchdog, který se snaží zjišťovat, zda je vše v pořádku:
A opět používám GNOME. Proč? KDE se mi už okoukalo a postupem času se mi začalo sypat pod rukama, tak jsem ho prostě dal pryč a hotovo.
A proč GNOME? Protože jsem v něm snad půl roku nebyl a to na něj naučil celou rodinu, tak to tam musím trochu znát. 
Koupil jsem si nový mobil (SonyEricsson K300i) s vestavěným "foťáčkem". Abych si mohl to, co z něj leze, prohlídnout v plném rozlišení, tak to chce dostat fotky z mobilu do počítače.
Proč? Protože jsem si koupil za 100 Kč CD a ono nevalí out-of-the-box. Na svém postarším notebooku se špatně nebo vůbec detekuje grafika (S3 Savage)* a GUI naběhne v 640x480.
Jinak se mi CD velmi líbí, ale toto otřáslo mou důvěrou v systém, který poběží správně každému. Přitom kdybych se do testování zapojil, tak bych tento bug objevil zřejmě velmi brzy.
PS:toto píšu z AbcLinuxu 2005 v 1024x768, ale vyžadovalo to start bez GUI a úpravu /etc/X11/xorg.conf. CD se mi ve všech ostatních ohledech velmi líbí.
Jsou dvě hlavní cesty: použít univerzální instalátor přímo ze stránek výrobce nebo instalovat přes balíčkovací systém. Tyto dvě cesty nejsou spolu moc kompatibilní. Budu psát především o té druhé cestě.
Na notebooku mi velmi vadila drobnost - "podivná" myš. Musela být zapojená před startem X a po vytažení a novém zapojení ji už X neviděly.
Tak jsem na routeru přešel z NetBSD na Debian. Proč? Přibyl mi disk (80 GB) a chtěl jsem některé oddíly zrcadlit se stávajícím diskem (20 GB) pomocí sw RAIDu. NetBSD sice sw raid umí, ale ne nad jednotlivými oddíly.
Na podnět diskuse jsem si uvědomil, že je disk v mém desktopu (20GB WD Caviar) čím dál tišší.
Tak jsem si rozdrbal router. Je to čisté NetBSD a jako paketový filt a NAT používám výchozí ipf/ipnat. Drbu se s tím už x hodin a s*e mě to. Na web se dostanu jenom linksem spuštěným na routeru přes ssh. Fakt super situace, zvlášť když potřebuje na net někdo ze zbytku rodiny...
Při pročítání některých recenzí a diskusí jsem si říkal: Proč dělají vždy takovou vědu zrovna z instalace? Tento příspěvek shrnuje společné prvky instalace různých binárních distribucí. Sám jsem instaloval Fedoru 1, Slack 10.0, Debian Sarge (+ Ubuntu) a NetBSD.
Ještě před rokem jsme doma měli tři počítače. Síť nehrozila, bránily tomu neznalosti a předsudky. Nejdéle v té době sloužilo Pentium 133, následoval celeron 433 a PII 450. Na všech byly W98 SE, ale schylovalo se ke změně.