V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Alan Cox napsal patche, které přidávají do libata podporu PATA zařízení. Takto se zjednoduší kód jádra a sjednotí přístup k diskům a dalším úložným zařízením. Vývojáři Ubuntu se rozhodli Alanovi pomoct a proto jeho patch začlenili do jádra ve vývojové větvi distribuce - v Edgym.
Měl jsem na disku v neotagovaných mp3 (pojmenovaných pouze jménem stopy) několik alb, která jsem chtěl dát do pořádku. Bohužel jsem nenarazil na tagger, který by to zvládl celé sám, a tak jsem tomu musel trochu pomoci
Shodou okolností těsně po flamech (spuštěných FUDem na Lupě) proběhla tato diskuse. I komunita má občas své dny...
Edit: doplněn odkaz bez kterého celý zápis nedává smysl. :-]
Někteří mí kamarádi už vědí, že aktuálně používám vývojovou větev své oblíbené distribuce. K tomu jsem nyní přidal i vývojové jádro a hned se vynořilo několik plusů. 
Stávalo se mi občas na routeru, že po update venkovní IP adresy zapomínal dhclient updatnout výchozí směrovač. Nedávno taky mělo UPC výpadek a já jsem nebyl doma v době, kdy to mělo už jet. Napsal jsem tedy jednoduchý watchdog, který se snaží zjišťovat, zda je vše v pořádku:
A opět používám GNOME. Proč? KDE se mi už okoukalo a postupem času se mi začalo sypat pod rukama, tak jsem ho prostě dal pryč a hotovo.
A proč GNOME? Protože jsem v něm snad půl roku nebyl a to na něj naučil celou rodinu, tak to tam musím trochu znát. 
Koupil jsem si nový mobil (SonyEricsson K300i) s vestavěným "foťáčkem". Abych si mohl to, co z něj leze, prohlídnout v plném rozlišení, tak to chce dostat fotky z mobilu do počítače.
Proč? Protože jsem si koupil za 100 Kč CD a ono nevalí out-of-the-box. Na svém postarším notebooku se špatně nebo vůbec detekuje grafika (S3 Savage)* a GUI naběhne v 640x480.
Jinak se mi CD velmi líbí, ale toto otřáslo mou důvěrou v systém, který poběží správně každému. Přitom kdybych se do testování zapojil, tak bych tento bug objevil zřejmě velmi brzy.
PS:toto píšu z AbcLinuxu 2005 v 1024x768, ale vyžadovalo to start bez GUI a úpravu /etc/X11/xorg.conf. CD se mi ve všech ostatních ohledech velmi líbí.
Jsou dvě hlavní cesty: použít univerzální instalátor přímo ze stránek výrobce nebo instalovat přes balíčkovací systém. Tyto dvě cesty nejsou spolu moc kompatibilní. Budu psát především o té druhé cestě.
Na notebooku mi velmi vadila drobnost - "podivná" myš. Musela být zapojená před startem X a po vytažení a novém zapojení ji už X neviděly.
Tak jsem na routeru přešel z NetBSD na Debian. Proč? Přibyl mi disk (80 GB) a chtěl jsem některé oddíly zrcadlit se stávajícím diskem (20 GB) pomocí sw RAIDu. NetBSD sice sw raid umí, ale ne nad jednotlivými oddíly.
Na podnět diskuse jsem si uvědomil, že je disk v mém desktopu (20GB WD Caviar) čím dál tišší.
Tak jsem si rozdrbal router. Je to čisté NetBSD a jako paketový filt a NAT používám výchozí ipf/ipnat. Drbu se s tím už x hodin a s*e mě to. Na web se dostanu jenom linksem spuštěným na routeru přes ssh. Fakt super situace, zvlášť když potřebuje na net někdo ze zbytku rodiny...
Při pročítání některých recenzí a diskusí jsem si říkal: Proč dělají vždy takovou vědu zrovna z instalace? Tento příspěvek shrnuje společné prvky instalace různých binárních distribucí. Sám jsem instaloval Fedoru 1, Slack 10.0, Debian Sarge (+ Ubuntu) a NetBSD.
Ještě před rokem jsme doma měli tři počítače. Síť nehrozila, bránily tomu neznalosti a předsudky. Nejdéle v té době sloužilo Pentium 133, následoval celeron 433 a PII 450. Na všech byly W98 SE, ale schylovalo se ke změně.