Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
Byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Podrobnosti v tiskové zprávě. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Volí se dvě místa v Radě openSUSE. Seznamte se se čtyřmi kandidáty. Členové projektu openSUSE mohou hlasovat od 1. do 8. března. Výsledky budou oznámeny 9. března.
Společnost OpenAI uzavřela dohodu s americkým ministerstvem obrany o poskytování technologií umělé inteligence (AI) pro utajované sítě americké armády. Firma to oznámila několik hodin poté, co prezident Donald Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic.
Technologická společnost Anthropic v noci na dnešek oznámila, že se obrátí na soud kvůli rozhodnutí ministerstva obrany označit ji za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce poté, co nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií. Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a
… více »
8.8.2006 08:25
| Linux & BSD
| 
| Přečteno: 3629×
| Komentářů: 31, poslední 20. 8. 2006
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Alan Cox napsal patche, které přidávají do libata podporu PATA zařízení. Takto se zjednoduší kód jádra a sjednotí přístup k diskům a dalším úložným zařízením. Vývojáři Ubuntu se rozhodli Alanovi pomoct a proto jeho patch začlenili do jádra ve vývojové větvi distribuce - v Edgym.
Měl jsem na disku v neotagovaných mp3 (pojmenovaných pouze jménem stopy) několik alb, která jsem chtěl dát do pořádku. Bohužel jsem nenarazil na tagger, který by to zvládl celé sám, a tak jsem tomu musel trochu pomoci
Shodou okolností těsně po flamech (spuštěných FUDem na Lupě) proběhla tato diskuse. I komunita má občas své dny...
Edit: doplněn odkaz bez kterého celý zápis nedává smysl. :-]
Někteří mí kamarádi už vědí, že aktuálně používám vývojovou větev své oblíbené distribuce. K tomu jsem nyní přidal i vývojové jádro a hned se vynořilo několik plusů. 
Stávalo se mi občas na routeru, že po update venkovní IP adresy zapomínal dhclient updatnout výchozí směrovač. Nedávno taky mělo UPC výpadek a já jsem nebyl doma v době, kdy to mělo už jet. Napsal jsem tedy jednoduchý watchdog, který se snaží zjišťovat, zda je vše v pořádku:
A opět používám GNOME. Proč? KDE se mi už okoukalo a postupem času se mi začalo sypat pod rukama, tak jsem ho prostě dal pryč a hotovo. A proč GNOME? Protože jsem v něm snad půl roku nebyl a to na něj naučil celou rodinu, tak to tam musím trochu znát.
Koupil jsem si nový mobil (SonyEricsson K300i) s vestavěným "foťáčkem". Abych si mohl to, co z něj leze, prohlídnout v plném rozlišení, tak to chce dostat fotky z mobilu do počítače.
Proč? Protože jsem si koupil za 100 Kč CD a ono nevalí out-of-the-box. Na svém postarším notebooku se špatně nebo vůbec detekuje grafika (S3 Savage)* a GUI naběhne v 640x480. 
Jinak se mi CD velmi líbí, ale toto otřáslo mou důvěrou v systém, který poběží správně každému. Přitom kdybych se do testování zapojil, tak bych tento bug objevil zřejmě velmi brzy.
PS:toto píšu z AbcLinuxu 2005 v 1024x768, ale vyžadovalo to start bez GUI a úpravu /etc/X11/xorg.conf. CD se mi ve všech ostatních ohledech velmi líbí.
Jsou dvě hlavní cesty: použít univerzální instalátor přímo ze stránek výrobce nebo instalovat přes balíčkovací systém. Tyto dvě cesty nejsou spolu moc kompatibilní. Budu psát především o té druhé cestě.
Na notebooku mi velmi vadila drobnost - "podivná" myš. Musela být zapojená před startem X a po vytažení a novém zapojení ji už X neviděly.
Tak jsem na routeru přešel z NetBSD na Debian. Proč? Přibyl mi disk (80 GB) a chtěl jsem některé oddíly zrcadlit se stávajícím diskem (20 GB) pomocí sw RAIDu. NetBSD sice sw raid umí, ale ne nad jednotlivými oddíly.
Na podnět diskuse jsem si uvědomil, že je disk v mém desktopu (20GB WD Caviar) čím dál tišší.
Tak jsem si rozdrbal router. Je to čisté NetBSD a jako paketový filt a NAT používám výchozí ipf/ipnat. Drbu se s tím už x hodin a s*e mě to. Na web se dostanu jenom linksem spuštěným na routeru přes ssh. Fakt super situace, zvlášť když potřebuje na net někdo ze zbytku rodiny...
Při pročítání některých recenzí a diskusí jsem si říkal: Proč dělají vždy takovou vědu zrovna z instalace? Tento příspěvek shrnuje společné prvky instalace různých binárních distribucí. Sám jsem instaloval Fedoru 1, Slack 10.0, Debian Sarge (+ Ubuntu) a NetBSD.
Ještě před rokem jsme doma měli tři počítače. Síť nehrozila, bránily tomu neznalosti a předsudky. Nejdéle v té době sloužilo Pentium 133, následoval celeron 433 a PII 450. Na všech byly W98 SE, ale schylovalo se ke změně.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz