O instalaci binárních distribucí

12.2.2005 01:49 | Přečteno: 1649× | Linux & BSD | poslední úprava: 22.5.2005 15:11

Při pročítání některých recenzí a diskusí jsem si říkal: Proč dělají vždy takovou vědu zrovna z instalace? Tento příspěvek shrnuje společné prvky instalace různých binárních distribucí. Sám jsem instaloval Fedoru 1, Slack 10.0, Debian Sarge (+ Ubuntu) a NetBSD.

Poznámka dopředu: Tento krátký zápis si neklade za cíl vyčerpat všechny možnosti a ani já nejsem vševědoucí.

Úplně na začátku je potřeba si uvědomit, k čemu má počítač sloužit. Podle toho si vyberte distribuci.

Každá instalace je variantou na pár témat:

1. Detekce základního hardwaru
2. Rozdělení disku
3. Instalace základního systému
4. Základní konfigurace
5. Instalace dalších balíčků

Poinstalační konfiguraci do instalace nepočítám přestože jsou bez ní tzv. "hardcore" distribuce nepoužitelné.

Ad 1: Vždy to za mě udělalo bootovací CD a já jsem nemusel nic řešit. I když... pokud máte nějaký nový hardware (jako byl ještě před pár měsíci SATA řadič), tak musíte dát při bootu správné parametry. Ty ovlivňují třeba vlastnosti grafiky v textovém režimu, detekci SCSI zařízení, ACPI a dalších podsystémů.

Ad 2: Toto je téma na dlouhé debaty, protože ideální řešení neexistuje. Při dělení disku je potřeba zvážit několik věcí:

• "Data se dělí na zálohovaná a ta, která jste ještě neztratili"
• Velikost swapu. Pro desktop většinou bohatě stačí zhruba 128 až 256&MiB
• Dualboot s Windows 9x: Windows musí být na prvním oddílu prvního disku
• Dualboot s Windows NT/2k/XP: Windows musí být na prvním disku
• Pokud jde o desktop, bývá lepší nechat všechno na jednom oddílu
• Pokud BIOS neumí přečíst celý disk ale jen prvních N GiB, tak je potřeba, aby se celý kořenový systém souborů nacházel v oblasti, na kterou BIOS vidí. Potom může být nezbytné, aby byl systém souborů rozdělen na několik oddílů:
  • kořenový oddíl /. Ten jediný musí být celý viditelný BIOSem
  • oddíly pro adresáře /usr, /var nebo /home

Ad 3: Toto většinou probíhá "samo".

Ad 4: V této fázi se většinou nastavují časová pásma, síťové parametry atd. Nejdůležitější je ale nyní zvolit heslo superuživatele - roota. To je vhodné mít ve svém vlastním zájmu silné. Jak na to se zde také probíralo

Ad 5: probíhá různě v závislosti na distribuci. Toto je běžné u linuxových distribucí, ale třeba u BSD se toto nevyskytuje a další software se tam řeší systémem portů.

A to je všechno. Pokud něco takového děláte poprvé, nejlepší je vyhradit si na to čas a disk, tak to určitě půjde. Ještě něco: pokud o Linuxu nevíte nic, přizvěte si k tomu někoho. Pokud to nejde, zvolte distribuci, která je hned po instalaci připravena pro použití jako desktop. Podle mých pozorování a referencí to jsou třeba Mandrake, Ubuntu nebo Fedora.

P.S.: Příště už napíšu o instalaci a základní konfiguraci NetBSD a IPF

       

Komentáře

[Gustav]

Ja teda davam bezne nejmene 2x velikost RAM, nejvice 500MB.
1. kvuli spani (to sice zatim nechodi, ale pevne verim, ze jednoho dne bude )
2. kvuli SW - KDE, par vetsich editovanych obrazku v GIMPU, stahovani neceho na pozadi, par otevrenych tabu v webbrowseru - proste normalni pouzivani desktopu - a hned je 400MB swapu + 256MB RAM zaplneno. Jde to snadnejc, nez by se mi libilo...
Treba ted nedelam nic narocneho - a ejhle:

[tomas@mazur tomas]$ free -m
             total       used       free     shared    buffers     cached
Mem:           250        248          2          0          5         57
-/+ buffers/cache:        185         64
Swap:          705        225        480

[Zdeněk Burda]

Jediný rozdíl mezi chlapcem a mužem je v ceně jejich hraček.

Hezke a asi většinou pravdivé.

256 MiB je na desktop spodní použitelná hranice velikosti RAM. Zvlášť při použití Mozilly a Gimpu(ale jen gimpu, bez obrázku ).

[xkesh]

ani pri kompilaci jsem se snad nikdy nedostal ve swapu nad velikost fyzicke pameti (320M) - ze je pamet plna asi neznamena, ze je taky porad pouzivana. vim, ze se rika, ze ji neni nikdy dost (z dob <32M?), ale priste si nastavim swap max. 512M, pripadne +150-250M k fyzicke 512M. Video needituju a jinak vyuziti ani nevidim :) na druhe strane zablokovat si dnes 1-2G nijak neboli, to je fakt.

[David Jaša]

Aktuálně mám na desktopu 288 MiB RAM, na tom běžně provozuju dvě Xka, na jedněch KDE, na druhých Fluxbox s Operou (dynamicky linkovanou), Thunderbirdem a pár programy nad GTK2. RAM mám plnou pořád, ale ve swapu nemám nikdy víc než 20 MiB.

Na notebook se 192 MiB RAM jsem dal 512 MiB swapu - tam bývá obsazeno do 40 MiB, ale až rozjedu ten suspend...

[Luboš Doležel (Doli)]

Já teď uvažuju, že swap zruším, protože 1,75GB RAM asi jen tak nevyužiju.

Co se (v praxi) začne dít, jakmile je fyzická RAM vyčerpána a není žádný swap?

[VícNežNic]

Předpokládám, že nastane problém Systém nebude mít žádnou paměť kterou by přidělil, takže programy asi začnou padat a nepůjdou spustit další. Tak si to v praxi vyzkoušej?

[Gustav]

Co myslis? Kernel je panic. Uz to mam vykouseny, provedla mi to jednou cache Konqueroru - v programu byla chybka. Jen jsem koukal, jak krell swapu jede doprava....a pak uz nic.

[VícNežNic]

Když se to povedlo mně, tak mi jenom spadla Xka, systém to přežil (narozdíl od situace, kdy se mi jedním blbě napsaným programem podařilo neustále v nekonečné smyčce forkovat nové procesy , to jsem musel vzít resetem)

[Robert Krátký]

Kernel panic by neměla hned tak kvůli vypotřebované paměti nastat... OOM killer by měl začít - více či méně inteligentně - aplikace odstřelovat, aby si jádro uvolnilo místo pro svůj běh.

[Zdeněk Burda]

Já bych swap nerušil, udělal bych ho třeba stejně velký jako je RAM a přimountoval /tmp jako tmpfs s nějakou rozumnou velikostí (aby se cely /tmp vešel do swapu kdyby bylo potřeba).

[tdx]

Vždyť se dá taky swapovat do souboru, místo na zvláštní oddíl disku.

[Zdeněk Burda]

Swap do souboru je pomalejší, hodí se spíš jako řešení nouzové situace.

[tdx]

No vždyť, má-li někdo téměř dva gigabyty paměti (a neprovozuje-li zrovna kriticky vytížený server)...