Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
A opět používám GNOME. Proč? KDE se mi už okoukalo a postupem času se mi začalo sypat pod rukama, tak jsem ho prostě dal pryč a hotovo. A proč GNOME? Protože jsem v něm snad půl roku nebyl a to na něj naučil celou rodinu, tak to tam musím trochu znát.
To je můj subjektivní pocit na notebooku s celeronem 850 a 256 MB RAM. Celkově mi ty programy, které používám, připadají svižnější.
V KDE jsem měl prázdný swap než jsem spustil OOo2. Teď mám standardně ve swapu okolo 100 MB před spuštěním OOo2. Zajímavé je, co jsou největší žrouti:
Většinou jsou super až na pár podstatných vyjímek - "Open" a "Save As" dialogy. Ten "open" není až tak zlý, ale "save as" je velmi neergonomický pro lidi, kteří využívají adresáře. Strom a políčko pro ruční zadání cesty by měly být viditelné hned. S HIG souvisí i možnosti nastavení - např jsem nikde nenašel možnosti ovládat přiřazení programů podle typu souboru (abych byl spravedlivý, tak v KDE od té doby, co tam je "System Settings" místo "Control Panel", taky nemohl najít) nebo jak zmenšit ikony na lištách programů.
Nakonec bych ocenil nějaký klikací nástroj, kterým bych upravil výchozí konfiguraci celého prostředí (např. místa ve VFS, chování při vložení média, zda zobrazovat cesty v dialozích jako tlačítka nebo jako textový input apod.) ale obejdu se i bez toho.
Sem si dovolím ještě napsat kritiku na session-saver, který neumí pracovat s ne-gnome programy - zapamatovat si plochu a velikost okna by teda měl umět.
Celkově mi GNOME v podání Ubuntu přišlo jako vhodné prostředí pro běžné uživatele právě díky jeho střídmosti a celkové ergonomii - až na těch pár připomínek výše.
To je kapitola sama pro sebe. Kazehakase, který mi vyhovuje asi nejvíc, nechce nastartovat:
$ kazehakase ** (kazehakase:12010): CRITICAL **: key_seems_sequential: assertion `key && *key' failed (kazehakase:12010): Gtk-CRITICAL **: gtk_main_quit: assertion `main_loops != NULL' failed (kazehakase:12010): GLib-GObject-WARNING **: invalid uninstantiatable type `(null)' in cast to `KzWindow' (kazehakase:12010): GLib-GObject-WARNING **: invalid uninstantiatable type `(null)' in cast to `GtkWidget' (kazehakase:12010): Gtk-CRITICAL **: gtk_widget_destroy: assertion `GTK_IS_WIDGET (widget)' failedpřičemž ta poslední hláška se vypisuje až do zabití procesu. Firefox ani Mozillu moc nemusím, tak používám Epiphany.
Nevýhoda je, že všechno jede na gecku - má tím pádem "windowsovaté" chování kolečka - posunuje tu oblast, kde se naposledy kliklo místo oblasti pod kurzorem. Také všechny prohlížeče (kromě kazehakase) mají bez hackování about:config
(a případných rozšíření) taby jenom na ozdobu. K čemu mi jsou, když <a target="_blank">odkaz</a>
se otevře do nového okna a ne do nového tabu? Dál mozilla vůbec nezapadá do prostředí, FF na mě furt řve cosi o doinstalování flashe, Epiphany zase po otevření prázdného tabu neumístí kurzor do políčka s adresou. Konqueror s tímto žádné problémy neměl, ale občas byl zase dost pomalý (načítání některých diskusí tady = minuta s procesorem na 100 %). Asi su moc náročnej.
Kritizoval jsem celkem dost, ale to neznamená, že není co chválit. Gnome jako takové je poměrně svižné a většinou i docela přívětivé.
Systém: Ubuntu 5.10, GNOME 2.12.1
Tiskni
Sdílej:
Konqueror s tímto žádné problémy neměl, ale občas byl zase dost pomalý (načítání některých diskusí tady = minuta s procesorem na 100 %). Asi su moc náročnej.To se mi stalo jen u jedný.. a v Konqueroru 3.5 je to snad OK.