Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
A opět používám GNOME. Proč? KDE se mi už okoukalo a postupem času se mi začalo sypat pod rukama, tak jsem ho prostě dal pryč a hotovo.
A proč GNOME? Protože jsem v něm snad půl roku nebyl a to na něj naučil celou rodinu, tak to tam musím trochu znát. 
To je můj subjektivní pocit na notebooku s celeronem 850 a 256 MB RAM. Celkově mi ty programy, které používám, připadají svižnější.
V KDE jsem měl prázdný swap než jsem spustil OOo2. Teď mám standardně ve swapu okolo 100 MB před spuštěním OOo2. Zajímavé je, co jsou největší žrouti:
Většinou jsou super až na pár podstatných vyjímek - "Open" a "Save As" dialogy. Ten "open" není až tak zlý, ale "save as" je velmi neergonomický pro lidi, kteří využívají adresáře. Strom a políčko pro ruční zadání cesty by měly být viditelné hned. S HIG souvisí i možnosti nastavení - např jsem nikde nenašel možnosti ovládat přiřazení programů podle typu souboru (abych byl spravedlivý, tak v KDE od té doby, co tam je "System Settings" místo "Control Panel", taky nemohl najít) nebo jak zmenšit ikony na lištách programů.
Nakonec bych ocenil nějaký klikací nástroj, kterým bych upravil výchozí konfiguraci celého prostředí (např. místa ve VFS, chování při vložení média, zda zobrazovat cesty v dialozích jako tlačítka nebo jako textový input apod.) ale obejdu se i bez toho.
Sem si dovolím ještě napsat kritiku na session-saver, který neumí pracovat s ne-gnome programy - zapamatovat si plochu a velikost okna by teda měl umět.
Celkově mi GNOME v podání Ubuntu přišlo jako vhodné prostředí pro běžné uživatele právě díky jeho střídmosti a celkové ergonomii - až na těch pár připomínek výše.
To je kapitola sama pro sebe. Kazehakase, který mi vyhovuje asi nejvíc, nechce nastartovat:
$ kazehakase ** (kazehakase:12010): CRITICAL **: key_seems_sequential: assertion `key && *key' failed (kazehakase:12010): Gtk-CRITICAL **: gtk_main_quit: assertion `main_loops != NULL' failed (kazehakase:12010): GLib-GObject-WARNING **: invalid uninstantiatable type `(null)' in cast to `KzWindow' (kazehakase:12010): GLib-GObject-WARNING **: invalid uninstantiatable type `(null)' in cast to `GtkWidget' (kazehakase:12010): Gtk-CRITICAL **: gtk_widget_destroy: assertion `GTK_IS_WIDGET (widget)' failedpřičemž ta poslední hláška se vypisuje až do zabití procesu. Firefox ani Mozillu moc nemusím, tak používám Epiphany.
Nevýhoda je, že všechno jede na gecku - má tím pádem "windowsovaté" chování kolečka - posunuje tu oblast, kde se naposledy kliklo místo oblasti pod kurzorem. Také všechny prohlížeče (kromě kazehakase) mají bez hackování about:config (a případných rozšíření) taby jenom na ozdobu. K čemu mi jsou, když <a target="_blank">odkaz</a> se otevře do nového okna a ne do nového tabu? Dál mozilla vůbec nezapadá do prostředí, FF na mě furt řve cosi o doinstalování flashe, Epiphany zase po otevření prázdného tabu neumístí kurzor do políčka s adresou. Konqueror s tímto žádné problémy neměl, ale občas byl zase dost pomalý (načítání některých diskusí tady = minuta s procesorem na 100 %). Asi su moc náročnej. 
Kritizoval jsem celkem dost, ale to neznamená, že není co chválit.
Gnome jako takové je poměrně svižné a většinou i docela přívětivé.
Systém: Ubuntu 5.10, GNOME 2.12.1
Tiskni
Sdílej:
Konqueror s tímto žádné problémy neměl, ale občas byl zase dost pomalý (načítání některých diskusí tady = minuta s procesorem na 100 %). Asi su moc náročnej.To se mi stalo jen u jedný.. a v Konqueroru 3.5 je to snad OK.
. Ale můžete alespoň hlasovat, třeba to vývojáři KDE vyřeší! Náhodou, co to dělá v KDE 3.5?