Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Možná to napadlo i někoho dalšího z vás. Vidíte vedle sebe "hifi" věž, DVD přehrávač/nahrávadlo a televizi. Pak vyvstávají otázky typu:
Když jsem se nad tím zamyslel, tak mi z toho vypadla ideální sestava v unixovém stylu, kdy každá součást dělá svou práci, součásti se vzájemně nedublují a celá sestava nežere zbytečně zdroje (elektřinu):
Tiskni Sdílej:
Jelikož se u podobnejch mašinek založenejch na (relativně) běžnym PC místo vypínání používá spíš uspání do paměti, start během pár sekund možnej je (mimochodem, mám doma levnou minivěž a levnej DVD přehrávač a oboje startuje několik vteřin).U přehrávadla podle mě pár sekund nevadí, u nahrávadla ano. Mimochodem jak si počítač uspaný do paměti poradí s výpadkem proudu mezi nastavením nahrávání a začátkem?
Jinak samotný krabičky se určitě vyráběj (opět klíčový slovo HTPC), ale jejich cena je kapánek přemrštěná. A totéž bohužel vzhledem k morální životnosti platí i v případě, že by si to člověk sestavil sám.O existenci HTPC jsem už tušil, ale mám o nich pochybnosti, jestli to není overkill. Na přehrávání i HD filmů by snad měl stačit pouze jeden osekaný čip, který by uměl pouze dekódovat (možná překódovávat) a roztahovat video. Rozdíl ve výrobní ceně i spotřebě oproti plnohodnotnému x86(-64) procesoru a kompletní 3D grafice bude propastný a řeší se tak i problém s morální životností...
To mimochodem neni problém, v podstatě nejzásadnější je chlazení CPU, tichej zdroj a tichá optická mechanika. Grafika se dá chladit pasivně (a zas tak velký dělo to bejt nemusí). Ale nejlevnější strojek by se dal postavit plus mínus kolem deseti tisíc a na HD videu si vyláme zuby jak veverka na granátu. Otázka tedy je, jestli to za ušetřenej prostor, práci se zprovozněním a případný problémy stojí.Tak za deset tisíc se dá dnes už vytvořit něco, co by mělo HD video přehrát levou zadní (základ: deska, CPU, RAM - 2 ks, grafika; s diskem, mechanikou, skříní, zdrojem a DO se dostanu podle požadavků na 8 - 12 k). Stejně tam ale většina křemíku bude akorát dotovat ČEZ (E.on) a je to na konfiguraci OS zbytečně složité.