Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Jako výkřik je podpora železnic fajn, ale pro rozhodování musíš mít prokazatelně zjištěné, že se investice vrátí,Stačí ti nepřímá návratnost přes pozitivní externality (mobilita, spotřeba energie), nebo požaduješ návratnost přímou, do posledního halíře vloženého do stavby?
ale tam zase člověka buzerují s bezpečnostními kontrolamiNemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici? A vyradiť tú železnicu by bolo asi ešte jednoduchšie ako vyradiť lietadlo. Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)
Nemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici?Ne. K čemu by tam byly (v rámci Schengenu) dobré? Vlak není letadlo, dá se kdykoliv zastavit, nedá se nasměrovat na vybraný cíl a sám o sobě není výbušný - Carlosova bomba na TGV nezvládla ani vlak vykolejit (dohromady s druhou bombou na nádraží v Marseille zabila 5 lidí). Vysokorychlostní vlaky jsou nevděčnej terč pro teroristy ve srovnání s metrem nebo přímestskou železnicí (viz Madrid 2004).
Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)Podívej se na globus a srovnej si skutečné délky různých tras a délku úseků, kdy se vlaky musí škrábat do kopců.
.
To jako proč? Sice ušetříš za kartony do oken, ale zase neuvidíš holky v plavkách na pláži. Já mám v tomhle celkem jasnoJe pravda, že v roce 1815 toto dilema řešit nemuseli.
Na Plzen se to vyresi tunelem, na Kralupy uplne novou trati, ktera bude mit mozna zastavku v Usti, pak az venku. A budou muset podvrtat Stredohori a Krusne hory.
Tiskni
Sdílej: