V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Free Software Foundation (FSF) spustila projekt Librephone, jehož cílem je vytvoření svobodného operačního systému pro mobilní telefony. Bez binárních blobů.
Byla vydána verze 7 s kódovým název Gigi linuxové distribuce LMDE (Linux Mint Debian Edition). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Linux Mint vychází z Ubuntu. LMDE je postaveno na Debianu.
Byl vydán Mozilla Firefox 144.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze lepší správu profilů. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 144 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
ve volbách hlasovat pro ty strany, které podporují budování rychlých železnic a dalších pozemních spojů
Ono je to opodstatněné. Trasa Paříž-Marseille dlouhá 750 km se už od přelomu tisíciletí jezdí pod tři hodiny. Trasa z Madridu do Prahy bude se všemi oklikami dlouhá 2400 km, se stejnou průměrnou rychlostí by se jízdní doba vešla do deseti hodin - na jednu stranu furt nic moc, ale na druhou stranu to není dvoudenní výlet. Kratší spojení by mohlo být z Itálie, ovšem až se vyrazí Brennerský základnový tunel, což nebude dřív, než za deset let.
Zpět do ČR. Zatímco na západ a jih od nás chybí pouze propojení mezi jednotlivými domácími sítěmi, u nás není ani ta základní domácí síť (důvody celkem pěkně popisuje tahle přednáška) natož tratě, které by nás spojovaly s dalšími sítěmi.
Odpověď na otázku z nadpisu je pro ČR jasná, pokud bude na rok při výbuchu Katly foukat zase SZ vítr, bude dálková doprava ve stejné (_!_), jako letos. Ovšem není to jediná hrozba pro leteckou dopravu, vzhledem k motorizaci Číny a Indie se dá čekat během několika let trvalý nárůst cen ropy.
Tiskni
Sdílej:
Jako výkřik je podpora železnic fajn, ale pro rozhodování musíš mít prokazatelně zjištěné, že se investice vrátí,Stačí ti nepřímá návratnost přes pozitivní externality (mobilita, spotřeba energie), nebo požaduješ návratnost přímou, do posledního halíře vloženého do stavby?
ale tam zase člověka buzerují s bezpečnostními kontrolamiNemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici? A vyradiť tú železnicu by bolo asi ešte jednoduchšie ako vyradiť lietadlo. Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)
Nemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici?Ne. K čemu by tam byly (v rámci Schengenu) dobré? Vlak není letadlo, dá se kdykoliv zastavit, nedá se nasměrovat na vybraný cíl a sám o sobě není výbušný - Carlosova bomba na TGV nezvládla ani vlak vykolejit (dohromady s druhou bombou na nádraží v Marseille zabila 5 lidí). Vysokorychlostní vlaky jsou nevděčnej terč pro teroristy ve srovnání s metrem nebo přímestskou železnicí (viz Madrid 2004).
Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)Podívej se na globus a srovnej si skutečné délky různých tras a délku úseků, kdy se vlaky musí škrábat do kopců.
To jako proč? Sice ušetříš za kartony do oken, ale zase neuvidíš holky v plavkách na pláži. Já mám v tomhle celkem jasnoJe pravda, že v roce 1815 toto dilema řešit nemuseli.