Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
ve volbách hlasovat pro ty strany, které podporují budování rychlých železnic a dalších pozemních spojů
Ono je to opodstatněné. Trasa Paříž-Marseille dlouhá 750 km se už od přelomu tisíciletí jezdí pod tři hodiny. Trasa z Madridu do Prahy bude se všemi oklikami dlouhá 2400 km, se stejnou průměrnou rychlostí by se jízdní doba vešla do deseti hodin - na jednu stranu furt nic moc, ale na druhou stranu to není dvoudenní výlet. Kratší spojení by mohlo být z Itálie, ovšem až se vyrazí Brennerský základnový tunel, což nebude dřív, než za deset let.
Zpět do ČR. Zatímco na západ a jih od nás chybí pouze propojení mezi jednotlivými domácími sítěmi, u nás není ani ta základní domácí síť (důvody celkem pěkně popisuje tahle přednáška) natož tratě, které by nás spojovaly s dalšími sítěmi.
Odpověď na otázku z nadpisu je pro ČR jasná, pokud bude na rok při výbuchu Katly foukat zase SZ vítr, bude dálková doprava ve stejné (_!_), jako letos. Ovšem není to jediná hrozba pro leteckou dopravu, vzhledem k motorizaci Číny a Indie se dá čekat během několika let trvalý nárůst cen ropy.
Tiskni
Sdílej:
Jako výkřik je podpora železnic fajn, ale pro rozhodování musíš mít prokazatelně zjištěné, že se investice vrátí,Stačí ti nepřímá návratnost přes pozitivní externality (mobilita, spotřeba energie), nebo požaduješ návratnost přímou, do posledního halíře vloženého do stavby?
ale tam zase člověka buzerují s bezpečnostními kontrolamiNemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici? A vyradiť tú železnicu by bolo asi ešte jednoduchšie ako vyradiť lietadlo. Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)
Nemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici?Ne. K čemu by tam byly (v rámci Schengenu) dobré? Vlak není letadlo, dá se kdykoliv zastavit, nedá se nasměrovat na vybraný cíl a sám o sobě není výbušný - Carlosova bomba na TGV nezvládla ani vlak vykolejit (dohromady s druhou bombou na nádraží v Marseille zabila 5 lidí). Vysokorychlostní vlaky jsou nevděčnej terč pro teroristy ve srovnání s metrem nebo přímestskou železnicí (viz Madrid 2004).
Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)Podívej se na globus a srovnej si skutečné délky různých tras a délku úseků, kdy se vlaky musí škrábat do kopců.
To jako proč? Sice ušetříš za kartony do oken, ale zase neuvidíš holky v plavkách na pláži. Já mám v tomhle celkem jasnoJe pravda, že v roce 1815 toto dilema řešit nemuseli.