Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
ve volbách hlasovat pro ty strany, které podporují budování rychlých železnic a dalších pozemních spojů
Ono je to opodstatněné. Trasa Paříž-Marseille dlouhá 750 km se už od přelomu tisíciletí jezdí pod tři hodiny. Trasa z Madridu do Prahy bude se všemi oklikami dlouhá 2400 km, se stejnou průměrnou rychlostí by se jízdní doba vešla do deseti hodin - na jednu stranu furt nic moc, ale na druhou stranu to není dvoudenní výlet. Kratší spojení by mohlo být z Itálie, ovšem až se vyrazí Brennerský základnový tunel, což nebude dřív, než za deset let.
Zpět do ČR. Zatímco na západ a jih od nás chybí pouze propojení mezi jednotlivými domácími sítěmi, u nás není ani ta základní domácí síť (důvody celkem pěkně popisuje tahle přednáška) natož tratě, které by nás spojovaly s dalšími sítěmi.
Odpověď na otázku z nadpisu je pro ČR jasná, pokud bude na rok při výbuchu Katly foukat zase SZ vítr, bude dálková doprava ve stejné (_!_), jako letos. Ovšem není to jediná hrozba pro leteckou dopravu, vzhledem k motorizaci Číny a Indie se dá čekat během několika let trvalý nárůst cen ropy.
Tiskni
Sdílej:
Jako výkřik je podpora železnic fajn, ale pro rozhodování musíš mít prokazatelně zjištěné, že se investice vrátí,Stačí ti nepřímá návratnost přes pozitivní externality (mobilita, spotřeba energie), nebo požaduješ návratnost přímou, do posledního halíře vloženého do stavby?
ale tam zase člověka buzerují s bezpečnostními kontrolamiNemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici? A vyradiť tú železnicu by bolo asi ešte jednoduchšie ako vyradiť lietadlo. Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)
Nemyslíš, že tie bezpečnostné kontroly by boli aj na tej železnici?Ne. K čemu by tam byly (v rámci Schengenu) dobré? Vlak není letadlo, dá se kdykoliv zastavit, nedá se nasměrovat na vybraný cíl a sám o sobě není výbušný - Carlosova bomba na TGV nezvládla ani vlak vykolejit (dohromady s druhou bombou na nádraží v Marseille zabila 5 lidí). Vysokorychlostní vlaky jsou nevděčnej terč pro teroristy ve srovnání s metrem nebo přímestskou železnicí (viz Madrid 2004).
Zvlášť ak by išla cez Pakistan, Afganistan, Irán a podobne. (Ak by išla severnejšie, tak by zasa mala menší ekonomický prínos.)Podívej se na globus a srovnej si skutečné délky různých tras a délku úseků, kdy se vlaky musí škrábat do kopců.
.
To jako proč? Sice ušetříš za kartony do oken, ale zase neuvidíš holky v plavkách na pláži. Já mám v tomhle celkem jasnoJe pravda, že v roce 1815 toto dilema řešit nemuseli.
Na Plzen se to vyresi tunelem, na Kralupy uplne novou trati, ktera bude mit mozna zastavku v Usti, pak az venku. A budou muset podvrtat Stredohori a Krusne hory.