Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Já jsem vážně nevěděl, od čeho se odvozují kódové názvy vydání Debianu.
Dnes jsem se z chytré knihy Linux Cookbook dozvědel od čeho se tyto zajímavé názvy odvozují. Všechno pochází z filmu Toy Story. Ponechám to v angličtině, protože tak je to hezčí:
Pro vydání 3.x:
"Woody" - the cowboy
"Sarge" - the leader of the Green Plastic Army Men
"Sid" - the rotten kid who destroys toys
Hezké, že?
P.S.: na této adrese jsou některé (můj oblíbený Sarge tam není) postavičky filmu i s obrázky Pixar - Toy Story
Tiskni
Sdílej:
Teda Debian mě absolutně nezajímá, dokonce tuhle distribuci docela nemám rád, ale tohle vím i já
dokonce tuhle distribuci docela nemám rád, ale tohle vím i játo je nejaky common nazor mezi uzivateli gentoo?
Ale tvuj nazor. V tom je ta svoboda krásna!
Neboj mě jedno co kdo používá. Na tom je ta svoboda krásná!
Můžeš si svobodně zvolit co chceš a co chceš používat. A cokoli si říkat a nebo psát!....
Proč se mi nelíbí Debian? Já ani nevím, prostě se mi postupem času tak nějak "zhnusil" (to už je fakt silný výraz), stejně jako RedHat. Jestli to možná nebude tím, že je pro ně psaný jakýkoliv návod nebo příručka... že se mi nelíbí jejich uspořádání konfiguračních souborů, že nemám rád distribuce, která nemá v základu základní věci (viz RedHat a MP3) nebo jejíž verze se plánují na pětiletky (všichni víme, o čem je řeč
)... nevím, není to přímo nenávist, ale než RedHat radši SuSE, než Debian radši Slackware.
Já jedu na Gentoo (jak jste to poznali??
) a líbí se mi na něm jeho aktuálnost (nemusím ani hledat nové zdroje balíčků
), jeho průhlednost a hlavně se mi v něm podařilo rozchodit vše co potřebuju.
Ach jo, to zase bude flame
). SuSE jsem myslel jako spíše uživatelskou přívětivostí než vývojovým cyklem (je fakt, že ten je poslední dobou dost nevypočitatelný) a osobně se mi také nelíbí jejich politika. Na Fedoře začínal známý, dokonce ji dal i na server... tam teď má RH 7.3 a na desktopu Gentoo a jak si chrochtá
Ale je fakt, že každý má tu svou distribuci se svými klady i zápory.
BTW: Jaký je rozdíl mezi BSD Init a SysV init?
Mám pocit, že mám nainstalované oba (některé balíčky to vyžadují) a nějak nepozoruju rozdíl ani problémy