Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Keďže máme na Slovensku múdreho pána ministra negramotnosti, rozhodol sa že je načase zrealizovať reformu školstva. Netvrdím, že nie je treba ale spôsob akým bola robéna nie je ten najlepší. Na poslednú chvíľu, bez učebníc, ale máme (podľa zákona) školu hrou a úžasne kreatívnych žiakov a učiteľov. I keď po dnešných skúsenostiach sa nedá povedať to, že by tí učitelia neboli kreatívny.
A tak bola z (pre mňa nepochopitelných) dôvodov zavedená redukcia hodín matematiky. Učitelia sú však od toho aby nás (žiakov) učili tak na to potrebujú čas. A na spše (stredná priemyselná škola elektrotechnická) je matematika obzvlášť dôležitá a tak by sa jej malo venovať dostatok času. A učitelia boli kreatívny. Keďže môze byť len osem hodín matematiky (neviem za aké obdobie). Tak sa vedľa matematiky zaviedol nový predmet: apm (aplikovaná matematika). Ten istý učiteľ, tie isté učebnice, to isté učivo ale nový predmet. Je pravda, že školská reforma aspoň čiastočne splnila svoj účel. Učitelia sú kreatívny. Bohužiaľ, v obchádzaní zlej školskej reformy.
Tiskni
Sdílej:
). Redukcí tzv. "obtížných předmětů" dětem a žákům středních škol poskytne ministerstvo školství pouze populismus, který se následně vymstí (kupříkladu v Čechách se už poměrně dlouho nematuruje povinně z matematiky - to je podle mě skandální a je to na absoloventech těchto škol samozřejmě i vidět).
Jakoby ani nebyl zájem na tom, aby ze škol vycházeli vzdělaníZájem je na tom, aby co nejvíc lidí mělo vysokoškolský titul, pročež se právě snižuje "obtížnost" středních škol a "náročnější" věci se přesouvají na ty vysoké. S tou manipulací to jde možná ruku v ruce
Bohužel mám zprávy, že na vysokých školách kvalita absoloventů oproti minulosti klesá. Co je nejhorší je to, že např. na techniky jsou dnes přijímáni lidé, kteří by na něco takového nemohli dříve ani pomyslet (protože na to prostě nemají schopnosti).To je přesně v souladu s tím, co jsem psal (nebo aspoň jak jsem to myslel, pokud jsem se špatně vyjádřil).
Poněkud mně uniká k čemu je velké množství nekvalitních vysokoškoláků. Nechápu to nahrazování kvality kvantitou a bojím se, že je na dohled doba, kdy bude mít průměrný technický vysokoškolák stěží úroveň dřívějšího průměrného průmyslováka.Inu, to je tak: "nekvalifikované" práce si už u nás žádná firma nezaplatí, protože pár set kilometrů na východ je dělník podstatně levnější. Takže musíme co nejvíc lidem narvat vysokoškolské tituly, aby mohli dělat (co na tom, že blbě) práci "kvalifikovanou", aby se celá slavná "znalostní ekonomika", na které stojí "západní civilizace", nezhroutila jako domeček z karet. Mně to přijde jako bludný kruh, ze kterého už je sotva cesta ven
Ministerstvo by nadiktovalo len okruh tem a co maju studenti zvladat, je uz na skole akym sposobom tematiku nauci.
Neexistuje previazanost zakladna - stredna - vysoka skola. Ja napr. som anglictinu vzdy bral od zaciatku od zakladov, takze som sa vzdy cca pol roka nudil..
atd.. atd..
to to je len moj dojem, nepracujem v skolstve, takze sa mozem aj mylit a mozno ze toto vsetko uz v sucasnosti u nas je aplikovane
), ostatní "moderní" jsme si museli koupit.
Na matfyzu jsem pak ale vyměkla a mám skoro všechno, co by se někdy mohlo hodit.
Většina z toho mála knížek, co jsem měla, byla stejně beznadějně ztracená jedním mým býbalým...