Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Keďže máme na Slovensku múdreho pána ministra negramotnosti, rozhodol sa že je načase zrealizovať reformu školstva. Netvrdím, že nie je treba ale spôsob akým bola robéna nie je ten najlepší. Na poslednú chvíľu, bez učebníc, ale máme (podľa zákona) školu hrou a úžasne kreatívnych žiakov a učiteľov. I keď po dnešných skúsenostiach sa nedá povedať to, že by tí učitelia neboli kreatívny.
A tak bola z (pre mňa nepochopitelných) dôvodov zavedená redukcia hodín matematiky. Učitelia sú však od toho aby nás (žiakov) učili tak na to potrebujú čas. A na spše (stredná priemyselná škola elektrotechnická) je matematika obzvlášť dôležitá a tak by sa jej malo venovať dostatok času. A učitelia boli kreatívny. Keďže môze byť len osem hodín matematiky (neviem za aké obdobie). Tak sa vedľa matematiky zaviedol nový predmet: apm (aplikovaná matematika). Ten istý učiteľ, tie isté učebnice, to isté učivo ale nový predmet. Je pravda, že školská reforma aspoň čiastočne splnila svoj účel. Učitelia sú kreatívny. Bohužiaľ, v obchádzaní zlej školskej reformy.
Tiskni
Sdílej:
). Redukcí tzv. "obtížných předmětů" dětem a žákům středních škol poskytne ministerstvo školství pouze populismus, který se následně vymstí (kupříkladu v Čechách se už poměrně dlouho nematuruje povinně z matematiky - to je podle mě skandální a je to na absoloventech těchto škol samozřejmě i vidět).
Jakoby ani nebyl zájem na tom, aby ze škol vycházeli vzdělaníZájem je na tom, aby co nejvíc lidí mělo vysokoškolský titul, pročež se právě snižuje "obtížnost" středních škol a "náročnější" věci se přesouvají na ty vysoké. S tou manipulací to jde možná ruku v ruce
Bohužel mám zprávy, že na vysokých školách kvalita absoloventů oproti minulosti klesá. Co je nejhorší je to, že např. na techniky jsou dnes přijímáni lidé, kteří by na něco takového nemohli dříve ani pomyslet (protože na to prostě nemají schopnosti).To je přesně v souladu s tím, co jsem psal (nebo aspoň jak jsem to myslel, pokud jsem se špatně vyjádřil).
Poněkud mně uniká k čemu je velké množství nekvalitních vysokoškoláků. Nechápu to nahrazování kvality kvantitou a bojím se, že je na dohled doba, kdy bude mít průměrný technický vysokoškolák stěží úroveň dřívějšího průměrného průmyslováka.Inu, to je tak: "nekvalifikované" práce si už u nás žádná firma nezaplatí, protože pár set kilometrů na východ je dělník podstatně levnější. Takže musíme co nejvíc lidem narvat vysokoškolské tituly, aby mohli dělat (co na tom, že blbě) práci "kvalifikovanou", aby se celá slavná "znalostní ekonomika", na které stojí "západní civilizace", nezhroutila jako domeček z karet. Mně to přijde jako bludný kruh, ze kterého už je sotva cesta ven
Ministerstvo by nadiktovalo len okruh tem a co maju studenti zvladat, je uz na skole akym sposobom tematiku nauci.
Neexistuje previazanost zakladna - stredna - vysoka skola. Ja napr. som anglictinu vzdy bral od zaciatku od zakladov, takze som sa vzdy cca pol roka nudil..
atd.. atd..
to to je len moj dojem, nepracujem v skolstve, takze sa mozem aj mylit a mozno ze toto vsetko uz v sucasnosti u nas je aplikovane
), ostatní "moderní" jsme si museli koupit.
Na matfyzu jsem pak ale vyměkla a mám skoro všechno, co by se někdy mohlo hodit.
Většina z toho mála knížek, co jsem měla, byla stejně beznadějně ztracená jedním mým býbalým...