Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Keďže máme na Slovensku múdreho pána ministra negramotnosti, rozhodol sa že je načase zrealizovať reformu školstva. Netvrdím, že nie je treba ale spôsob akým bola robéna nie je ten najlepší. Na poslednú chvíľu, bez učebníc, ale máme (podľa zákona) školu hrou a úžasne kreatívnych žiakov a učiteľov. I keď po dnešných skúsenostiach sa nedá povedať to, že by tí učitelia neboli kreatívny.
A tak bola z (pre mňa nepochopitelných) dôvodov zavedená redukcia hodín matematiky. Učitelia sú však od toho aby nás (žiakov) učili tak na to potrebujú čas. A na spše (stredná priemyselná škola elektrotechnická) je matematika obzvlášť dôležitá a tak by sa jej malo venovať dostatok času. A učitelia boli kreatívny. Keďže môze byť len osem hodín matematiky (neviem za aké obdobie). Tak sa vedľa matematiky zaviedol nový predmet: apm (aplikovaná matematika). Ten istý učiteľ, tie isté učebnice, to isté učivo ale nový predmet. Je pravda, že školská reforma aspoň čiastočne splnila svoj účel. Učitelia sú kreatívny. Bohužiaľ, v obchádzaní zlej školskej reformy.
Tiskni
Sdílej:
). Redukcí tzv. "obtížných předmětů" dětem a žákům středních škol poskytne ministerstvo školství pouze populismus, který se následně vymstí (kupříkladu v Čechách se už poměrně dlouho nematuruje povinně z matematiky - to je podle mě skandální a je to na absoloventech těchto škol samozřejmě i vidět).
Jakoby ani nebyl zájem na tom, aby ze škol vycházeli vzdělaníZájem je na tom, aby co nejvíc lidí mělo vysokoškolský titul, pročež se právě snižuje "obtížnost" středních škol a "náročnější" věci se přesouvají na ty vysoké. S tou manipulací to jde možná ruku v ruce
Bohužel mám zprávy, že na vysokých školách kvalita absoloventů oproti minulosti klesá. Co je nejhorší je to, že např. na techniky jsou dnes přijímáni lidé, kteří by na něco takového nemohli dříve ani pomyslet (protože na to prostě nemají schopnosti).To je přesně v souladu s tím, co jsem psal (nebo aspoň jak jsem to myslel, pokud jsem se špatně vyjádřil).
Poněkud mně uniká k čemu je velké množství nekvalitních vysokoškoláků. Nechápu to nahrazování kvality kvantitou a bojím se, že je na dohled doba, kdy bude mít průměrný technický vysokoškolák stěží úroveň dřívějšího průměrného průmyslováka.Inu, to je tak: "nekvalifikované" práce si už u nás žádná firma nezaplatí, protože pár set kilometrů na východ je dělník podstatně levnější. Takže musíme co nejvíc lidem narvat vysokoškolské tituly, aby mohli dělat (co na tom, že blbě) práci "kvalifikovanou", aby se celá slavná "znalostní ekonomika", na které stojí "západní civilizace", nezhroutila jako domeček z karet. Mně to přijde jako bludný kruh, ze kterého už je sotva cesta ven
Ministerstvo by nadiktovalo len okruh tem a co maju studenti zvladat, je uz na skole akym sposobom tematiku nauci.
Neexistuje previazanost zakladna - stredna - vysoka skola. Ja napr. som anglictinu vzdy bral od zaciatku od zakladov, takze som sa vzdy cca pol roka nudil..
atd.. atd..
to to je len moj dojem, nepracujem v skolstve, takze sa mozem aj mylit a mozno ze toto vsetko uz v sucasnosti u nas je aplikovane
), ostatní "moderní" jsme si museli koupit.
Na matfyzu jsem pak ale vyměkla a mám skoro všechno, co by se někdy mohlo hodit.
Většina z toho mála knížek, co jsem měla, byla stejně beznadějně ztracená jedním mým býbalým...