KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Keďže máme na Slovensku múdreho pána ministra negramotnosti, rozhodol sa že je načase zrealizovať reformu školstva. Netvrdím, že nie je treba ale spôsob akým bola robéna nie je ten najlepší. Na poslednú chvíľu, bez učebníc, ale máme (podľa zákona) školu hrou a úžasne kreatívnych žiakov a učiteľov. I keď po dnešných skúsenostiach sa nedá povedať to, že by tí učitelia neboli kreatívny.
A tak bola z (pre mňa nepochopitelných) dôvodov zavedená redukcia hodín matematiky. Učitelia sú však od toho aby nás (žiakov) učili tak na to potrebujú čas. A na spše (stredná priemyselná škola elektrotechnická) je matematika obzvlášť dôležitá a tak by sa jej malo venovať dostatok času. A učitelia boli kreatívny. Keďže môze byť len osem hodín matematiky (neviem za aké obdobie). Tak sa vedľa matematiky zaviedol nový predmet: apm (aplikovaná matematika). Ten istý učiteľ, tie isté učebnice, to isté učivo ale nový predmet. Je pravda, že školská reforma aspoň čiastočne splnila svoj účel. Učitelia sú kreatívny. Bohužiaľ, v obchádzaní zlej školskej reformy.
Tiskni
Sdílej:
). Redukcí tzv. "obtížných předmětů" dětem a žákům středních škol poskytne ministerstvo školství pouze populismus, který se následně vymstí (kupříkladu v Čechách se už poměrně dlouho nematuruje povinně z matematiky - to je podle mě skandální a je to na absoloventech těchto škol samozřejmě i vidět).
Jakoby ani nebyl zájem na tom, aby ze škol vycházeli vzdělaníZájem je na tom, aby co nejvíc lidí mělo vysokoškolský titul, pročež se právě snižuje "obtížnost" středních škol a "náročnější" věci se přesouvají na ty vysoké. S tou manipulací to jde možná ruku v ruce
Bohužel mám zprávy, že na vysokých školách kvalita absoloventů oproti minulosti klesá. Co je nejhorší je to, že např. na techniky jsou dnes přijímáni lidé, kteří by na něco takového nemohli dříve ani pomyslet (protože na to prostě nemají schopnosti).To je přesně v souladu s tím, co jsem psal (nebo aspoň jak jsem to myslel, pokud jsem se špatně vyjádřil).
Poněkud mně uniká k čemu je velké množství nekvalitních vysokoškoláků. Nechápu to nahrazování kvality kvantitou a bojím se, že je na dohled doba, kdy bude mít průměrný technický vysokoškolák stěží úroveň dřívějšího průměrného průmyslováka.Inu, to je tak: "nekvalifikované" práce si už u nás žádná firma nezaplatí, protože pár set kilometrů na východ je dělník podstatně levnější. Takže musíme co nejvíc lidem narvat vysokoškolské tituly, aby mohli dělat (co na tom, že blbě) práci "kvalifikovanou", aby se celá slavná "znalostní ekonomika", na které stojí "západní civilizace", nezhroutila jako domeček z karet. Mně to přijde jako bludný kruh, ze kterého už je sotva cesta ven
Ministerstvo by nadiktovalo len okruh tem a co maju studenti zvladat, je uz na skole akym sposobom tematiku nauci.
Neexistuje previazanost zakladna - stredna - vysoka skola. Ja napr. som anglictinu vzdy bral od zaciatku od zakladov, takze som sa vzdy cca pol roka nudil..
atd.. atd..
to to je len moj dojem, nepracujem v skolstve, takze sa mozem aj mylit a mozno ze toto vsetko uz v sucasnosti u nas je aplikovane
), ostatní "moderní" jsme si museli koupit.
Na matfyzu jsem pak ale vyměkla a mám skoro všechno, co by se někdy mohlo hodit.
Většina z toho mála knížek, co jsem měla, byla stejně beznadějně ztracená jedním mým býbalým...