Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Keďže máme na Slovensku múdreho pána ministra negramotnosti, rozhodol sa že je načase zrealizovať reformu školstva. Netvrdím, že nie je treba ale spôsob akým bola robéna nie je ten najlepší. Na poslednú chvíľu, bez učebníc, ale máme (podľa zákona) školu hrou a úžasne kreatívnych žiakov a učiteľov. I keď po dnešných skúsenostiach sa nedá povedať to, že by tí učitelia neboli kreatívny.
A tak bola z (pre mňa nepochopitelných) dôvodov zavedená redukcia hodín matematiky. Učitelia sú však od toho aby nás (žiakov) učili tak na to potrebujú čas. A na spše (stredná priemyselná škola elektrotechnická) je matematika obzvlášť dôležitá a tak by sa jej malo venovať dostatok času. A učitelia boli kreatívny. Keďže môze byť len osem hodín matematiky (neviem za aké obdobie). Tak sa vedľa matematiky zaviedol nový predmet: apm (aplikovaná matematika). Ten istý učiteľ, tie isté učebnice, to isté učivo ale nový predmet. Je pravda, že školská reforma aspoň čiastočne splnila svoj účel. Učitelia sú kreatívny. Bohužiaľ, v obchádzaní zlej školskej reformy.
Tiskni
Sdílej:
). Redukcí tzv. "obtížných předmětů" dětem a žákům středních škol poskytne ministerstvo školství pouze populismus, který se následně vymstí (kupříkladu v Čechách se už poměrně dlouho nematuruje povinně z matematiky - to je podle mě skandální a je to na absoloventech těchto škol samozřejmě i vidět).
Jakoby ani nebyl zájem na tom, aby ze škol vycházeli vzdělaníZájem je na tom, aby co nejvíc lidí mělo vysokoškolský titul, pročež se právě snižuje "obtížnost" středních škol a "náročnější" věci se přesouvají na ty vysoké. S tou manipulací to jde možná ruku v ruce
Bohužel mám zprávy, že na vysokých školách kvalita absoloventů oproti minulosti klesá. Co je nejhorší je to, že např. na techniky jsou dnes přijímáni lidé, kteří by na něco takového nemohli dříve ani pomyslet (protože na to prostě nemají schopnosti).To je přesně v souladu s tím, co jsem psal (nebo aspoň jak jsem to myslel, pokud jsem se špatně vyjádřil).
Poněkud mně uniká k čemu je velké množství nekvalitních vysokoškoláků. Nechápu to nahrazování kvality kvantitou a bojím se, že je na dohled doba, kdy bude mít průměrný technický vysokoškolák stěží úroveň dřívějšího průměrného průmyslováka.Inu, to je tak: "nekvalifikované" práce si už u nás žádná firma nezaplatí, protože pár set kilometrů na východ je dělník podstatně levnější. Takže musíme co nejvíc lidem narvat vysokoškolské tituly, aby mohli dělat (co na tom, že blbě) práci "kvalifikovanou", aby se celá slavná "znalostní ekonomika", na které stojí "západní civilizace", nezhroutila jako domeček z karet. Mně to přijde jako bludný kruh, ze kterého už je sotva cesta ven
Ministerstvo by nadiktovalo len okruh tem a co maju studenti zvladat, je uz na skole akym sposobom tematiku nauci.
Neexistuje previazanost zakladna - stredna - vysoka skola. Ja napr. som anglictinu vzdy bral od zaciatku od zakladov, takze som sa vzdy cca pol roka nudil..
atd.. atd..
to to je len moj dojem, nepracujem v skolstve, takze sa mozem aj mylit a mozno ze toto vsetko uz v sucasnosti u nas je aplikovane
), ostatní "moderní" jsme si museli koupit.
Na matfyzu jsem pak ale vyměkla a mám skoro všechno, co by se někdy mohlo hodit.
Většina z toho mála knížek, co jsem měla, byla stejně beznadějně ztracená jedním mým býbalým...