Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Když už se tu objevil zápisek, pod kterým se diskutuje o VUTBR FIT, tak jsem se rozhodl sepsat své poznatky z kombinovaného studia na ČVUT FEL.
Na magisterské studium jsem původně nastoupil na ČVUT FIT (denní), bohužel jsem ale poznal, že nejsem schopen dát "oblíbenému" předmětu MI-PAR takové množství času, jaké je potřeba. Obzvlášť ne s malými (teď už třemi) dětmi doma. Hledal jsem tedy alternativu, která by šla zvládnout dálkově (kombinovaně) a nebyly tam žádné PARy. Nakonec jsem nastoupil zpátky na ČVUT FEL, kde jsem předtím vystudoval Bc., tentokráte na EaI, Výpočetní technika. Jde o dobíhající program, jsme poslední ročník.
Jak to funguje? Jak se to liší od dálkového?
Při kombinovaném studiu nadále chodíte do školy, jen máte všechny předměty v jeden den a při troše štěstí jen jednou za dva týdny. Dostáváte něco jako přednášky zkřížené se cvičeními - jsou to takové prosemináře, akorát ve skromnějším počtu návštěvníků. Docházka je ale nepovinná. Soustředění se konají spíš výjimečně (za celou dobu jsem byl na jednom). Asi tak polovina mých spolustudentů je jako já ve studentském věku, takže tam určitě nejsme sebranka čtyřicátníků, co se rozhodli dohnat titul.
Sympatické je, že má člověk stále statut studenta (do 26 let), dokonce i ten ISIC mám (i když mi někdo říkal, že by to tak být nemělo).
Oficiálně jsou nároky na kombinované studenty stejné jako na "deňáky", realita je ale trochu jiná. Vyučující berou ohled na naše omezené časové možnosti - rozsah vyžadovaných znalostí je asi stejný, u semestrálních prací ale u některých předmětů rozsah mění. To znamená, že po vás nechtějí veledílo, ale stačí něco menšího, nebo že můžete práci odevzdat kdykoliv před zkouškou a nelpí tedy na termínech ("hlavně, že to máte"). Zkoušky někdy zkracují třeba tak, že pro kombinované studenty je ústní část nepovinná nebo přednostní (a my na ní nemusíme čekat a trávit ve škole celý den).
Objevila se bohužel jedna výjimka, kde po zjištění "aha, vy nejste deňák" následuje maximální snaha vás potopit, jak to jen jde, ale to je opravdu jen taková odchylka. Ona i ta vyučující je dost taková odchylka.
Sympatické je i to, že vyučující vás berou jako lidi z praxe. Tzn. se vás hodně ptají na názor a zkušenosti.
Stejně tak s námi vyučující spolupracují i na výběru vhodných termínů zkoušky, abychom to stihli. To je také jeden velký problém: nejen se na zkoušku naučit, ale stihnout tam taky někdy jít, když je termínů jen málo a mezi předměty se překrývají.
Okolo FELu jsem slyšel hodně stížností na (klesající) úroveň. Mohu ale říct, že mi toto magisterské studium něco přineslo, snad i víc než celé (delší) bakalářské v denní podobě.
Tiskni
Sdílej:
Vsichni to vzdali uz v prvnim semestru pri prvnich zkouskachJá se nedivím, taky si říkám, že bych se na to nejraději vykašlal. Mít na školu víc času, tak by to byla pohoda; takhle je to dost šílený. Ale zbývá mi už jen několik měsíců, v červnu bych měl mít státnice... je třeba si zachovat optimismus.
). Znalosti jsou požadovaný víceméně stejný jako u deňáků, zkoušky jsou většinou společný, zadání stejná, občas malinko mírnější hodnocení ve stylu "to se dělá na cvičeních, tak stačí, když to uděláte z části" atp. Co se opravdu moc nehrotí jsou seminárky a zápočtové písemky (zápočty jsou většinou za docházku - každých 14 dní pá+so od rána do večera). Nejdřív jsem si myslel, že mi to nic moc nedá, ale kupodivu dalo mi to docela dost (i když podle názvu jsem čekal víc elektrotechniky a elektroniky, nejvíc máme asi teorie spojitýho řízení a automatizace obecně). Dostal jsem se k docela zajímavým věcem, ke kterým bych se asi sám nedokopal (teorie spojitýho řízení, zpracování signálů, hodně Matlabu...) a hlavně jsme měli těžký, ale dobrý matiky a fyziky (na technickou VŠ - matfyzáci pomlčí).