Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Když už se tu objevil zápisek, pod kterým se diskutuje o VUTBR FIT, tak jsem se rozhodl sepsat své poznatky z kombinovaného studia na ČVUT FEL.
Na magisterské studium jsem původně nastoupil na ČVUT FIT (denní), bohužel jsem ale poznal, že nejsem schopen dát "oblíbenému" předmětu MI-PAR takové množství času, jaké je potřeba. Obzvlášť ne s malými (teď už třemi) dětmi doma. Hledal jsem tedy alternativu, která by šla zvládnout dálkově (kombinovaně) a nebyly tam žádné PARy. Nakonec jsem nastoupil zpátky na ČVUT FEL, kde jsem předtím vystudoval Bc., tentokráte na EaI, Výpočetní technika. Jde o dobíhající program, jsme poslední ročník.
Jak to funguje? Jak se to liší od dálkového?
Při kombinovaném studiu nadále chodíte do školy, jen máte všechny předměty v jeden den a při troše štěstí jen jednou za dva týdny. Dostáváte něco jako přednášky zkřížené se cvičeními - jsou to takové prosemináře, akorát ve skromnějším počtu návštěvníků. Docházka je ale nepovinná. Soustředění se konají spíš výjimečně (za celou dobu jsem byl na jednom). Asi tak polovina mých spolustudentů je jako já ve studentském věku, takže tam určitě nejsme sebranka čtyřicátníků, co se rozhodli dohnat titul.
Sympatické je, že má člověk stále statut studenta (do 26 let), dokonce i ten ISIC mám (i když mi někdo říkal, že by to tak být nemělo).
Oficiálně jsou nároky na kombinované studenty stejné jako na "deňáky", realita je ale trochu jiná. Vyučující berou ohled na naše omezené časové možnosti - rozsah vyžadovaných znalostí je asi stejný, u semestrálních prací ale u některých předmětů rozsah mění. To znamená, že po vás nechtějí veledílo, ale stačí něco menšího, nebo že můžete práci odevzdat kdykoliv před zkouškou a nelpí tedy na termínech ("hlavně, že to máte"). Zkoušky někdy zkracují třeba tak, že pro kombinované studenty je ústní část nepovinná nebo přednostní (a my na ní nemusíme čekat a trávit ve škole celý den).
Objevila se bohužel jedna výjimka, kde po zjištění "aha, vy nejste deňák" následuje maximální snaha vás potopit, jak to jen jde, ale to je opravdu jen taková odchylka. Ona i ta vyučující je dost taková odchylka.
Sympatické je i to, že vyučující vás berou jako lidi z praxe. Tzn. se vás hodně ptají na názor a zkušenosti.
Stejně tak s námi vyučující spolupracují i na výběru vhodných termínů zkoušky, abychom to stihli. To je také jeden velký problém: nejen se na zkoušku naučit, ale stihnout tam taky někdy jít, když je termínů jen málo a mezi předměty se překrývají.
Okolo FELu jsem slyšel hodně stížností na (klesající) úroveň. Mohu ale říct, že mi toto magisterské studium něco přineslo, snad i víc než celé (delší) bakalářské v denní podobě.
Tiskni
Sdílej:
Vsichni to vzdali uz v prvnim semestru pri prvnich zkouskachJá se nedivím, taky si říkám, že bych se na to nejraději vykašlal. Mít na školu víc času, tak by to byla pohoda; takhle je to dost šílený. Ale zbývá mi už jen několik měsíců, v červnu bych měl mít státnice... je třeba si zachovat optimismus.
). Znalosti jsou požadovaný víceméně stejný jako u deňáků, zkoušky jsou většinou společný, zadání stejná, občas malinko mírnější hodnocení ve stylu "to se dělá na cvičeních, tak stačí, když to uděláte z části" atp. Co se opravdu moc nehrotí jsou seminárky a zápočtové písemky (zápočty jsou většinou za docházku - každých 14 dní pá+so od rána do večera). Nejdřív jsem si myslel, že mi to nic moc nedá, ale kupodivu dalo mi to docela dost (i když podle názvu jsem čekal víc elektrotechniky a elektroniky, nejvíc máme asi teorie spojitýho řízení a automatizace obecně). Dostal jsem se k docela zajímavým věcem, ke kterým bych se asi sám nedokopal (teorie spojitýho řízení, zpracování signálů, hodně Matlabu...) a hlavně jsme měli těžký, ale dobrý matiky a fyziky (na technickou VŠ - matfyzáci pomlčí).