Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Tohle je otázka, na kterou jsem se teď snažil zjistit odpověď. Mám topivej nF4 (SLI) chipset, kterej je pasivně chlazenej. Naštěstí mám na procesoru takovej velkej chladič, kterej ofoukne i ten čip, takže není třeba nic extra. Kvůli týhle ptákovině jsem si napsal v C jednoduchej prográmek, fancontrol-ng (viz můj web) - řídí rychlost (vlastně i samotný zapínání) větráku na chladiči CPU, v závislosti na aktuální teplotě CPU a M/B (podle toho co je teplejší - teda myslím, už to nějakou dobu jenom úspěšně používám). Abych zjistil jakou optimální teplotu udržovat, chtěl jsem přijít na kompromis mezi nízkou hlučností (aby se větrák roztáčel na vysoký otáčky jen minimálně) a bezpečností (aby deska třeba neodešla zbytečně dřív nebo třeba prakticky hned)... No a to se mi tak nějak povedlo.
Kompiluju si takhle novej Paludis a koukám, že se větrník točí kvůli desce docela masivně, protože už šla k 70 °C. Tak jsem si řekl, že ho zkusím na chvíli vypnout a mrknu se jakých teplot by to dosáhlo bez chlazení a v případě nouze (řekněme nad 90 °C) to raději osolím. Po chvíli tam bylo nějakých 84 °C a kompilace selhala s chybou "Internal compiler error". To je pro mě známá chyba a dochází k ní, pokud máte moc přetaktovanej procesor nebo paměti a podle všeho i když se přehřívá hardware (nejspíš se tam kvůli tý vysoký teplotě něco podělalo). Kompilaci jsem pustil znova, abych měl jistotu, že to není opravdu chyba kompilátoru, jelikož mám GCC trunk (budoucí 4.4) a Paludis navíc používá nejnovější a možná ještě ne moc odladěný frajeřiny z C++0x - nebyla, tentokrát ale vytuhnul systém.
Všechno je v pohodě a po tvrdym resetu to jede dál, takže jsem rád, že se to stalo a vím, co je teda takový maximum a můžu z toho vycházet. Teď mám nastaveno ať se pomalu roztočí při 50 °C a rozkotlí to až při 80 °C naplno, což se teď ukázalo jako dobrej nápad a docela vhodně nastavený teploty. V praxi to znamená, že v klidu se ta teplota drží kolem 50 °C (sem tam se na chvíli roztočí větrák) a při kompilaci je to takových 70 °C a už to dělá (v noci zvlášť slyšitelnej) rachot. Procesor si píská, ten měl při tomhle nářezu 44 °C, což je pohodička.
Ještě před tímhle testem jsem hledal na webu nějaký kritický teploty, ale narazil jsem akorát na bandu šílenců, podle kterých je už 40 °C moc a s takovýma podle mě vůbec nemá cenu diskutovat, protože se s váma klidně budou hádat, že je lepší mít disky chlazený na 20 °C než na 40 °C nebo 50 °C.
No, tak pro mě je tohle zajímavý zjištění, protože jsem si myslel, že nebude problém do takových 100 °C, možná i víc (akorát se třeba zkrátí životnost, ale ne nějak rapidně). Omyl.
Tiskni
Sdílej:
Díky za tip, až nebude co s penězma (čti: až koupím LCD), tak se mrknu jak by se to chlazení dalo vylepšit. Je fakt, že v tý bedně se vzduch fakt ani nehne, všechny větráky jsem zrušil a točí se jen ten na grafice, ve zdroji a občas ten na procesoru.
Mám tady místo na 2x80mm vzadu ve skříni a ještě další jedno na bočnici, ale tam se mi žádnej dávat nechce (nepraktický). Už dříve jsem koukal na ventilátory Noctua, na nich se totiž dají řídit otáčky a zdá se, že dovedou bejt prakticky neslyšitelný.
Jinak to spaní a kompilaci zatím řeším něčím jako je sleep 1h a nestěžuju si
Nebo to můžu pustit když nejsem doma někde z mobilu, nemusím nutně kompilovat v noci.