Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Další odpověď ... miluju
(jen malá nadsázka
)
Že ho používam a fakt mi vyhovuje ... aneb kdybys tam dal v anketě citově zabarvenou možnost, vybral bych si ji. Když jsem začal kdysi používat "linux", tak jsem po něčem šáhnul, tehdy po Mandrake. Nevěděl jsem, do čeho jdu, nějak jsem s nim žil. Evoluce mne přivedla až ke Gentoo a tak, jelikož mam zase jednou psavou, tak jsem se vyjádřil, že Gentoo je to nej v oblasti OS, co jsem zatim objevil, co mi vyhovuje.
Snad Ti tu nedělam moc velkej cirkus.
Jo, souhlasím s tebou. Já jsem teda dlouhodobě a aktivně žádný jiný distro nepoužíval, Gentoo mám od samýho začátku.
Já znam jinak nejvíc asi Mandrivu, pak trochu Ubuntu a CentOS.
<rejp> Muset rekompilovat kvůli jedný věci spoustu věcí dalších, že bych se na to...
</rejp>
Vážně: Teď jedu na Archlinuxu a jsem velmi spokojenej. Gentoo možná jednou taky zkusím.
Neni to jen o kompilování, i o obecné znalosti systému, přehlednosti a tak.
Přesto občas mne překvapí, že Gentoo něco nemá v repozitáři a třeba ubuntu joo. Na příklad si teď nevzpomenu.
a z eeecka se stal hlavni produkcni system.
) Melo to ale 1 pozitivni vec. Konecne jsem se dokopal k freeBSD jako hlavnimu systemu (za coz jsem rad
)
. Kompiluju jen v nutných případech, kdy opravdu chci něco nového vyzkoušet. Věčné kompilování (čili komplikování si života s linuxem) není nic pro mě
. Jediný co opravdu totiž zvládnu je configure, make, make install. Tuto svatou trojici. Víc nic. Abych hledal půl hodiny flagy pro configure... na to fakt nemám čas, případně hledat jiné problémy a errory při kompilaci.
Pokud to autor chce mít použitelné (=dobře distribuovat), tak tam snad dá návod nebo google poradí?
Kdysi v Mandrivě jsem taky kompiloval, občas to zařvalo chybu s číslem řádku, prohlíd jsem zdroják a podle toho pátral. Překlep šel opravit, občas podle struktury třeba přeskočit podmínku apod.
No to je pravda, že orientovat se v kódu by ses měl. Abys mu třeba nerozuměl, proč takhle, ale aspoň posoudil, zda je formálně ok.
Jedine sabayon :D ---------- Tomáš Chvátal Gentoo Linux Developer [Council/KDE/Overlays/QA/X11] E-Mail : scarabeus@gentoo.org GnuPG FP : 94A4 5CCD 85D3 DE24 FE99 F924 1C1E 9CDE 0341 4587 GnuPG ID : 03414587A ted vazne :D Me se nejvic na gentoo libi to ze si muzu specifikovat deps jak chci a nemusim instalovat vsechno co se rozhodne spravce balicku povazovat za vhodne. Ostatni veci sou jen bonus po ceste :]
Prostě nic pro mě. Jakmile to chce člověk trochu víc přiohnout, je to víc práce než užitku. Nebudu to dál rozebírat, nikomu to neberu.Přiznej se, cos chtěl přiohnout?
Initskripty v Debianu Stable, to je taková hnojárna bez ladu a skladu. Ale v testingu se už snad přecházelo na něco solidního...Nesouhlas. Původní systém mi přišel v pohodě (až na nemožnost spouštět služby paralelně), z toho přechodu jsem se naopak musel vyhrabávat asi dva dny (a služby se stále spouští jedna po druhé)
. Já si jedu v jobu arch stable větev s několika drobnostma okolo. Teď mám na něm uptime (co restart, to aktualizace) asi 110 dní a jediné, co mně v poslední době trápí je virtualbox. Ten bych potřeboval aktuálnější kvůli akceleraci ve winxp. Ale to asi vyřeším jen instalací samotného virtualboxu a seru na update celého systému.
Ehm. Tos trochu překroutil. Moje ebuildy s Portage fungují (a jestli ne, tak řekni a já se to pokusím opravit). To jen ty, místo abys poskytnul potřebný XMLko pro laymana, označuješ moje repo za obskurní. Přitom by ti to netrvalo o moc dýl než psaní toho komentáře.
Je efektivnejsi, kdyz to udela autor programu (cas T), nebo kdyz to musi udelat 10.000 uzivatelu (cas 10000xT)?
<repo quality="experimental" status="unofficial">
<name>overlay-watzke-cz</name>
<description>David Watzke's Gentoo overlay</description>
<homepage>http://overlay.watzke.cz/</homepage>
<owner>
<email>overlay@watzke.cz</email>
<name>David Watzke</name>
</owner>
<source type="git">git://repo.or.cz/overlay-watzke-cz.git</source>
<source type="git">http://repo.or.cz/r/overlay-watzke-cz.git</source>
<feed>http://repo.or.cz/w/overlay-watzke-cz.git/atom</feed>
<feed>http://repo.or.cz/w/overlay-watzke-cz.git/rss</feed>
</repo>
zrovna ty a tvoje esmska v obskurnim repozitari (tj. ktery neumi layman) je zarny priklad ;)Můžeš si nadefinovat vlastní overlay. Stačí si vytvořeit někde na disku xml definici a přidat ji do konfigurace laymana. Inspirace třeba tady
Ano, můžeš. A o tom to je.
Ne, o tom to neni.
Je to o tom, pokouset se upozornovat na podobne obskurnosti a navrhovat zpusoby
zlepseni.
Ty novější balíčky často bejvaj ten problém
tak budto chci stable, a necekam nejnovejsi balicky,
nebo chci bleeding edge,
a pak bych rad balicky nejlepe v okamziku, kdy vyjde nova verze
pokud jsou rozbity, zamaskuju je a udelam downgrade
Dyť je možné mít bin i komplet kompilované pohromadě
pro případ nouze a potřeby.
Stejně tak proto mam čtyři partišny, boot, gentoo, ubuntu (nebo cokoliv jiného) a swap, když se gentoo nějak zneprovozní nebo tam něco chybí, co potřebuju, udělam jinde, zprovoznim zase systém a jsem furt v gentoo. Mluvim o noťasu.
Fakt se za takovym popisem problému neskrývá něco víc?
Joj, rebootuju. V chrootu používam jen konzolové věci. Snažim se oddělovat obě distribuce, jejich život, snad i proto mne to ještě nenapadlo používat najednou.
To druhý distro mam pouze pro funkci "jakoby live", čili v nouzi vytáhnout z bryndy a nic víc v něm nezkoumat.
Dneska nemuzete nekomu rict: "nemuzu si precist tvuj mail - word dokument, protoze jsem upgradoval libldap, na ni zavisi knihovna libXY a kvuli ni budu celou noc kompilovat OOffice".tohle už není pravda - nová portage zachovává staré knihovny, dokud jsou používány (dokud se vše nepřekompiluje proti nové verzi), takže upgrady nic nerozbíjí
Já taky kompiluju. Úplně všechno. X.org s ovladači většinou kompilátorem Intel, protože ten prostě rulezzz, všechno ostatní GCCčkem, protože pro drtivou většinu balíků je to jediná možnost. A neohrnuju nad kompilací nos. 
Jen nepoužívám Gentoo, ale ArchLinux.
většinou kompilátorem Intel, protože ten prostě rulezzz... v případě, že máš jediný správný procesor (TM)
Ano, pochopitelně. To se asi každý dovtípí a není třeba to explicitně zdůrazňovat.
Firmě AMD nic nebrání vyvinout kompilátor podobných kvalit pro své procesory. U ostatních platforem je situace mírně složitější, ale platí přibližně totéž.
Tiskni
Sdílej: