Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Ackoliv prisaham na Gentoo a jsem s nim docela spokojeny, prece jen je Gentoo obcas nevhodne doporucit druhym. Hlavne tem, kteri hledaji v Linuxu neco, co je omraci ve srovnani s MS Windows - jedinym systemem, ktery dosud poznali. Nasledujici zapis se venuje nejprve neuspesnemu pokusu s Ubuntu. Psano behem instalace ArchLinuxu v dosud nelokalizovanem prostredi, proto bez diakritiky.
Gentoo je specificke svym resenim source-based distribuce: nativni reseni je kompilovat (ci lepe: nechat kompilovat) vsechny aplikace ze zdrojovych kodu. Tohle se nehodi pro kazdeho, prece jen to nejakou dobu trva. Je tedy dobre mit v zaloze nejakou alternativni distribuci, kvuli doporuceni, kdyz potrebujete nejakou rychlou instalaci nebo kdyz vite, ze pro dotycneho nebude Gentoo to prave orechove.
Vedel jsem uz z drivejsi zkusenosti, ze bych mohl doporucit Mandrake, resp. Mandrivu, ale tezko bych asi vysvetloval, proc jsem od tehle distribuce odesel ke Gentoo. Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Prvnim vaznym kandidatem se tedy stalo Ubuntu.
Distribuce momentalne nadsene oslavovana, jeji instalace vsak nedopadla dobre. Treba rict, ze pricinou neuspechu byl nekvalitni cesky instalator verze 5.04, castecne mozna chyba vypaleni na CD. Bohuzel se Ubuntu instaluje bez varovani, zda vsechny potrebne procedury probehly.
Chyba v prekladu ceskeho instalatoru zapricini, ze se instalace pred koncem zadrhne ve smycce a nedovoli vlastne instalacni proceduru korektne ukoncit. Moje chyba, nemel jsem pro zacatek experimentovat s lokalizovanou verzi. Reboot funguje, ovsem otazka hloda, je vsechno v poradku? Pravdepodobne ne, coz se ukaze, kdyz pri startu grafickeho prostredi hlasi monitor Out of range - jesteze vim, ze treba hledat v xorg.conf. Soubor jsem nasel, ale byl cely podivne prazdny. Po rucnich opravach se podarilo nastartovat do Gnome (prichazi standardne s Ubuntu).
Kdyz jsem nakonec zjistil, ze diky nejakym zavislostem mi Ubuntu stale dokola a zcela bez meho vedomi pod grafickym prostredim taha z netu a pokousi se instalovat baliky jako mozilla-firefox nebo OpenOffice.org (1.1.3), otravilo me to nadobro. Verim, ze se daji chyby opravit, ze zacatecnik by si patrne jak Firefox tak OpenOffice nainstaloval a ze ten, kdo touzi prave po Ubuntu, snad kvuli zakladu v Debianu, muze byt nakonec po nejakem tom boji spokojen.
Na druhou stranu, pokud me neco privita takovymto cirkusem, tezko se zamilovat na prvni pohled. Tohle se mi mimochodem stalo uz kdysi s Debianem, kdyz me vysplouchla jakasi bugova beta instalatoru. Diky tomu jsem nasel Gentoo :) Konkurence na sebe nenechala cekat ani v tomto pripade, a tak, nez bych se snazil domlouvat rucne Ubuntu, nasel jsem si taktez momentalne do nebes vychvalovany ArchLinux.
Na rozdil od Ubuntu neni treba stahovat kompletni CD, staci BASE system, nebo dokonce jen img diskety. Pokracuje se pres net. Prvni sympaticka vec: pujde nainstalovat i tam, kde neni CD-ROM, napr. na starsim notebooku. Pripomnelo mi to Gentoo: Arch zabodoval. Nicmene jsem si zakladni BASE instalacni CD stahl (do sbirky cedecek :), zhruba 200M neni nijak extremni velikost, a autodetekce systemu mi mozna usetri rucni nastavovani a roztahanou instalaci zakladu.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Sam sem na Arch presel take z Gentoo a vubec si nestezuji, co se me na nem hlavne libi ze stejne jako Gentoo se drzi filosofie rolling-updatu a je vzdy maximalne aktualni (to dokonce vic nez Gentoo). Je to krasne cisty system a pacman spolu s ABS je skoro stejne tak dobry jako portage
Nicmene nekdy v budoucnu se planuju k Gentoo vratit, porad je to ma nejoblibenejsi distribuce... Arch je sice super (rozhodne dle meho nazoru nejlepsi binarni distribuce s jakou sem se kdy setkal - a ze sem jich vyzkousel hodne), ale mam moc rad ideu source-based distribuce (a Gentoo je proste skvele
). Mozna nekdy v blogu sepisu duvody proc sem z Gentoo presel na Arch (i kdyz uz jsem to psal nekde v diskuzich) a za jakych okolnosti se k nemu chci vratit (az pokud se zmeni k lepsimu par veci co mi na Gentoo v posledni dobe zacali vadit).
Ja porad nedokazu pochopit duvod vetsiny gentoockaru, proc tuto distribuci pouzivaji je, ze jim dava sanci rucni konfigurace systemu.Ja to myslel opravdu takhle (kazde slovo je tam zamerne): Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Protoze jsem lenivej od prirody, po roce Mandrake jsem netusil, co to takovej konfiguracni soubor je. Jeste jsem ani nenainstaloval Gentoo a uz jsem jich musel par upravovat :) Pro nekoho zbytecna lecba sokem, pro nekoho vitana skola.