Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Microsoft se vyhnul pokutě od Evropské komise za zneužívání svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s aplikací Teams. S komisí se dohodl na závazcích, které slíbil splnit. Unijní exekutivě se nelíbilo, že firma svazuje svůj nástroj pro chatování a videohovory Teams se sadou kancelářských programů Office. Microsoft nyní slíbil jasné oddělení aplikace od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook. Na Microsoft si
… více »Samba (Wikipedie), svobodná implementace SMB a Active Directory, byla vydána ve verzi 4.23.0. Počínaje verzí Samba 4.23 jsou unixová rozšíření SMB3 ve výchozím nastavení povolena. Přidána byla podpora SMB3 přes QUIC. Nová utilita smb_prometheus_endpoint exportuje metriky ve formátu Prometheus.
Ackoliv prisaham na Gentoo a jsem s nim docela spokojeny, prece jen je Gentoo obcas nevhodne doporucit druhym. Hlavne tem, kteri hledaji v Linuxu neco, co je omraci ve srovnani s MS Windows - jedinym systemem, ktery dosud poznali. Nasledujici zapis se venuje nejprve neuspesnemu pokusu s Ubuntu. Psano behem instalace ArchLinuxu v dosud nelokalizovanem prostredi, proto bez diakritiky.
Gentoo je specificke svym resenim source-based distribuce: nativni reseni je kompilovat (ci lepe: nechat kompilovat) vsechny aplikace ze zdrojovych kodu. Tohle se nehodi pro kazdeho, prece jen to nejakou dobu trva. Je tedy dobre mit v zaloze nejakou alternativni distribuci, kvuli doporuceni, kdyz potrebujete nejakou rychlou instalaci nebo kdyz vite, ze pro dotycneho nebude Gentoo to prave orechove.
Vedel jsem uz z drivejsi zkusenosti, ze bych mohl doporucit Mandrake, resp. Mandrivu, ale tezko bych asi vysvetloval, proc jsem od tehle distribuce odesel ke Gentoo. Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Prvnim vaznym kandidatem se tedy stalo Ubuntu.
Distribuce momentalne nadsene oslavovana, jeji instalace vsak nedopadla dobre. Treba rict, ze pricinou neuspechu byl nekvalitni cesky instalator verze 5.04, castecne mozna chyba vypaleni na CD. Bohuzel se Ubuntu instaluje bez varovani, zda vsechny potrebne procedury probehly.
Chyba v prekladu ceskeho instalatoru zapricini, ze se instalace pred koncem zadrhne ve smycce a nedovoli vlastne instalacni proceduru korektne ukoncit. Moje chyba, nemel jsem pro zacatek experimentovat s lokalizovanou verzi. Reboot funguje, ovsem otazka hloda, je vsechno v poradku? Pravdepodobne ne, coz se ukaze, kdyz pri startu grafickeho prostredi hlasi monitor Out of range - jesteze vim, ze treba hledat v xorg.conf. Soubor jsem nasel, ale byl cely podivne prazdny. Po rucnich opravach se podarilo nastartovat do Gnome (prichazi standardne s Ubuntu).
Kdyz jsem nakonec zjistil, ze diky nejakym zavislostem mi Ubuntu stale dokola a zcela bez meho vedomi pod grafickym prostredim taha z netu a pokousi se instalovat baliky jako mozilla-firefox nebo OpenOffice.org (1.1.3), otravilo me to nadobro. Verim, ze se daji chyby opravit, ze zacatecnik by si patrne jak Firefox tak OpenOffice nainstaloval a ze ten, kdo touzi prave po Ubuntu, snad kvuli zakladu v Debianu, muze byt nakonec po nejakem tom boji spokojen.
Na druhou stranu, pokud me neco privita takovymto cirkusem, tezko se zamilovat na prvni pohled. Tohle se mi mimochodem stalo uz kdysi s Debianem, kdyz me vysplouchla jakasi bugova beta instalatoru. Diky tomu jsem nasel Gentoo :) Konkurence na sebe nenechala cekat ani v tomto pripade, a tak, nez bych se snazil domlouvat rucne Ubuntu, nasel jsem si taktez momentalne do nebes vychvalovany ArchLinux.
Na rozdil od Ubuntu neni treba stahovat kompletni CD, staci BASE system, nebo dokonce jen img diskety. Pokracuje se pres net. Prvni sympaticka vec: pujde nainstalovat i tam, kde neni CD-ROM, napr. na starsim notebooku. Pripomnelo mi to Gentoo: Arch zabodoval. Nicmene jsem si zakladni BASE instalacni CD stahl (do sbirky cedecek :), zhruba 200M neni nijak extremni velikost, a autodetekce systemu mi mozna usetri rucni nastavovani a roztahanou instalaci zakladu.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Ja porad nedokazu pochopit duvod vetsiny gentoockaru, proc tuto distribuci pouzivaji je, ze jim dava sanci rucni konfigurace systemu.Ja to myslel opravdu takhle (kazde slovo je tam zamerne): Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Protoze jsem lenivej od prirody, po roce Mandrake jsem netusil, co to takovej konfiguracni soubor je. Jeste jsem ani nenainstaloval Gentoo a uz jsem jich musel par upravovat :) Pro nekoho zbytecna lecba sokem, pro nekoho vitana skola.