Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Ackoliv prisaham na Gentoo a jsem s nim docela spokojeny, prece jen je Gentoo obcas nevhodne doporucit druhym. Hlavne tem, kteri hledaji v Linuxu neco, co je omraci ve srovnani s MS Windows - jedinym systemem, ktery dosud poznali. Nasledujici zapis se venuje nejprve neuspesnemu pokusu s Ubuntu. Psano behem instalace ArchLinuxu v dosud nelokalizovanem prostredi, proto bez diakritiky.
Gentoo je specificke svym resenim source-based distribuce: nativni reseni je kompilovat (ci lepe: nechat kompilovat) vsechny aplikace ze zdrojovych kodu. Tohle se nehodi pro kazdeho, prece jen to nejakou dobu trva. Je tedy dobre mit v zaloze nejakou alternativni distribuci, kvuli doporuceni, kdyz potrebujete nejakou rychlou instalaci nebo kdyz vite, ze pro dotycneho nebude Gentoo to prave orechove.
Vedel jsem uz z drivejsi zkusenosti, ze bych mohl doporucit Mandrake, resp. Mandrivu, ale tezko bych asi vysvetloval, proc jsem od tehle distribuce odesel ke Gentoo. Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Prvnim vaznym kandidatem se tedy stalo Ubuntu.
Distribuce momentalne nadsene oslavovana, jeji instalace vsak nedopadla dobre. Treba rict, ze pricinou neuspechu byl nekvalitni cesky instalator verze 5.04, castecne mozna chyba vypaleni na CD. Bohuzel se Ubuntu instaluje bez varovani, zda vsechny potrebne procedury probehly.
Chyba v prekladu ceskeho instalatoru zapricini, ze se instalace pred koncem zadrhne ve smycce a nedovoli vlastne instalacni proceduru korektne ukoncit. Moje chyba, nemel jsem pro zacatek experimentovat s lokalizovanou verzi. Reboot funguje, ovsem otazka hloda, je vsechno v poradku? Pravdepodobne ne, coz se ukaze, kdyz pri startu grafickeho prostredi hlasi monitor Out of range - jesteze vim, ze treba hledat v xorg.conf. Soubor jsem nasel, ale byl cely podivne prazdny. Po rucnich opravach se podarilo nastartovat do Gnome (prichazi standardne s Ubuntu).
Kdyz jsem nakonec zjistil, ze diky nejakym zavislostem mi Ubuntu stale dokola a zcela bez meho vedomi pod grafickym prostredim taha z netu a pokousi se instalovat baliky jako mozilla-firefox nebo OpenOffice.org (1.1.3), otravilo me to nadobro. Verim, ze se daji chyby opravit, ze zacatecnik by si patrne jak Firefox tak OpenOffice nainstaloval a ze ten, kdo touzi prave po Ubuntu, snad kvuli zakladu v Debianu, muze byt nakonec po nejakem tom boji spokojen.
Na druhou stranu, pokud me neco privita takovymto cirkusem, tezko se zamilovat na prvni pohled. Tohle se mi mimochodem stalo uz kdysi s Debianem, kdyz me vysplouchla jakasi bugova beta instalatoru. Diky tomu jsem nasel Gentoo :) Konkurence na sebe nenechala cekat ani v tomto pripade, a tak, nez bych se snazil domlouvat rucne Ubuntu, nasel jsem si taktez momentalne do nebes vychvalovany ArchLinux.
Na rozdil od Ubuntu neni treba stahovat kompletni CD, staci BASE system, nebo dokonce jen img diskety. Pokracuje se pres net. Prvni sympaticka vec: pujde nainstalovat i tam, kde neni CD-ROM, napr. na starsim notebooku. Pripomnelo mi to Gentoo: Arch zabodoval. Nicmene jsem si zakladni BASE instalacni CD stahl (do sbirky cedecek :), zhruba 200M neni nijak extremni velikost, a autodetekce systemu mi mozna usetri rucni nastavovani a roztahanou instalaci zakladu.
pokracovani priste
Tiskni
Sdílej:
Sam sem na Arch presel take z Gentoo a vubec si nestezuji, co se me na nem hlavne libi ze stejne jako Gentoo se drzi filosofie rolling-updatu a je vzdy maximalne aktualni (to dokonce vic nez Gentoo). Je to krasne cisty system a pacman spolu s ABS je skoro stejne tak dobry jako portage
Nicmene nekdy v budoucnu se planuju k Gentoo vratit, porad je to ma nejoblibenejsi distribuce... Arch je sice super (rozhodne dle meho nazoru nejlepsi binarni distribuce s jakou sem se kdy setkal - a ze sem jich vyzkousel hodne), ale mam moc rad ideu source-based distribuce (a Gentoo je proste skvele
). Mozna nekdy v blogu sepisu duvody proc sem z Gentoo presel na Arch (i kdyz uz jsem to psal nekde v diskuzich) a za jakych okolnosti se k nemu chci vratit (az pokud se zmeni k lepsimu par veci co mi na Gentoo v posledni dobe zacali vadit).
Ja porad nedokazu pochopit duvod vetsiny gentoockaru, proc tuto distribuci pouzivaji je, ze jim dava sanci rucni konfigurace systemu.Ja to myslel opravdu takhle (kazde slovo je tam zamerne): Hlavne totiz kvuli tomu, ze prilis nedava sanci ucit se rucni konfiguraci systemu, coz po zkusenostech s Gentoo povazuji za vyznamny klad. Protoze jsem lenivej od prirody, po roce Mandrake jsem netusil, co to takovej konfiguracni soubor je. Jeste jsem ani nenainstaloval Gentoo a uz jsem jich musel par upravovat :) Pro nekoho zbytecna lecba sokem, pro nekoho vitana skola.