Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Tiskni Sdílej:
Az v posledni dobe se nekdo rozhodl ze ISO je "standard" a tak to vsem nacpeme do chrtanu... :-/
Veľký enter je tá najmenšia drobnosť ktorá by ma pri notebookovej klávesnici trápila. Skôr mi vadí, že sa všetko ostatné niekam rozsypalo (pg up/dow, home, end, delete, insert!!, defaultné multimediálne klávesy namiesto F1-12, celý rad F kláves preč na nových thinkpadoch X1). Takže podčiarknuté a sčítané nič, čo by so mohol nazvať notebook s poriadnou klávesnicou na trhu nie je.
Problém je, že striedam notebooky a desktop. A takú absenciu insertu v konzole len tak nepredýcham. Pritom na tých notebookoch je toľko miesta aby tam mohla byť klávesnica so štandardným rozložením ... a tí idioti to takto zmrvia.
Nie všade je to tak hrozné, ale na thinkpadoch to tak totálne totálne rozbili až to nie je možné. A to mám thinkpady rád hlavne kvôli klávesnici a klitorisu. Keby som teraz chcel vymeniť svoju R61 za niečo iné musel by som rozmýšľam či mizernú klávesnicu a klitoris (aj keď aj ten poriadne posrali odstránením tlačidiel), alebo menej mizernú klávesnicu a bez klitorisu ... tomu sa hovorí pokrok
U toho dellu by mi vadila trochu jedná vec - nie je tam medzera medzi f klávesami. Inak je to totálne to isté čo na mojom thinkpade. Kde sú tie časy kedy praktickosť vyhrávala nad "byť cool"?
Presne tak, chicklety nie sú tak zlé. Dá sa na tom písať, odozvu to má dobrú, vyzerá to ehm no mne sa omnoho viacej páčili staršie (teraz keď pozriem aká je x61 krásna oproti tým novým) ... ale to je vecou vkusu. V každom prípade aj na tých moderných klávesniciach sa píše dobre, ale ten layout a trackpoint ...
Bratm, vidím klávesnicu hneď sa mi vybavíš ty, nerozmýšľal si tie vedomosti niekedy využiť komerčne, teda len taký nástrel až si nad nejakým biznisom rozmýšľal.
Lid si žádá rychlejší koně.
Když zůstaneme u těch klávesnic, tak mně vadí, že na většině z nich opruzuje klávesa s logem Windows. Přitom já Windows nepoužívám, nemám s nimi nic společného. Ještě tam straší s nápisy, že je to registrovaná známka či co… to snad abych si rovnou najal právníka, preventivně, aby mě někdo nezačal terorizovat skrze soudy a právo duševního vlastnictví.
Sehnat klávesnici neinfikovanou tímhle odpadem je docela umění – člověk musí vybírat buď mezi staršími nebo dražšími kousky.
Řekl bych, že o to logo tam nikdo nestojí (o tu klávesu navíc ano), a zřejmě je tento trh deformovaný a postižený nekalými praktikami jedné firmy.
Myslíš ErgoDox? Ona i ta das Keyboard byla docela drahá… ty plasty úplně nutně otevřené mít nemusím, ale uvažuji, že bych vyměnil řadič nějakým svobodnějším a důvěryhodnějším.
Nicméně pro sebe si člověk jednu takovou klávesnici pořídit může, ale kdybys chtěl vybavit celou kancelář nebo to dodávat v rámci počítačové sestavy, tak to není taková sranda, málokdo to zaplatí. Přijde mi škoda, že tu nejsou i levné klávesnice bez „Windows“ klávesy.
málokdo to zaplatí
Toho bych se zase tak nebál. Podívej se na ceny Topre nebo terminálových klávesnic. Spousta z toho jsou velké zakázky s úpravami pro zákazníka, takže pokud by někdo ten design nasadil ve velkém, cenově by to problém nebyl (R&D se tady už moc řešit nemusí). V tomhle sektoru se platí primárně za záruky testování kvality apod. Podobně velké společnosti (nebo i menší vývojářské firmy) na Západě mají kinesis nebo maltrony, protože se jim to často v dlouhodobém časovém horizontu vyplatí ve srovnání s řešením zdravotních komplikací zaměstnanců.
BTW: to že URL na webu ErgoDoxu končí na .aspx
je nějaká forma trollingu?
HTTP/1.1 200 OK Cache-Control: private Content-Length: 3480 Content-Type: text/html; charset=utf-8 Server: Microsoft-IIS/8.0 X-AspNet-Version: 4.0.30319 Set-Cookie: ASP.NET_SessionId=qbgytkzx0nb0gcsxc4c0is1n; path=/; HttpOnly X-Powered-By: ASP.NET
Od kedy som prešiel na tiling wm neviem či by som si vedel zvyknúť na klávesnicu bez win klávesy. Na linuxe je to nie moc využívaná klávesa vďaka čomu sa dá pekne nabindovať na manipuláciu s oknami (logo windows je v tomto prípade celkom výstižné a ešte je tam pekne vidieť aké sú tie okná dlaždicové).