Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Posledni dobou jsem se zacal zajimat o KDE trosku vic do hloubky, protoze ma podle mne do budoucnosti(KDE 4) ohromny potencional. Vcelku me mrzi zcela nepodlozene polopravdy mnohych odborniku(at uz radoby odborniku nebo skutecnych).
Jednou z oblibenych polopravd je to ze KDE zabere mnozstvi pameti. To je sice na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu dalsi spustene programy uz zaberou, diky sdilenym knihovnam (teda pokud sou napsane pod kde), minimum pameti. Myslim ze ve finale je KDE + Konqueror + Kword mene narocna kombinace nez Fluxbox + Firefox + OOwriter)
Pokracovani priste du spat
Tiskni
Sdílej:
Nevím, ale podle mne XFce + GTK aplikace jsou naprosto ideální a rychlou volbou. Prohlížeč Epiphany, editor BlueFish, Sylpheed na poštu, Gaim jako netový kecátko... Občas když potřebuji něco officového, tak použiji AbiWord či Gnumeric (tedy pokud přijde něco od úřadů, tak OO.o využiji)... Občasná kontrola twořeného webu v Konqueroru, Opeře a MS IE mě nějak netrápí, aplikace jedou jen občas.
KDE na mých 256 MB použitelné, ale ppoommaallee, XFce se všemi aplikacemi, které mám spuštěné jede pořád ještě přijatelnou rychlostí.
.
imho jedinej problem KDE je pomalej start aplikaci, sice se to v 3.4 hodne zlepsilo (a prelink pomuze) ale porad by to jeste slo lip :) velkej memory footprint je jen legenda - rozdil je v tom ze kdecka natahnou spoustu knihoven do pameti pri startu takze obsazena pamet vypada hruzostrasne zatimco "minimalisticky" winmanazer bude maly ale kdyz spustim tolik apps abych dosahl stejne funkcnosti jako moje vypilovany kdecka nebude to o nic lepsi.
soucasny stav :
KDE 3.5, opera, krdc (rdp klient), amarok (prehravac), kopete (im klient), knotes (lepici papirky), klipper (vylepseny clipboard), klaptop, kwalletmanager, plus nejaky ty ovladace hlasitosti, mixery atp.
fyz. pamet : 512M - 30% used, swap 0% used
Ano, souhlas, ze KDE je dneska rychle a pouzitelne prostredi, mam dojem (delam na nekolika pocitacich stridave), ze Gnome se v case neustale spomaluje a pomuze az jeho zrestartovani (odhlasit a prihlasit je lekem), nemusim moc takovou integrovanost, jakou KDE i Gnome nabizeji, osobne mi GTK aplikace svym vzhledem a chovanim vyhovuji ponekudsi vice, takze volba byla jasna, pokud jsem nechtel vysokou miru integrovanosti, XFce, ktere ani netrpi spomalovanim, jak jej vidim u Gnome.
Osobne se mi velice moc libi WindowMaker, ma jednu vadu, neni nastartovano GTK, takze start techto aplikaci trva malinko dele. Stejne tak ale v XFce trochu dele (pokud nezaskrtnu ze pri startu ma startovat i QT) startuji i KDE aplikace, ale da se to zvladnout, moc mi jich nejede, psal jsem vyse, obcas Konqueror a Opera, cely cas mi jede Skype.