Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Posledni dobou jsem se zacal zajimat o KDE trosku vic do hloubky, protoze ma podle mne do budoucnosti(KDE 4) ohromny potencional. Vcelku me mrzi zcela nepodlozene polopravdy mnohych odborniku(at uz radoby odborniku nebo skutecnych).
Jednou z oblibenych polopravd je to ze KDE zabere mnozstvi pameti. To je sice na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu dalsi spustene programy uz zaberou, diky sdilenym knihovnam (teda pokud sou napsane pod kde), minimum pameti. Myslim ze ve finale je KDE + Konqueror + Kword mene narocna kombinace nez Fluxbox + Firefox + OOwriter)
Pokracovani priste du spat
Tiskni
Sdílej:
Nevím, ale podle mne XFce + GTK aplikace jsou naprosto ideální a rychlou volbou. Prohlížeč Epiphany, editor BlueFish, Sylpheed na poštu, Gaim jako netový kecátko... Občas když potřebuji něco officového, tak použiji AbiWord či Gnumeric (tedy pokud přijde něco od úřadů, tak OO.o využiji)... Občasná kontrola twořeného webu v Konqueroru, Opeře a MS IE mě nějak netrápí, aplikace jedou jen občas.
KDE na mých 256 MB použitelné, ale ppoommaallee, XFce se všemi aplikacemi, které mám spuštěné jede pořád ještě přijatelnou rychlostí.
imho jedinej problem KDE je pomalej start aplikaci, sice se to v 3.4 hodne zlepsilo (a prelink pomuze) ale porad by to jeste slo lip :) velkej memory footprint je jen legenda - rozdil je v tom ze kdecka natahnou spoustu knihoven do pameti pri startu takze obsazena pamet vypada hruzostrasne zatimco "minimalisticky" winmanazer bude maly ale kdyz spustim tolik apps abych dosahl stejne funkcnosti jako moje vypilovany kdecka nebude to o nic lepsi.
soucasny stav :
KDE 3.5, opera, krdc (rdp klient), amarok (prehravac), kopete (im klient), knotes (lepici papirky), klipper (vylepseny clipboard), klaptop, kwalletmanager, plus nejaky ty ovladace hlasitosti, mixery atp.
fyz. pamet : 512M - 30% used, swap 0% used
Ano, souhlas, ze KDE je dneska rychle a pouzitelne prostredi, mam dojem (delam na nekolika pocitacich stridave), ze Gnome se v case neustale spomaluje a pomuze az jeho zrestartovani (odhlasit a prihlasit je lekem), nemusim moc takovou integrovanost, jakou KDE i Gnome nabizeji, osobne mi GTK aplikace svym vzhledem a chovanim vyhovuji ponekudsi vice, takze volba byla jasna, pokud jsem nechtel vysokou miru integrovanosti, XFce, ktere ani netrpi spomalovanim, jak jej vidim u Gnome.
Osobne se mi velice moc libi WindowMaker, ma jednu vadu, neni nastartovano GTK, takze start techto aplikaci trva malinko dele. Stejne tak ale v XFce trochu dele (pokud nezaskrtnu ze pri startu ma startovat i QT) startuji i KDE aplikace, ale da se to zvladnout, moc mi jich nejede, psal jsem vyse, obcas Konqueror a Opera, cely cas mi jede Skype.