Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Posledni dobou jsem se zacal zajimat o KDE trosku vic do hloubky, protoze ma podle mne do budoucnosti(KDE 4) ohromny potencional. Vcelku me mrzi zcela nepodlozene polopravdy mnohych odborniku(at uz radoby odborniku nebo skutecnych).
Jednou z oblibenych polopravd je to ze KDE zabere mnozstvi pameti. To je sice na jednu stranu pravda, ale na druhou stranu dalsi spustene programy uz zaberou, diky sdilenym knihovnam (teda pokud sou napsane pod kde), minimum pameti. Myslim ze ve finale je KDE + Konqueror + Kword mene narocna kombinace nez Fluxbox + Firefox + OOwriter)
Pokracovani priste du spat
Tiskni
Sdílej:
Nevím, ale podle mne XFce + GTK aplikace jsou naprosto ideální a rychlou volbou. Prohlížeč Epiphany, editor BlueFish, Sylpheed na poštu, Gaim jako netový kecátko... Občas když potřebuji něco officového, tak použiji AbiWord či Gnumeric (tedy pokud přijde něco od úřadů, tak OO.o využiji)... Občasná kontrola twořeného webu v Konqueroru, Opeře a MS IE mě nějak netrápí, aplikace jedou jen občas.
KDE na mých 256 MB použitelné, ale ppoommaallee, XFce se všemi aplikacemi, které mám spuštěné jede pořád ještě přijatelnou rychlostí.
imho jedinej problem KDE je pomalej start aplikaci, sice se to v 3.4 hodne zlepsilo (a prelink pomuze) ale porad by to jeste slo lip :) velkej memory footprint je jen legenda - rozdil je v tom ze kdecka natahnou spoustu knihoven do pameti pri startu takze obsazena pamet vypada hruzostrasne zatimco "minimalisticky" winmanazer bude maly ale kdyz spustim tolik apps abych dosahl stejne funkcnosti jako moje vypilovany kdecka nebude to o nic lepsi.
soucasny stav :
KDE 3.5, opera, krdc (rdp klient), amarok (prehravac), kopete (im klient), knotes (lepici papirky), klipper (vylepseny clipboard), klaptop, kwalletmanager, plus nejaky ty ovladace hlasitosti, mixery atp.
fyz. pamet : 512M - 30% used, swap 0% used
Ano, souhlas, ze KDE je dneska rychle a pouzitelne prostredi, mam dojem (delam na nekolika pocitacich stridave), ze Gnome se v case neustale spomaluje a pomuze az jeho zrestartovani (odhlasit a prihlasit je lekem), nemusim moc takovou integrovanost, jakou KDE i Gnome nabizeji, osobne mi GTK aplikace svym vzhledem a chovanim vyhovuji ponekudsi vice, takze volba byla jasna, pokud jsem nechtel vysokou miru integrovanosti, XFce, ktere ani netrpi spomalovanim, jak jej vidim u Gnome.
Osobne se mi velice moc libi WindowMaker, ma jednu vadu, neni nastartovano GTK, takze start techto aplikaci trva malinko dele. Stejne tak ale v XFce trochu dele (pokud nezaskrtnu ze pri startu ma startovat i QT) startuji i KDE aplikace, ale da se to zvladnout, moc mi jich nejede, psal jsem vyse, obcas Konqueror a Opera, cely cas mi jede Skype.