Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Rad bych vedel, zda nekdo pouziva nejake vyvojove prostredi pro rozsahlejsi informacni systemy, tedy nejen pro ucetnictvi ale i pro vyrobu a pod. Je jedno jestli privatne nebo v zamestnani.
Pod vyvojovym prostredim si ovsem nepredstavuji eclipse nebo neco podobneho, tedy nejaky nadupany editor, ktery nabizi parametry funkci nebo vlastnosti nejakych trid a ma treba i integrovane spousteni kompileru a debugeru. Myslim spise na neco, co uz ma napr. funkce pro sklad, zalozeni nove zakazky apod. tedy funkce svazane s aplikaci. K tomu to obecnejsi, napr. generator vystupu.
Vim, ze existuji systemy (compiere, tinyerp), ktere jsou otevrene a je mozno je vyuzit. Ale mam pocit, ze toto neni spravna cesta - filosofie, ktera se za timto postupem skryva je, "vezmi to, co jsme vymysleli a jestli chces zmeny, tak se hrabej v tech zdrojacich".
Pripada mi divne, ze zadny takovy system nemohu najit - ani ke koupi, ani free. Zatim se vsichni vrhaji na nejake konkretni ucetnictvi, ale kdyz ma dojit na zmeny , tak je nikdo nechce a ani nemuze delat.Rad bych se tedy zeptal, nebylo by lepsi mit spise nastroj na vyrobu tech ucetnictvi, nez ta ruzna ucetnictvi, ve kterych se musim eventuelne s rizikem hrabat, kdyz chci neco zvlastniho. proc takovy system neexistuje. Nebo nekdo neco takoveho zna?
Tiskni
Sdílej:
BTW, „Neplatí, že OODB -> nonSQL“ – nevím, no, psát definice tříd, generické funkce (v primitivnějších jazycích „rozhraní“), vytvářet z objektů složité datové struktury, používat kontejnerové třídy s libovolnými algoritmy - to už v SQL jde? Jestli SQL 2003 fakt takhle vychytali, tak to se na něj budu muset podívat.
Napsal jsem to blbě. Spíš tam měly být objektově-relační DB. Na druhou stranu jsou dnes ORDB používané více než čisté OODB... Přes úpadek aspoň dodám, že některé OODB se snaží podporovat i SQL, kvůli klasickým relačním úlohám, které jsou v nich hůře popsatelné (slušně shrnuté to je třeba ve Wiki).
SQL 2003 vychytávají spíše směrem k SQL/XML (paper).
„Additionally, object databases lack a formal mathematical foundation, unlike the relational model, and this in turn leads to weaknesses in their query support.“Upřímně, já nevím, co se pánům nelíbí, ty chybějící „formální matematické základy“ mi přijdou jako FUD. Řádkové zamykání a řešení deadlocků v reálných implementacích – to jako podle nich má být ta „formálně lépe vyřešená“ věc? V tu chvíli je mi je matematicky čistý koncept relačního kalkulu naprd, když si díky takové věci jako je neexistence identit vynucuje takovéhle nesmysly...
„Database-centric thinking tends to view the world through a declarative and attribute-driven viewpoint, while OOP tends to view the world through a behavioral viewpoint.“To už mi přijde jako dost velký nesmysl, protože objektová databáze může sama o sobě deklarativní přístup obsáhnout, není s ním v jakémkoli rozporu. Ale možná je to tím, že pojem „objektová databáze“ chápu trošku šířeji, asi jako Lisp a jiné jazyky mimo mainstream chápou o dost obecněji pojem „objekt“...
To už mi přijde jako dost velký nesmysl, protože objektová databáze může sama o sobě deklarativní přístup obsáhnout, není s ním v jakémkoli rozporu.Nesmysl to podle mě není. Autor netvrdí, že objektová databáze deklarativní přístup neobsahuje, jen poukazuje na problém s přístupem k datům kvůli zapouzdření (querying on data content vs. predefined access paths). A v podstatě má pravdu, když říká, že objektové systémy jsou vystavěny na chování objektů. Na nutné (!?) deklarativní "zlo" lze nahlížet i jako na přežitek ze světa primitivních typů, ale to už odbočuji.
Ale možná je to tím, že pojem „objektová databáze“ chápu trošku šířeji, asi jako Lisp a jiné jazyky mimo mainstream chápou o dost obecněji pojem „objekt“...To už mi došlo, když jsi psal o generických funkcích a podvědomě asi ještě mnohem dříve (jak tě tak z diskusí znám
v poslednej dobe sa mi zapacil OpenLaszlo, snad ma jeho existencia konecne dokope k dotiahnutiu svojho gui projektu do konca
ale viac ma do debaty o uzivatelskej privetivosti nedostanete. moj nazor je, ze design maju robit netechnici pre netechnikov, a technici - programatori vymysliet cestu, ako to vyrobit, nie ako to "osidit" (predsa len slusnejsie ako slovenske "oj*")