O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Nevystačíme. Ale to ešte nikoho nezastavilo. Žiaľ.
), jak dopadnou volby v červnu.
(JiK laskavě promine, že nepoužívám přesné technické termíny.
)
Nehraje si s těmito termíny spíše teorie her a teorie chaosu?
"We may regard the present state of the universe as the effect of its past and the cause of its future. An intellect which at a certain moment would know all forces that set nature in motion, and all positions of all items of which nature is composed, if this intellect were also vast enough to submit these data to analysis, it would embrace in a single formula the movements of the greatest bodies of the universe and those of the tiniest atom; for such an intellect nothing would be uncertain and the future just like the past would be present before its eyes."
Něco mi říká, že se nemýlí, ale tohle asi ani sebeinteligentnější lidská bytost nikdy nerozlouskne
Takže prostě jen věřím v to, že do pěti let vymýtím uzavřwné protokoly
).
pokud si to dáš do tabulkového kalkulátoru a nastavíš r na 4, tak téměř jistě dostaneš chaotický systém s naprosto nepředvídatelným stavem v roce i, pokud dáš 2, tak se to ustálí na hodnotě 0,5, pokud 3, tak to bude oscilovat mezi dvěma hodnotami.
Doporučuju si s tím pohrát v tabulkovém kalkulátoru, to je lepší než tisíc slov.
Doporučuju si s tím pohrát v tabulkovém kalkulátoru, to je lepší než tisíc slov.
Nebo pokud ste líní
, tak se rovnou mrkněte na bifurkační diagram, který velmi přehledně zobrazuje počet stavů (a jejich hodnotu) chaotického systému pro různé vstupní parametry.
To se mi nějak nezdá. Jedinců je hodně, ale vzájemné interakce jsou podstatně složitější nežli u řetězu, navíc nepůsobí jen jeden článek na sousední.
Znáte nějaký případ, kdy se podařilo dobře vypočítat chování společnosti? Myslím něco komplikovanějšího a ověřitelnějšího nežli třeba PR. Třeba výsledky voleb, reakce občanů na závažné rozhodnutí...
Ano. Ale to bych nebral jako matematický výpočet, ale jako analýzu historické zkušenosti, tedy spíš empirický přístup.
U té společnosti. Pokud vím, u kavitace (také chování mnoha sledovaných objektů v nějakém prostředí) se došlo jen k propočtu chování jediné, ideální bublinky. A to člověk ve společnosti bude přeci jenom proklatě složitějši, nežli ta bublinka ve vodě.
Přesto jde jeho chování někdy obstojně odhadnout. Zajímavé.
Cca před rokem jsem čet knížku o komplexitě, genetických algoritmech atd. a vypadalo to docela schopně. Řešily nejen turbulentní proudění a třeba hru "Život". Tak nějak bych si představoval cestu k řešení.
Jak se to jmenovalo?
U člověka je asi hlavně ten problém, že se nerozhoduje pouze (někdy vůbec) racionálně. A že každá změna zdraví, nebo okolí, nebo... zase působí na něj. Docela se dá "vypočítat" (ale je to jen spíš zobecnění vypozorovaných modelů chování) reakce v extrémní situaci. V běžné moc ne. A i v té vypočítatelné najednou ujede. Společnost také, viz dějiny.
Už jsem to našel ... Mezi chaosem a řádem.
Nadace od Isaaca Asimova?
Tiskni
Sdílej: